Základní lidská práva strana 2 z 5

Valné shromáždění OSN ve světle zpráv o vraždění civilistů na Ukrajině ve čtvrtek schválilo přerušení ruského členství v Radě OSN pro lidská práva (UNHRC). Příslušný návrh rezoluce podpořilo 93 zemí, proti se vyslovilo 24 a dalších 58 se zdrželo, informuje agentura Reuters. Nesouhlas s krokem prosazovaným skupinou zemí v čele se Spojenými státy vyjádřila mimo jiných Čína a Írán. Ukrajina přerušení ruského členství v Radě pro lidská práva přivítala. Váleční zločinci v tomto orgánu nemají co dělat, prohlásil šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba.

Vyjednávání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu byla konstruktivní, uvedl ruský vyjednavač. Podle Kyjeva byl posun dostatečný k uskutečnění setkání prezidentů obou zemí. Ukrajina údajně navrhla Rusku systém záruk, který by mohl vést až k její neutralitě. Rusko slíbilo omezit své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu, v úterý večer pak generální štáb ukrajinské armády uvedl, že se odtud začaly stahovat některé jednotky.

Ujgurové žijící v Turecku vyzývají sportovce k veřejné podpoře lidských práv během olympijských her v Pekingu. Už dříve vyzývali k bojkotu her. V minulosti také podali trestní oznámení na zástupce komunistického režimu. Viní je v něm z genocidy.

Lidstvo stojí před zkouškou, ve které selhává, je přesvědčena Ujgurka Rushan Abbas, která s organizací Kampaň pro Ujgury roky usilovala o zastavení olympiády v Pekingu kvůli genocidě v Sin-ťiangu. Mezinárodní olympijský výbor viní z legitimizace zločinů proti lidskosti, upozorňuje ale, že nejde pouze o Ujgury, ale o demokracii všude ve světě. Čína totiž minulé století vnímá jako etapu ponížení ze strany Západu a toto století plánuje odplatu. „Moderní kolonizace nevypadá tak, že přijde člověk a namíří vám pušku mezi oči, nevyžaduje hlavně tanků,“ varuje lidskoprávní aktivistka v rozhovoru pro ČT24.

Na slavnostním zahájení zimních olympijských her v Číně chyběla řada světových politiků. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) sdělil, že je důležité dát najevo, že pořádání Her v této zemi není v pořádku. Zdůraznil, že sportovci za to ale nemohou. Podobně mluvili i poslankyně Eva Decroix (ODS) a senátor Michael Canov (SLK). Podle nich je problémem, že Čína byla jako pořadatelský stát vybrána.

Zástupkyně organizací na podporu žen, lidských práv a rodin varovaly, že řešení problému domácího a sexuálního násilí nemá v Česku dostatečnou politickou podporu. Reagují tak na plán odložit až do konce roku 2023 projednávání mezinárodní úmluvy o prevenci a boji proti násilí na ženách, takzvané Istanbulské úmluvy.

Moskevský městský soud nařídil rozpuštění Lidskoprávního centra Memorial –⁠ sesterské organizace Mezinárodního Memorialu, o jehož zrušení rozhodl ruský nejvyšší soud o den dříve. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nich tak soud vyhověl žádosti prokuratury, která středisko mimo jiné obvinila z porušení zákona o „zahraničních agentech“. Zástupci sdružení označují obvinění proti nim za politicky motivovaná. Právnička Memorialu Marija Ejsmontová uvedla, že se uskupení proti verdiktu odvolá.

Prominentní egyptský aktivista Alá Abdal Fattáh byl v Káhiře odsouzen k pěti rokům vězení za „šíření nepravdivých informací“, které údajně ohrožují národní bezpečnost. Ke čtyřem rokům vězení byli na základě stejných obvinění odsouzeni také bloger Muhammad Ibráhím a právník Muhammad Al-Bakir. Trojice byla ve vazbě od září 2019. Proti rozsudkům se nebude možné odvolat, jelikož je vynesl zvláštní soud. Verdikt kritizuje Bílý dům i ochránci lidských práv.

Evropský parlament (EP) předal Sacharovovu cenu určenou ruskému opozičnímu politikovi Alexeji Navalnému. Jelikož ten si odpykává trest ve vězeňské kolonii, ocenění zdůrazňující svobodu myšlení ve Štrasburku převzala jeho dcera Daria. V projevu vyzvala evropské lídry, aby neustupovali diktátorům.

Druhým stáním v úterý pokračovalo první zasedání ruského Nejvyššího soudu v procesu s organizací Mezinárodní Memorial, která se zaměřuje na zločiny komunistického režimu a porušování lidských práv v současnosti. Jednání o osudu organizace bude u soudu pokračovat 28. prosince. Generální prokuratura požaduje její rozpuštění. Obhajoba tvrdí, že důkazy v prvním listopadovém dějství rozcupovala na kusy. A mluvčí organizace zdůrazňuje, že ať už dopadne proces jakkoliv, zmizí právnická osoba, ale síť lidí zůstane a bude pracovat dál.

Na zimní olympijské hry v Pekingu se příští rok nevypraví žádní představitelé vlády USA. Diplomatický bojkot her oznámil Bílý dům, který rozhodnutí odůvodnil porušováním lidských práv v Číně. Cílem opatření je naznačit Pekingu, že nemůže pokračovat ve svém současném kurzu. Vláda prezidenta Joea Bidena vyjádřila podporu americkým sportovcům, kteří na hry pojedou. Penalizovat je zákazem účasti by podle Bílého domu nebylo správné.

