Vzduch strana 2 z 3

PFAS neboli věčné chemikálie jsou látky, které se nedaří z přírody odstraňovat. Nový výzkum ukázal, jak moc se usazují v rybách žijících v severoamerických vodních tocích. Podle vědců představují tyto chemikálie významnou hrozbu pro veřejné zdraví.

Polsko se jako každou zimu dusí ve smogu. Na některých místech koncentrace škodlivin v ovzduší na přelomu roku překonaly rekordy. Špatná je situace zejména v okolí velkých měst. Důvodem je hlavně to, že stále velká část tamních domácností topí levnějšími a často neekologickými tuhými palivy.

Polsko bude mít první uhlíkově neutrální nemocnici. Rovnováhy mezi vypouštěnými emisemi a těmi, které se daří pohltit, chce dosáhnout už v příštím roce. Zvlášť uprostřed smogové sezony projekt ukazuje, jak lze efektivně snižovat podíl škodlivin v ovzduší.

Ohňostroje vypouštějí do ovzduší řadu vysoce toxických látek, které představují nebezpečí pro člověka i pro životní prostředí. Lidé přitom o této skutečnosti nejsou dostatečně informováni nebo ji podceňují, uvedli vědci z Akademie věd České republiky (AV ČR). Doporučují proto zábavnou pyrotechniku omezit či zcela zakázat, důležitá je podle nich také osvěta.

Pardubický kraj zahájil řízení s elektrárnou ve Chvaleticích ohledně dodržování emisních limitů. Bude zjištovat, kolik elektrárna vypouští do ovzduší rtuti a oxidu dusíku, pro které stále nemá platnou výjimku. Projednává ji Krajský soud v Olomouci. Ústavní soud ale už potvrdil, že než nižší instance rozhodne, výjimka z emisních limitů pro elektrárnu neplatí, krajští úředníci v Pardubicích proto musejí jednat.

Na Ostravsku jde do finále unikátní výzkumný projekt s názvem Bora. Odborníci v něm pomocí inovativních metod zjišťují, kdo konkrétně znečišťuje ovzduší, a to hlavně ve východní části Ostravy. Z výsledků vyplývá, že dominantní podíl na znečištění mají domkaři. Analýzy probíhají v ostravské pobočce Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

S přicházejícím ochlazením začíná čím dál více domácností topit. Že bude letošní zima dražší, je jisté i přes zastropování cen energií. Podražila i tradičně levnější tuhá paliva jako uhlí nebo dřevo. Obojí je navíc místy nedostatkové. Situace nutí k úsporám nejenom rodiny, ale i města.

Americký ropný gigant Occidental Petroleum a kanadská začínající společnost Carbon Engineering postaví v USA zařízení, které bude ročně odčerpávat 500 tisíc tun oxidu uhličitého z ovzduší. Bude to největší zařízení na odstraňování tohoto skleníkového plynu z ovzduší na světě, až 120krát větší než současné největší zařízení využívající podobnou technologii. Agentuře Bloomberg to řekla generální ředitelka firmy Occidental Vicki Hollubová.

Vědci poprvé našli toxické částice pocházející ze znečištěného ovzduší v plicích, játrech a mozku nenarozených dětí dlouho předtím, než se poprvé nadechly. Podle autorů studie jsou tyto výsledky velmi znepokojivé, protože právě v této fázi vývoje je lidský organismus nejzranitelnější.

Město Ostrava má k dispozici závěry ze studie, která měla posoudit vliv koksovny v Přívoze na životní prostředí ve městě. Ukázalo se, že v případě znečištění benzo(a)pyrenem dělá příspěvek koksovny asi třetinu povoleného ročního limitu. Zástupci podniku a města ale závěry studie interpretují různě. Podle společnosti je vliv minimální, podle magistrátu naopak značný. Studie uvádí, že situace je nejhorší v těsné blízkosti koksovny.

Vědci londýnského Institutu Francise Cricka tvrdí, že se jim podařilo odhalit, jakým způsobem přispívá znečištěné ovzduší ke vzniku rakoviny plic u lidí, kteří nikdy nekouřili. Jejich objev zcela mění dosavadní chápání vzniku nádorů plic. Tým tvrdí, že znečištěné ovzduší nezpůsobuje poškození buněk, ale spíše probuzení těch starých a poškozených.

Příznivý vliv kojení na rozvoj poznávacích funkcí u dětí naznačila studie, na které spolupracoval česko-slovenský tým. Efekt byl patrný u dětí kojených alespoň půl roku a déle, uvedli zástupci Akademie věd ČR (AV). Kojení také podle vědců zřejmě pomáhá zmírnit negativní dopady vysoce znečištěného ovzduší na psychický vývoj malých dětí.

