Tradice strana 2 z 3

Spolupráce dvou druhů predátorů může fungovat. A to i když jeden žije na souši a druhý v moři. Prokázal to výzkum „spolupráce“ lidí a delfínů, kteří loví u brazilského pobřeží. Výsledky studie vyšly v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Po pěti letech uvidí veřejnost české korunovační klenoty. Z příslušné komory je už vyzvedlo sedm klíčníků. Zájemci si budou moct klenoty, ale třeba také lebku svatého Václava, prohlédnout od úterní deváté hodiny ráno. Klenoty se prezident Miloš Zeman rozhodl ukázat veřejnosti u příležitosti 30. výročí vzniku České republiky. Netradičně budou k vidění v katedrále svatého Víta. Naposledy se tak stalo v roce 1955. Pro výstavu neplatí žádné rezervace ani časové vstupenky.

Masopustní mečové tance z obcí v okolí Uherského Brodu na Uherskohradišťsku přibyly na národní seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury. O zápisu rozhodlo ministerstvo kultury. Tradice mečových tanců se do dnešní doby udržela v obcích Strání, Komňa a Bystřice pod Lopeníkem.

„Kdy slavíte Vánoce?“ Zatímco jinde by tato otázka vyvolala maximálně údiv, na Ukrajině je dlouhodobě předmětem diskuzí a sporů. V zemi přibývá lidí, kteří Vánoce slaví dvakrát, tedy jak v tradičním lednovém termínu, který vychází z juliánského kalendáře, tak v prosinci jako většina světových křesťanů. Roste také počet těch, kteří upřednostňují prosincový termín oproti dosud tradičnímu lednovému. Rovněž ukrajinská pravoslavná církev letos poprvé umožnila oslavy ve svých farnostech už 25. prosince. Částečně to zdůvodnila ruskou agresí, která se do oslav promítá i jinak.

Starobylá tradice spojená se stavbou vorů a jejich plavením po řekách je nově zapsaná na seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. Nominaci schválil příslušný mezivládní výbor na svém zasedání v Maroku. Nadnárodní nominaci vorařství pod názvem Timber rafting společně připravilo šest evropských států. Vorařství je na seznamu nehmotného kulturního dědictví už osmou položkou spojenou s Českou republikou.

O smrti britské panovnice Alžběty II. už vědí i královské včely. Dlouholetou tradici vycházející z lidových zvyků vyplnil královský včelař John Chapple. Podle zvyku se musí o smrti vládce dozvědět všichni, včetně včel.

Hlukem projela Jízda králů. Místo tradiční tříleté pauzy se uskutečnila po pěti letech a dvanáctiletý král Marek Šuránek čekal na svoji příležitost dva roky. Odklad tradice, která je zapsána na seznam světového dědictví UNESCO, způsobila pandemie covidu.

Dne 18. dubna 1992 byla takzvaná Bílá sobota, jeden z velikonočních svátků. Československá televize o nich už potřetí mohla referovat jako o křesťanských svátcích a zvycích. Reportáž z Liberce ukazuje, jaký program tehdy čekal na děti v oblastní galerii. Kromě velikonočních tradic se mohly zapojit i do ekologicky zaměřené akce.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Podruhé v řadě se musí Štědrý den obejít bez některých novodobých tradic, jako je nalévání polévky pražským primátorem nebo její podávání na náměstí v Boskovicích. Do svého živlu naopak vyrazili otužilci a po roční pauze opět slaví Vánoce také zvířata spolu s návštěvníky zoologických zahrad.

Prezident Miloš Zeman na zámku v Lánech jmenoval novou vládu premiéra Petra Fialy (ODS). Kabinet koalic SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN střídá vládu ANO a ČSSD vedenou premiérem Andrejem Babišem (ANO). Fialův kabinet se po ceremoniálu přesunul do pražské Strakovy akademie, kde poprvé zasedl. Nový premiér uvedl v pátek do úřadu prvních sedm ministrů. Ostatní budou následovat v sobotu.

Ve čtvrtek se začala prodávat svatomartinská vína letošního ročníku. Podle posledních údajů Vinařského fondu, který ochrannou známku Svatomartinské vlastní a každoročně propůjčuje vybraným vínům, půjde letos do prodeje rekordní množství 2,34 milionu lahví. Stovky lidí hodinu před polednem zaplnily brněnské náměstí Svobody, aby si společně přiťukly. Akce podobného druhu se konají po celém Česku.

Více než jeden tisíc ovcí plemene merino a sto koz retinta prošlo v neděli centrem Madridu. Svátek transhumance je tradiční sezonní přesun lidí a jejich stád hospodářských zvířat mezi letními a zimními pastvinami. Stádo se vrátilo do regionu poté, co strávilo letošní léto na pastvinách v severním Španělsku. Zvířata se vydala na cestu 25. září z Kantaberského pohoří a prošla s pastevci několik velkých měst. Nyní se očekává, že skupina opustí Madrid a přesune se do města Colmenarejo, kde stráví zimu.

Tradiční svátek zvaný Sukot, nebo též Svátek stanů (či stánků, ale také Svátek sklizně), který slaví Židé, odráží v historii více významů. Tím nejdůležitějším je pohanská oslava podobná dožínkám, kdy zemědělci žili přímo na polích ve stanech, v posledním období před sklizní. Neméně důležitým je ale i význam náboženský. Rabíni připomínají biblický příběh, kdy Židé putovali z Egypta směrem k území dnešního státu Izrael a během čtyřicetiletého exodu bydleli ve stanech. Svátek se slaví sedm dní a letos připadl na období od 20. do 27. září.

