Papoušci narušují dopravu na Novém Zélandu. Přemísťují kužely, které vyznačují uzavírky

Novozélandská agentura New Zealand Transport Agency řešila v uplynulých týdnech podivný případ, kdy neznámí vandalové narušovali některé uzavírky tím, že chaoticky přemísťovali kužely. Bezpečnostní kamery odhalily, že viníkem jsou velcí papoušci nestoři kea.

Stávalo se to u Homerova tunelu na novozélandském Jižním ostrově. Kužely, které vytyčovaly linie, kudy se nesmí jezdit, během dne někdo záhadně přemísťoval – a to zcela chaoticky.

Zmatení řidiči zpomalovali dopravu a působilo to řadu komplikací. Když nechala společnost Milford Road Alliance (MRA) na místo instalovat bezpečnostní kamery, ukázalo se, že za to mohou papoušci.


Na záběrech je jasně vidět, jak velcí papoušci druhu nestor kea kužely přemísťují z místa na místo. Podle experta MRA Kevina Thompsona jde od papoušků o velmi promyšlený čin.

Ptáci si totiž podle něj všimli, že lidé z pomalu jedoucích automobilů je z oken často krmí. A pak si papoušci dokázali najít spojitost mezi rychlostí jízdy automobilů a polohou kuželů – a uvědomovali si, že z toho dokáží profitovat.

Kdyby šlo o jakékoliv jiné zvíře, dalo by se toto vyprávění označit za pohádku, nestor kea je ale zřejmě nejinteligentnější druh papouška – a papoušci jsou zase ti nejchytřejší ptáci. Roku 2001 prováděli etologové na Cantenbury University pokusy s těmito papoušky a v testech inteligence keové výrazně překonali schopnosti gibonů.


V řadě úkolů prokázali, že chápou princip jednoduchých strojů, rozumí příčině a následku a umí aplikovat své znalosti v praxi k získání potravy. Autorka studie Rachel Johnstononová je proto označila za „létající primáty“. V testech navíc keové reagovali výjimečně rychle.

MRA zatím nemá žádný způsob, jak keům v přemísťování kuželů zabránit. Ptáci zřejmě vyčkávají, a když nejedou žádná auta, tak kužely přemístí. Kevin Thompson doporučuje, aby řidiči papoušky nekrmili, to stejné říká i novozélandské ministerstvo životního prostředí. MRA nyní shání těžší kužely, s nimiž by si papoušci tak snadno neporadili.

Géniové, kterým hrozí vyhynutí

Ve volné přírodě žijí nestoři kea dnes již jen na jediném místě – právě v horách Jižního ostrova. Nové výzkumy neziskové organizace Kea Conservation Trust varovaly, že stav papoušků zažívá obrovský propad. Podle kvalifikovaných odhadů již přežívá jen posledních jeden až pět tisíc kusů.

„Kea patří mezi nejvíc milované a současně nejvíc nenáviděné ptáky Nového Zélandu,“ popsal problém šéf nadace Tamsin Orr-Walker pro deník Guardian. Kea má s lidmi velmi dlouhou a komplikovanou historii: rád vyhledává lidskou společnost – a také na to doplácí.

Proč mizí z přírody? Hrozí jim tři největší rizika:

  1. Invazivní druhy: asi největší riziko pro key je dnes vliv invazivních druhů v přírodě Nového Zélandu. Jejich důsledkem je to, že se dvě třetiny vyklubaných mláďat nikdy nedožijí dospělosti.
  2. Lov: od roku 1860 bylo uloveno asi 160 000 těchto papoušků, za mrtvoly platila novozélandská vláda odměny.
  3. Otrava olovem: spousta starých domů v horách, kde papoušci žijí, má části z olova. Keové jsou na olovo velmi citliví, tento kov jim způsobuje poškození mozku a smrt.


V současné době jsou papoušci nestor kea již na celém území Nového Zélandu ze zákona chránění, ale zda se je podaří zachránit, není jisté. Nový Zéland se rozhodl, že do roku 2050 chce zlikvidovat všechny druhy invazivních predátorů, což by mohlo papouškům výrazně pomoci. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 10 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 13 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 16 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
8. 10. 2026‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.