Spojené státy americké strana 2 z 5

Čtvrtý červenec – americký den nezávislosti a letos také den, kdy chce prezident Donald Trump slavnostně podepsat daňovou a výdajovou legislativu. Svým tradičním stylem ji nazývá „velkým krásným zákonem“ (Big beautiful bill). Návrh dostal o víkendu dílčí procedurální zelenou, ale v Senátu prochází komplikovaným schvalováním – demokraté jsou proti a republikáni disponují jen těsnou většinou.

Ministerstvo spravedlnosti Spojených států v pátek náhle zbavilo funkce nejméně tři žalobce zapojené do vyšetřování útoku příznivců prezidenta Donalda Trumpa na Kapitol z 6. ledna 2021. S odvoláním na dvě osoby obeznámené s touto záležitostí o tom v noci na sobotu informovala agentura AP, podle níž jde o nejnovější krok Trumpovy administrativy namířený proti právníkům spojených s rozsáhlým stíháním útoku.

Spojené státy s okamžitou platností ukončují veškerá jednání o obchodních vztazích s Kanadou, informoval na své sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Během sedmi dnů navíc podle něj Washington oznámí Ottawě výši cel, která bude muset Kanada platit za obchod s USA. Zdůvodnil to kanadskou daní z digitálních služeb, kterou považuje za přímý útok na USA. Kanadský premiér Mark Carney chce pokračovat v jednáních a hájit zájmy Kanaďanů.

Zatím vyhrál jen demokratické primárky na starostu New Yorku. Ve své vítězné řeči ale cílil mnohem výš. Řeč je o muslimovi s indickými kořeny Zohranovi Mamdanim – ještě donedávna neznámém mladém politikovi. Jako případný starosta největšího amerického města by chtěl být pro celou Demokratickou stranu vzorem, který by se postavil nejmocnějšímu muži v zemi prezidentovi Donaldu Trumpovi. Jenže někteří spolustraníci ho označují za radikála.

Prezident USA Donald Trump odmítl zprávy některých médií, podle nichž americké vzdušné údery o víkendu nezničily klíčové části íránského jaderného programu, ale pravděpodobně ho o několik měsíců zpomalily. Jaderná zařízení v Íránu jsou zcela zničena, tvrdí šéf Bílého domu. O pravděpodobném zpomalení íránského jaderného programu informovala v úterý například stanice CNN s odvoláním na své zdroje a předběžné hodnocení amerických zpravodajců.

V americkém státě Indiana se poprvé představila výstava skupinových portrétů, které vytvořil brněnský fotograf Roman Franc s britským kolegou Jonem Tonksem. Nabízí pohled do života menšího amerického města.

Írán v pondělí večer vyslal rakety na americkou základnu al-Udajd v Kataru. Označil to jako odvetu za americký nálet na íránská jaderná zařízení v noci na neděli. Katar následně oznámil, že se jeho protivzdušné obraně podařilo úder úspěšně zachytit a nikdo nebyl zraněn ani nezemřel. Americký prezident Donald Trump označil íránskou reakci na americké útoky za velmi slabou, což prý očekával. Kataru, který věc považuje za vážné narušení vlastní suverenity, vyjádřily podporu další země v Perském zálivu.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii neeviduje po nedělních amerických útocích na tři jaderné provozy v Íránu v jejich okolí zvýšenou úroveň radiace. Už před oznámením MAAE ve stejném smyslu informoval i íránský jaderný úřad.

Pokud by Írán získal nukleární zbraně, mohlo by to vést k jadernému holocaustu, míní poslanec Pavel Žáček (ODS) s tím, že by se netýkal jen Izraele, ale rakety by mohly doletět až do Evropy. Toho, aby se konflikt mezi Jeruzalémem a Teheránem nerozšířil, dokáže podle něj docílit židovský stát společně s USA. Že o vývoji rozhodují tito dva spojenci, se domnívá také senátor Václav Láska (SEN 21). „Írán moc možností nemá,“ dodal Láska v pátečních Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.

Základna příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa je považovaná za jednu z nejpevnějších a nejsoudržnějších. Nyní se ale v tomto dosud jednolitém bloku začíná objevovat trhlina, za kterou může Trumpův zatím teoretický plán na zapojení Spojených států do války proti Íránu. Podle části podporovatelů šéfa Bílého domu už totiž bylo zahraničních válek dost.

Argentinská vláda odhalila dvě skupiny ruských špionů, kteří v zemi prováděli podezřelé aktivity v zájmu Moskvy a vytvářeli falešné informace. Podle agentury AFP to ve středu uvedl prezidentův mluvčí Manuel Adorni.

V řadě amerických měst lidé protestovali proti prezidentu Donaldu Trumpovi. Sešli se před konáním vojenské přehlídky, kterou šéf Bílého domu pořádal na své narozeniny k 250. výročí vzniku amerického pozemního vojska. V Atlantě počet účastníků přesáhl kapacitu shromáždění, v Minneapolis akci kvůli útoku na tamní politiky pořadatelé zrušili. Úřady v texaském Austinu ještě před zahájením protestů ve městě evakuovaly budovu tamní vlády kvůli hrozbě namířené proti zákonodárcům.

