Vilnius strana 3 z 4

Česko se chce inspirovat u pobaltských států v opatřeních proti praní špinavých peněz. Přes účty tamních bank v minulosti ruské subjekty legalizovaly desítky miliard korun a často jimi financovaly politické zájmy Moskvy. S tím má podle Národní centrály proti organizovanému zločinu problémy i český finanční systém.

Poslanecká sněmovna má v tomto týdnu projednat návrh sankčního zákona. Umožní zejména účinněji postihovat lidi a firmy napojené na režim ruského prezidenta Vladimira Putina. Nově by také bylo možné vytvářet národní sankční seznam. Jde o obdobu takzvaného Magnitského zákona, který už přijalo přes třicet zemí; jedním z prvních evropských států byla Litva.

Severoatlantická aliance jedná o situaci na svém jižním křídle, o potravinové krizi a jejích dopadech na bezpečnost. Švédsko a Finsko v úterý podepíší přístupové protokoly ke vstupu do NATO, oznámil na tiskové konferenci generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg. Protokoly musí ratifikovat všechny členské státy. Lídři evropských států hovořili o pokračování podpory Ukrajině. Americký prezident Joe Biden přislíbil další vojenskou pomoc z USA ve výši osmi set milionů dolarů.

Litevské státní i soukromé instituce v pondělí zasáhly intenzivní kybernetické útoky. S odvoláním na litevský Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NKSC) o tom informovala místní média. K útokům se následně přihlásila proruská hackerská skupina Killnet, podle které jde o odvetu za omezení na převoz zboží do ruské kaliningradské exklávy, píše agentura Reuters.

Šest let vězení uložil běloruský soud Sofiji Sapegaové, ruské přítelkyni běloruského opozičního novináře Ramana Prataseviče. Informovaly o tom ruské tiskové agentury TASS a Interfax. Běloruské úřady ženu zadržely loni v květnu spolu s žurnalistou poté, co donutily v Minsku přistát civilní letoun mířící z Atén do Vilniusu.

V Bělorusku začal v pondělí soud se Sofijí Sapegaovou, ruskou přítelkyní běloruského opozičního novináře Ramana Prataseviče. Dívka byla spolu s ním na palubě letadla z Atén do Vilniusu, které loni v květnu běloruské úřady donutily k přistání v Minsku. Z letadla si pak agenti tajné policie odvedli žurnalistu i s jeho partnerkou. O zahájení procesu u oblastního soudu ve městě Grodno informoval server Zerkalo.

Prostředníkem v jednáních mezi Západem a Ruskem by mohla být Čína, řekl španělskému deníku El Mundo šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Evropská unie Peking o asistenci v jednání ale zatím nepožádala. Nabídku zprostředkovat setkání s ukrajinskými představiteli chce v neděli ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi zopakovat zase turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. V sobotu proběhla schůzka izraelského premiéra Naftaliho Bennetta s šéfem Kremlu, další kolo jednání Ukrajiny a Ruska by mělo proběhnout v pondělí. Putin prohlásil, že rozhodnutí napadnout sousední zemi bylo správné a Západem vyhlášenou bezletovou zónu by považoval za útok.

Čína přestala nakupovat hovězí maso, mléčné výrobky a pivo z Litvy. S odvoláním na litevské úřady to v pátek uvedl server BBC. Mezi oběma zeměmi se tak prohlubuje spor kvůli vztahům Litvy s Tchaj-wanem. Situaci mapoval přímo na místě také zpravodaj ČT Lukáš Mathé.

Evropská unie zahájila u Světové obchodní organizace (WTO) řízení proti Číně kvůli tomu, že ji viní z diskriminačních praktik vůči Litvě. Oznámila to Evropská komise. Podle unijní exekutivy bylo proti Číně zahájeno řízení poté, co další pokusy o vyřešení sporu selhaly.

Litva udělala chybu, když dovolila Tchaj-wanu, aby ve Vilniusu otevřel zastupitelský úřad pod svým názvem, prohlásil litevský prezident Gitanas Nauséda. Listopadové otevření tchajwanského úřadu vyvolalo ostrou reakci Pekingu a pobaltská země nyní podle hlavy státu čelí důsledkům. Litevské firmy, jež obchodují s Čínou, si stěžují na obchodní omezení.

Polské úřady získaly podle listu The New York Times (NYT) důležité svědectví ohledně vynuceného přistání letadla Ryanairu v Minsku letos v květnu. Poskytl ho běloruský dispečer, který stroj s opozičním novinářem Ramanem Pratasevičem na palubě k přistání přiměl. Dispečer později utekl do Polska a tamním vyšetřovatelům vypověděl, že celou operaci řídil důstojník běloruské tajné služby KGB, uvedl list NYT na svém webu. Běloruské úřady odmítly tvrzení amerického deníku jako dezinformaci.

Tchaj-wan ve středu oznámil, že ostrov na začátku prosince navštíví skupina zákonodárců z Litvy, která čelí hněvu Číny. Peking pobaltské zemi vyčítá, že umožnila Tchaj-wanu otevřít ve Vilniusu faktický zastupitelský úřad, a omezil s ní diplomatický styk. Na Tchaj-wan odjedou také zákonodárci z Estonska a Lotyšska, uvedla agentura Reuters. Tchaj-wan se také zúčastní prosincového Summitu pro demokracii, kam ho pozval americký prezident Joe Biden.

