Střední školy strana 2 z 3

Vysilující období mají za sebou letošní deváťáci a také jejich rodiče. Na střední školy se hlásilo nebývalé množství uchazečů a zdaleka ne každý z nich se dostal na školu, na niž chtěl. Bezprostředně se s následky musí potýkat nový ministr školství Mikuláš Bek (STAN), ale potýká se s tím, nač se mohli posledních patnáct let připravovat jeho předchůdci – ministři za Zelené, Věci veřejné, ODS, ČSSD (dnes SOCDEM), ANO a STAN. Bylo jich od roku 2008 dvanáct. Část z nich oslovili Reportéři ČT a vesměs od nich uslyšeli, že se o dostatečnou kapacitu měly postarat hlavně kraje, které zřizují střední školy. Krajští politici ale naopak tvrdí, že je to záležitost dlouhodobé koncepce, kterou má mít ministerstvo.

V Senátu se poprvé sešel Národní konvent o vzdělávání. Sedmdesátičlenné těleso zřídil ministr školství Mikuláš Bek (STAN), označuje ho za náhradu sboru poradců. Na prvním zasedání podle něj členové konventu spíše hovořili o současné situaci ve školství, ale od příštího setkání v září chce ministr začít představovat konkrétní návrhy na změny, které jeho úřad připravuje. Od konventu očekává oponenturu, odbornou konzultaci, považuje jej ale i za způsob, jak změny představit široké veřejnosti.

Členka sněmovního školského výboru Renáta Zajíčková (ODS) míní, že ve školství přetrvávají problémy, které se měly řešit již před deseti lety. To se ale nestalo, obce a kraje podle ní nedostatečně pracovaly s demografickým vývojem. S tím souhlasí analytik PAQ Research Karel Gargulák. Podle něj se také změnilo přemýšlení žáků, rodičů a učitelů o tom, jak má být vzdělávací dráha strukturována. „Aspirace rostou a my nechceme nutit patnáctileté dítě rozhodovat se pro úzce specializovaný obor,“ podotkl s tím, že poptávka po všeobecném vzdělání je tak větší.

V situaci kolem nedostatku míst na středních školách podle prezidenta Petra Pavla selhaly vláda i kraje. S ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN) chce prezident hledat řešení, které pomůže již do začátku nadcházejícího školního roku, řekl v rozhovoru pro Deník.cz. Podle Pavla nemá smysl přijít pouze s opatřením, které se promítne až za několik let.

Míst na pražských středních školách je podle pražského radního Antonína Klecandy (STAN) dostatek. Řekl to na tiskové konferenci magistrátu k aktuální situaci ve středním školství. Problém podle něj nastal proto, že se děti hlásily na více středních škol, nyní se však už situace zlepšila. Některé školy podle něj dokonce hlásí volná místa. Potvrdil to i bývalý pražský radní pro oblast školství Vít Šimral (Piráti). Šéfka Asociace ředitelů gymnázií ČR Renata Schejbalová uvedla, že nyní školy oslovují děti, které po přijímačkách skončily pod čarou.

Nedostatek míst ve školách je zapříčiněn hlavně populačním nárůstem, svůj podíl viny na tom ale nesou i kraje, myslí si ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Dodává, že největší přetlak studentů je v okolí velkých měst. Podle experta na školství a ředitele společnosti SCIO Ondřeje Šteffla by jednou z cest mohla být redukce otevíraných míst na víceletých gymnáziích. O aktuálních problémech českého školství debatovali v pořadu Události, komentáře.

Přes vyšší nabídku gymnázií v Praze v porovnání s jinými částmi Česka musí uchazeči o studium v hlavním městě pro přijetí získat zpravidla víc bodů než jejich vrstevníci v krajích. Zájemci o čtyřleté studium potřebují k přijetí v metropoli u jednotných přijímacích zkoušek většinou alespoň kolem 80 bodů, naproti tomu v krajích stačí někdy až o desítky bodů méně, vyplývá z informací na webech škol. Mnozí odborníci na vzdělávání upozorňují, že šance na úspěch u jednotných přijímacích zkoušek ovlivňují placené přípravné kurzy.

