Vilnius strana 3 z 4

Polsko zvažuje možnost uvalit na Bělorusko vážné sankce. V estonském Tallinnu to prohlásil předseda polské vlády Mateusz Morawiecki. Polská pohraniční stráž v neděli ráno informovala o dalších zmařených pokusech migrantů proniknout ilegálně z Běloruska do Polska. Podle běloruské pohraniční stráže polská strana projevila zájem o konstruktivní dialog.

Polsko spolu s Litvou a Lotyšskem zvažuje kvůli krizi na hranicích s Běloruskem aktivaci článku čtyři smlouvy o Severoatlantické alianci, řekl agentuře PAP polský premiér Mateusz Morawiecki. Skupina pěti desítek běženců v noci na neděli podle polské policie hranici překonala, bezpečnostní složky očekávají v noci další pokusy o zdolání hranic. Varšava se také snaží vyvrátit zvěsti, podle kterých se dohodla na přesunu migrantů do Německa. Podle Polska, Litvy, Lotyšska i EU je situace výsledkem hybridní války.

Litva, Lotyško a Estonsko daly najevo obavy z toho, že by současná krize na hranicích Běloruska a EU mohla přerůst v ozbrojený konflikt. U hranic Běloruska s Polskem a Litvou se nahromadily řádově až tisíce migrantů, kteří se chtějí v některých případech i za použití násilí dostat na území Unie. Z organizování jejich převozu k hranicím EU viní evropské země běloruského vůdce Alexandra Lukašenka a připravují další sankce vůči jeho režimu. Lukašenko pohrozil, že v takovém případě může přerušit tranzit plynu a zboží do Evropy.

Dění na polsko-běloruské hranici není migrační, ale politická krize, prohlásil ve středu polský premiér Mateusz Morawiecki. Jde podle něj o projev státního terorismu režimu běloruského lídra Alexandra Lukašenka, nad kterým drží ochrannou ruku Kreml. Utečenci se v noci z úterý na středu v několika případech pokusili dostat na polské území, pohraniční stráž je zadržela. Moskva odmítá obvinění z Varšavy, že stojí v pozadí krize. EU rozšíří sankce proti Bělorusku.

Na bělorusko-polské hranici jsou tři až čtyři tisíce lidí, kteří se chystají přejít do Polska. Uvedl to mluvčí polské vlády Piotr Müller, podle nějž by se celkově mohlo pokusit překonat hranici až deset tisíc migrantů. Běloruské úřady odhadly počet migrantů ve svém příhraničí na dva tisíce, uvedl server Gazeta Wyborcza. Podle Varšavy se Minsk snaží na hranicích vyprovokovat vážný incident. Polské úřady dříve během pondělí oznámily, že bezpečnostní složky zabránily pokusu o překonání hranice a že v příštích hodinách čekají další takové pokusy. Situace v oblasti byla nicméně v pondělí večer klidnější.

Polské ministerstvo zahraničí si v úterý předvolalo běloruského chargé d'affaires ve Varšavě, aby protestovalo proti vniknutí „uniformovaných ozbrojených osob“ z Běloruska na polské území. S odvoláním na polskou diplomacii o tom informovaly agentury AP a PAP. Polsko v poslední době čelí náporu migrantů, kteří se do Evropské unie snaží dostat přes Bělorusko ovládané autoritářským vůdcem Alexandrem Lukašenkem.

Litva povolila vstup na své území pěti afghánským žadatelům o azyl, kteří se snaží dostat do pobaltské země od konce srpna z Běloruska. Evropský soud pro lidská práva minulý týden vydal předběžné opatření, podle něhož je pětice uprchlíků kvůli aktuálnímu dění ve vlasti zranitelná, žádá mezinárodní ochranu a Litva by je neměla posílat zpět do Běloruska. Vilnius se obává, že nařízení tribunálu by mohlo znamenat vytvoření cesty pro nelegální migraci.

Český ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) ve Vilniusu stvrdil poskytnutí finanční pomoci České republiky Litvě na zajištění ochrany hranic před nelegální migrací. Šéf české diplomacie na Twitteru informoval, že s litevskými ministry zahraničí a vnitra podepsal příslušný dokument. Řekl také, že chce nové sankce vůči Bělorusku.

Lotyšská vláda se rozhodla vyhlásit od středy 11. srpna do 10. listopadu nouzový stav ve třech krajích a městě Daugavpils ležících poblíž hranice s Běloruskem, odkud do země proudí migranti. „Pohraničníkům bylo dovoleno použít fyzickou sílu a speciální prostředky, aby okamžitě do Běloruska vraceli lidi nezákonně překračující státní hranici,“ napsal server Delfi.lv.

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko na čtvrteční poradě nařídil bezpečnostním složkám „uzavřít každý metr hranice“, aby „ani noha“ nemohla vstoupit na běloruské území ze sousedních zemí na západě a jihu. Minsk podle něj předem varoval sousedy před „důsledky taktiky vyhánění lidí“.

Litevští pohraničníci začali v noci na úterý na příkaz ministryně vnitra vracet zpět do Běloruska migranty, kteří nelegálně překročili hranici obou zemí. Pohraničníky podpořila vojenská policie a psovodi se psy, uvedl zpravodajský server Delfi. Hraniční stráž, která má povoleno v případě nutnosti použít násilí, v noci vrátila od hranic několik skupin běženců.

Migranti, zadržení v Litvě po nelegálním přechodu bělorusko-litevské hranice, se vzbouřili a požadují, aby byli propuštěni z uprchlického tábora v bývalé škole v Alytausském okresu na jihu země. Informoval o tom zpravodajský server Delfi.

