Alternativní Nobelovu cenu získal běloruský aktivista Bjaljacki

Běloruský prodemokratický aktivista Ales Bjaljacki a organizace na ochranu lidských práv Vjasna, kterou založil, byli vyznamenáni takzvanou alternativní Nobelovou cenou. Kromě nich letošní Cenu za správný život (Right Livelihood Award) dostala vězněná íránská právnička a bojovnice za lidská práva Nasrín Sotudíová, americký právník a aktivista v oblasti sociální spravedlnosti Bryan Stevenson a nikaragujská bojovnice za práva původních obyvatel a za ochranu přírody Lottie Cunninghamová Wrenová.

Nadace, která ocenění udílí, chce tímto způsobem zdůraznit rostoucí hrozby, jimž demokracie ve světě čelí. „Je načase, abychom všichni, kdo podporujeme demokracii, povstali a vzájemně se podporovali,“ uvedl šéf nadace Ole von Uexküll.

Osmapadesátiletého lidskoprávního aktivistu Bjaljackého a jeho organizaci Vjasna nadace vyznamenala za „jejich odhodlaný boj za nastolení demokracie a dodržování lidských práv v Bělorusku“.

Bjaljacki byl v minulosti obviněn z daňových úniků a strávil téměř tři roky ve vězení. Západní vlády proces označily za politickou mstu režimu autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka. Aktivista získal řadu mezinárodních ocenění a v roce 2012 byl nominován na Nobelovu cenu za mír. Organizace Vjasna, v jejímž čele stojí, poskytla právní pomoc tisícům Bělorusů zatčených a uvězněných za účast v protestech proti Lukašenkově vládě.

Íránská právnička a bojovnice za lidská práva Nasrín Sotudíová
Zdroj: Arash Ashourinia/ČTK/AP

Právnička odsouzená k 38 letům vězení

Íránská právnička Sotudíová, která obhajovala aktivisty, opoziční politiky i ženy stíhané za nenošení muslimského šátku, cenu dostala „za svůj neohrožený aktivismus, který navzdory velkému osobnímu riziku vedla na podporu politických svobod a lidských práv v Íránu“.

Sedmapadesátiletá Sotudíová byla v roce 2018 zatčena s obviněním ze spiknutí a šíření propagandy proti íránské vládě a byla odsouzena k 38 letům vězení a 148 ranám bičem. Vězněna byla i dříve.

Letos od poloviny srpna držela hladovku za lepší vězeňské podmínky a propuštění politických vězňů v době pandemie covidu-19. Nakonec musela být hospitalizována.

Snaha o rasové usmíření

Dalším vyznamenaným právníkem je šedesátiletý Američan Bryan Stevenson, u nějž nadace vyzdvihla „jeho inspirativní snahy o reformu amerického systému trestního soudnictví a prosazování rasového usmíření“. Stevenson je známý jako zastánce chudých a příslušníků rasových menšin i jako bojovník proti trestu smrti.

Čtvrtou laureátkou alternativní Nobelovy ceny se stala 61letá Lottie Cunninghamová Wrenová, která byla oceněna za „svůj odhodlaný boj za ochranu půdy původních obyvatel a komunit před zneužíváním a drancováním“.

Tak trochu jiná Nobelovka

Laureáti, kteří byli vyhlášeni ve Stockholmu, obdrží každý milion švédských korun (2,57 milionu korun). Slavnostní předání cen se uskuteční virtuálně 3. prosince. V loňském roce byla mezi oceněnými také mladá švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová, která letos patří k favoritům na zisk Nobelovy ceny za mír.

Alternativní Nobelovy ceny (oficiálně zvané Right Livelihood Awards) se udílejí od roku 1980 na popud německo-švédského filantropa Jakoba von Uexkülla. Oceňováni jsou lidé a organizace za zásluhy o spravedlnost, mír a životní prostředí. Peníze provázející ocenění nemůže žádný z laureátů použít pro osobní účely, musí je investovat do činnosti, za kterou byl oceněn.

Alternativní Nobelovy ceny jsou také do jisté míry vnímány jako kritika tradičních Nobelových cen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěO budoucím vedení Íránu se rozhodne, až dokončíme údery, řekl Trump

Prezident USA Donald Trump přijal v úterý v Bílém domě německého kancléře Friedricha Merze. Jednat mají o citlivých tématech – od americko-izraelských útoků na Írán po Trumpovy nové hrozby zavedením cel a nedávnou návštěvu německého lídra v Číně, píše Reuters. Merz odletěl z Berlína do Washingtonu poté, co Německo a Francie oznámily plány na prohloubení spolupráce v oblasti jaderného odstrašování, což je další krok k přizpůsobení se změnám v transatlantických vztazích.
17:49AktualizovánoPrávě teď

Do Česka se vracejí z Blízkého východu další turisté

Do Česka zatím během úterý přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla, celkem se čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Na cestě do Prahy je nyní armádní airbus, který vyzvedl české turisty v jordánském Ammánu. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž jsou i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 2 mminutami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 55 mminutami

Ceny plynu a ropy prudce vzrostly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), kolem poledního to bylo 62 eur, před 17. hodinou pak přes 54 eur. K růstu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Na rekordní částku se vyšplhala i cena za přepravu LNG přes Atlantik. Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou též ceny ropy. Brent v úterý okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel, před 16. hodinou to bylo kolem 84 dolarů.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 1 hhodinou

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 2 hhodinami

Teherán a Bejrút se potýkají s následky americko-izraelského konfliktu s Íránem

USA a Izrael od soboty útočí na Írán, na což Teherán odpověděl odpálením raket na Izrael, americké základny na Blízkém východě a další místa v regionu. Izrael zasahuje také pozice Hizballáhu v Libanonu. Během útoku zemřelo v Íránu podle vyjádření Červeného půlměsíce z úterního dopoledne 787 lidí včetně íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a byla poničena celá řada budov.
před 3 hhodinami
Načítání...