Tradice strana 3 z 3

Lidovou kulturu v česko-rakouském příhraničí přibližují souběžné výstavy ve Znojmě a v Jindřichově Hradci. Mají ukázat, jak žili na přelomu 19. a 20. století lidé na Znojemsku, Mikulovsku, v jižních Čechách, na Vysočině a v Dolním Rakousku.

Tradice výroby japonských vějířů učiwa z řemeslně zpracovaného papíru sahá do tisíce let staré minulosti. V městečku Minamiboso, kde pokračuje výroba tradičním způsobem dodnes, je tato praktická pomůcka zdobena malováním a kaligrafickými znaky. Původně se učiwa vyráběla z velkých listů nebo ze zvířecích chlupů a sloužila k modlitbě a duchovní očistě. Dnes je pomůcka neodmyslitelnou součástí dámských oděvů kimono. Výroba se zpravidla zahajuje v květnu a končí v létě. Zpracování klasické učiwy se v současnosti vyučuje na Kjótské univerzitě.

Na poli u Ivančic začalo město sklízet poprvé chřest, který zde nechalo zasadit před dvěma lety. Obnovilo tak dlouholetou tradici, zdejší chřest se totiž za Rakouska-Uherska dovážel až do Vídně na císařský dvůr. Letos město sklidí zhruba do sto kilogramů a dostanou ho lidé, kteří se podíleli na zvládnutí koronavirové krize.

Letošní velikonoční svátky významně ovlivnila pandemie koronaviru. Omezení kvůli šíření nemoci COVID-19 se projevují v Česku v nejrůznějších oblastech, ať už v dopravě či při nákupech, ale také u velikonočních zvyků.

Na Slovensku začalo platit dočasné citelné omezení volného pohybu, kterým vláda chce utlumit velikonoční cestování. Dodržování nařízení kontrolují policejní hlídky, na silnicích se proto místy vytvořily dlouhé kolony. Slovensko na příštích deset dnů také obnovilo hraniční kontroly a umožňuje vstup do země jen přes vybrané přechody. Premiér Igor Matovič čelil kritice koaličních stran a za plošné policejní kontroly se omluvil. Země také uzavře několik lokalit s romskými obyvateli. V zemi půjde o první plošnou karanténu.

Švýcarsko má mnoho tváří a podob. Jednou z těch tradičních je pochod postaviček nazvaných Chlaeuse nebo Silvesterklaus. Muži převlečení jako stromy nebo loutky vyřezané ze dřeva jsou ozdobeni kravskými zvony a rolničkami. Procházejí alpskými vesnicemi a pomalým jódlováním vyhánějí zlé duchy. Tradice není pohanského původu, ale pochází z pozdního středověku. Dodnes se dochovala v oblasti kantonu Appenzell Ausserrhoden a slaví se na Silvestra, ovšem v juliánském kalendáři, což letos odpovídalo datu 13. ledna.

Rodiny mají letos o návštěvu Mikuláše větší zájem než loni. České televizi to potvrdily mikulášské skupiny, které oslovila. Ty začnou s obcházením rodin 5. prosince už po poledni a některé skončí i o půlnoci. V regionech se cena za návštěvu Mikuláše pohybuje okolo 300 korun, v Praze může Mikuláš vyjít i na dva tisíce. Zvýšenou poptávku registruje také oslovená půjčovna kostýmů, své zásoby musela doplnit už v půlce listopadu.

Koncem listopadu se v mnoha rakouských městech konají populární pochody čertů, kterým se v Rakousku a jižní části Německa říká krampusové. Jejich úkolem je trestat zlobivé děti a ty nejnezbednější pak dokonce sníst. Podle místních tradic se krampus kolem 22. prosince změní v člověka a již si své předchozí činy nepamatuje.

V pátek odpoledne se lidé rozloučili s dlouholetou ředitelkou vsetínského folklorního spolku Jasénka Helenou Galetkovou. Zemřela náhle ve věku sedmašedesáti let v sobotu. V roce 2013 dostala od města Vsetín Cenu pro osobnost neziskového sektoru, a to za celoživotní přínos pro oblast folkloru a kultury.