Základní lidská práva strana 4 z 5

Britští poslanci budou rozhodovat o tom, zda dostanou britské soudy pravomoc rozhodovat, zda je muslimské etnikum Ujgurů vystavené v Číně genocidě. Britský ministr zahraničí Dominic Raab v rozhovoru s BBC prohlásil, že by Británie neměla uzavírat dohody o volném obchodu se zeměmi, které porušují lidská práva. Čína veškerá obvinění odmítá.

Skupina izraelských ochránců lidských práv Betselem v nové zprávě kritizovala Izrael za jeho politiku vůči Palestincům, kterou poprvé nazvala apartheidem. Vláda se podle ní snaží zajistit Židům nadvládu od Středozemního moře po Jordán a zajistit tam jejich privilegované postavení. Vláda obvinění dlouhodobě odmítá s tím, že opatření na okupovaných územích jsou dočasná a nutná kvůli obraně před palestinskými teroristy. Právníci také poukazují na to, že Palestinci mají vlastní vládu.

Venezuelský autoritářský prezident Nicolás Maduro připustil, že v jeho zemi se porušují lidská práva, zodpovědnost ale přisoudil jen nejmenovaným „skupinám policistů“. Informovala o tom agentura EFE. Maduro také oznámil plán vzdělávání policistů v oblasti lidských práv, který povede ministerstvo vnitra. V témže projevu slíbil benefity pro policisty, kteří „riskují životy pro ochranu občanů“.

Čína a Rusko byly zvoleny do Rady OSN pro lidská práva (UNHRC), neuspěla naopak Saúdská Arábie. Pro spravedlivé zastoupení zemí má v radě každá část světa zajištěný určitý počet křesel. Asijsko-pacifický region byl jedinou skupinou, v níž museli kandidáti skutečně soutěžit, protože jich pět soupeřilo o čtyři křesla. Právě do tohoto regionu patří Saúdská Arábie.

Běloruský prodemokratický aktivista Ales Bjaljacki a organizace na ochranu lidských práv Vjasna, kterou založil, byli vyznamenáni takzvanou alternativní Nobelovou cenou. Kromě nich letošní Cenu za správný život (Right Livelihood Award) dostala vězněná íránská právnička a bojovnice za lidská práva Nasrín Sotudíová, americký právník a aktivista v oblasti sociální spravedlnosti Bryan Stevenson a nikaragujská bojovnice za práva původních obyvatel a za ochranu přírody Lottie Cunninghamová Wrenová.

Nizozemsko zahájilo právní kroky, které mohou Sýrii dovést před Mezinárodní soudní dvůr (ICJ). Chce totiž, aby se vláda prezidenta Bašára Asada zodpovídala z používání chemických zbraní a z porušování lidských práv. Nizozemský ministr zahraničí Stef Blok to dopisem oznámil tamnímu parlamentu a informoval i Sýrii. Amsterdam se tak rozhodl kvůli neschopnosti Rady bezpečnosti OSN dohodnout se na postihu Damašku.

Evropský parlament pozastavil platnost ocenění myanmarské vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij Sacharovovou cenou. Vedení parlamentu jí vyčítá mimo jiné nelidské zacházení s muslimskou menšinou Rohingů. Su Ťij lidskoprávní cenu získala v roce 1990.

Spojené státy ohlásily sankce proti čečenskému vůdci Ramzanu Kadyrovovi, jehož americké ministerstvo zahraničí viní z masivního porušování lidských práv včetně mučení. „Pompeo, boj přijímáme!“ vzkázal americkému ministru zahraničí Mikeu Pompeovi Kadyrov. Reakci doprovodil snímkem, na němž s úsměvem pózuje se dvěma kulomety. Za porušování lidských práv menšinových Ujgurů USA také rozšířily o jedenáct společností sankční seznam týkající se Číny.

Vláda je málo transparentní a nedostatečně odůvodňuje omezení základních práv přijímaná v souvislosti s pandemií. Shodli se na tom předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, ústavní právník z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Kysela a ředitel kampusu Sciences Po v Dijonu Lukáš Macek v Otázkách Václava Moravce. Stejný problém podle nich provází i plánovanou novelizaci zákona o ochraně veřejného zdraví. Rychetský kritizoval také média, že přílišným referováním o pandemii vytvořila atmosféru strachu, v níž společnost dočasně snížila vůči vládě své nároky na kvalitu právního státu.

Na stálou diskriminaci Romů v Česku upozornila ve výroční zprávě Amnesty International (AI). Organizace, která mapuje stav lidských práv na celém světě, také kritizuje vládní návrhy týkající se dávek na bydlení, které mohou pro část obyvatelstva představovat riziko bezdomovectví. Vyzdvihla naopak zapojení občanů do demonstrací, a to nejen v Česku. Organizace také upozornila, že stávající krize spojená s šířením koronaviru může vést k omezování lidských práv.

Za naprosto absurdní a logicky nevysvětlitelné označila mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová rozhodnutí pražských úřadů přejmenovat náměstí v české metropoli po zavražděném ruském opozičním politikovi Borisi Němcovovi. Právě na výročí vraždy, 27. února, pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) spolu s Němcovovou dcerou odhalili tabulku se jménem zavražděného politika na náměstí před ruským velvyslanectvím v Praze 6.

Evropský parlament (EP) výraznou většinou schválil obchodní dohodu s Vietnamem, která odstraňuje prakticky veškerá cla ve vzájemném obchodování a která je označována za nejobsáhlejší, jakou kdy Evropská unie uzavřela s rozvojovou zemí. Její součástí jsou poprvé také klauzule týkající se lidských práv a práv pracujících, včetně způsobu jejich vymáhání.

