Vilnius strana 2 z 4

Premiér Petr Fiala (ODS) v Brně jednal s předsedkyní litevské vlády Ingridou Šimonytéovou o situaci v Bělorusku, ochraně východního křídla NATO i o tom, jak na evropské úrovni nadále pomáhat Ukrajině. Na červencovém summitu NATO v Litvě budou obě země hovořit stejným hlasem, řekl po setkání novinářům. Obě země patří k nejvýraznějším podporovatelům Ukrajiny v jejím boji proti útoku Ruska.

Bývalý šéfredaktor běloruského opozičního média Nexta Raman Pratasevič, kterého běloruský režim tento měsíc odsoudil na osm let do vězení, byl omilostněn. Oznámila to státní agentura Belta s odvoláním na novináře samotného. „Doslova právě teď jsem podepsal všechny příslušné dokumenty o tom, že jsem dostal milost. To je prostě nádherná novinka,“ komentoval Pratasevič.

Na červencovém summitu NATO ve Vilniusu budeme usilovat o přijetí naší žádosti o vstup do Severoatlantické aliance. Chceme také získat informaci o tom, v jakém období a za jakého sledu událostí můžeme do NATO vstoupit, řekl pro Českou televizi předseda Nejvyšší rady Ukrajiny Ruslan Stefančuk.

Česko a spojenci v Severoatlantické alianci jsou připraveni dlouhodobě podporovat Ukrajinu na její cestě k ukončení války, k poválečné obnově a k členství v NATO. Po jednání s generálním tajemníkem Aliance Jensem Stoltenbergem to prohlásil český prezident Petr Pavel. Západ podle něj nemá k podpoře Ukrajiny alternativu.

Litva oznámila další balík vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě v přepočtu kolem jedné miliardy korun. Pobaltská země patří v přepočtu na hlavu mezi největší dárce Kyjevu a podle průzkumů se zároveň tamní obyvatelé nejvíce obávají další agrese Kremlu. Bezpečnost hranice s Ruskem nyní zabezpečuje mise NATO pod velením Německa, jejíž součástí jsou i Češi. Jejich cvičení na místě natáčel zpravodaj Andreas Papadopulos.

Bývalý náčelník generálního štábu Aleš Opata se stane velvyslancem v Litvě. Informoval o tom ve čtvrtek portál Aktuálně.cz, kterému to potvrdil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Opata podle něj už obdržel takzvaný agrément. V čele ambasády vystřídá Víta Korselta, který ve Vilniusu působí od roku 2018.

Švédský parlament ve středu formálně schválil návrh zákona, který zemi umožní vstoupit do NATO. Přijetí Švédska a Finska, které se o členství rovněž uchází, musí odsouhlasit všech třicet členských zemí Aliance. Zbývá ještě ratifikace ze strany Maďarska a Turecka. Švédsko a sousední Finsko požádaly o vstup do transatlantické vojenské aliance v loňském roce v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.

Čína ve čtvrtek označila plánovanou návštěvu předsedkyně české Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) na Tchaj-wanu za nesprávné rozhodnutí a vyzvala k jejímu zrušení. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na čínské ministerstvo zahraničí. „Reakce Pekingu mě nepřekvapila, ale naše hodnoty měnit nebudeme. Na cestu se těším,“ reagovala šéfka sněmovny na Twitteru.

Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská na konferenci ve Vilniusu ohlásila vytvoření prozatímní exilové vlády. Cichanouská se v projevu zmínila, že počítá s otevřením zastoupení nového kabinetu v Estonsku, v Praze a v Bruselu. Hlavním cílem nové vlády bude „zbavit zemi faktické okupace a uspořádání svobodných voleb“, zdůraznila Cichanouská druhý den vilniuské „konference demokratických sil nového Běloruska“.

Česko se chce inspirovat u pobaltských států v opatřeních proti praní špinavých peněz. Přes účty tamních bank v minulosti ruské subjekty legalizovaly desítky miliard korun a často jimi financovaly politické zájmy Moskvy. S tím má podle Národní centrály proti organizovanému zločinu problémy i český finanční systém.

Poslanecká sněmovna má v tomto týdnu projednat návrh sankčního zákona. Umožní zejména účinněji postihovat lidi a firmy napojené na režim ruského prezidenta Vladimira Putina. Nově by také bylo možné vytvářet národní sankční seznam. Jde o obdobu takzvaného Magnitského zákona, který už přijalo přes třicet zemí; jedním z prvních evropských států byla Litva.

Severoatlantická aliance jedná o situaci na svém jižním křídle, o potravinové krizi a jejích dopadech na bezpečnost. Švédsko a Finsko v úterý podepíší přístupové protokoly ke vstupu do NATO, oznámil na tiskové konferenci generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg. Protokoly musí ratifikovat všechny členské státy. Lídři evropských států hovořili o pokračování podpory Ukrajině. Americký prezident Joe Biden přislíbil další vojenskou pomoc z USA ve výši osmi set milionů dolarů.

Litevské státní i soukromé instituce v pondělí zasáhly intenzivní kybernetické útoky. S odvoláním na litevský Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NKSC) o tom informovala místní média. K útokům se následně přihlásila proruská hackerská skupina Killnet, podle které jde o odvetu za omezení na převoz zboží do ruské kaliningradské exklávy, píše agentura Reuters.

