Spojené státy americké strana 2 z 5

Silná střelba a nepokoje se přiblížily k sídlu haitského prezidenta v samém srdci Port-au-Prince. Násilí rozpoutaly gangy usilující o svržení vlády. Jejich členové také brání premiérovi v návratu do vlasti. I proto, že nesplnil slib o uspořádání voleb a rozdělení moci. K zásadním politickým změnám ho vyzvaly i Spojené státy americké.

Bývalý americký prezident Donald Trump zvítězil v sobotu na republikánských volebních shromážděních ve státě Idaho, předtím vyhrál v Missouri a Michiganu. V neděli se konají primárky v hlavním městě Washingtonu, na které naváže 5. března takzvané superúterý. Svého rivala, úřadujícího demokratického prezidenta Joea Bidena, Trump v Severní Karolíně obvinil z toho, že vede spiknutí, které má svrhnout Spojené státy americké.

Na světě je už víc než miliarda obézních lidí, vyplývá ze studie pod záštitou Světové zdravotnické organizace, kterou publikoval prestižní časopis The Lancet. Počet lidí s velkou nadváhou přitom narůstá stále rychleji – nejvýrazněji stoupl mezi dětmi a mladistvými. Hlavní příčiny zůstávají stejné – nezdravá strava a nedostatek pohybu.

Americká Sněmovna reprezentantů schválila prodloužení rozpočtového provizoria o týden, informovala agentura AP. Podle stanice CNN bylo pro návrh 113 republikánů a proti němu 97 společně se dvěma demokraty. Opatření pro odvrácení kolapsu státních financí ještě musí schválit Senát USA. Vůdce senátní demokratické většiny Chuck Schumer uvedl, že doufá v hlasování ještě ve čtvrtek večer. Avšak neexistuje žádný bezprostřední plán na schválení balíku pomoci ve výši 95 miliard dolarů (asi 2,217 bilionu korun) pro Ukrajinu, Izrael a další spojence.

Věří v porážku Ruska i v návrat všech okupovaných území, zároveň si ale uvědomuje, že v současnosti potřebuje ukrajinská armáda úplně všechno. Jevhen Perebyjnis, náměstek ukrajinského ministra zahraničí, který byl letech 2017 až 2022 velvyslancem v České republice, poskytl v Kyjevě exkluzivní rozhovor zpravodaji ČT Davidu Miřejovskému. Hovořil v něm o naději, nepovedené protiofenzivě, stěžejním rozhodnutí amerického Kongresu, iniciativě českého prezidenta Petra Pavla i akutních potřebách ukrajinských ozbrojených sil.

Na Západním břehu Jordánu žije přes 700 tisíc židovských osadníků. Jejich motivace přijít na dané území se liší. Sekulární část měla spíš ekonomické důvody a kývla na státem dotované hypotéky, jiní se přestěhovali z náboženských důvodů. Mezi nimi je i menšina ultraortodoxních radikálů, kteří jsou ochotni uchýlit se k násilí vůči Palestincům. Spojené státy americké se proto rozhodly uvalit sankce na čtyři z osadníků.

Pokud se ruské armádě podaří ve válce proti Ukrajině zvítězit, nezastaví se, míní poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak. V exkluzivním rozhovoru se zpravodajem České televize Davidem Miřejovským upozornil, že podpora ukrajinských ozbrojených sil je v bezpečnostním i ekonomickém zájmu západních zemí. Je přesvědčen, že na každou korunu, kterou nepodpoří okupovanou zemi dnes, vynaloží v budoucnu sto jiných, až se s Ruskem střetnou na dalších bojištích.

Začalo to tím, že se Beyoncé pokoušela na Super Bowlu marně „zbořit internet“, aby pak zbourala hitparádu Hot Country Songs. Vrchol prestižního žebříčku opanovala se singlem Texas Hold 'Em jako vůbec první zpěvačka tmavé pleti. A umístila se i s další novinkou 16 Carriages. Ještě nedávno přitom jedno americké rádio Beyoncé nechtělo hrát s odůvodněním, že přece „není country“.

