Papoušci narušují dopravu na Novém Zélandu. Přemísťují kužely, které vyznačují uzavírky

Novozélandská agentura New Zealand Transport Agency řešila v uplynulých týdnech podivný případ, kdy neznámí vandalové narušovali některé uzavírky tím, že chaoticky přemísťovali kužely. Bezpečnostní kamery odhalily, že viníkem jsou velcí papoušci nestoři kea.

Stávalo se to u Homerova tunelu na novozélandském Jižním ostrově. Kužely, které vytyčovaly linie, kudy se nesmí jezdit, během dne někdo záhadně přemísťoval – a to zcela chaoticky.

Zmatení řidiči zpomalovali dopravu a působilo to řadu komplikací. Když nechala společnost Milford Road Alliance (MRA) na místo instalovat bezpečnostní kamery, ukázalo se, že za to mohou papoušci.


Na záběrech je jasně vidět, jak velcí papoušci druhu nestor kea kužely přemísťují z místa na místo. Podle experta MRA Kevina Thompsona jde od papoušků o velmi promyšlený čin.

Ptáci si totiž podle něj všimli, že lidé z pomalu jedoucích automobilů je z oken často krmí. A pak si papoušci dokázali najít spojitost mezi rychlostí jízdy automobilů a polohou kuželů – a uvědomovali si, že z toho dokáží profitovat.

Kdyby šlo o jakékoliv jiné zvíře, dalo by se toto vyprávění označit za pohádku, nestor kea je ale zřejmě nejinteligentnější druh papouška – a papoušci jsou zase ti nejchytřejší ptáci. Roku 2001 prováděli etologové na Cantenbury University pokusy s těmito papoušky a v testech inteligence keové výrazně překonali schopnosti gibonů.


V řadě úkolů prokázali, že chápou princip jednoduchých strojů, rozumí příčině a následku a umí aplikovat své znalosti v praxi k získání potravy. Autorka studie Rachel Johnstononová je proto označila za „létající primáty“. V testech navíc keové reagovali výjimečně rychle.

MRA zatím nemá žádný způsob, jak keům v přemísťování kuželů zabránit. Ptáci zřejmě vyčkávají, a když nejedou žádná auta, tak kužely přemístí. Kevin Thompson doporučuje, aby řidiči papoušky nekrmili, to stejné říká i novozélandské ministerstvo životního prostředí. MRA nyní shání těžší kužely, s nimiž by si papoušci tak snadno neporadili.

Géniové, kterým hrozí vyhynutí

Ve volné přírodě žijí nestoři kea dnes již jen na jediném místě – právě v horách Jižního ostrova. Nové výzkumy neziskové organizace Kea Conservation Trust varovaly, že stav papoušků zažívá obrovský propad. Podle kvalifikovaných odhadů již přežívá jen posledních jeden až pět tisíc kusů.

„Kea patří mezi nejvíc milované a současně nejvíc nenáviděné ptáky Nového Zélandu,“ popsal problém šéf nadace Tamsin Orr-Walker pro deník Guardian. Kea má s lidmi velmi dlouhou a komplikovanou historii: rád vyhledává lidskou společnost – a také na to doplácí.

Proč mizí z přírody? Hrozí jim tři největší rizika:

  1. Invazivní druhy: asi největší riziko pro key je dnes vliv invazivních druhů v přírodě Nového Zélandu. Jejich důsledkem je to, že se dvě třetiny vyklubaných mláďat nikdy nedožijí dospělosti.
  2. Lov: od roku 1860 bylo uloveno asi 160 000 těchto papoušků, za mrtvoly platila novozélandská vláda odměny.
  3. Otrava olovem: spousta starých domů v horách, kde papoušci žijí, má části z olova. Keové jsou na olovo velmi citliví, tento kov jim způsobuje poškození mozku a smrt.


V současné době jsou papoušci nestor kea již na celém území Nového Zélandu ze zákona chránění, ale zda se je podaří zachránit, není jisté. Nový Zéland se rozhodl, že do roku 2050 chce zlikvidovat všechny druhy invazivních predátorů, což by mohlo papouškům výrazně pomoci. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
před 22 hhodinami

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026

V tělech volně žijících ryb se vyskytují antidepresiva, popsali jihočeští vědci

Vědci zjistili, že u jiker a následně i ryb se vyskytují psychoaktivní léky, které do vody unikají z odpadů. Na projektu mezinárodního týmu spolupracovali i zástupci Jihočeské univerzity (JU). Výzkum se konal na dvou místech na českých tocích. Psychoaktivní léky, které se používají například proti depresím, pak mohou negativně ovlivnit vývoj ryb.
19. 2. 2026
Načítání...