V americkém státě Minnesota pachatel zastřelil místní političku Melissu Hortmanovou a jejího manžela. Další místní politik státní senátor John Hoffman s manželkou Yvette byli postřeleni, informují americká média. Guvernér Minnesoty Tim Walz řekl, že šlo o politicky motivovaný zločin. Napadení politici jsou z Demokratické strany, pachatel je na útěku, uvedla agentura AP.

Ceny ropy prudce vzrostly po zprávě o izraelském útoku na Írán. Severomořská ropa Brent si kolem 7:30 SELČ připisovala téměř osm procent a pohybovala se blízko 75 dolarů za barel. Během noci na pátek se vyšplhala až na 78,50 dolaru za barel, tedy na nejvyšší úroveň od 27. ledna. Evropské akcie uzavřely obchodování poklesem. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 ztratil 0,89 procenta na 544,94 bodu. Prudce oslabily také americké akcie.

Kypr aktivoval evakuační plán pro Blízký východ, při kterém počítá s evakuací občanů Evropské unie a jiných zemí přes své území. Evropské státy zároveň přijaly opatření na ochranu svého obyvatelstva a židovských objektů na svém území. K zastavení další eskalace vyzývá Írán a Izrael německý kancléř Friedrich Merz a další evropští politici.

Americká federální soudkyně v pátek zablokovala výnos prezidenta Donalda Trumpa z konce března, který měl zavést nová pravidla pro pořádání federálních voleb včetně požadavku na předkládání úředního dokladu o občanství při registraci voliče. Trump chtěl rovněž výnosem přimět státy USA, aby nezapočítávaly korespondenční hlasy obdržené až po dni voleb.

Americký demokratický senátor za Kalifornii Alex Padilla byl ochrankou odveden z tiskové konference ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemové, povalen na zem a spoután, uvedla podle agentury Reuters jeho kancelář. Zadržen nyní už ale není a po incidentu se s ním Noemová podle svého úřadu setkala. Demokratičtí politici zákrok kritizují.

Americký soudce ve čtvrtek dočasně zakázal prezidentovi Donaldu Trumpovi nasadit Národní gardu proti demonstrantům v Los Angeles, kteří vyšli do ulic na protest proti zátahům imigračních úřadů. Jen několik hodin poté ale odvolací soud rozhodnutí nižší instance zvrátil a prozatím gardu v Los Angeles ponechal pod Trumpovým velením, informovala agentura Reuters.

„Chceme, aby se Ukrajinci vraceli, ale pouze na dobrovolné bázi. Nikdy nikdo nebude Ukrajince nutit, aby se vrátili,“ řekl ukrajinský vicepremiér Oleksij Černyšov v rozhovoru pro ČT. Dodal, že klíčová je prosperita, která vydláždí cestu návratu jeho krajanů. Překážkou pro některé z nich může být mobilizace. Té se však podle Černyšova lze vyhnout prací v průmyslovém obranném sektoru. Barbora Maxová vedla s politikem rozhovor na bezpečnostní konferenci Globsec.

Protesty proti imigrační politice amerického prezidenta Donalda Trumpa pokračují v Los Angeles pátým dnem, kdy se zatím obešly bez rozsáhlého zatýkání a násilností. V centrální části města opět platí noční zákaz vycházení, kvůli jehož porušení policie minulou noc zadržela desítky lidí. Demonstrace se rozšířily do New Yorku, Chicaga a dalších měst, kde policie zatýkala, informují americká média.

Červencovou lhůtu na jednání o clech na dovoz z Evropské unie a dalších zemí je možné prodloužit, ale nebude to nutné, prohlásil prezident USA Donald Trump. Podle agentury Reuters dodal, že EU chce jednat a že pokrok a další postup zhodnotí zhruba za týden. Trump v květnu oznámil, že na zboží z evropské sedmadvacítky uvalí od června padesátiprocentní cla, krátce nato však odložil jejich zavedení na 9. července.

Stovky lidí demonstrovaly v americkém Los Angeles v pondělí večer místního času proti migrační politice federální vlády, informovala agentura DPA. Protest byl podle ní klidný, policie ale demonstranty vytlačila. Protesty se také rozšířily do dalších kalifornských měst, jako je San Francisco a Santa Ana, ale také do Dallasu a Austinu v Texasu, Louiseville v Kentucky nebo New Yorku. Policie při střetech s demonstranty některé z nich zatýkala.

Spojené státy už neprojevují bezvýhradnou podporu pro vznik nezávislého palestinského státu. Agentuře Bloomberg to v rozhovoru řekl americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee. Zároveň se přiklonil k myšlence, aby palestinský stát vznikl na území některé muslimské země, nikoliv na okupovaném Západním břehu Jordánu, pro který Huckabee použil izraelskou vládou preferovaný biblický název Judea a Samaří.

Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa v Los Angeles nasadí na sedm set příslušníků námořní pěchoty, píše Reuters. Budou mít podpůrnou roli, než dorazí všichni povolaní z Národní gardy. Jde o reakci na protesty, které ve městě USA vypukly v pátek poté, co tam imigrační úřady uskutečnily sérii razií. Při protestech proti imigrační politice zároveň policie v San Franciscu zatkla asi 150 lidí včetně několika mladistvých, píše CNN.