Podaří se zachránit luskouny? Oživlá šiška je dnes nejčastěji pašovaným zvířetem

Když se řekne nejčastěji pašované zvíře světa, asi se většině lidí vybaví rohy nosorožců nebo tygří kožešina. Omyl. Luskouni jsou ilegálně loveni a pašováni tisíckrát více než tygři a dvaaosmdesátkrát častěji než nosorožci.

I když jsou luskouni vizuálně nepříliš přitažliví, je po jejich mase a dalších částech těla nesmírná poptávka. Během posledních deseti let bylo podle odhadů expertů z CITES ilegálně zabito více než milion těchto pozoruhodných tvorů. Drtivá většina kvůli tomu, aby si na nich pochutnali čínští a vietnamští milovníci této speciality.

V jihovýchodní Asii pokládají luskouní maso za vynikající pochoutku. Mezi bohatými se pokládá za symbol jejich statusu – kilogram se prodává v přepočtu za přibližně 7000 korun.

Ale jen samotná poptávka po mase není takový problém. Více luskouny ohrožuje mýtus o léčivých vlastnostech jejich těl. Ještě dražší a vyhledávanější záležitostí než pečínka je totiž polévka z nenarozených mláďat luskounů. Ta se využívá jako lék na mužskou neplodnost, u žen na nedostatek mateřského mléka a na mnoho dalších problémů.

V Asii umí využít také jejich šupiny, ty by měly podle tradiční čínské medicíny pomáhat při rozsáhlém spektru problémů: od akné přes zažívací potíže až po rakovinu. Tradičně se také používají na všechny problémy spojené s krví. Luskouni se využívají také v tradiční africké medicíně, podle studie na celkem 47 různých problémů: od menstruačních potíží přes bolesti zad až po údajné funkce protijedu.

Tyto šupiny jsou přitom tvořené především keratinem, stejně jako rohy nosorožců anebo lidské nehty. Neexistuje sice žádná velká studie, která by vyvracela léčivé účinky luskouních šupin, máme však dostatek dokladů o tom, že složením blízké nosorožčí rohy nemají větší léčebný vliv než obyčejné placebo. Ta největší práce pochází z roku 1983  a přesvědčivě dokládá, že účinek rohoviny na lidské zdraví je nulový – dá se srovnat s tím, když si člověk okusuje nehty.

Že jsou rohy neúčinné proti rakovině, přiznávají dnes už i experti na tradiční čínskou medicínu. Od roku 1993 je čínskou vládou zakázáno využívat rohy nosorožců v celém tomto odvětví léčby. „Neexistuje jeho využití v medicíně, nemáme důkazy o jeho účincích v léčbě rakoviny,“ oznámili roku 2011 experti.  Není důvod předpokládat, že u luskouních šupin může být něco jinak.

Podobně jako u nosorožců může za lov luskounů pověrčivost a výjimečnost zvířete. V lidové magii musí být luskoun výjimečné zvíře už jen proto, že jde o jediného žijícího savce pokrytého šupinami. V Číně se navíc oceňuje odolnost luskounů. Když jsou tak životaschopní a obrnění, musí být schopní tuto vlastnost přenést i na lidi.

Luskouni celého světa jsou v ohrožení

Na Zemi žije osm druhů luskounů a všechny jsou ohrožené, dva asijské dokonce kriticky. Právě tento týden se koná jednání skupiny CITES (neboli Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin).

Podle doposud známých informací by se tam mělo dohodnout, že všechny druhy luskounů přejdou do kategorie kriticky ohrožených zvířat. V Číně  jejich počet ve volné přírodě poklesl o 94 procent.

Luskouni jsou sice značně velcí (až 100 centimetrů na délku) a tvrdými šupinami dobře chránění tvorové, proti člověku jsou však zcela bezbranní. Když jsou v ohrožení, schoulí se do koule, podobně jako třeba pásovci. Pak se ovšem dají snadno sbírat a lovit.

Bohužel u nich selhává snaha zachránit je rozmnožováním v zoologických zahradách. Luskouni se dají v zajetí chovat extrémně špatně, živí se jen živými mravenci a termity, navíc jsou velmi citliví na stres a často umírají z nevysvětlených příčin. A to ani nemluvě o tom, že jsou schopní se prohrabat třeba i betonem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky.
před 1 hhodinou

Vědci spočítali, kolik emisí způsobila válka v Gaze

Vědci poprvé spočítali, kolik emisí skleníkových plynů způsobil konflikt mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Tvrdí, že v souvislosti s konfliktem se do atmosféry uvolnilo asi 33 milionů tun oxidu uhličitého, což odpovídá celoročním emisím Jordánska.
před 2 hhodinami

Češi umírají předčasně hlavně v severních regionech. Data ukazují, kde se žije nejdéle

Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
před 7 hhodinami

Hromadné hroby odhalily míru černé smrti v Čechách

Kutnohorská kostnice je místem, které budí zájem turistů i spisovatelů. Ale také vědců; v jejím okolí je totiž pohřbeno asi 40 tisíc lidí. Nová analýza jejich kostí prokázala, jak dramaticky zasáhla české země v půlce čtrnáctého století morová epidemie.
včera v 12:25

Estonsko a Brno společně pracují na ochraně před kvantovým hackováním

Čeští a estonští vědci spojili síly, aby vybudovali přeshraniční centrum kybernetické bezpečnosti, které posílí digitální obranu Evropy tváří v tvář rostoucím hrozbám ve virtuálním prostoru.
včera v 10:55

Archeologové popsali unikátní masakr žen a dětí z doby železné

Před 2800 lety se odehrál masakr, při kterém neznámí útočníci pobili desítky žen a dětí. Archeologové teď pomocí forenzních metod zkoušejí popsat, co se tehdy vlastně stalo a proč je celá řada okolností spojených s touto masovou vraždou tak podivná.
včera v 06:30

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
10. 3. 2026

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
10. 3. 2026
Načítání...