Před listopadovou volbou amerického prezidenta se spekuluje, jestli popová zpěvačka Taylor Swiftová podpoří současnou hlavu státu Joea Bidena. Americká krajní pravice proti ní kvůli tomu odstartovala cílenou kampaň. Největší potenciál podpory od celebrity v amerických předvolebních kampaních spočívá především v mobilizaci váhajících voličů. Moderátorka Oprah Winfreyová jich dokázala v roce 2008 přivést k urnám až milion. Odborníci však upozorňují, že známé osobnosti sice dokážou upoutat pozornost vysokého počtu lidí, ale mnohdy jim chybí potřebné znalosti, aby dokázaly o daných tématech zasvěceně hovořit.

Česko vydalo gruzínského občana Polada Omarova do Spojených států. V USA ho podezírají z nájemné vraždy či spiknutí a označují ho za vysokou autoritu v prostředí zločineckých skupin, takzvaného vora v zakoně. Muže ráno na Letišti Václava Havla v Praze převzala americká eskorta, sdělilo ministerstvo spravedlnosti. Proti vydání k trestnímu stíhání se Omarov neúspěšně bránil u soudů. Za jeho vydání poděkoval české vládě americký ministr spravedlnosti Merrick Garland.

Bývalý americký prezident Donald Trump a jeho firmy musí zaplatit 354,9 milionu dolarů (8,4 miliardy korun) na pokutách za podvodné zveličení hodnoty majetku, rozhodl v pátek newyorský soudce, napsala agentura Reuters. Na tři roky mu také zakazuje vést v New Yorku firmy.

Ukrajinská vojenská rozvědka GUR prostřednictvím svého mluvčího Andrije Jusova oznámila, že má důkaz o tom, že ruská armáda používá na východní Ukrajině terminály satelitní internetové služby Starlink amerického miliardáře Elona Muska. Ten se proti nařčení GUR ohradil a jakékoli propojení Starlinku s Ruskem kategoricky odmítl.

Vpád teroristů Hamásu do Izraele a následné útoky jemenských hútíů na komerční plavidla v Rudém moři stočily pozornost světa k jednomu z velkých problémů Blízkého východu: agresivním islamistickým milicím, jejichž existenci umožňuje a zastřešuje regionální mocnost Írán. Jeho cílem je posílit svůj vliv v oblasti a „ideálně“ v ní zničit prozápadní síly v čele s USA a Izraelem. V posledních měsících aktivita těchto milic narůstá. I když se Teherán vyhýbá přímému přiznání odpovědnosti a pravděpodobně nestojí o otevřenou válku, podle expertů můžou jeho snahy právě k ní nakonec vést.

V Kalifornii se rozhořel boj o další provoz samořízených vozů, které slouží jako robotaxi. Město San Francisco chce zastavit další expanzi autonomních dopravních prostředků kvůli obavám o bezpečnost. Provozovatelé se brání, že statistika nehodovosti je mnohem nižší než u aut s řidičem. Česko se snaží udržet krok se Spojenými státy a připravuje legislativu pro samořízená vozidla.

Britský ministr zahraničí David Cameron čelí rostoucímu tlaku ohledně svých vazeb na Čínu. Ty budoval už během svého někdejšího působení v premiérském křesle, ale i později v civilním životě. Média upozorňují, že během doby, kdy se nepohyboval v politice, lobboval za čínský projekt na Srí Lance nebo působil v britsko-čínském investičním fondu. V obou případech přitom projekty financovaly čínské státní společnosti. Bývalý zástupce šéfa MI6 Nigel Inkster v polovině ledna varoval, že britské zpravodajské služby nejsou schopné čelit stupňujícím se hrozbám ze strany Pekingu. V souvislosti s tím zmínil právě období Cameronovy vlády, kdy do Londýna přijel na návštěvu čínský prezident Si Ťin-pching, který tehdy dostal možnost uzavřít obchodní dohody za desítky miliard liber.

„Protože jsme se zavázali, že to zaplatíme, tak to budeme muset platit,“ shrnul nákup 24 stíhaček americké výroby F-35 vedoucí integrovaného týmu Taktické letectvo Armády České republiky a zástupce ředitele sekce rozvoje sil ministerstva obrany Jaroslav Míka. Objednávka čtyřiadvaceti strojů je „nezbytným minimem“ ve srovnání se zeměmi podobné velikosti a podobným rozpočtem jako Česko, uvedl brigádní generál v pořadu Interview ČT24.

