Spropitné

Výše spropitného podle pokladních systémů roste. Důvodem je větší obliba bezhotovostních plateb a také možnost vybrat si na terminálu konkrétní procento tuzéru. Tuzemské stravovací podniky vyberou na spropitném dvanáct až patnáct miliard korun za rok, vyplývá z odhadu Hospodářské komory. Chybí ale zákon, který by stanovoval, jak s ním zacházet. U obědů je spropitné zhruba o třetinu vyšší než při večeřích. V restauracích teď lidé v poledne nechají v průměru kolem tří set korun, večer přes pět set.

Průzkumy předpokládají, že souboj mezi americkými prezidentskými kandidáty Kamalou Harrisovou a Donaldem Trumpem bude těsný. V řadě států je výsledek očekávatelný, rozhodne zbývajících sedm. V jednom z nich, Nevadě, už přitom předčasně hlasovali čtyři z deseti voličů. Pětina tamního elektorátu pracuje v pohostinství, a proto je pro nevadské obyvatele velkým tématem slib obou kandidátů o zrušení daně ze spropitného. V minulých volbách tam zvítězil demokrat Joe Biden, a to jen s těsným náskokem asi třiceti tisíc hlasů.

Spropitné ve Velké Británii nově hlídá zákon. Částka zůstává dobrovolná, musí se však spravedlivě rozdělit mezi veškerý personál podniku. Zaměstnanci tuto změnu vítají, naopak někteří restauratéři se domnívají, že jim vláda chce tímto způsobem kontrolovat veškeré příjmy.

Zahrnutí spropitného do účtu a jeho zdanění spolu se snížením sazby daně z přidané hodnoty (DPH) na služby restaurací navrhl slovenský ministr financí Igor Matovič. Spropitné by následně mělo být zahrnuto do mzdy zaměstnanců. Oznámil také plán snížit daňové a odvodové zvýhodnění části živnostníků oproti zaměstnancům.