Před stoletím se Sokoli oblékli do krojů. Slovácký rok se stal největší folklorní přehlídkou

Jedna z nejstarších národopisných slavností v Česku pokaždé přitáhne tisíce nadšených diváků i účinkujících. Největší folklorní akce v Česku Slovácký rok, jehož první ročník byl zahájen v Kyjově před sto lety, 14. srpna 1921, se nyní koná jednou za čtyři roky a jen druhá světová válka a poválečná léta slavnost přerušily. Zatím poslední, dvacátý festival, se konal předloni.

První Slovácký rok uspořádal kyjovský Sokol u příležitosti 50. výročí svého vzniku. Slavnost byla součástí sletu sokolské župy Komenského a snahou kyjovských sokolů byla pomoc při zachování a dalším rozvíjení slovácké lidové kultury, kterou chápali jako jedinečný odkaz předků a významnou součást národní kultury. Pro velký úspěch se slavnost uskutečnila podruhé hned v následujícím roce.

Třetí Slovácký rok hostil Kyjov v roce 1927 s programovým heslem „Slavnost sbratření Čechů a Slováků“. O čtyři roky později (v roce 1931) kyjovští uspořádali další ročník slavností, tentokrát v duchu obnovených příhraničních schůzek Čechů a Slováků v Luhačovicích, a jejich součástí byly poprvé také soutěže v lidovém zpěvu a tanci. Tradici pořádání slavnosti poté poznamenala nepřízeň historických okolností. Kyjovští připravovali slavnosti ještě v letech 1939 a 1948, tehdy se ale Slovácký rok s ohledem na tehdejší politické poměry nekonal. Slavnosti se obnovily teprve v roce 1956.

Folklorní festival navštívil v roce 2019 rekorní počet lidí
Zdroj: Igor Zehl/ČTK

Poté se v Kyjově konal Slovácký rok obvykle se čtyřletým rozestupem celkem patnáctkrát. Zatím poslední ročník festivalu ozdobila historicky největší návštěvnost, do jihomoravského města zavítalo více než 30 tisíc lidí.

Covid zhatil slavnostní ročník, na tradice se ale ani letos nezapomíná

Letos se měl konat mimořádný 21. ročník, kterým pořadatelé hodlali uctít sté narozeniny festivalu. Kvůli pandemii a kvůli nemožnosti přípravy souborů se ho pořadatelé rozhodli zrušit. Konat se tak budou oslavy, v rámci kterých se uskuteční některé akce známé ze Slováckého roku.

Největším lákadlem slavností bývá stavění máje, jízda králů a krojový průvod. K dalším akcím patří koncerty cimbálové i dechové muziky, vystoupení tanečních a pěveckých souborů, výstavy, gastroakce, taneční zábavy nebo jarmarky.

Slovácký rok v Kyjově
Zdroj: Zdeněk Fiamoli/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Města se kvůli propagaci obrací na influencery

Plzeň už třetím rokem využívá influencery k propagaci města. Podle organizace Visit Plzeň umožňuje takový marketingový nástroj s relativně nízkými náklady oslovit široké publikum a cílit na konkrétní skupiny návštěvníků. Spolupráce s tvůrci obsahu se přitom osvědčuje i v dalších regionech. Například Ostrov na Karlovarsku nyní hledá vlastního influencera a jihomoravská centrála cestovního ruchu s nimi pracuje dlouhodobě.
15. 3. 2026

Jako dvacetiletý převáděl Bohuslav Úlehla lidi přes hranice, pak sám emigroval

Bohuslav Úlehla jako dítě zažil nacistickou okupaci i příchod sovětské armády v obci Hrušky na Jižní Moravě. Po roce 1948 pomáhal lidem utíkat přes hranice. V roce 1952 s manželkou emigroval, žili v Rakousku a pak našli nový domov v Austrálii, kde žije téměř 99letý pamětník dodnes.
14. 3. 2026

Estonsko a Brno společně pracují na ochraně před kvantovým hackováním

Čeští a estonští vědci spojili síly, aby vybudovali přeshraniční centrum kybernetické bezpečnosti, které posílí digitální obranu Evropy tváří v tvář rostoucím hrozbám ve virtuálním prostoru.
11. 3. 2026

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
9. 3. 2026

Řidiče v Brně omezí další dopravní stavby i redukce v centru

Dopravu v Brně letos ovlivní řada dopravních staveb a oprav. Vedle pokračujících prací začnou nové projekty, například dálniční připojení u Černovické terasy nebo oprava mostu přes ulici Hybešovu. Město zároveň připravuje výrazné omezení automobilové dopravy v historickém centru.
4. 3. 2026

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
4. 3. 2026

Na jihu Moravy je nejvíc případů žloutenky v zemi

Situace kolem virové hepatitidy A v Jihomoravském kraji zůstává podle hygieniků nepříznivá. Od začátku roku přibyly stovky případů a kraj letos překonal Prahu, která měla loni nejvíce nemocných. V důsledku onemocnění zemřelo v Česku od ledna 2025 do února 2026 celkem 42 lidí, z toho šest na jižní Moravě. Epidemie však podle odborníků postupně slábne.
3. 3. 2026

Silničáři začali v Mikulově opravovat most na hlavním tahu do Rakouska

Řidiči musejí v Mikulově na Břeclavsku počítat s dopravním omezením na hlavním tahu do Rakouska. Silničáři opravují most přes železniční trať. Provoz zůstává zachován v obou směrech, doprava je ale svedena do zúžených jízdních pruhů a místem je možné projíždět pouze padesátikilometrovou rychlostí. Hotovo má být do konce května. Náklady jsou vyčísleny na 9,5 milionu korun bez DPH.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026
Načítání...