Americký stát Alabama v noci na pátek popravil odsouzeného Kennetha Smithe metodou označovanou jako dusíková hypoxie, tedy pomocí masky, do které byl vháněn čistý dusík. Tento způsob exekuce byl oficiálně použit vůbec poprvé v historii. A rozvířil diskuse o humánnosti, smyslu i účinnosti trestu smrti.

V únoru plánuje expertní panel Organizace spojených národů vydat první zprávu o dodávkách severokorejské munice do Ruska, kterou podle Kyjeva i Washingtonu Moskva nasazuje ve válce proti Ukrajině. Vývoz zbraní z KLDR zakazuje několik rezolucí Rady bezpečnosti, jíž je Moskva stálým členem. Důkazy o severokorejských zásilkách na ruský Dálný východ se množí od října minulého roku. Ty poslední dodala OSN Velká Británie tento týden.

Americké a britské síly v pondělí zaútočily na několik stanovišť jemenských povstalců, včetně cílů v blízkosti letiště u jemenské metropole Saná, uvedlo britské ministerstvo obrany. Pentagon oznámil, že cílem byly podzemní sklady, munice a další vojenské pozice. Jde o další z řady odvetných úderů, jimiž Spojené státy spolu s Británií reagují na útoky šíitských rebelů podporovaných Íránem na lodní dopravu v Rudém moři, uvedla agentura AP.

Předtím, než si Američané v listopadu zvolí prezidenta, si jednotlivé strany vyberou kandidáty v procesu známém jako primární volby neboli primárky. Nemá se za to, že by přední kandidát demokratů a současný prezident USA Joe Biden narazil ve straně na vážného vyzyvatele. U opozičních republikánů bude situace o něco složitější. I přes značné kontroverze a komplikace však zůstává favoritem bývalý prezident Donald Trump.

Jemenští povstalci jsou terčem západního bombardování. Svět si klade otázku, jak se k věci postaví Írán, který tyto nebezpečné ozbrojence podporuje. Útoky povstalců z Jemenu proti mezinárodní lodní dopravě, podle nich spojené s Izraelem, a protiútok amerických a britských sil s sebou přináší obavy z dalšího rozšiřování konfliktu na Blízkém východě. Podle analytiků bude mnohé záviset na další reakci hútíů.

Spojené státy americké a Velká Británie v pátek v noci zahájily údery ze vzduchu a z moře proti vojenským pozicím jemenských povstalců hútíů na území Jemenu. Noční údery na vojenské pozice povstalců v Jemenu zabily pět šíitských povstalců a dalších šest zranily, napsali povstalci na síti X. Britští představitelé tvrdí, že další kolo náletů prozatím ostrovní království neplánuje. Mluvčí Bílého domu John Kirby prohlásil, že cílem úderů bylo narušit schopnost povstalců skladovat, odpalovat a navádět své rakety a drony. Do jemenských ulic na protest vyšly desetitisíce lidí. Tamní vůdci povstaleckých hútíů během protestů noční údery odsoudili. Informovala o tom agentura Reuters. Podle informací deníku The New York Times (NYT) lidé protestovali i v Bahrajnu, který se na bombardování podílel.

Spojené státy americké a Velká Británie v pátek v noci zahájily údery ze vzduchu a z moře proti vojenským pozicím jemenských povstalců hútíů na území Jemenu. Podporu k bojové akci poskytla i Austrálie, Bahrajn, Kanada a Nizozemsko, řekl americký prezident Joe Biden. Útoky potvrdil i britský premiér Rishi Sunak. V jemenské metropoli Saná se podle svědků ozvalo několik výbuchů, zasažena byla i další města. Cílem úderů je obnovit stabilitu v Rudém moři.

Zásah koalice vedené Spojenými státy a Británií v Jemenu vyvolal četné reakce. Svou podporu vyjádřily například Francie, Dánsko, Nizozemsko i Česko, které bylo s určitým předstihem o úderu informováno. Rusko jej kritizovalo s tím, že jde o další příklad překrucování rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Peking vyjádřil znepokojení ohledně eskalace napětí v regionu kolem Rudého moře.