Zdravotní pojišťovna strana 2 z 2

Paliativní péče zlepšuje kvalitu života nevyléčitelně nemocným pacientům i jejich rodinám, vyplývá z dat končícího projektu ministerstva zdravotnictví, který se na paliativní týmy zaměřil. Projekt probíhal dva roky v šesti zařízeních v Česku. Od letošního roku se pro paliativní péči podařilo nastavit jednotná pravidla. Do běžné praxe se zavádějí týmy v 25 nemocnicích. Poprvé se dostaly do úhrad a spolufinancují je zdravotní pojišťovny.

Poslanci měli už ve středu vyměnit většinu členů správní i dozorčí rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Výběr lidí, kteří mají v příštích čtyřech letech dohlížet na největší pojišťovnu s ročním obratem čtvrt bilionu, se ale zřejmě kvůli politickým sporům protáhne až do února. VZP by tak na čas byla bez klíčového řídicího a kontrolního orgánu.

Na zdravotní péči vydají zdravotní pojišťovny příští rok 427 miliard korun, meziročně o víc než pět procent více. Peníze navíc půjdou hlavně na lůžkovou péči. Schodek 12 miliard korun zaplatí pojišťovny ze zbytků svých fondů vytvořených do roku 2019. V tiskové zprávě o tom informovali zástupci Svazu zdravotních pojišťoven ČR. Své zdravotně pojistné plány, které jsou vlastně rozpočtem, pojišťovny schválily na konci listopadu.

Zdravotní pojišťovny loni zaplatily 352,2 miliardy korun, tedy o čtyřiatřicet miliard více než v roce předchozím. Výdaje meziročně stouply o jedenáct procent, rostly výrazně rychleji než příjmy systému veřejného zdravotního pojištění. Upozornila na to agentura ČTK, jež citovala z vládního materiálu, který získala. Přesto pojišťovny skončily v plusu, přebytek činí 5,8 miliardy korun. Za kladným výsledkem je především výrazné navýšení plateb za státní pojištěnce, které do systému přineslo meziročně navíc 25,4 miliardy korun.

Koronavirová epidemie připravila české zdravotnictví o miliardy korun. Podle černých scénářů pojišťoven může systému za tři roky chybět až 76 miliard korun. Zástupci vlády naopak považují současnou situaci za stabilizovanou. V dalších letech má pomoct navyšování plateb za státní pojištěnce. Podle ministra zdravotnictví i části opozice by se měla částka valorizovat pravidelně. Peníze navíc by zdravotnictví mohlo získat i díky prevenci.

Systém veřejného zdravotního pojištění by se mohl za tři roky dostat do hlubokého deficitu, chybět by mohlo 22 až 76 miliard korun, varuje Svaz zdravotních pojišťoven. Upozornil, že výdaje rostou v posledních letech výrazně rychleji než ekonomika, navíc epidemie covidu tento trend ještě prohloubila. Řešením je podle prezidenta svazu Ladislava Friedricha utlumení růstu nákladů, například při některém preventivním očkování proti koronaviru.

Lázně Jáchymov ve čtvrtek symbolicky zahájily novou sezonu, a to se zpožděním a bez velkých akcí pro veřejnost. I přes tvrdé dopady koronavirové pandemie lázně představily i novinky – nové návštěvnické informační centrum a prohlídkovou štolu. Od letní sezony si lázně, a to nejen v Jáchymově, slibují opět oživení. Musí však stále řešit dopady více než ročních omezení, uvedl ředitel zařízení a prezident Svazu léčebných lázní ČR Eduard Bláha.

Předseda KSČM Vojtěch Filip svolal na čtvrtek 1. dubna výkonný výbor, aby od něj získal pověření pro dohodovací řízení s hnutím ANO o toleranci menšinové vlády. Kabinet premiéra a předsedy ANO Andreje Babiše podle Filipa neplní dohody, na jejichž základě komunisté vládu ve sněmovně podporují.

Letos je tomu už sto let, co byl objeven inzulin – hormon, který produkují Langerhansovy ostrůvky v pankreatu (slinivce břišní). Objev kanadského chirurga Fredericka Bantinga tak přinesl zatím jedinou účinnou léčbu cukrovky I. typu. Ta se do dnešní doby příliš nezměnila, jiný je však způsob aplikace inzulinu a hlavně měření hladiny cukru v krvi, které je nezbytné pro správnou kompenzaci diabetika. Průlomový byl nástup moderních technologií.

Izrael je v přepočtu na hlavu stále nejrychleji očkující zemí světa. V pátek tam vakcínu proti covidu dostalo rekordní množství lidí za den, přes 223 tisíc. V telavivské nemocnici jako zdravotní sestra pracuje a očkuje Martina Paletová, která se připojila do pátečního pořadu Události, komentáře. Na její zkušenosti se jí ptala moderátorka Linda Bartošová.

V nemocnicích nechybějí ani tak přístroje a volná lůžka jako lidi. Personál v nemocnicích je za poslední měsíce často značně přepracovaný. Situaci ale podle hostů Otázek Václava Moravce, bývalého ministra zdravotnictví a nynějšího poslance Adama Vojtěcha (za ANO) a přednostky kliniky popáleninové medicíny FN Ostrava Zdenky Němečkové Crkvenjaš (ODS), zdravotníci zvládnou. Probírali i situaci s očkováním a shodli se na důležitosti zapojení praktických lékařů.