Exministr školství Petr Gazdík (STAN) v pátečních Událostech, komentářích mimo jiné řekl, že navzdory silnému populačnímu ročníku mají střední školy v Česku kapacitu dostatečnou. Programový ředitel organizace EDUin Miroslav Hřebecký upozornil, že existuje velké množství velmi úzce specializovaných studijních oborů a že má Česko oproti zbytku Evropy nebývale vysoký podíl odborného vzdělávání na úkor toho všeobecného. Podle poslankyně a členky sněmovního výboru pro vědu, vzdělání a kulturu Jany Berkovcové (ANO) by mohla být cestou vpřed lycea.

Některé střední školy čelí náporu studentů, jinde naopak zaznamenali odliv zájemců i navzdory silnému ročníku deváťáků. Situace na gymnáziích se liší, žáci si na ně podali přes 80 tisíc přihlášek. Častěji ale teď volí i střední odborné školy, kde mají větší šanci na přijetí.

Ministerstvo školství (MŠMT) chce vytvořit registr žáků, který má mimo jiné usnadnit zápisy do mateřských a základních škol a umožnit elektronizaci přihlašování na střední školy. Registr, který bude součástí nového Informačního systému vzdělávání s názvem eEdu, by měl být k dispozici nejdříve v roce 2025. Podle odhadů by vytvoření informačního systému mělo stát zhruba 50 milionů korun.

Nedostali se na školu první volby a neúspěch zažívají i na dalších školách – s takovou situací se potýkají někteří z uchazečů o čtyřleté maturitní studium v Praze. Zájemců je totiž o třicet procent více než v předpandemickém roce 2019. Vyplývá to z dat oddělení analýz Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání. Praha proto pro velký zájem navyšuje kapacity gymnázií. Pražský náměstek pro školství Vít Šimral (Piráti) České televizi sdělil, že přijímací řízení ještě neskončila, a data tak nejsou úplná. Je podle něj řada míst i na dalších školách, ze kterých je možné vybírat. Průběžná čísla Cermatu a škol ukazují na problém s nedostatkem míst i na dalších čtyřletých oborech.

Poslanci zrychleně schválili podmínky udělování pobytu uprchlíkům z Ukrajiny po ruské vojenské invazi. Trojice vládních předloh se týká také přístupu běženců ke zdravotním službám, vstupu na pracovní trh, sociálního zabezpečení a vzdělávání. Domácnosti, které ubytují uprchlíky, by mohly také získat peněžitý příspěvek. Přestože opoziční zákonodárci uvedli, že normy je nutné přijmout, mají obavy. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) jim vzkázal, že problémy samozřejmě budou, ale je nutné poskytnout uprchlíkům rychlou pomoc.

Laboratoře v Česku ve středu potvrdily 11 452 případů koronaviru, jde o více než padesátiprocentní nárůst oproti minulému týdnu. Na 100 tisíc obyvatel za posledních sedm dní připadá 478 nově nakažených, vyšší byla týdenní incidence naposledy před Vánocemi. Dál se snížil počet lidí s covidem-19 v nemocnicích, je nejnižší od konce října. S variantou omikron se potká každý, řekl virolog Evžen Bouřa. Hlavní zbraní proti covidu zůstane podle něj očkování. Farmaceutické firmy už také vyvíjí vakcínu zaměřenou na omikron, která by měla být účinnější než dnešní očkovací látky, připomněl Bouřa.

Denní přírůstek případů covidu-19 v Česku v mezitýdenním srovnání po sedmi dnech klesl. V pondělí testy prokázaly 7336 nakažených, to je zhruba o dva tisíce méně než před týdnem. Doba karantény se podle metodických pokynů ministerstva zdravotnictví zkracuje na pět dní. Posilující dávku vakcíny dostalo od začátku ledna už přes půl milionu lidí. Podle denních dat o nákazách dosud tvoří lidé s posilující dávkou očkování v lednu zhruba 5,6 procenta nakažených a 6,4 procenta hospitalizovaných.

Téměř všude v Afghánistánu sedí studentky středních škol doma, protože jim vládnoucí hnutí Taliban zakazuje účastnit se vyučování. Jedna výjimka v zemi ale přece jen je. V západní provincii Herát dívky do tříd na středních školách již několik měsíců chodí. Jejich učitelé a rodiče totiž přesvědčili místní Taliby, aby jim umožnili školy znovu otevřít, píše agentura AP.

