Novozélandská agentura New Zealand Transport Agency řešila v uplynulých týdnech podivný případ, kdy neznámí vandalové narušovali některé uzavírky tím, že chaoticky přemísťovali kužely. Bezpečnostní kamery odhalily, že viníkem jsou velcí papoušci nestoři kea.
Stávalo se to u Homerova tunelu na novozélandském Jižním ostrově. Kužely, které vytyčovaly linie, kudy se nesmí jezdit, během dne někdo záhadně přemísťoval – a to zcela chaoticky.
Zmatení řidiči zpomalovali dopravu a působilo to řadu komplikací. Když nechala společnost Milford Road Alliance (MRA) na místo instalovat bezpečnostní kamery, ukázalo se, že za to mohou papoušci.
Na záběrech je jasně vidět, jak velcí papoušci druhu nestor kea kužely přemísťují z místa na místo. Podle experta MRA Kevina Thompsona jde od papoušků o velmi promyšlený čin.
Ptáci si totiž podle něj všimli, že lidé z pomalu jedoucích automobilů je z oken často krmí. A pak si papoušci dokázali najít spojitost mezi rychlostí jízdy automobilů a polohou kuželů – a uvědomovali si, že z toho dokáží profitovat.
Kdyby šlo o jakékoliv jiné zvíře, dalo by se toto vyprávění označit za pohádku, nestor kea je ale zřejmě nejinteligentnější druh papouška – a papoušci jsou zase ti nejchytřejší ptáci. Roku 2001 prováděli etologové na Cantenbury University pokusy s těmito papoušky a v testech inteligence keové výrazně překonali schopnosti gibonů.
V řadě úkolů prokázali, že chápou princip jednoduchých strojů, rozumí příčině a následku a umí aplikovat své znalosti v praxi k získání potravy. Autorka studie Rachel Johnstononová je proto označila za „létající primáty“. V testech navíc keové reagovali výjimečně rychle.
MRA zatím nemá žádný způsob, jak keům v přemísťování kuželů zabránit. Ptáci zřejmě vyčkávají, a když nejedou žádná auta, tak kužely přemístí. Kevin Thompson doporučuje, aby řidiči papoušky nekrmili, to stejné říká i novozélandské ministerstvo životního prostředí. MRA nyní shání těžší kužely, s nimiž by si papoušci tak snadno neporadili.
Géniové, kterým hrozí vyhynutí
Ve volné přírodě žijí nestoři kea dnes již jen na jediném místě – právě v horách Jižního ostrova. Nové výzkumy neziskové organizace Kea Conservation Trust varovaly, že stav papoušků zažívá obrovský propad. Podle kvalifikovaných odhadů již přežívá jen posledních jeden až pět tisíc kusů.
„Kea patří mezi nejvíc milované a současně nejvíc nenáviděné ptáky Nového Zélandu,“ popsal problém šéf nadace Tamsin Orr-Walker pro deník Guardian. Kea má s lidmi velmi dlouhou a komplikovanou historii: rád vyhledává lidskou společnost – a také na to doplácí.
Proč mizí z přírody? Hrozí jim tři největší rizika:
- Invazivní druhy: asi největší riziko pro key je dnes vliv invazivních druhů v přírodě Nového Zélandu. Jejich důsledkem je to, že se dvě třetiny vyklubaných mláďat nikdy nedožijí dospělosti.
- Lov: od roku 1860 bylo uloveno asi 160 000 těchto papoušků, za mrtvoly platila novozélandská vláda odměny.
- Otrava olovem: spousta starých domů v horách, kde papoušci žijí, má části z olova. Keové jsou na olovo velmi citliví, tento kov jim způsobuje poškození mozku a smrt.
V současné době jsou papoušci nestor kea již na celém území Nového Zélandu ze zákona chránění, ale zda se je podaří zachránit, není jisté. Nový Zéland se rozhodl, že do roku 2050 chce zlikvidovat všechny druhy invazivních predátorů, což by mohlo papouškům výrazně pomoci.
