Před stoletím se Sokoli oblékli do krojů. Slovácký rok se stal největší folklorní přehlídkou

Jedna z nejstarších národopisných slavností v Česku pokaždé přitáhne tisíce nadšených diváků i účinkujících. Největší folklorní akce v Česku Slovácký rok, jehož první ročník byl zahájen v Kyjově před sto lety, 14. srpna 1921, se nyní koná jednou za čtyři roky a jen druhá světová válka a poválečná léta slavnost přerušily. Zatím poslední, dvacátý festival, se konal předloni.

První Slovácký rok uspořádal kyjovský Sokol u příležitosti 50. výročí svého vzniku. Slavnost byla součástí sletu sokolské župy Komenského a snahou kyjovských sokolů byla pomoc při zachování a dalším rozvíjení slovácké lidové kultury, kterou chápali jako jedinečný odkaz předků a významnou součást národní kultury. Pro velký úspěch se slavnost uskutečnila podruhé hned v následujícím roce.

Třetí Slovácký rok hostil Kyjov v roce 1927 s programovým heslem „Slavnost sbratření Čechů a Slováků“. O čtyři roky později (v roce 1931) kyjovští uspořádali další ročník slavností, tentokrát v duchu obnovených příhraničních schůzek Čechů a Slováků v Luhačovicích, a jejich součástí byly poprvé také soutěže v lidovém zpěvu a tanci. Tradici pořádání slavnosti poté poznamenala nepřízeň historických okolností. Kyjovští připravovali slavnosti ještě v letech 1939 a 1948, tehdy se ale Slovácký rok s ohledem na tehdejší politické poměry nekonal. Slavnosti se obnovily teprve v roce 1956.

Folklorní festival navštívil v roce 2019 rekorní počet lidí
Zdroj: Igor Zehl/ČTK

Poté se v Kyjově konal Slovácký rok obvykle se čtyřletým rozestupem celkem patnáctkrát. Zatím poslední ročník festivalu ozdobila historicky největší návštěvnost, do jihomoravského města zavítalo více než 30 tisíc lidí.

Covid zhatil slavnostní ročník, na tradice se ale ani letos nezapomíná

Letos se měl konat mimořádný 21. ročník, kterým pořadatelé hodlali uctít sté narozeniny festivalu. Kvůli pandemii a kvůli nemožnosti přípravy souborů se ho pořadatelé rozhodli zrušit. Konat se tak budou oslavy, v rámci kterých se uskuteční některé akce známé ze Slováckého roku.

Největším lákadlem slavností bývá stavění máje, jízda králů a krojový průvod. K dalším akcím patří koncerty cimbálové i dechové muziky, vystoupení tanečních a pěveckých souborů, výstavy, gastroakce, taneční zábavy nebo jarmarky.

Slovácký rok v Kyjově
Zdroj: Zdeněk Fiamoli/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Nadšenci z mnoha zemí přijeli na Vyškovsko fotit parní vlak

Do prvních slunečních paprsků se v sobotu v Nemoticích na Vyškovsku nesl ostrý hvizd parní píšťaly. Jindy ospalé nádraží a jeho okolí obsadilo šedesát nadšenců s fotoaparáty a kamerami. Jakmile vjela lokomotiva zvaná Rosnička do záběru, začaly cvakat závěrky. Za nevšedním snímkem dávno ukončeného parního provozu přijeli nejen Češi, Rakušané či Němci, ale také Američan, Japonec, Francouz a tři Španělé, sdělili spoluorganizátoři fotovlaků Petr Holub a Jiří Rubín.
25. 4. 2026

O prvním setkání se sovětským vojákem mohl Vladimír Leman vyprávět jen známým

Přestože celý svůj profesní život prožil Vladimír Leman v pelhřimovské nemocnici, kde působil nejdříve jako lékař a poté dlouhá léta jako primář interního oddělení, pochází z Brna, kde se v roce 1932 narodil na Obilním trhu. V Brně prožil i druhou světovou válku. Popisuje změny během okupace, zabíjení v Kounicových kolejích i dramatické okamžiky při příchodu Rudé armády.
25. 4. 2026