Potkat v severní části Nigérie kolem města Kano muže s hyenou není nic neobvyklého. Gadawan Kura, jak jsou tito „krotitelé“ nazývání v místním jazyce, používají šelmu k různým účelům. Pro někoho slouží jako náhrada za psa, která hlídá domácnost. Jiní je využívají při vymáhání dluhů nebo jako pomocníky při žebrání, spojení jsou i s kočovným cirkusem. Šelmy rovněž představují symbol síly během rituálních obřadů. I přesto, že se muži někdy ke zvířatům chovají až na pomezí krutosti, na svoji hyenu nedají dopustit. Jsou s tímto masožravcem spojeni od malička a pojem týrání zvířat je pro ně neznámý. Hyena pro ně představuje společníka v dobrém i zlém a patří neodmyslitelně ke kultuře života v této oblasti Nigérie.

Podle taoistické tradice se o sedmém měsíci čínského lunárního kalendáře otevřou brány pekel a duchové se vydají na cestu do lidského světa, kde hledají potravu. Letošní festival duchů, jak jej v Asii nazývají, se uskutečnil o uplynulém víkendu. Během svátku, který vychází z bájí, již od 8. století našeho letopočtu věřící připravují duchům dary. Jednou z forem je, že lidé pálí buď peníze, nebo domy, auta či jiné předměty z papíru, které připomínají lidský svět. Ty se tímto symbolickým způsobem dostanou k duchům předků, kteří mají osoby na zemi chránit a přinášet jim štěstí.

Jedna z nejstarších národopisných slavností v Česku pokaždé přitáhne tisíce nadšených diváků i účinkujících. Největší folklorní akce v Česku Slovácký rok, jehož první ročník byl zahájen v Kyjově před sto lety, 14. srpna 1921, se nyní koná jednou za čtyři roky a jen druhá světová válka a poválečná léta slavnost přerušily. Zatím poslední, dvacátý festival, se konal předloni.

V Domažlicích začíná jedna z nejstarších národopisných akcí v Česku – 67. ročník Chodských slavností a Vavřinecké pouti. Tradiční akce letos opět nabídne vystoupení dudáků, přehlídku krojů, církevní obřady i tradiční chodské koláče. Loňské slavnosti se kvůli covidu konaly jenom on-line, letos už proběhnou přímo v centru města, ovšem v menší míře, než je zvykem. Akce začíná v pátek 20:30.

Vlčnovem na Uherskohradišťsku po roční pauze opět projela Jízda králů. Letos ji vedl desetiletý král Josef Pavelčík. Na cestě vesnicí ho provázela družina mladíků, kteří podle tradice přestali být chlapci a stali se z nich muži. „Čekání na odloženou Jízdu králů ve Vlčnově bylo dlouhé,“ uvedla maminka letošního krále. Slavnosti se uskutečnily po dvou letech, loni pořadatelé kvůli epidemické situaci akci zrušili. Doprovodný program se ovšem nekonal ani letos. Od roku 2011 je Jízda králů zapsaná na seznam světového nehmotného kulturního dědictví UNESCO.

Místo „dobrovolně povinných“ masových oslav Svátku práce, jež se před listopadem 1989 každoročně konaly na pražské Letné pod dohledem KSČ, uspořádal magistrát vpředvečer Prvního máje Primátorské čarodějnice: koncerty, světelnou show a ohňostroj v historickém centru města.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Valašský skanzen v Rožnově pod Radhoštěm přilákal na Velikonoční neděli ty, kteří si chtěli užít pravou atmosféru svátků jara. O lidové zvyky a tradice se postarali členové folklorních souborů Ondřejnica a Polajka. A jaké speciality mohli návštěvníci ochutnat nebo si odnést s sebou domů?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Během uplynulého týdne se v mnoha indických městech oslavoval svátek zvaný Hólí. Oslavy nezastavily ani restrikce kvůli šíření covidu-19. Tradiční svátek je oslavou jara a barev. Z náboženského hlediska jde o uctění památky Krále Prahlada, který je popisován jako svatý chlapec z Puranu. V různých částech země jsou oslavy rozdílné. Symbolika barev je ale všudypřítomná a patří k ní především rozhazování barevného prachu.

Květná neděle je tradičně významným svátkem všech křesťanů. V Českých Budějovicích si jej před třemi dekádami věřící připomněli s biskupem Miloslavem Vlkem.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Japonský národní sport sumo se v ostrovní zemi praktikuje přes tisíc let. Mladá generace začínajících sportovců musí – kromě pravidelného tréninku – znát především tradice, které vychází ze šintoistického náboženství. Mladý Kyuta Kumagai je přesně typem zápasníka, který tyto vlastnosti splňuje a vymyká se svým vrstevníkům. V deseti letech se stal mistrem světa ve své kategorii. Nezdolatelnost a nadšení pětaosmdesátikilového hocha udivují celé Japonsko.

Den dospělosti neboli Seidžin no hi je státní japonský svátek věnovaný mladým lidem, kteří dosáhli plnoletosti, tedy dvaceti let. V tento den se konají nejrůznější druhy oslav, při kterých se mladí radují spíše se svými přáteli než s rodinou. Mezi hlavní body svátku však patří návštěva šintoistické svatyně či buddhistického chrámu. Kvůli pandemii letos museli mladí Japonci místo vyhlášených večírků svou plnoletost oslavit jen v ulicích.