Masopustní mečové tance z obcí v okolí Uherského Brodu na Uherskohradišťsku přibyly na národní seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury. O zápisu rozhodlo ministerstvo kultury. Tradice mečových tanců se do dnešní doby udržela v obcích Strání, Komňa a Bystřice pod Lopeníkem.
Mečové tance z okolí Uherského Brodu přibyly na seznam statků lidové kultury
Zvyk mečových tanců patří k nejstarším projevům lidové taneční kultury na moravskoslovenském pomezí. Společným prvkem ve všech lokalitách je kromě návaznosti na masopustní období starobylá řetězová a kruhová forma tance. V jednotlivých obcích se liší pojmenování tance, tanečníků i podoba tanečních figur. Svůj typický vzhled mají kroje, šavle i další artefakty.
Předkladatelem návrhu na zápis bylo Slovácké muzeum v Uherském Hradišti. Podle jeho ředitele Ivo Frolce patří masopustní mečové tance na Uherskobrodsku k nejstarší vrstvě taneční kultury.
Tance se v jednotlivých obcích liší
„Vykazují obřadní charakter s archaickými prvky, které podle doložených popisů z konce devatenáctého století nevykazují zásadní změny. Tance tradované ve Strání, Bystřici pod Lopeníkem a Komni žijí ve svém přirozeném prostředí a jsou spontánně a přirozeně předávány dalším generacím s vědomím hrdosti a sounáležitosti,“ uvedl Frolec.
Ve Strání má mečový tanec název Pod šable. Tancuje jej vždy pětice mužů s dřevěnými šavlemi doplněná postavou gazdy, který řídí obchůzku, nosí dřevěný rožeň, na který napichuje nebo přivazuje darované naturálie.
Mečový tanec nazvaný Pod šable při festivalu masopustních tradic Fašank 2022 na Uherskohradišťsku
Komňu reprezentuje typicky pomalovaná skupina tanečníků, kdysi odvedenců. Jsou to takzvaní skakúni s vonicemi na klopách černých kabátů s šátkem kolem pasu. V Bystřici pod Lopeníkem mají tanečníci vysokou výzdobu klobouku s péry a peřím a turecký šátek kolem pasu a přes ramena. Tanec s dřevěnými šavlemi tu vede takzvaný košař s rožněm, který sbírá odměnu a dary do koše.
Ze Zlína jsou na seznamu také hody či verbuňk
Mečové tance jsou na seznamu pátým statkem lidové kultury ze Zlínského kraje. „Jedná se o velký úspěch našeho kraje, kde se díky lidem a jejich vztahu k tradiční lidové kultuře daří udržovat živé kulturní zvyky. Právě ty dělají náš kraj jedinečným. O tyto kulturní statky musíme pečovat, k tradicím vychovávat děti a mladou generaci,“ uvedla krajská radní Zuzana Fišerová (Piráti).
Na seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky byly za Zlínský kraj v minulosti zapsány slovácký verbuňk, jízdy králů na Slovácku, valašský odzemek a tradiční hody s právem na Uherskohradišťsku.
- Seznam spravuje Národní ústav lidové kultury se sídlem ve Strážnici.
- Cílem jeho existence je ochrana, zachování, identifikace, rozvoj a podpora nemateriálního kulturního dědictví na území Česka.
- Na seznamu figuruje 31 položek, některé se dostaly i na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO, jako slovácký verbuňk, jízdy králů a české loutkářství.