V Česku je stále v porovnání s ostatními zeměmi nízká proočkovanost proti covidu-19. Cest, jak může stát k očkování přesvědčovat, je hned několik, a to jak pozitivných, tak i těch negativních. Etik a filozof z Ústavu státu a práva Akademie věd ČR David Černý v pořadu 90′ ČT24 zdůraznil, že v jisté situaci je třeba, aby individuální lidská práva ustoupila do pozadí a přednost dostal zájem společnosti.
Jsme v situaci, kdy individuální práva musejí ustoupit do pozadí, míní etik a filozof Černý
Etik a filozof David Černý o právech jednotlivce proti zájmu většiny (zdroj: ČT24)
Mezi nejčastější možnosti přesvědčování patří mediální kampaně nebo finančí motivace. K té zatím zákonodárci nepřistoupili. Dobrovolně se této možnosti ale chopily některé firmy, očkovaným nabízejí finanční bonus nebo dny volna. Dva dny volna „za očkování“ dostali také státní zaměstnanci.
Motivace může být ale i negativní. Neočkovaným může být zakázán vstup na akce nebo do podniků a za nedodržování opatření vyměřovány pokuty. Asi posledním nástrojem, který státu v boji s koronavirem zbývá, je pak to, že očkování nařídí povinně. Taková povinnost už existuje u vakcín proti spalničkám nebo tetanu.
Filozof a etik David Černý zdůraznil, že při přesvědčování je třeba zaměřit se na benefity spojené s očkováním a rizika spojená s tím, když populace proočkovaná není. „Skutečně jsme v situaci, kdy ta individuální lidská práva nejsou zrušena, ale musejí určitým způsobem ustoupit do pozadí a dát přednost zájmu společnosti, což je zájem nás všech, protože společnost není nic jiného, než souhrn lidí, kteří žijí na území České republiky,“ řekl v 90′ ČT24.
Podle něj vláda nekomunikovala dostatečně transparentně a nevyvrací masivně a efektivně poplašné zprávy ohledně vakcinace.
Očkovat se podle něj nechalo hodně lidí. „Ale bohužel dost lidí najelo na takovou vypjatou rétoriku individuálních lidských práv, jako kdyby byla absolutně nepřekročitelná. Říkají: Já mám absolutní právo nenosit roušku, já mám právo, aby mě nikdo neočkoval a je mi v podstatě jedno, jak bude vypadat společnost a co se s ní bude dít dál,“ myslí si Černý.
„Když žijeme ve společnosti, nejsme absolutně svobodní“
Pojem obecné dobro podle něj znamená nastavení takových podmínek společnosti, kde se lidem dobře žije. Spadá do nich třeba právní stát, což znamená i ochranu před napadením. Očkování je podle něj obecným dobrem v případě, kdy minimalizuje šanci infekce a její dopady ve společnosti.
„Tím, že žijeme ve společnosti, nejsme absolutně svobodní. Pořád svoboda druhých omezuje naši absolutní svobodu. Vždycky je to otázka nějakého vyvažování, kdy můžeme a kdy nemůžeme nějaké to právo trochu upozadit,“ říká Černý s tím, že když jde o lidské životy, zdraví, ekonomické ztráty či vyhoření zdravotníků, tak by právo nenechat se očkovat mělo ustoupit do pozadí.
Podle Černého je třeba zvažovat, co by se stalo, kdyby se očkování nařídilo. „Kdyby se najednou polovina populace zbláznila a začala demonstrovat, rabovat a byly by srážky s policií, tak by to byl taky faktor, který bychom museli vzít v úvahu,“ sdělil. Pokud je podle něj řeč o tak radikálním zásahu, jako je povinné očkování, nejdřív by se měly vyzkoušet všechny jiné alternativy, jako třeba některá znevýhodnění neočkovaných.