Výsledky testování na covid-19 ve školách na začátku září ukázaly, že záchyty případů nákazy koronavirem nerostou, naopak někde klesaly. Tři kola testování potvrdila 438 případů covidu, z toho 290 na základních školách a 148 na středních školách. Celkově bylo provedeno 3,2 milionu testů. Ministerstvo zdravotnictví proto zatím nebude v plošném testování ve školách pokračovat. Uvažuje ale o tom, že by se na podzim ve školách testování zopakovalo. Šlo by zřejmě o dva termíny, zatím to ale není zcela jasné, uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Nepovinným testováním na covid začal nový školní rok. Ministr vyzval učitele, aby hned od září nešíleli s doháněním učiva. Zakladatel a ředitel společnosti Scio Ondřej Šteffl si myslí, že by učitelé měli být po covidovém roku na děti hodní. Zároveň upozornil rodiče, že školy neumí jejich děti připravit na život v 21. století. Největší brzdou ve vzdělání jsou podle něj právě rodiče – naprostá většina z nich nemá představu, co jejich děti budou potřebovat za dvacet let, upozornil Šteffl, který byl hostem Interview ČT24.

Děti se na začátku školního roku třikrát otestují na koronavirus: prvního, šestého a devátého září. Pokud tříkolové testování odmítnou, budou nosit respirátor. Kabinet v pondělí večer mimořádně projednal opatření ve školách na další školní rok, současně oznámil, že se s novým měsícem zvyšují limity návštěvnosti kulturních a sportovních akcí na sto procent kapacity.

U státní maturity se letos výrazně snížila neúspěšnost studentů v didaktickém testu z češtiny. Propadlo jich 4,9 procenta, tedy o 9,3 procentního bodu méně než loni. Z matematiky propadlo letos 16,8 procenta studentů, o 0,8 procentního bodu méně než před rokem. Vyplývá to z informací ministerstva školství a Cermatu, který státní didaktické testy organizuje a vyhodnocuje. Výsledky maturitních testů zhodnotili zástupci škol a odborných pedagogických spolků jako zdařilé.

Otevírání mateřských školek od pondělí by se mohlo řídit epidemickou situací na úrovni okresů, nikoliv celých krajů. Premiér Andrej Babiš (ANO) to ve čtvrtek navrhne vládě, řekl  zpravodajskému serveru iDNES.cz. Definitivní rozhodnutí, ve kterých regionech školky nakonec otevřou, oznámí ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) v pátek. Testy v úterý potvrdily 3787 nových případů covidu, to je o čtvrtinu méně než před týdnem. Oproti minulému týdnu ale klesá počet naočkovaných.

V Česku od půlnoci z neděle na pondělí přestal platit nouzový stav, který v zemi trval půl roku. Zatímco během posledních týdnů v zemi platily přísné restrikce, od pondělka mohou Češi znovu volně cestovat mezi okresy a skončí i zákaz nočního vycházení. Část dětí rovněž začne střídavě chodit do školy a otevřou se některé obchody, opravny nebo zoologické či botanické zahrady.

Velké riziko do budoucna znamená podle školní inspekce stárnutí učitelů na středních školách. Zatímco na těch základních je nejvíc pedagogů v kategorii mezi 40 a 50 lety, na těch středních je jich už celá třetina mezi 51 a 60 lety. Někde je už teď problém zajistit výuku některých předmětů.

Letošní maturita by mohla být kvůli epidemii koronaviru klasická pro studenty mířící na vysokou školu, lehčí zejména pro studenty bez zájmu o vysokoškolské studium a úřední pro ty, kteří doloží problémy v distanční výuce. Na Twitteru to navrhl premiér Andrej Babiš (ANO) s tím, že tyto tři typy hodlá vnést do debaty o podobě letošních zkoušek. Ve středu o nich bude jednat s ministrem školství Robertem Plagou (za ANO).

Prodloužil bych víkend na tři dny a zkrátil výuku na čtyři dny v týdnu – konstatuje s jistou nadsázkou prezident Asociace základních škol Michal Černý. Nikdo mimo školství si totiž podle něho neumí představit, jak je většina učitelů, dětí i rodičů ve skutečnosti vyčerpána. V březnu to bude už rok, co školy žijí v režimu, který jim nadiktovala pandemie. Jak velké dopady bude tohle vše mít na školy, až se do nich žáci opět vrátí, a budou vůbec ještě takové, jaké byly? Co jim covid vzal a co naopak dal, bilancuje za základní školy prezident asociace Černý a za ty střední předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií ČR Renata Schejbalová.