V Ústí přibývá opuštěných psů, někteří majitelé obcházejí poplatek za útulek

V Ústí nad Labem přibývá případů nejen odchycených psů bez čipu, ale i nemocných zvířat. Strážníci se domnívají, že lidé tímto způsobem mimo jiné zneužívají městský útulek, když nemají peníze na veterinární péči. Po ošetření si pak psa vyzvednou sousedé nebo příbuzní, aby se majitel vyhnul placení za léčbu i pokutě.
23. 4. 2026

Studenti demonstrovali na podporu ČT a ČRo, Klempíř za nimi nepřišel

Studenti v centru Prahy protestovali proti zákonu, který počítá se změnou financování Českého rozhlasu (ČRo) a České televize (ČT) a který podle nich může zásadně ovlivnit jejich fungování. Protestní akce zorganizovaná studenty sdruženými v iniciativě Média nedáme! začala v poledne na náměstí Jana Palacha, odkud se účastníci vydali na pochod k ministerstvu kultury. Šéf resortu Oto Klempíř (za Motoristy) i přes výzvy ale za studenty nepřišel. Protesty se konaly i v dalších městech.
22. 4. 2026

Hasiči druhým dnem zasahují ve skladu plastů v Brně, objevila se nová ohniska

Hasiči stále zasahují ve skladu plastů, který začal hořet v pondělí brzy ráno v brněnských Přízřenicích. Podle mluvčího hasičů Jaroslava Mikošky se v noci na úterý objevila další čtyři ohniska, která bylo nutné uhasit, a požár tak není dosud plně zlikvidovaný. Vyšetřovatelé jsou na místě od pondělí, aby zjistili jeho příčinu. Doporučení nevětrat kvůli zplodinám odvolali hasiči již v pondělí v podvečer. Několik hodin totiž stoupal do okolí hustý tmavý dým.
21. 4. 2026

Předběžná škoda u požáru skladu plastů v Brně je 50 milionů. Likvidace potrvá do úterý

Požár skladu plastů v Brně-Přízřenicích, který se rozhořel v pondělí brzy ráno, dostali hasiči po poledni pod kontrolu. Ve 12:30 ohlásili lokalizaci, plameny už se tedy nešíří. Tři hasiči se lehce zranili, záchranáři je ošetřili na místě. Předběžná výše škody po požáru je 50 milionů korun, jeho příčinu vyšetřovatelé zjišťují. U události zasahovalo přes sto hasičů. Úplnou likvidaci ale s největší pravděpodobností ohlásí až v úterý ráno.
20. 4. 2026Aktualizováno20. 4. 2026

V brněnském studiu ČT vznikl stávkový výbor v reakci na návrh zákona

V brněnském studiu České televize (ČT) vznikl v reakci na vládní návrh zákona o médiích veřejné služby stávkový výbor. Podle členů výboru návrh ohrožuje existenci televizních studií v Brně a v Ostravě, uvedl předseda výboru Jan Havlík. Návrh se totiž o nich vůbec nezmiňuje. Stávkový výbor má nyní jedenáct členů, podle Havlíka situaci sleduje a je připraven činit další kroky k obraně veřejnoprávního média.
17. 4. 2026

Rezavý rám, poškozené brzdy. Polovina zkontrolovaných autobusů měla problémy

Inspekce silniční dopravy (INSID) při dvoudenní mezinárodní akci na hraničním přechodu Lanžhot zkontrolovala 19 dálkových autobusů, u deseti z nich zjistila porušení pravidel. Dva vozy nechali kontroloři kvůli závažným problémům odstavit. Nejzávažnější případ se týkal autobusu tureckého dopravce, který měl nebezpečné technické nedostatky včetně poškození brzd a koroze nosných částí.
17. 4. 2026
Načítání...