Protikoronavirová omezení čistí vzduch. V Evropě je méně oxidu dusičitého

Znečištění ovzduší nad evropskými metropolemi je v době opatření zavedených ve snaze omezit šíření koronaviru výrazně nižší než ve stejné části loňského roku. Ve čtvrtek o tom na základě analýzy nových dat satelitního programu Copernicus informovala Evropská kosmická agentura (ESA). Oxidu dusičitého je zřejmě nad některými metropolitními oblastmi zhruba o padesát procent méně.

Nová zjištění potvrzují závěry dřívějšího výzkumu založeného na datech z období mezí 14. a 25. březnem. Nyní vědci z nizozemského meteorologického úřadu KNMI analyzovali údaje shromažďované od 13. března do 13. dubna.

Průměrné hodnoty porovnávali s těmi z jara 2019. Experti v propočtech zohledňují koncentrace oxidu dusičitého za delší časové úseky, aby do výsledků co nejméně promlouvaly výkyvy v lidské činnosti a počasí.

I při práci s daty z celého měsíce autoři výzkumu upozorňují na možné nepřesnosti, pokles v míře znečištění je nicméně nezpochybnitelný. V ovzduší nad Madridem je v meziročním srovnání přibližně o 48 procent méně oxidu dusičitého. 

Podobné jsou výsledky u Říma a Milánu. Nad Paříží dokonce podle nizozemských expertů koncentrace klesla asi o 54 procent. Zmíněný plyn vzniká při provozu elektráren a dalších průmyslových zařízení a produkují jej také spalovací motory.

Plyn může mít negativní vliv na zdraví

Výskyt oxidu dusičitého může mít značné negativní důsledky pro veřejné zdraví, zvyšuje pravděpodobnost, že se u obyvatel objeví potíže s dýcháním, vysvětluje ESA. Nová zjištění o poklesu koncentrace se týkají období, kdy Itálie, Španělsko, Francie a další evropské země zaváděly dosud stále platná plošná omezení v souvislosti se šířením koronaviru.

Itálie celostátní karanténu zavedla ještě v první polovině března, krátce nato vyhlásily podobná opatření vlády v dalších státech včetně Česka. Společenský život v mnoha evropských metropolích se v březnu prakticky zastavil, mnohé továrny přerušily výrobu a provoz spadl na zlomek běžné úrovně.

Karanténní opatření zůstanou v Evropě v platnosti i v následujících týdnech a ESA uvádí, že tým z KNMI bude nadále situaci monitorovat. Cílem je podrobně popsat také vývoj v severněji položených zemích, kde je míra znečištění v důsledku počasí proměnlivější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
včeraAktualizovánopřed 7 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 2 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...