Některým zdravotním pojišťovnám včetně největší VZP rostou částky nevyplacených vratek za léky. Jde až o desítky milionů korun. Peníze se často nedaří doručit. Mnoho lidí totiž stále nemá bankovní účet a spoléhá se na poštovní poukázky.
Jaroslava Stanovská k důchodu ještě pracuje, volného času jí tolik nezbývá. Aby pro přeplatky za léky, které s manželem užívají, nemusela po práci ještě na poštu, zřídila si bankovní účet. „Jsem s tím velmi spokojená. Opravdu mi přichází veškeré peníze, doplatky za léky,“ popisuje Stanovská.
Účet si z podobných důvodů zřídil i Antonín Polášek, který v minulosti přitom pro vratky za léky musel na poštu. „To bylo stejné jak s internetem, děti daly návod,“ uvádí Polášek.
Přeplatky pojišťovny vrací poštovní poukázkou nebo právě na bankovní účet. Doručit se jim je nepodaří třeba v případě chybné adresy klienta. Jindy si je lidé nevyzvednou. Jen loni se pojišťovnám nepodařilo doručit přeplatky v celkové hodnotě téměř 30 milionů korun. Jedná se o desítky tisíc klientů.
„Skutečně se v loňském roce potvrdilo, že se zpětinásobil počet vrácených peněžních poukázek. Bohužel jsou lidé také pořád pasivní k tomu zřídit si svůj vlastní bankovní účet, přestože to je dneska nejrychlejší způsob, jak jim peníze můžeme vrátit a mohou s nimi disponovat téměř okamžitě,“ říká mluvčí RBP zdravotní pojišťovny Ivo Čelechovský.
Problém mají nejstarší senioři
Nejčastěji se vratky nedaří doručit seniorům ve vyšším věku. Obvykle nemají mobilní telefon, na uvedené adrese nežijí a chybí jim bankovní spojení. Třeba u VZP ho má zlomek lidí, kterým pojišťovna peníze za léky vrací.
„Ten poměr se velmi pomalu meziročně zvyšuje, ale stále jsme na nějakých deseti, jedenácti procentech klientů, kteří využívají možnost bankovního účtu. Je to tedy nepoměr vůči těm, kterým zasíláme stále ještě poštovní poukázky,“ uvádí mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívová.
Změnu svých údajů mohou pojištěnci nahlásit osobně na pobočce, telefonicky nebo přes web. Pokud si lidé přeplatek nevyzvednou do tří let, propadá.