Poté, co se loni v srpnu nechal Alexandr Lukašenko pošesté vyhlásit vítězem prezidentských voleb, čelil celé měsíce nebývale silným protestům. Demonstrace ale nakonec potlačil a zároveň zvýšil tlak na nevládní organizace a média za pomoci stovek domovních prohlídek a zatýkání novinářů i nepohodlných aktivistů. Ty sdružuje mimo jiné organizace Vjasna, jejíž předsedkyně Natalja Sacunkevičová musela odejít do exilu.

Běloruské úřady podnikly domovní prohlídky v domovech desítek novinářů a opozičních aktivistů. Podle ochránců lidských práv to byl největší jednodenní zásah proti odpůrcům režimu za poslední tři měsíce. Nezávislým novinářům, obhájcům lidských práv a aktivistům v nejméně devíti velkých běloruských městech byly během prohlídek zabaveny mobilní telefony a počítače a byli podrobeni výslechům, uvedla agentura AP s odvoláním na nevládní organizaci Vjasna.

Ve věku 80 let ve středu zemřel novinář, bývalý disident a politický vězeň, dlouholetý zastánce lidských práv Petr Uhl. Potvrdila to jeho manželka a někdejší ombudsmanka Anna Šabatová.

Ruský nejvyšší soud odročil jednání o rozpuštění nevládní organizace Mezinárodní Memorial na 14. prosinec. Jednu z nejstarších a nejrespektovanějších lidskoprávních skupin v Rusku přišly v den zahájení procesu podpořit stovky lidí. Organizace Memorial proslula především odhalováním zločinů stalinismu, věnuje se také ochraně lidských práv.

Část Evropské úmluvy o lidských právech je v rozporu s polskou ústavou, rozhodl polský ústavní soud. Konkrétně je podle něj s ústavou neslučitelné ustanovení úmluvy o právu na spravedlivý proces, napsal list Gazeta Wyborcza. Podle polského deníku tak tribunál zpochybnil jednu z nejdůležitějších mezinárodních dohod, která obyvatelům 47 evropských zemí zaručuje řadu práv a svobod. Šéfka Rady Evropy verdikt označila za bezprecedentní a vyvolávající vážné obavy.

Bělorusko a Polsko nesou vinu za „závažné porušování lidských práv“ migrantů a žadatelů o azyl na hranici mezi oběma zeměmi, uvedla nevládní organizace Human Rights Watch (HRW). Vlády obou zemí mají podle zprávy HRW, ze které citovala agentura AFP, za povinnost zabránit dalším úmrtím běženců tím, že zajistí pravidelný přístup humanitárních pracovníků k migrantům, kteří uvázli v pohraničí. Ukrajina zároveň zahájila speciální operaci, kdy posiluje ostrahu u hranice s Běloruskem, aby předešla krizi. Představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská vyzvala EU k důslednějším sankcím.

Češka má šanci stanout v čele Interpolu. V Istanbulu začalo valné shromáždění této policejní organizace, které zvolí nové vedení. Kandiduje i současná viceprezidentka Šárka Havránková. Utká se s kontroverzním nominantem ze Spojených arabských emirátů, který čelí obviněním z porušování lidských práv.

Ruská generální prokuratura požádala tamní nejvyšší soud, aby uzavřel nevládní organizaci Memorial, která patří mezi nejstarší a nejrespektovanější skupiny hájící lidská práva v Rusku. Jako důvod žalobci uvedli, že organizace soustavně porušuje kontroverzní zákon o takzvaných „zahraničních agentech“. Memorial se plánuje odvolat. Podle Rady Evropy by jeho rozpuštění bylo další zničující ranou pro občanskou společnost v Rusku.

V Česku je stále v porovnání s ostatními zeměmi nízká proočkovanost proti covidu-19. Cest, jak může stát k očkování přesvědčovat, je hned několik, a to jak pozitivných, tak i těch negativních. Etik a filozof z Ústavu státu a práva Akademie věd ČR David Černý v pořadu 90′ ČT24 zdůraznil, že v jisté situaci je třeba, aby individuální lidská práva ustoupila do pozadí a přednost dostal zájem společnosti.

Evropský parlament (EP) udělil Sacharovovu cenu za svobodu myšlení ruskému opozičnímu předákovi Alexeji Navalnému. EP hlasitého kritika ruského prezidenta Vladimira Putina ocenil za odvahu v boji za svobodu, demokracii a lidská práva. Navalnyj si nyní odpykává trest odnětí svobody v délce zhruba dva a půl roku kvůli porušení podmínky staršího rozsudku, který se týkal obvinění ze zpronevěry. Evropský soud pro lidská práva považuje jeho proces za nespravedlivý.

V Libyi byly s největší pravděpodobností spáchány válečné zločiny a zločiny proti lidskosti, uvádí ve své zprávě Rada OSN pro lidská práva (HRC). Shromáždila důkazy o vraždách, mučení, zotročování, mimosoudním zabíjení a znásilňování.

Cenu Václava Havla za rok 2021 získala běloruská opoziční vůdkyně Maryja Kalesnikavová, jedna ze tří žen, které jsou symbolem zápasu běloruského lidu o politické a občanské svobody a základní lidská práva. Ocenění uděluje Rada Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77 od roku 2013.

Nejméně 350 209 lidí přišlo v uplynulých deseti letech o život v syrské občanské válce. Uvedl to v pátek Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva. Připustil přitom, že skutečný počet mrtvých je pravděpodobně výrazně vyšší.