Vysoké školy v Česku budou moci upravit plán studia a podmínky přijímacích zkoušek i v příštím roce. Nadále budou moci také vyučovat a zkoušet na dálku, rozhodli poslanci. Dříve také schválili, že zdravotní pojišťovny budou moci hradit antigenní testy na covid-19 přímo distributorovi, který je nakoupí a rozveze mimo jiné do domovů pro seniory. Sněmovna také odmítla zrychleně projednat vládní návrh širších změn v oddlužení, v úvodním kole jej posoudí nejspíš v prosinci. Odpoledne se ve sněmovně konaly interpelace na členy vlády.

V Česku se rozšiřuje síť urgentních příjmů. Ministerstvo zdravotnictví schválilo jejich podobu a financování, na kterém se vedle zdravotních pojišťoven budou podílet i evropské dotace. Počítá se s pracovišti dvou kategorií – první typ urgentu bude kompletně vybavený včetně třeba CT a rentgenu na jednom místě, druhý bude mít o něco nižší rozsah poskytované péče. Součástí změny má být i přesun lékařských pohotovostí přímo do nemocnic.

Lázně v Moravskoslezském kraji řeší nejasnosti ohledně testování svých pacientů. Ti totiž musí mít při nástupu do zařízení negativní test na covid-19 starý maximálně čtyři dny. Řada z nich ale do lázní přijíždí bez tohoto potvrzení, a lázně ho pak musí hradit z vlastních peněz nebo nástup klientům posunout do doby, než s negativním testem přijdou. Zařízení tak přicházejí o klienty i peníze.

Přiznání k dani z příjmů už odevzdalo asi 90 procent lidí a firem. ČT to potvrdilo Generální finanční ředitelství (GFŘ). Ti, kteří si daňové přiznání zatím nevyřídili, na to mají ještě zhruba dva týdny, vláda v červnu schválila prodloužení termínu do 18. srpna. Na včasné podání a zaplacení daně by si ale měli opozdilci dát pozor. Případné sankce se totiž počítají zpětně od dubna. Přehled pojišťovnám navíc musí podnikatelé podat už do 3. srpna.

V Sanatoriích Klimkovice na Ostravsku zahájily terapii první dvě děti s dětskou mozkovou obrnou, kterým opakované intenzivní neurorehabilitace platí pojišťovna. Do nedávné změny úhradové vyhlášky museli celou terapii, která vyjde na desítky tisíc korun, platit rodiče. Smlouvy ale zatím se sanatoriem uzavřely jen dvě pojišťovny.

Léčebné výlohy a samotný lék je podle Nejvyššího správního soudu možné proplácet zvlášť. Soudci o tom rozhodli začátkem srpna v souvislosti s případem dívky se vzácnou nemocí, která se léčila v zahraničí a jejíž rodiče se dva roky domáhají proplacení cesty a hospitalizace. Podle některých právníků se rozsudek může týkat každého, kdo by si chtěl připlatit za nadstandard. Byť to pojišťovny zpochybňují, připouští takovou možnost i ministerstvo zdravotnictví.

V Česku mohou už dva roky pacienti získat nejmodernější bionické protézy. Ty reagují na impulzy přímo z mozku a dokážou věrně nahradit zdravé ruce nebo nohy. Zájem je především o horní končetiny. Jenže takové protézy jsou velmi drahé, často stojí miliony korun. Konto Bariéry zatím pomohlo 25 pacientům, Všeobecná zdravotní pojišťovna zhruba polovině.

Kontroly odhalily další podezřelé smlouvy ve zdravotnictví. Stát se teď zaměřil na kontrakty nemocnic a pojišťoven s bezpečnostními agenturami. Ministerstvo financí prověřuje zejména ten mezi Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP) s agenturou Lenia. Více než dvacet let trvající smlouva, která je pravidelně prodlužovaná bez soutěže, je podle úředníků riziková.

O největší reformě daní za uplynulé čtvrtstoletí uvažují ministerstva financí a zdravotnictví. V rozhovoru pro ČT to řekl šéf zdravotnického resortu Adam Vojtěch (za ANO). Se zrušením superhrubé mzdy by se lidem výrazně snížily daně, ale zvedlo by se zdravotní pojištění. Zároveň s tím by stát přestal platit za své pojištěnce, tedy děti, důchodce či nezaměstnané. Zdravotnickým expertům se záměr moc nezamlouvá.

Zdravotní péče v Česku stála v roce 2017 v průměru přes 36 500 korun na jednoho obyvatele, v roce 2010 to bylo o pět tisíc korun méně. Největší část z toho se hradila z veřejného zdravotního pojištění. Lidé sami vydali průměrně 5100 korun, nejvíc z toho za léky. Údaje ve středu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Ústavní soud částečně vyhověl stížnosti pacientky, která trpí roztroušenou sklerózou a domáhá se po Všeobecné zdravotní pojišťovně proplatit léčebné konopí. Uložil Městskému soudu v Praze, aby nepokračoval v průtazích a neprodleně jednal a rozhodnul. Přijde-li spravedlnost pozdě, je to podle ústavních soudců totéž, jako by byla odmítnuta.

Austrálie se pravděpodobně stane první zemí světa, kde se podaří zcela eliminovat onemocnění rakovinou děložního čípku. Ze studie zveřejněné v prestižním odborném časopisu The Lancet by se tak mohlo stát v horizontu dvaceti let. Výsledky studie podle českých expertů dobře ukazují, čeho lze dosáhnout díky dobře nastaveným a vzájemně se doplňujícím očkovacím a screeningovým programům.