V NDR neměli kvalitní počítač. Vědkyně Angela Merkelová proto zamířila do Prahy

Spolková kancléřka Angela Merkelová je mezi světovými politiky v mnoha ohledech výjimkou. Jednou z jejích dominantních charakteristik je vědecké vzdělání. Podle řady komentátorů i analytiků Merkelová aplikuje vědecké postupy i v politice.

Jak udělat z Německa velmoc? V podání Angely Merkelové to znamená klást důraz na vědu a vědeckou metodiku – a také na jejich podporu ve všech oblastech života.

Kvůli počítači IBM půl roku pracovala s českými vědci

Angela Merkelová, tehdy ještě Kasnerová, vystudovala fyziku na univerzitě v Lipsku; po absolutoriu roku 1978 pokračovala v doktorandském studiu, které ukončila disertační prací o „rychlostních konstantách při reakcích jednoduchých uhlovodíků“.

K jejímu dokončení ale potřebovala kvalitní počítač, jaký ovšem v tehdejší Německé demokratické republice neexistoval ani v jediném exempláři. Nejbližší počítač IBM se nacházel až v Praze, konkrétně na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd – budoucí kancléřka proto zamířila do Prahy.

Já dělám vášnivě ráda politiku. A nemyslím, že věda postrádá mě. Docela dobře si žije i beze mě.
Angela Merkelová
Reportáž: Merkelová v husákovské Praze dokončovala svou disertaci (zdroj: ČT24)

Strávila zde přes půl roku a vracela se k nám i později na kratší pracovní návštěvy. Tehdy spolupracovala s řadou špičkových českých vědců, především s kvantovým chemikem Zdeňkem Havlasem a také s fyzikálním chemikem Rudolfem Zahradníkem, který se stal dokonce jejím vědeckým mentorem.

Oba vědci na Merkelovou mnohokrát vzpomínali jako na pracovitou, pečlivou a velmi talentovanou vědkyni. „Práce s ní byla radostná, to ani nebylo školení, spíš spolupráce,“ uvedl profesor Havlas v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

Americký Magazín Newyorker zase upozornil v rozsáhlém materiálu o německé kancléřce na to, že právě své typické charakterové vlastnosti získala jako mladá vědkyně pracující v laboratoři plné mužů: „Vědecký odstup a opatrnost mohou být v diktatuře doplňkové rysy; v případě Merkelové se k nim připojila zdrženlivost s nádechem ironie, tolik typické pro ženy pohybující se v mužském světě…“ Už brzy po dokončení školy měla Angela Merkelová dostat šanci svůj vědecko-analytický přístup ke světu použít…  

Vědkyně v politice

Na oblast vědy narazila Angela Merkelová hned v roli spolkové ministryně ochrany prostředí, přírody a bezpečnosti atomových reaktorů, jíž se stala roku 1994. V této funkci ale ještě neměla tolik možností, jak vědu podporovat. Podařilo se jí to, až když se stala roku 2005 německou kancléřkou. Okamžitě po nástupu do této funkce ukázala, že věda pro ni znamená naprostou prioritu.

Angela měla brilantní hlavu. Což se hodilo do teoretické chemie, hodí se to i do slušné politiky. Proto mě nemohlo překvapit, že vstoupila do politiky. Navíc byla velmi pracovitá, byla hodně soustředěná na věci obecného významu. Pracovala s velkým nasazením a s velkou horlivostí.
Rudolf Zahradník
český fyzikální chemik, bývalý předseda Akademie věd ČR

Statistiky z prvních osmi let jejího vládnutí ukazují, že mezi roky 2005 a 2013 stoupl německý federální rozpočet pro vědu a vývoj o 60 procent – z 9 miliard na 14,5 miliard eur. Ještě více se za vlády Angely Merkelové zvýšily finance pro vzdělání – o 70 procent.

Iniciativa Excellence udělá z Německa vědeckou velmoc

Němečtí vědci zejména oceňují vznik Iniciativy Excellence. Ta si pod záštitou Angely Merkelové vzala za cíl udělat z německých univerzit nejlepší vědecká pracoviště světa, ústavy srovnatelné prestiží i kvalitou s anglickými univerzitami nebo slavnou osmičkou americké Ivy League.