Litva otevře nový tábor, v němž ubytuje migranty, kteří do země v poslední době ve větším počtu přicházejí přes Bělorusko. Oznámila to v pondělí ministryně vnitra Agné Bilotaitéová. Vilnius viní autoritářský běloruský režim z toho, že organizovaně přes hranice posílá do Litvy lidi zejména z Iráku a dalších blízkovýchodních zemí či z Afriky. „Litevští vojáci už také pokládají podél hranice s Běloruskem ostnatý žiletkový drát,“ dodal zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé.

Běloruský opoziční novinář Raman Pratasevič a jeho partnerka, Ruska Sofija Sapegaová, kteří byli v květnu zadrženi v Bělorusku po nuceném přistání jejich letu, byli přemístěni z vězeňské vazby do domácího vězení. Ruské redakci BBC to řekli jejich rodiče.

Ekonomicky silné země skupiny G7 poskytnou v následujícím roce miliardu vakcín proti covidu-19 chudým zemím, aby mohly naočkovat svoji populaci. Na tiskové konferenci po skončení summitu to řekl britský premiér Boris Johnson. V prohlášení vydaném po třídenním jednání G7 v Cornwallu také mimo jiné účastníci slíbili další peníze na boj proti globálnímu oteplování a kritizují Čínu.

Zadržovaný běloruský opoziční novinář Raman Pratasevič se ve čtvrtek objevil ve státní televizi, kde se v rozhovoru v slzách doznal k organizování protivládních protestů a řekl, že respektuje vůdce Alexandra Lukašenka. Pratasevičova rodina a opozice jsou přesvědčeny, že rozhovor byl veden pod nátlakem. Také české ministerstvo zahraničí označilo vystoupení za vynucené a zjevně zmanipulované.

Německo ve středu přechodně přestalo přijímat lety z Ruska poté, co ruské úřady německé letecké společnosti Lufthansa včas nevydaly potřebná povolení. Mluvčí Lufthansy později večer informovala, že její letouny znovu smějí přistávat v Moskvě a Petrohradě, společnost získala povolení na celý červen. Také ruský Aeroflot a nízkonákladová společnost S7 uvedly, že mají znovu od Německa povolení létat na jeho území.

Odkloněný let do běloruského Minsku znovu připoutal pozornost k režimu Alexandra Lukašenka. Cílem bylo zatknout běloruského opozičního novináře Ramana Prataseviče. On a jeho přítelkyně byli zadrženi a jsou ve vězení. Proti Lukašenkovi protestoval Pratasevič už v patnácti letech a už tehdy chtěl být novinář, vzpomínají jeho rodiče a věří, že se situace v Bělorusku změní k lepšímu.

Incident ohledně nuceného přistání letadla s nyní zadrženým novinářem Ramanem Pratasevičem v Minsku velmi silně rezonuje v polské společnosti, referuje zahraniční zpravodaj ČT ve Varšavě Lukáš Mathé. V Polsku se podle něho nachází hlavní centrum opozice vůči režimu běloruského lídra Alexandra Lukašenka. Vláda středoevropské země se po loňských protestech navíc postavila do čela informačního boje proti jeho režimu.

Za skandální označil americký prezident Joe Biden nedělní incident v Minsku. Běloruské úřady donutily komerční let společnosti Ryanair z Atén do Vilniusu k přistání v Minsku a posléze zadržely opozičního novináře Ramana Prataseviče, který tímto letem cestoval. Další západní společnosti přestávají létat nad Běloruskem, běloruské aerolinky ruší lety do Paříže a Londýna.

Irský ministr zahraničí Simon Coveney a šéf letecké společnosti Ryanair Michael O'Leary označili nedělní nucené přistání dopravního letadla v Minsku, po kterém byl zatčen novinář Raman Pratasevič, za státem podporované pirátství. Mluvčí běloruského ministerstva vnitra uvedla, že se novinář nyní nachází ve vyšetřovací vazbě v Minsku. Postup běloruských úřadů kritizovala řada zemí včetně Česka, polské úřady spouštějí vyšetřování. Ministerstvo dopravy v Minsku mezitím oznámilo vytvoření komise, která má přistání vyšetřit.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie vyzvali unijní přepravce k zastavení přeletů Běloruska a k přijetí dalších sankcí vůči Bělorusku. V reakci na nedělní Minskem vynucené přistání civilního letu také chtějí, aby Unie zakázala běloruským aerolinkám přelety a přistání na svém území.

Běloruské úřady v neděli přerušily let z Atén do Vilniusu kvůli údajné bombové hrozbě, hned po přistání nechaly zatknout a vyvést z letadla nezávislého novináře Ramana Prataseviče.„Jedná se o flagrantní porušení systému civilního letectví, který byl zneužit k tomuto aktu,“ říká generální ředitel Řízení letového provozu ČR Jan Klas a událost považuje za zcela neakceptovatelnou.

Běloruské úřady přinutily letadlo společnosti Ryanair na trase z Atén do Vilniusu přistát v Minsku, aby mohly zatknout novináře a kritika vlády tamního vůdce Alexandra Lukašenka. S odkazem na běloruskou opozici to oznámila stanice Deutsche Welle. Podle ní je nyní šestadvacetiletý novinář Raman Pratasevič zadržen na minském letišti a vyslýchán. K propuštění aktivisty už vyzval například prezident Litvy, kam letadlo směřovalo, nebo český ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD), který si předvolá běloruského velvyslance. Incidentem se bude zabývat také pondělní summit EU.