Poslankyně ANO Helena Válková zůstává ve funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Kvůli článku, který napsala s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem, z postu neodstoupí. Podpořila ji většina členů Rady vlády pro lidská práva. Dva členové rady, advokát Tomáš Němeček a Hubert Smekal z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, odstoupili.

Americký prezident Donald Trump ve středu navzdory hněvivému varování Číny podepsal zákon schválený v Kongresu, který vyjadřuje podporu prodemokratickým demonstrantům v Hongkongu. Zákon o lidských právech a demokracii v tomto poloautonomním městě odsouhlasily drtivou většinou Sněmovna reprezentantů a po ní Senát minulý týden. Hongkongská i čínská vláda proti Trumpově kroku ostře protestovaly.

Moskevský soud rozhodl o zákazu hnutí Za lidská práva. Potvrdil to zakladatel a ředitel hnutí Lev Ponomarjov, který se proti rozsudku odvolá. Soud konstatoval údajné mnohonásobné porušení zákona. Organizace je jednou z nejstarších a nejuznávanějších svého druhu, v zemi působí už od roku 1997.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová věnovala většinu svého prvního vystoupení na všeobecné rozpravě zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku tématu boje proti změnám klimatu. Hovořila ale také o nerespektování pravidel některými mocnostmi. Podle slovenských médií nepřímo kritizovala Rusko a syrský režim. Odsoudila současně šíření nenávisti a falešné propagandy a potlačování lidských práv, jehož se někteří dopouštějí s tím, že bojují proti extremismu.

Na Pražském hradě hovořil před českými velvyslanci, kteří tento týden absolvují každoroční poradu v Praze, prezident Miloš Zeman. Mimo jiné řekl, že žvanění o lidských právech je neproduktivní, potřeba je konkrétní lidskoprávní pomoc. Za příklad dal svou přímluvu za propuštění ukrajinského duchovního a teologa Igora Kozlovského. Diplomaty Zeman také vyzval, aby se věnovali ekonomické diplomacii, protože ekonomický „mejdan“ podle něj skončil.

Rada Evropy schválila vrácení hlasovacích práv Rusku, které o ně přišlo v roce 2014 po anexi ukrajinského Krymu. Důvodem k nynějšímu rozhodnutí rady byla obava, že země společenství opustí. Navíc by Rusové ztratili šanci obracet se na soud ve Štrasburku. Ukrajina ale v reakci na pondělní hlasování zruší svou účast na Parlamentním shromáždění Rady Evropy. Ukrajinská delegace se bude napříště účastnit pouze těch jednání, na nichž se bude hlasovat o sankcích proti Rusku.

Správkyně Hongkongu Carrie Lamová, po jejíž demisi volají statisíce demonstrantů, nechce ustoupit od sporného návrhu zákona, který by umožnil osoby podezřelé ze spáchání trestného činu vydávat do pevninské Číny. Čínská vláda v pondělí Lamovou podpořila. Nedělní protesty v Hongkongu přerostly místy v násilnosti a podle organizátorů byly největší od roku 1997, kdy se někdejší britská kolonie vrátila pod čínskou správu. Oficiální čínský list China Daily napsal, že byly ale řízeny cizími silami s cílem vyvolat ve městě chaos a oslabit Čínu.

Český premiér Andrej Babiš (ANO) ocenil myanmarskou vůdkyni Su Ťij za její úsilí o demokratizaci Myanmaru. Země podle něj odvedla „obrovský kus práce“ i v oblasti ochrany lidských práv. Su Ťij čelí ve světě kritice za váhavý postoj k operaci myanmarské armády proti muslimské menšině. Myanmar kvůli pronásledování opustily statisíce Rohingů. Su Ťij s Babišem jednali i o rozvoji ekonomické spolupráce obou zemí.

Myanmarská vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij přiletí začátkem června na návštěvu České republiky. Setká se s premiérem Andrejem Babišem (ANO), prezidentem Milošem Zemanem, ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem (ČSSD) i zástupci parlamentu. Vystoupí také na podnikatelském fóru a zúčastní se přednášky na Univerzitě Karlově.

Vláda v pondělí odložila rozhodnutí o jmenování poslankyně Heleny Válkové (za ANO) zmocněnkyní pro lidská práva na návrh předsedy sociální demokracie a vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD). Ten chtěl podle svých slov od někdejší ministryně před jmenováním slyšet, jak skloubí výkon funkce, do které ji navrhl premiér Andrej Babiš (ANO), a svého poslaneckého mandátu.

Americký prezident Donald Trump ve snaze snížit počet přistěhovalců z latinskoamerických zemí zpřísnil azylová pravidla. V pondělí vládním úřadům mimo jiné nařídil, aby zavedly poplatky za žádosti o azyl či zakázaly žadatelům pracovat do chvíle, než bude o jejich případech rozhodnuto. Organizace hájící lidská práva se obávají, že nová opatření mohou poškodit lidi, kteří do Spojených států utíkají před násilím či pronásledováním. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti oznámilo, že mu na zvládání migrační vlny docházejí peníze.

Novou vládní zmocněnkyní pro lidská práva by se od 1. května měla stát bývalá ministryně spravedlnosti a nynější poslankyně za ANO Helena Válková. Do funkce ji navrhl premiér Andrej Babiš (ANO). O jmenování má v pondělí jednat vláda, která zmocněnce či zmocněnkyni jmenuje. Válková informaci potvrdila.