Podle německé studie může oxid dusičitý, který je jednou z nejčastějších znečišťujících látek v ovzduší, přispívat ke zranitelnosti covidem. V místech, kde byla koncentrace této látky nejvyšší, bylo také nejvíce hospitalizovaných.

Výzkumy ukazují, že ve vzniku a rozvoji Alzheimerovy choroby hrají značnou roli takzvané ultrajemné částice, které lidé vdechují ze znečištěného ovzduší. Vědci by chtěli více popsat mechanismus jejich účinku, a najít tak metody, které umožní včasnou diagnózu Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby a dalších neurodegenerativních onemocnění.

Drtivá většina lidstva, celých 99 procent, dýchá podle Světové zdravotnické organizace (WHO) znečištěný vzduch. Každoročně kvůli tomu předčasně zemře více než sedm milionů lidí. WHO to uvedla v nové zprávě.

Moravskoslezský kraj se chce lépe připravit na klimatické změny, například na zvýšení denních teplot nebo častější období sucha. Od Evropské komise získalo hejtmanství 250 milionů korun na projekt Life Coala. Tyto peníze v nejbližších deseti letech použije na plány obcí a firem, jak změnám klimatu čelit. Mají jít i na konkrétní opatření, jako jsou úpravy budov nebo veřejných prostranství.

Podle vědců ohrožuje chemické znečištění po celé planetě stabilitu globálních ekosystémů, na nichž je lidstvo závislé. Největším problémem podle nové studie je, že do přírody proniká už příliš mnoho druhů chemikálií.

Koncentrace látek znečišťujících ovzduší byly loni v Česku nejnižší až druhé nejnižší za posledních deset let. Lepší výsledek byl o rok dříve, kdy byla v tuzemsku nejvyšší kvalita ovzduší od začátku měření. Vyplývá to z předběžných údajů, které ve středu zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Zatím jsou k dispozici jen data ze stanic s automatizovaným měřicím programem. Údaje z manuálního měření například těžkých kovů nebo benzenu vyhodnotí ústav až v dubnu.

Slunce, voda a vzduch. Kombinace tří faktorů, které nás zpravidla rychle dostanou do formy. K tomu je ale ještě zapotřebí pohyb. Když se tohle všechno potká v místě s léčebným klimatem, dá se říct, že máme skoro vyhráno.

První let člověka do vesmíru byl 12. dubna 1961 triumfem sovětské technologie. Vývoj a výroba kosmické lodi Vostok (rusky východ) spojily to nejlepší z mnoha oborů – výsledkem byl robustní stroj, který předběhl svou dobu.

Karanténní opatření proti šíření nového typu koronaviru v Evropě způsobila v březnu a dubnu významný pokles koncentrace oxidu dusičitého (NO2) v ovzduší v hustě osídlených a průmyslových oblastech. Uvedla to Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Z dat vyplývá, že koncentrace škodlivého plynu klesla nejvíce v první fázi přísných karanténních opatření na jihu Evropy, a to o 40 až 50 procent. Konkrétně šlo o Španělsko, Itálii a Francii.

Znečištění ovzduší nad evropskými metropolemi je v době opatření zavedených ve snaze omezit šíření koronaviru výrazně nižší než ve stejné části loňského roku. Ve čtvrtek o tom na základě analýzy nových dat satelitního programu Copernicus informovala Evropská kosmická agentura (ESA). Oxidu dusičitého je zřejmě nad některými metropolitními oblastmi zhruba o padesát procent méně.

Balkánské země dusí zimní smog. V Sarajevu dosáhlo v lednu množství škodlivin ve vzduchu takové úrovně, že se bosenská metropole dokonce na nějakou dobu stala městem s nejšpinajvějším vzduchem na světě. Srbsko má zase kvůli škodlivinám nejvyšší míru úmrtí v Evropě. Zimní smog ale pokryl i okolní státy.

Ve většině veřejných budov v Česku je nezdravé životní prostředí, uvedl Státní fond životního prostředí. Hovoří o takzvaném syndromu nezdravých budov, který se projevuje tím, že lidé, již v objektu pracují, trpí zdravotními problémy, které po odchodu zmizí. Ze studie, již nechal SFŽP zpracovat, vyplývá, že problém nejspíše souvisí s umělým prostředím v moderních stavbách, kde se během dne nemění tepelné podmínky jako venku.