Čína oficiálně zhoršila diplomatické vztahy s Litvou na úroveň chargé d'affaires. Reaguje tak na upevňování vztahů mezi pobaltskou zemí a Tchaj-wanem, který ve Vilniusu zřídil fakticky velvyslanectví. Peking považuje ostrov za svůj. Litva vyjádřila nad čínským rozhodnutím politování. Evropská komise nepovažuje krok Vilniusu za porušení unijní politiky jedné Číny.

Polsko zvažuje možnost uvalit na Bělorusko vážné sankce. V estonském Tallinnu to prohlásil předseda polské vlády Mateusz Morawiecki. Polská pohraniční stráž v neděli ráno informovala o dalších zmařených pokusech migrantů proniknout ilegálně z Běloruska do Polska. Podle běloruské pohraniční stráže polská strana projevila zájem o konstruktivní dialog.

Polsko spolu s Litvou a Lotyšskem zvažuje kvůli krizi na hranicích s Běloruskem aktivaci článku čtyři smlouvy o Severoatlantické alianci, řekl agentuře PAP polský premiér Mateusz Morawiecki. Skupina pěti desítek běženců v noci na neděli podle polské policie hranici překonala, bezpečnostní složky očekávají v noci další pokusy o zdolání hranic. Varšava se také snaží vyvrátit zvěsti, podle kterých se dohodla na přesunu migrantů do Německa. Podle Polska, Litvy, Lotyšska i EU je situace výsledkem hybridní války.

Litva, Lotyško a Estonsko daly najevo obavy z toho, že by současná krize na hranicích Běloruska a EU mohla přerůst v ozbrojený konflikt. U hranic Běloruska s Polskem a Litvou se nahromadily řádově až tisíce migrantů, kteří se chtějí v některých případech i za použití násilí dostat na území Unie. Z organizování jejich převozu k hranicím EU viní evropské země běloruského vůdce Alexandra Lukašenka a připravují další sankce vůči jeho režimu. Lukašenko pohrozil, že v takovém případě může přerušit tranzit plynu a zboží do Evropy.

Dění na polsko-běloruské hranici není migrační, ale politická krize, prohlásil ve středu polský premiér Mateusz Morawiecki. Jde podle něj o projev státního terorismu režimu běloruského lídra Alexandra Lukašenka, nad kterým drží ochrannou ruku Kreml. Utečenci se v noci z úterý na středu v několika případech pokusili dostat na polské území, pohraniční stráž je zadržela. Moskva odmítá obvinění z Varšavy, že stojí v pozadí krize. EU rozšíří sankce proti Bělorusku.

Na bělorusko-polské hranici jsou tři až čtyři tisíce lidí, kteří se chystají přejít do Polska. Uvedl to mluvčí polské vlády Piotr Müller, podle nějž by se celkově mohlo pokusit překonat hranici až deset tisíc migrantů. Běloruské úřady odhadly počet migrantů ve svém příhraničí na dva tisíce, uvedl server Gazeta Wyborcza. Podle Varšavy se Minsk snaží na hranicích vyprovokovat vážný incident. Polské úřady dříve během pondělí oznámily, že bezpečnostní složky zabránily pokusu o překonání hranice a že v příštích hodinách čekají další takové pokusy. Situace v oblasti byla nicméně v pondělí večer klidnější.

Polské ministerstvo zahraničí si v úterý předvolalo běloruského chargé d'affaires ve Varšavě, aby protestovalo proti vniknutí „uniformovaných ozbrojených osob“ z Běloruska na polské území. S odvoláním na polskou diplomacii o tom informovaly agentury AP a PAP. Polsko v poslední době čelí náporu migrantů, kteří se do Evropské unie snaží dostat přes Bělorusko ovládané autoritářským vůdcem Alexandrem Lukašenkem.

Litva povolila vstup na své území pěti afghánským žadatelům o azyl, kteří se snaží dostat do pobaltské země od konce srpna z Běloruska. Evropský soud pro lidská práva minulý týden vydal předběžné opatření, podle něhož je pětice uprchlíků kvůli aktuálnímu dění ve vlasti zranitelná, žádá mezinárodní ochranu a Litva by je neměla posílat zpět do Běloruska. Vilnius se obává, že nařízení tribunálu by mohlo znamenat vytvoření cesty pro nelegální migraci.

Český ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) ve Vilniusu stvrdil poskytnutí finanční pomoci České republiky Litvě na zajištění ochrany hranic před nelegální migrací. Šéf české diplomacie na Twitteru informoval, že s litevskými ministry zahraničí a vnitra podepsal příslušný dokument. Řekl také, že chce nové sankce vůči Bělorusku.

Lotyšská vláda se rozhodla vyhlásit od středy 11. srpna do 10. listopadu nouzový stav ve třech krajích a městě Daugavpils ležících poblíž hranice s Běloruskem, odkud do země proudí migranti. „Pohraničníkům bylo dovoleno použít fyzickou sílu a speciální prostředky, aby okamžitě do Běloruska vraceli lidi nezákonně překračující státní hranici,“ napsal server Delfi.lv.

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko na čtvrteční poradě nařídil bezpečnostním složkám „uzavřít každý metr hranice“, aby „ani noha“ nemohla vstoupit na běloruské území ze sousedních zemí na západě a jihu. Minsk podle něj předem varoval sousedy před „důsledky taktiky vyhánění lidí“.

Litevští pohraničníci začali v noci na úterý na příkaz ministryně vnitra vracet zpět do Běloruska migranty, kteří nelegálně překročili hranici obou zemí. Pohraničníky podpořila vojenská policie a psovodi se psy, uvedl zpravodajský server Delfi. Hraniční stráž, která má povoleno v případě nutnosti použít násilí, v noci vrátila od hranic několik skupin běženců.