Ve většině veřejných budov v Česku je nezdravé životní prostředí, uvedl Státní fond životního prostředí. Hovoří o takzvaném syndromu nezdravých budov, který se projevuje tím, že lidé, již v objektu pracují, trpí zdravotními problémy, které po odchodu zmizí. Ze studie, již nechal SFŽP zpracovat, vyplývá, že problém nejspíše souvisí s umělým prostředím v moderních stavbách, kde se během dne nemění tepelné podmínky jako venku.
Podle Státního fondu životního prostředí je nezdravé životní prostředí v 75 procentech veřejných budov v Česku. Nejproblematičtější jsou nově postavené nebo rekonstruované stavby, zejména pak otevřené kanceláře.
Za hlavní příčinu považuje studie snahu o co největší tepelnou izolaci budovy a umělé řízení prostředí uvnitř. Podle Zuzany Mathauserové ze Státního zdravotního ústavu jsou lidé zvyklí na měnící se podmínky během dne, což prostředí v takových budovách nereflektuje. Problém se zvětšuje v zimě.
„Souvisí to s celkovou únavou a psychickým stavem zaměstnanců v tomto období. Přes zimu tráví více času v budovách než venku, méně se větrá, vzduch bývá sušší a dříve se stmívá,“ poznamenala odbornice ze Znaleckého ústavu bezpečnosti a ochrany zdraví.
Podle Zuzany Mathauserové se navíc upravený vzduch chová jinak. „Částečným řešením problémů se vzduchem mohou být zvlhčovače instalované do vzduchotechnických systémů, kvůli poměrně vysoké nákladnosti však v řadě z nich chybí,“ nastínila. Dalšími faktory, které se na syndromu nezdravých budov podílejí, jsou podle ní nedostatečné množství světla, plísně, houby nebo roztoči nebo těkavé organické sloučeniny.
