Jedna z nejstarších národopisných slavností v Česku pokaždé přitáhne tisíce nadšených diváků i účinkujících. Největší folklorní akce v Česku Slovácký rok, jehož první ročník byl zahájen v Kyjově před sto lety, 14. srpna 1921, se nyní koná jednou za čtyři roky a jen druhá světová válka a poválečná léta slavnost přerušily. Zatím poslední, dvacátý festival, se konal předloni.
Před stoletím se Sokoli oblékli do krojů. Slovácký rok se stal největší folklorní přehlídkou
První Slovácký rok uspořádal kyjovský Sokol u příležitosti 50. výročí svého vzniku. Slavnost byla součástí sletu sokolské župy Komenského a snahou kyjovských sokolů byla pomoc při zachování a dalším rozvíjení slovácké lidové kultury, kterou chápali jako jedinečný odkaz předků a významnou součást národní kultury. Pro velký úspěch se slavnost uskutečnila podruhé hned v následujícím roce.
Třetí Slovácký rok hostil Kyjov v roce 1927 s programovým heslem „Slavnost sbratření Čechů a Slováků“. O čtyři roky později (v roce 1931) kyjovští uspořádali další ročník slavností, tentokrát v duchu obnovených příhraničních schůzek Čechů a Slováků v Luhačovicích, a jejich součástí byly poprvé také soutěže v lidovém zpěvu a tanci. Tradici pořádání slavnosti poté poznamenala nepřízeň historických okolností. Kyjovští připravovali slavnosti ještě v letech 1939 a 1948, tehdy se ale Slovácký rok s ohledem na tehdejší politické poměry nekonal. Slavnosti se obnovily teprve v roce 1956.
Poté se v Kyjově konal Slovácký rok obvykle se čtyřletým rozestupem celkem patnáctkrát. Zatím poslední ročník festivalu ozdobila historicky největší návštěvnost, do jihomoravského města zavítalo více než 30 tisíc lidí.
Covid zhatil slavnostní ročník, na tradice se ale ani letos nezapomíná
Letos se měl konat mimořádný 21. ročník, kterým pořadatelé hodlali uctít sté narozeniny festivalu. Kvůli pandemii a kvůli nemožnosti přípravy souborů se ho pořadatelé rozhodli zrušit. Konat se tak budou oslavy, v rámci kterých se uskuteční některé akce známé ze Slováckého roku.
Největším lákadlem slavností bývá stavění máje, jízda králů a krojový průvod. K dalším akcím patří koncerty cimbálové i dechové muziky, vystoupení tanečních a pěveckých souborů, výstavy, gastroakce, taneční zábavy nebo jarmarky.