Tradice strana 3 z 3

Tradice odrážejí dějiny a někdy dokážou jejich propletenost symbolicky vyjádřit nejlépe. Ruský Nový rok a Vánoce připomínají napětí mezi konzervativním odkazem náboženství a futuristickým zápalem revoluce. A také neobyčejnou schopnost spojovat opačné a překlenovat konflikt.

Praha oslavila Boží hod Českou mší vánoční Jakuba Jana Ryby, kterou si na Václavské náměstí přišlo vyslechnout několik desítek tisíc obyvatel hlavního města.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Vánoce se letos musí obejít bez mnoha tradic – těch opravdu tradičních, ale i některých novodobých. Obvyklé rozdávání polévky letos s výjimkou akce pořádané odpůrci vládních opatření odpadlo, na obvyklé vánoční návštěvy musí zapomenout i medvědi v Českém Krumlově. Na půlnoční se večer budou moci vypravit jen lidé, kteří si zamluvili místa v kostelech, které vláda povolila zaplnit jen z pětiny.

Tradice vánočních koled je pevně zakořeněná snad ve všech českých domácnostech. Ačkoliv se melodické písně během svátků těší přízni posluchačů už celá staletí, jejich historie je ještě mnohem hlubší. Zpívání vánočních koled totiž sahá až do dob starověkého Římského impéria, odkud se ve středověku rozšířily do celé Evropy. „Tichá noc“ nebo „Nesem vám noviny“ se objevily až mnohem později – v 19. století.

Zda se letos rozsvítí vánoční stromy na českých a moravských náměstích, bylo do poslední chvíle velkou otázkou. Epidemie koronaviru výrazně zasáhla do rozhodování radnic, zda tradici udržet. Nakonec se ale všechna velká města rozhodla ji nepřerušit. V jiné situaci jsou naopak vánoční trhy. Některá města je kvůli vládním opatřením razantně omezila, jiné pak úplně zrušila.

Státy po druhé světové válce hledaly způsob, jak po konfliktu udržet mír. Kromě politických a ekonomických rozhodnutí se část zemí zavázala spolupracovat i ve vzdělávání. Kvůli tomu vznikla 16. listopadu 1945 Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu známá pod zkratkou UNESCO. Jejími členy je dnes 193 států. I když se během dekád působení nevyhnula kritice a kontroverzím, nejznámější je díky seznamu světového dědictví. Dva české přírůstky, masopustní obchůzky a sokolnictví, na ně byly připsány před deseti lety.

Světoznámého běhu býků se letos obyvatelé španělského města Pamplona nedočkají. Za zrušením tradiční akce stojí obavy ze šíření covidu-19 a také nařízení vlády zakazující společenské akce většího rozsahu. Španělský fotograf agentury Reuters Jon Nazca se s tím ale odmítl smířit. Své vlastní fotografie z minulých let zasadil do současných míst v Pamploně a vytvořil tak srovnání, jak běh vypadal v minulosti a jak by mohl vypadat letos nebýt jeho zrušení.

Tradiční oblečení, dokonalý make-up, vybrané vystupování, cit pro umění. Být gejšou není povoláním, ale celoživotním posláním. Společnice, které jsou schopné svojí vizáží a uměním okouzlit účastníky společenských akcí, mají v současnosti starosti o živobytí. Kvůli omezením spojeným s koronavirem se v Japonsku ruší většina společenských akcí. Péče o kimona, lekce tance, zpěvu a další nutnosti s profesí spojené jsou ale velmi nákladné. Některé umělkyně již ohlásily ukončení činnosti, jiné to zvažují.

Lidovou kulturu v česko-rakouském příhraničí přibližují souběžné výstavy ve Znojmě a v Jindřichově Hradci. Mají ukázat, jak žili na přelomu 19. a 20. století lidé na Znojemsku, Mikulovsku, v jižních Čechách, na Vysočině a v Dolním Rakousku.

Tradice výroby japonských vějířů učiwa z řemeslně zpracovaného papíru sahá do tisíce let staré minulosti. V městečku Minamiboso, kde pokračuje výroba tradičním způsobem dodnes, je tato praktická pomůcka zdobena malováním a kaligrafickými znaky. Původně se učiwa vyráběla z velkých listů nebo ze zvířecích chlupů a sloužila k modlitbě a duchovní očistě. Dnes je pomůcka neodmyslitelnou součástí dámských oděvů kimono. Výroba se zpravidla zahajuje v květnu a končí v létě. Zpracování klasické učiwy se v současnosti vyučuje na Kjótské univerzitě.

Na poli u Ivančic začalo město sklízet poprvé chřest, který zde nechalo zasadit před dvěma lety. Obnovilo tak dlouholetou tradici, zdejší chřest se totiž za Rakouska-Uherska dovážel až do Vídně na císařský dvůr. Letos město sklidí zhruba do sto kilogramů a dostanou ho lidé, kteří se podíleli na zvládnutí koronavirové krize.

Letošní velikonoční svátky významně ovlivnila pandemie koronaviru. Omezení kvůli šíření nemoci COVID-19 se projevují v Česku v nejrůznějších oblastech, ať už v dopravě či při nákupech, ale také u velikonočních zvyků.

Na Slovensku začalo platit dočasné citelné omezení volného pohybu, kterým vláda chce utlumit velikonoční cestování. Dodržování nařízení kontrolují policejní hlídky, na silnicích se proto místy vytvořily dlouhé kolony. Slovensko na příštích deset dnů také obnovilo hraniční kontroly a umožňuje vstup do země jen přes vybrané přechody. Premiér Igor Matovič čelil kritice koaličních stran a za plošné policejní kontroly se omluvil. Země také uzavře několik lokalit s romskými obyvateli. V zemi půjde o první plošnou karanténu.

Švýcarsko má mnoho tváří a podob. Jednou z těch tradičních je pochod postaviček nazvaných Chlaeuse nebo Silvesterklaus. Muži převlečení jako stromy nebo loutky vyřezané ze dřeva jsou ozdobeni kravskými zvony a rolničkami. Procházejí alpskými vesnicemi a pomalým jódlováním vyhánějí zlé duchy. Tradice není pohanského původu, ale pochází z pozdního středověku. Dodnes se dochovala v oblasti kantonu Appenzell Ausserrhoden a slaví se na Silvestra, ovšem v juliánském kalendáři, což letos odpovídalo datu 13. ledna.

Rodiny mají letos o návštěvu Mikuláše větší zájem než loni. České televizi to potvrdily mikulášské skupiny, které oslovila. Ty začnou s obcházením rodin 5. prosince už po poledni a některé skončí i o půlnoci. V regionech se cena za návštěvu Mikuláše pohybuje okolo 300 korun, v Praze může Mikuláš vyjít i na dva tisíce. Zvýšenou poptávku registruje také oslovená půjčovna kostýmů, své zásoby musela doplnit už v půlce listopadu.

Koncem listopadu se v mnoha rakouských městech konají populární pochody čertů, kterým se v Rakousku a jižní části Německa říká krampusové. Jejich úkolem je trestat zlobivé děti a ty nejnezbednější pak dokonce sníst. Podle místních tradic se krampus kolem 22. prosince změní v člověka a již si své předchozí činy nepamatuje.

V pátek odpoledne se lidé rozloučili s dlouholetou ředitelkou vsetínského folklorního spolku Jasénka Helenou Galetkovou. Zemřela náhle ve věku sedmašedesáti let v sobotu. V roce 2013 dostala od města Vsetín Cenu pro osobnost neziskového sektoru, a to za celoživotní přínos pro oblast folkloru a kultury.