Šest let vězení uložil běloruský soud Sofiji Sapegaové, ruské přítelkyni běloruského opozičního novináře Ramana Prataseviče. Informovaly o tom ruské tiskové agentury TASS a Interfax. Běloruské úřady ženu zadržely loni v květnu spolu s žurnalistou poté, co donutily v Minsku přistát civilní letoun mířící z Atén do Vilniusu.

V Bělorusku začal v pondělí soud se Sofijí Sapegaovou, ruskou přítelkyní běloruského opozičního novináře Ramana Prataseviče. Dívka byla spolu s ním na palubě letadla z Atén do Vilniusu, které loni v květnu běloruské úřady donutily k přistání v Minsku. Z letadla si pak agenti tajné policie odvedli žurnalistu i s jeho partnerkou. O zahájení procesu u oblastního soudu ve městě Grodno informoval server Zerkalo.

Prostředníkem v jednáních mezi Západem a Ruskem by mohla být Čína, řekl španělskému deníku El Mundo šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Evropská unie Peking o asistenci v jednání ale zatím nepožádala. Nabídku zprostředkovat setkání s ukrajinskými představiteli chce v neděli ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi zopakovat zase turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. V sobotu proběhla schůzka izraelského premiéra Naftaliho Bennetta s šéfem Kremlu, další kolo jednání Ukrajiny a Ruska by mělo proběhnout v pondělí. Putin prohlásil, že rozhodnutí napadnout sousední zemi bylo správné a Západem vyhlášenou bezletovou zónu by považoval za útok.

Čína přestala nakupovat hovězí maso, mléčné výrobky a pivo z Litvy. S odvoláním na litevské úřady to v pátek uvedl server BBC. Mezi oběma zeměmi se tak prohlubuje spor kvůli vztahům Litvy s Tchaj-wanem. Situaci mapoval přímo na místě také zpravodaj ČT Lukáš Mathé.

Evropská unie zahájila u Světové obchodní organizace (WTO) řízení proti Číně kvůli tomu, že ji viní z diskriminačních praktik vůči Litvě. Oznámila to Evropská komise. Podle unijní exekutivy bylo proti Číně zahájeno řízení poté, co další pokusy o vyřešení sporu selhaly.

Litva udělala chybu, když dovolila Tchaj-wanu, aby ve Vilniusu otevřel zastupitelský úřad pod svým názvem, prohlásil litevský prezident Gitanas Nauséda. Listopadové otevření tchajwanského úřadu vyvolalo ostrou reakci Pekingu a pobaltská země nyní podle hlavy státu čelí důsledkům. Litevské firmy, jež obchodují s Čínou, si stěžují na obchodní omezení.

Polské úřady získaly podle listu The New York Times (NYT) důležité svědectví ohledně vynuceného přistání letadla Ryanairu v Minsku letos v květnu. Poskytl ho běloruský dispečer, který stroj s opozičním novinářem Ramanem Pratasevičem na palubě k přistání přiměl. Dispečer později utekl do Polska a tamním vyšetřovatelům vypověděl, že celou operaci řídil důstojník běloruské tajné služby KGB, uvedl list NYT na svém webu. Běloruské úřady odmítly tvrzení amerického deníku jako dezinformaci.

Tchaj-wan ve středu oznámil, že ostrov na začátku prosince navštíví skupina zákonodárců z Litvy, která čelí hněvu Číny. Peking pobaltské zemi vyčítá, že umožnila Tchaj-wanu otevřít ve Vilniusu faktický zastupitelský úřad, a omezil s ní diplomatický styk. Na Tchaj-wan odjedou také zákonodárci z Estonska a Lotyšska, uvedla agentura Reuters. Tchaj-wan se také zúčastní prosincového Summitu pro demokracii, kam ho pozval americký prezident Joe Biden.

Čína oficiálně zhoršila diplomatické vztahy s Litvou na úroveň chargé d'affaires. Reaguje tak na upevňování vztahů mezi pobaltskou zemí a Tchaj-wanem, který ve Vilniusu zřídil fakticky velvyslanectví. Peking považuje ostrov za svůj. Litva vyjádřila nad čínským rozhodnutím politování. Evropská komise nepovažuje krok Vilniusu za porušení unijní politiky jedné Číny.

Polsko zvažuje možnost uvalit na Bělorusko vážné sankce. V estonském Tallinnu to prohlásil předseda polské vlády Mateusz Morawiecki. Polská pohraniční stráž v neděli ráno informovala o dalších zmařených pokusech migrantů proniknout ilegálně z Běloruska do Polska. Podle běloruské pohraniční stráže polská strana projevila zájem o konstruktivní dialog.

Polsko spolu s Litvou a Lotyšskem zvažuje kvůli krizi na hranicích s Běloruskem aktivaci článku čtyři smlouvy o Severoatlantické alianci, řekl agentuře PAP polský premiér Mateusz Morawiecki. Skupina pěti desítek běženců v noci na neděli podle polské policie hranici překonala, bezpečnostní složky očekávají v noci další pokusy o zdolání hranic. Varšava se také snaží vyvrátit zvěsti, podle kterých se dohodla na přesunu migrantů do Německa. Podle Polska, Litvy, Lotyšska i EU je situace výsledkem hybridní války.