Základní lidská práva strana 3 z 5

Evropský soud pro lidská práva (ESLP)nařídil Varšavě, aby pomohla žadatelům o azyl, kteří jsou již déle než dva týdny zablokováni na hranici mezi Polskem a Běloruskem. Stejný požadavek adresoval také Rize, neboť u lotyšsko-běloruských hranic se ocitla v podobné situaci jiná skupina utečenců. Neznamená to ale, že by soud Polsku a Lotyšsku nařizoval vpuštění migrantů na jejich území.

Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová řekla, že dostala věrohodné zprávy o porušování lidských práv islamistickým hnutím Taliban v Afghánistánu. A to včetně mimosoudních vražd civilistů a omezování práv žen a protestů namířených proti vládě Talibanu. USA chtějí dokončit evakuce ze země do 31. srpna, prezident Joe Biden rozhodl, že do tohoto data se stáhnou i poslední američtí vojáci. Dohodu o prodloužení termínu nepřineslo ani setkání skupiny G7. Další setrvání zahraničních vojsk v zemi odmítl i Taliban.

Zemřel známý sovětský disident a obránce lidských práv Sergej Kovaljov, který byl kritický i k ruskému režimu po rozpadu Sovětského svazu. Bylo mu 91 let. Od roku 1993 byl deset let poslancem a počátkem 90. let předsedal komisi pro lidská práva tehdejšího ruského prezidenta Borise Jelcina a působil také jako lidskoprávní zmocněnec parlamentu, funkci ale musel opustit kvůli své kritice ruského vpádu do Čečenska. Výhrady vznášel i k současné vládní garnituře prezidenta Vladimira Putina.

Dva teroristické útoky během jednoho dne zasáhly Norsko před deseti lety. Na svědomí je měl Anders Behring Breivik. Celkem při nich zemřelo 77 lidí, většinu obětí přitom tvořili mladí lidé. Extremista byl odsouzen k nejvyššímu trestu, který je v tomto skandinávském státě možný. Klíčovou otázkou v procesu bylo Breivikovo psychické zdraví.

Běloruský soud poslal do vězení jedenáct studentů a univerzitní profesorku za účast na protivládních protestech, informovala organizace na ochranu lidských práv Vjasna-96. Běloruská policie třetí den po sobě prohledávala kanceláře a domovy nezávislých novinářů a obhájců lidských práv, několik lidí také zadržela. O nejméně dvou desítkách razií informovaly agentury AP a Reuters, podle nichž tak pokračuje zátah proti odpůrcům autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka.

Rada Evropy vyzývá k bezodkladnému, důkladnému a nezávislému vyšetření úmrtí Roma po policejním zásahu v Teplicích. Podle Rady Evropy jsou záběry z incidentu znepokojující a vyvolávají mnoho otázek. K objektivnímu a prioritnímu prošetření vyzvala také vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková či česká Amnesty International. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) a premiér Andrej Babiš (ANO) vyjádřili podporu policii, od jejich stanovisek se distancovali členové vládní rady pro záležitosti romské menšiny.

Americký prezident Joe Biden a šéf Kremlu Vladimir Putin jednali v Ženevě. Oba politici se osobně setkali poprvé od chvíle, kdy se prezident USA v lednu ujal funkce. Dohodli se na tom, že americký a ruský velvyslanec se vrátí na své posty v Moskvě, respektive Washingtonu či na konzultacích v oblasti kyberbezpečnosti. Americký lídr trvá na tom, že USA budou nadále hovořit o porušování lidských práv.

Ekonomicky silné země skupiny G7 poskytnou v následujícím roce miliardu vakcín proti covidu-19 chudým zemím, aby mohly naočkovat svoji populaci. Na tiskové konferenci po skončení summitu to řekl britský premiér Boris Johnson. V prohlášení vydaném po třídenním jednání G7 v Cornwallu také mimo jiné účastníci slíbili další peníze na boj proti globálnímu oteplování a kritizují Čínu.

