Vláda v pondělí odložila rozhodnutí o jmenování poslankyně Heleny Válkové (za ANO) zmocněnkyní pro lidská práva na návrh předsedy sociální demokracie a vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD). Ten chtěl podle svých slov od někdejší ministryně před jmenováním slyšet, jak skloubí výkon funkce, do které ji navrhl premiér Andrej Babiš (ANO), a svého poslaneckého mandátu.
Jmenování Válkové zmocněnkyní se odkládá. Nejdřív má vysvětlit, jak skloubí své funkce
Babiš navrhl jmenovat Válkovou již k začátku května, vláda však rozhodnutí v pondělí neučinila. „Bylo to přerušeno na můj návrh. Já chtěl paní poslankyni položit některé dotazy, ale nebyla přítomna, tak jsme se dohodli, že bude jednodušší to přerušit a umožnit jí na vládě vystoupit,“ řekl Hamáček na akci v Lidovém domě v Praze, kde ČSSD slavila 1. máj.
Hamáček podle svého vyjádření nezpochybňuje odbornost Válkové. „Té problematice se dlouhodobě věnuje. Ale mě zajímalo, jak chce a zda vůbec chce skloubit výkon této náročné funkce s výkonem poslaneckého mandátu a funkcí ve sněmovně. Jen mě zajímá, zda bude tu funkci vykonávat na 50 nebo 100 procent, to je podle mě legitimní otázka,“ dodal. Válková je předsedkyní petičního výboru Poslanecké sněmovny.
Místo vládního zmocněnce loni v červnu obnovila první Babišova vláda. Do funkce pak jmenoval tehdejší náměstkyni úřadu vlády pro lidská práva Martinu Štěpánkovou, která se rozhodla ke konci března z pozice odejít.
Zmocněnce měly už dřívější vlády, poprvé v roce 1998. Před Válkovou úřad zastávalo pět mužů a dvě ženy. Některé vlády pak měly ministryni či ministra pro lidská práva.
Válková sama řekla, že se náplň funkce kryje s její činností v Poslanecké sněmovně, v níž chce i v případě jmenování zůstat. Jakožto zmocněnkyně by se chtěla věnovat právům dětí a seniorů, rovnosti žen a mužů, národnostním menšinám a sociálnímu začleňování.
Součástí agendy zmocněnce jsou i práva postižených, rovné šance pro všechny či problematika neziskových organizací. Dosud pod zmocněnkyni spadá i vládní agentura pro sociální začleňování. Válková by se v případě jmenování měla stát také místopředsedkyní příslušných vládních rad, jimž předsedá premiér.