  • Angela Merkelová spojovala svou vědeckou kariéru i s osobním životem. Její první manžel, Ulrich Merkel, byl fyzikem. Také její druhý muž, Joachim Sauer, je mezinárodně respektovaným vědcem, konkrétně v oboru kvantové chemie. Reinhart Ahlrichs z Univerzity v Karlsruhe ho v rozhovoru pro časopis Stern roku 2005 označil za jednoho ze 30 nejlepších světových expertů v tomto oboru – „těsně pod úrovní kandidáta Nobelovy ceny“.

V rámci tohoto programu bylo roku 2012 vybráno 11 německých univerzit, které dostávají od státu maximální finanční podporu. A na výsledcích škol se to projevuje – mezi deseti nejlepšími evropskými univerzitami se pravidelně objevují čtyři z německé elity. V kontextu toho, že největšími konkurenty jsou pro ně prestižní soukromé univerzity s mnohem většími rozpočty, je tento úspěch ještě viditelnější. 

Pakt pro výzkum a vzdělávání

Možná ještě důležitějším krokem Angely Merkelové je vznik Paktu pro výzkum a vzdělávání uzavřeného roku 2005 mezi německou federální vládou a jednotlivými německými státy. Díky němu se podařilo navýšit financování pro klíčové německé vědecké instituce z různých zdrojů. 

  • Ivy League (neboli Břečťanová liga) byl původně název sportovního sdružení osmi elitních soukromých univerzit na severovýchodě USA. Dnes se používá  jako označení pro skupinu nejprestižnějších amerických univerzit, kam patří: Brown University, Columbia University, Cornell University, Dartmouth College, Harvard University, University of Pennsylvania, Princeton University a Yale University.

Německo se pod vedením Angely Merkelové rozhodlo pro jeden z nejodvážnějších technologických kroků v moderních dějinách. Roku 2010 byla schválena Energiewende – neboli absolutní změna energetické budoucnosti země. Došlo k tomu rok po tragédii v japonské elektrárně Fukušima.

Tento německý plán poprvé odvážně upozornil na to, že zásoby fosilních i jaderných paliv jsou omezené a konečné a že již brzy jich lidstvo nebude mít dostatek. Proto se spolková vláda rozhodla uzavřít do roku 2022 všechny jaderné elektrárny a co nejrychleji nahradit konvenční zdroje energie těmi obnovitelnými. Kromě ukončení závislosti na nespolehlivých zdrojích fosilních paliv by to také mělo přispět k redukci vypouštění skleníkových plynů. Dlouhodobé cíle této snahy jsou víc než ambiciózní: 

  • Do roku 2020 mají obnovitelné zdroje generovat 30 % hrubé spotřeby elektřiny, v roce 2040 dokonce už 65 %.
  • Obnovitelné zdroje mají roku 2050 generovat o 90 procent elektřiny více než nyní.
  • Spotřeba primární energie má v Německu do roku 2050 klesnout o 50 procent. 

Profesora Havlase překvapilo, že Merkelová vědeckou kariéru opustila

Na Angelu Merkelovou zavzpomínal její učitel, profesor Zdeněk Havlas, český chemik, bývalý ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR: „Ona je typickou představitelkou německé mentality. Pracovitá, cílevědomá, dotahující věci do konce. Takže jsem si dokázal představit, že tyto její povahové rysy uplatní i v politice. Navíc byla velmi chytrá.“

„Jenom mě překvapilo, že si vybrala právě politiku a hodila za hlavu všechny věci, co jsme spolu plánovali. Prokázala pak ve dvou ministerských křeslech, že práci dokáže zvládnout, že tomu dá nějakého ducha. Měla nakročeno k tomu, aby byla dobrá vědkyně. Jestli by se jí podařilo něco zásadního, to je věc spekulování. Možná ano,“ dodal profesor Havlas.

Vydáno pod