Dánský parlament schválil návrh zákona, který umožní posílat žadatele o azyl do třetích zemí, a to i mimo evropský kontinent. Proti předloze protestovaly organizace na ochranu lidských práv. Právo na azyl se podle nich může ocitnout v ohrožení. Znepokojení vyjádřila také Evropská komise. Kodaň tvrdí, že opatření bude humánnější než dosavadní postupy.

Přední světový vědec, jeden z otců vodíkové bomby, ale také odhodlaný bojovník za lidská práva a držitel Nobelovy ceny za mír. Od narození Andreje Dmitrijeviče Sacharova uplynulo v pátek sto let. Geniální fyzik se stal později bojovníkem proti jadernému zbrojení, hlasitým kritikem sovětského režimu a obráncem pronásledovaných. Nobelův výbor jej označil „hlasem svědomí lidstva“.

Spojené státy americké zvažují bojkot zimních olympijských her 2022 v Pekingu na protest proti porušování lidských práv v Číně. V úterý to uvedlo tamní ministerstvo zahraničí. Jeho mluvčí Ned Price řekl, že USA konzultují situaci s názorově spřízněnými zeměmi z celého světa.

Evropská unie v pondělí poprvé za poslední tři desetiletí potrestala porušování lidských práv v Číně. Ministři zahraničí členských zemí schválili přijetí sankcí vůči čtyřem činitelům odpovědným za zacházení s menšinovými Ujgury, které mnozí západní politici označují za brutální. Podle unijní diplomacie jsou potrestaní činitelé přímo odpovědní například za svévolné zatýkání či ponižující zacházení s touto muslimskou menšinou. Ministři také schválili sankce proti jedenácti lidem odpovědným za únorový vojenský převrat v Myanmaru. Peking reagoval přijetím odvetných sankcí vůči skupině představitelů EU. Protičínské sankce schválila také Velká Británie.

Vztahy mezi Evropskou unií a Ruskem jsou na historickém dně, neshody přitom panují v mnoha oblastech. Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi to při pondělním videorozhovoru řekl předseda Evropské rady Charles Michel. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella, který o Rusku jednal v Bruselu s ministry zahraničí členských zemí, se Moskva rozhodla pro konfrontaci s EU.

Turecko odstoupilo od Istanbulské úmluvy proti násilí na ženách, a to navzdory výzvám aktivistů, kteří ji považují za nástroj proti rostoucí domácí agresi. O rozhodnutí prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana podle agentury Reuters informoval oficiální věstník. Úmluva je předmětem diskusí i v Evropě. Rozhodnutí vyvolalo nevoli v Evropě, v Istanbulu se protestovalo.

Tisíce žen se v centru Kyjeva zúčastnily pochodu za práva žen, uspořádaného na Mezinárodní den žen. Cílem bylo upozornit veřejnost na domácí násilí, prudce rostoucí v době platných omezení proti šíření nákazy koronavirem. V Polsku při té příležitosti znovu demonstrovali odpůrci přísnějšího potratového zákona, který téměř znemožňuje přerušení těhotenství. Ve Francii pak nejrůznější sdružení opakovaně upozorňují na to, že ženy zůstávají v mnoha ohledech diskriminované.

Koronavirová epidemie dopadá víc na ženy než na muže, přibylo například víc nezaměstnaných žen než mužů. Ženy obvykle zůstaly doma s dětmi po uzavření škol. Víc je případů domácího násilí, kde valnou většinu obětí tvoří ženy, uvedla při příležitosti Mezinárodního dne žen (MDŽ) vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO). Vláda by měla v pondělí projednávat novou strategii rovnosti žen a mužů do roku 2030. Dokument obsahuje čtyři stovky opatření ke srovnání podmínek pro obě pohlaví.

Spojené státy budou usilovat o křeslo v Radě OSN pro lidská práva (UNHRC) pro období mezi lety 2022 a 2024. Do té doby zůstanou aktivním pozorovatelem a budou veřejně hovořit o porušování lidských práv všude po světě. Členům rady to prostřednictvím videa řekl šéf americké diplomacie Antony Blinken. Administrativa Joea Bidena chce avizovaným krokem zvrátit rozhodnutí exprezidenta Donalda Trumpa, který zemi z rady vyvedl.

