Vzduch strana 2 z 2

Město Ostrava má k dispozici závěry ze studie, která měla posoudit vliv koksovny v Přívoze na životní prostředí ve městě. Ukázalo se, že v případě znečištění benzo(a)pyrenem dělá příspěvek koksovny asi třetinu povoleného ročního limitu. Zástupci podniku a města ale závěry studie interpretují různě. Podle společnosti je vliv minimální, podle magistrátu naopak značný. Studie uvádí, že situace je nejhorší v těsné blízkosti koksovny.

Vědci londýnského Institutu Francise Cricka tvrdí, že se jim podařilo odhalit, jakým způsobem přispívá znečištěné ovzduší ke vzniku rakoviny plic u lidí, kteří nikdy nekouřili. Jejich objev zcela mění dosavadní chápání vzniku nádorů plic. Tým tvrdí, že znečištěné ovzduší nezpůsobuje poškození buněk, ale spíše probuzení těch starých a poškozených.

Příznivý vliv kojení na rozvoj poznávacích funkcí u dětí naznačila studie, na které spolupracoval česko-slovenský tým. Efekt byl patrný u dětí kojených alespoň půl roku a déle, uvedli zástupci Akademie věd ČR (AV). Kojení také podle vědců zřejmě pomáhá zmírnit negativní dopady vysoce znečištěného ovzduší na psychický vývoj malých dětí.

Podle německé studie může oxid dusičitý, který je jednou z nejčastějších znečišťujících látek v ovzduší, přispívat ke zranitelnosti covidem. V místech, kde byla koncentrace této látky nejvyšší, bylo také nejvíce hospitalizovaných.

Výzkumy ukazují, že ve vzniku a rozvoji Alzheimerovy choroby hrají značnou roli takzvané ultrajemné částice, které lidé vdechují ze znečištěného ovzduší. Vědci by chtěli více popsat mechanismus jejich účinku, a najít tak metody, které umožní včasnou diagnózu Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby a dalších neurodegenerativních onemocnění.

Drtivá většina lidstva, celých 99 procent, dýchá podle Světové zdravotnické organizace (WHO) znečištěný vzduch. Každoročně kvůli tomu předčasně zemře více než sedm milionů lidí. WHO to uvedla v nové zprávě.

Moravskoslezský kraj se chce lépe připravit na klimatické změny, například na zvýšení denních teplot nebo častější období sucha. Od Evropské komise získalo hejtmanství 250 milionů korun na projekt Life Coala. Tyto peníze v nejbližších deseti letech použije na plány obcí a firem, jak změnám klimatu čelit. Mají jít i na konkrétní opatření, jako jsou úpravy budov nebo veřejných prostranství.

Podle vědců ohrožuje chemické znečištění po celé planetě stabilitu globálních ekosystémů, na nichž je lidstvo závislé. Největším problémem podle nové studie je, že do přírody proniká už příliš mnoho druhů chemikálií.

Koncentrace látek znečišťujících ovzduší byly loni v Česku nejnižší až druhé nejnižší za posledních deset let. Lepší výsledek byl o rok dříve, kdy byla v tuzemsku nejvyšší kvalita ovzduší od začátku měření. Vyplývá to z předběžných údajů, které ve středu zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Zatím jsou k dispozici jen data ze stanic s automatizovaným měřicím programem. Údaje z manuálního měření například těžkých kovů nebo benzenu vyhodnotí ústav až v dubnu.

Slunce, voda a vzduch. Kombinace tří faktorů, které nás zpravidla rychle dostanou do formy. K tomu je ale ještě zapotřebí pohyb. Když se tohle všechno potká v místě s léčebným klimatem, dá se říct, že máme skoro vyhráno.

První let člověka do vesmíru byl 12. dubna 1961 triumfem sovětské technologie. Vývoj a výroba kosmické lodi Vostok (rusky východ) spojily to nejlepší z mnoha oborů – výsledkem byl robustní stroj, který předběhl svou dobu.

Karanténní opatření proti šíření nového typu koronaviru v Evropě způsobila v březnu a dubnu významný pokles koncentrace oxidu dusičitého (NO2) v ovzduší v hustě osídlených a průmyslových oblastech. Uvedla to Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Z dat vyplývá, že koncentrace škodlivého plynu klesla nejvíce v první fázi přísných karanténních opatření na jihu Evropy, a to o 40 až 50 procent. Konkrétně šlo o Španělsko, Itálii a Francii.

Znečištění ovzduší nad evropskými metropolemi je v době opatření zavedených ve snaze omezit šíření koronaviru výrazně nižší než ve stejné části loňského roku. Ve čtvrtek o tom na základě analýzy nových dat satelitního programu Copernicus informovala Evropská kosmická agentura (ESA). Oxidu dusičitého je zřejmě nad některými metropolitními oblastmi zhruba o padesát procent méně.

Balkánské země dusí zimní smog. V Sarajevu dosáhlo v lednu množství škodlivin ve vzduchu takové úrovně, že se bosenská metropole dokonce na nějakou dobu stala městem s nejšpinajvějším vzduchem na světě. Srbsko má zase kvůli škodlivinám nejvyšší míru úmrtí v Evropě. Zimní smog ale pokryl i okolní státy.

Ve většině veřejných budov v Česku je nezdravé životní prostředí, uvedl Státní fond životního prostředí. Hovoří o takzvaném syndromu nezdravých budov, který se projevuje tím, že lidé, již v objektu pracují, trpí zdravotními problémy, které po odchodu zmizí. Ze studie, již nechal SFŽP zpracovat, vyplývá, že problém nejspíše souvisí s umělým prostředím v moderních stavbách, kde se během dne nemění tepelné podmínky jako venku.

Řidiči jedoucí ve středu ráno po pražské magistrále mohli narazit na stánek, který jim nabízel čistý horský vzduch. Tato kampaň magistrátu měla upozornit, že před škodlivinami nejsou chráněni ani řidiči v autech. Znečištění v metropoli je po Ostravě druhé nejhorší v zemi a doprava se na něm podílí zhruba z 80 procent.

Americká agentura NASA představila v Johnsonově kosmickém středisku novou generaci skafandrů. Oba typy jsou určené pro misi Artemis, která by měla znovu dostat člověka na Měsíc. V jejím rámci by se také měla na povrch Měsíce poprvé vypravit žena.

Dlouhodobé vystavení špinavému vzduchu může mít na plíce obdobné dopady, jako když člověk téměř třicet let kouří krabičku cigaret denně. Upozornil na to výzkum, který publikoval The Journal of the American Medical Association. Studie by podle autorů mohla pomoct vysvětlit, proč i někteří zapřísáhlí nekuřáci trpí chronickými nemocemi plic.

Dvouleté pátrání po zdrojích nepříjemného zápachu nad Krušnými horami je u konce. Podle výzkumníků za něj můžou jednak české chemické závody, vina je ale i na německé straně. S výsledky teď experti seznámí obyvatele.

Emise oxidu uhličitého v Praze budou v roce 2030 o 45 procent nižší než dnes a po dalších dvaceti letech se již nebudou vypouštět vůbec žádné. Stane se to, pokud se městu podaří splnit závazek, který přijala jeho rada, zatím však bez konkrétních opatření. Jejich plán začne vznikat, hotový ale bude až v září příštího roku.