Být nadšený nestačí. K zařazení do výcviku sumo je třeba znát tradice 19. 1. 2021 | Zdroj: Reuters, japan-guide.com, japanistry.com, Wikipedia
Japonský národní sport sumo se v ostrovní zemi praktikuje přes tisíc let. Mladá generace začínajících sportovců musí – kromě pravidelného tréninku – znát především tradice, které vychází ze šintoistického náboženství. Mladý Kyuta Kumagai je přesně typem zápasníka, který tyto vlastnosti splňuje a vymyká se svým vrstevníkům. V deseti letech se stal mistrem světa ve své kategorii. Nezdolatelnost a nadšení pětaosmdesátikilového hocha udivují celé Japonsko.
Zápasy sumo jsou vyvrcholením dlouhé přípravy bojovníka, který se při tréninku potkává s řadou tradic, precizních pravidel, symbolů, ale především pevně daných obřadů
Z historického pohledu je boj předobrazem sportu. Sumo ale nebylo běžným způsobem boje, který by se používal v masovém měřítku. Používali ho pouze vybraní bojovníci, kteří reprezentovali různé strany rodových sporů
První zmínky o zápasech sumo (sumai) pochází z období před dvěma tisíci lety. Do sumo se tehdy dostaly náboženské prvky a boje se konaly jako symbol obětování se bohům a také jako výměna za boží ochranu
Od 8. století našeho letopočtu se sumo začalo stávat populárním. Z dnešního pohledu bylo ale nejdůležitější historické období zvané Edo (1600–1868), kdy se sumo stalo národním sportem a natrvalo se propojilo se šintoismem
V Japonsku je několik škol a akademií, které se věnují rozvoji dětí v této oblasti. Jednou z nich je i Komatsu Ryu Sumo Club v Tokiu, kterou navštěvuje desetiletý Kyuta Kumagai (na snímku)
Tento mladý hoch byl v loňském roce oceněn jako mistr světa v kategorii do 10 let. Tréninkový režim, který vymyslel jeho otec Taisuke, je tvrdý a neúprosný
Trénuje šest dní v týdnu, a to buď ve svém místním klubu, nebo v posilovně, kde zvedá a tahá různé druhy závaží. Také plave a běhá na dráze, aby získal flexibilitu a výbušnou rychlost potřebnou pro samotný zápas
Kromě sportovní aktivity se ale Kyuta, stejně tak jako další mladí bojovníci, věnuje také náboženské výuce a pravidlům hry. Důležité jsou i další předměty, které rozšiřují zápasníkův obzor. Patří mezi ně kaligrafie, sportovní věda, historie sumo a občanská výchova. Současně musí navštěvovat běžnou základní školu
Bez vydatné stravy a korpulentích rozměrů zápasníků si sumo jen stěží někdo dokáže představit. Kyuta váží ve svých deseti letech kolem 85 kilogramů a již nyní je schopný vyhrávat nad svými o 5 až 6 let staršími protivníky
Během dne přijme Kyuta 2700 až 4000 kalorií, včetně jednoho litru mléka a velkého množství bílkovin. Mezi chlapcova oblíbená jídla patří pořádné steaky. Zápasníci sumo mají i svůj speciální pokrm. Je jím kuřecí vývar známý jako Chankonabe
V sumu se počítá všechno. Kombinace tréninku, příjmu potravy, studia, ale také slušného a uctivého chování mají zásadní vliv pro pokračování na profesionální úrovni
Na sumo akademie se dostane minimum zájemců ze zahraničí. Limituje je především jazyk a pochopení historického kontextu zápasu. Ukončení studia totiž předchází náročné písemné zkoušky z japonské historie a kultury, to vše v japonštině
Pro Japonce je mladý Kyuta již dnes zápasnický hrdina. Současný trenér a bývalý profesionální zápasník Shinichi Taira si myslí, že Kyuta je na nejlepší cestě zakotvit v profesionální stáji, která připravuje zápasníky na světové úrovni