Americký prezident Joe Biden prohlásil, že Čína se bude zodpovídat z porušování lidských práv. Řekl to v diskusním pořadu televize CNN při své návštěvě Wisconsinu. Zároveň slíbil zrychlení očkování proti covidu-19 a vyzdvihl svůj plán vyčlenit stimulační balíček ve výši 1,9 bilionu dolarů (41 bilionů korun) na podporu ekonomiky zasažené pandemií. Návštěva Wisconsinu, státu, kde těsně zvítězil ve volbách nad svým soupeřem Donaldem Trumpem, je prezidentovou první oficiální cestou od 20. ledna, kdy se ujal úřadu.

Na začátku února si egyptští policisté přišli pro Ašrafa Hamdího. Autor humorných kreslených skečů, jehož na internetu sledují asi tři miliony lidí, se – nahlíženo perspektivou egyptské vlády – dopustil těžkého zločinu: vzdal hold demonstrantům, kteří před deseti lety dokázali svrhnout režim Husního Mubaraka. Tento případ ilustruje, že Egypt se po krátkém pokusu zkombinovat demokracii s islámem vrátil do pevného sevření vojenské diktatury. A to ještě brutálnější.

Prominentní bojovnice za práva žen Ludžajn Hazlúlová byla po téměř třech letech za mřížemi propuštěna v Saúdské Arábii z vězení. S odvoláním na sdělení její rodiny o tom napsala agentura Reuters. Hazlúlová bojovala za právo Saúdských Arabek řídit automobil a za ukončení systému mužského opatrovnictví, který dává mužům právo rozhodovat o záležitostech žen. Podle organizací na ochranu práv a její rodiny byla ve vazbě vystavena mučení. To však Rijád odmítá.

Spojené státy se vrací do Rady OSN pro lidská práva (UNHRC). Na ženevském zasedání rady to sdělil americký chargé d'affaires při této instituci Mark Cassayre a po něm to potvrdil ministr zahraničí Antony Blinken. USA budou v UNHRC v roli pozorovatele a později budou usilovat o plné členství. Z rady vystoupily v roce 2018.

Od posledních parlamentních voleb v Myanmaru neuběhly ani tři měsíce a právě v den, kdy měl poprvé zasednout parlament s nově zvolenými poslanci, moc v zemi převzala armáda –⁠ prvního února provedla vojenský převrat. Při něm zadržela šéfku vlády Do Aun Schan Su Ťij, prezidenta Win Myina a vyhlásila na rok výjimečný stav. Nebe země tisíce zlatých pagod pak zaplavily červené balonky, které na protest vypustili někteří významní aktivisté. Stávkují lékaři, do protestů se zapojují i učitelé a studenti a nesouhlas dávají najevo i běžní občané. Ředitelka Barmského centra v Praze Sabe Soe v rozhovoru řekla, že země právě teď, snad ještě víc než kdy jindy, potřebuje podporu vlád demokratických zemí.

Peking se intenzivně připravuje na zimní olympijské hry, které bude pořádat v roce 2022. Některé země nicméně vyzývají k jejich bojkotu, protože Čína podle nich stále popírá zodpovědnost za světovou pandemii a porušuje lidská práva.

Ve zdech detenčních center v Guantánamu umírali lidé, mezinárodní právo i americké hodnoty. Ohýbání pravidel a mučení neobviněných vězňů ve jménu války proti terorismu odstartovalo na americké vojenské základně na Kubě před takřka dvaceti lety. S krvavým a temným dědictvím se musí vypořádávat už čtvrtý americký prezident. Joe Biden osm let sledoval snahy Baracka Obamy o zavření takzvaného Gitma i jejich selhání. Nyní má šanci ohavnou kapitolu vojenské základny uzavřít sám.