Severní Amerika strana 2 z 5

Vědci zjistili, že kosmické počasí může zapříčinit například výpadky navigací na Zemi. Pomalé kmitání takzvaného slunečního větru se podle nich šíří právě až ke sto tisíc kilometrů vzdálené Zemi, kde ovlivňuje její geomagnetické pole. Na mezinárodním výzkumu, který vyšel v odborném časopis Nature Physics, se podílel také Jan Souček z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR (AV).

Nad převážnou částí Severní Ameriky zuří rozsáhlá zimní bouře, která přinesla sníh, mrznoucí déšť, záplavy a mráz a vyžádala si nejméně 19 životů. Informoval o tom zpravodajský server BBC.

Vědci našli v Grónsku zdaleka nejstarší DNA. Dává jim představu o tom, jaký byl na severním konci ostrova život před dvěma miliony let. Nyní pustá arktická poušť byla tehdy krajinou s bujnou vegetací, stromy a spoustou zvířat, včetně už vyhynulých mastodontů.

Mezinárodní vědecký tým se podíval hluboko do lidského mozku, aby zjistil, jaký vliv na něj má migréna. Díky nové analýze teď odborníci doufají, že by mohli přijít s účinnou léčbou tohoto pro mnohé chronického problému.

Východní pobřeží státu New York zasypal sníh. Za bílou záplavu může kombinace několika zajímavých meteorologických jevů.

Vědci odkryli na zahradě v Portugalsku kosti, které by mohly patřit největšímu nalezenému dinosaurovi v Evropě. Zkamenělá žebra podle vědců patří brachiosaurovi a jejich velikost naznačuje, že jejich majitel mohl mít 25 metrů na délku a 12 metrů na výšku.

Ptačí chřipka se letos šíří v Severní Americe rychleji než kdy dříve. Podle expertů to může znamenat, že se už zakořenila natolik, že ji bude jen obtížné úplně zničit. Může to mít rozsáhlé důsledky nejen na americkém kontinentu, ale také v Evropě.

Nové genetické analýzy ukazují, že psi byli zřejmě domestikováni nejdříve na Sibiři. A odtamtud se později šířili současně do Evropy, Asie i do Severní Ameriky.

Trýznění a násilnou asimilaci dětí kanadského původního obyvatelstva v katolických internátních školách označil papež František za kulturní genocidu. Řekl to při návratu z cesty do Severní Ameriky. Při rozhovoru s novináři na palubě letadla, které v sobotu ráno přistálo v Římě, papež také přiznal, že mu ubývají síly, a zopakoval, že by jednou mohl z čela církve odstoupit.

Přenos opičích neštovic mezi lidmi v neendemických zemích, tedy mimo oblasti původního výskytu, lze zastavit. Prohlásila to epidemioložka Světové zdravotnické organizace (WHO) Maria Van Kerkhoveová. Nebezpečí zasažení širší populace je „velmi slabé“, uvedlo v pondělí Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC).

Co mají společného moderní kombajn a tyranosaurus? Nová studie vedená vědci ze Švédska a Švýcarska zjistila, že hmotnost dnešních zemědělských strojů se blíží hmotnosti největších zvířat, která se kdy pohybovala po Zemi –⁠ dinosaurů. A to může být pro zemědělství velký problém.

Nová studie odhalila nejintenzivnější vlny veder na světě v moderní historii. Její autory zaujalo, že řadu z nich v minulosti lidstvo zřejmě ani příliš nezaznamenalo.

Paleontologové objevili zkameněliny tří nových ichtyosaurů, kteří zřejmě patřili k těm vůbec největším tvorům, jaké naše planeta nosila. Jejich rozměry připomínaly dnešní velryby, a možná je dokonce i překonávaly.

Od pondělí si Rusové opět mohou koupit zahraniční měnu, včetně dolarů a eur. Maximálně ale v hodnotě deseti tisíc dolarů (kolem 226 tisíc korun). Ruská centrální banka tak zmírňuje svá regulační opatření, jejichž cílem je podpořit kurz domácí měny. Kurz rublu se sice nyní stabilizoval, ale ruskou ekonomiku čekají pod dopadem západních sankcí těžké časy, uvedl zpravodaj ČT v Moskvě Karel Rožánek.

Jaro pro miliony lidí po celém světě znamená příchod alergií. Kvůli klimatické změně ale pylová sezona bude intenzivnější, píše časopis National Geographic. Na oteplující se planetě se prodlužují vegetační období rostlin a s tím se zvyšují zdravotní rizika pro lidi alergické na pyly.

Nový výzkum v časopise PeerJ popsal jednoho z prvních známých savců, který byl vybavený obrovskými zuby ve tvaru tesáků. Tento šavlozubý pratygr měl ale rozměry větší kočky nebo menšího rysa.

Yellowstonský národní park je nejstarším národním parkem nejen ve Spojených státech amerických, ale i na celém světě. Pro odborníky je Yellowstone stále velkou neznámou – jde totiž o supervulkán, o kterém se přesně neví, jak vlastně vznikl. Pro turisty z celého světa je však obrovským lákadlem, nejen díky gejzírům, kaňonům či vzácným rostlinám a živočichům, ale také pro jeho dobrou dostupnost.

Polární vír, který během zimy významněji ovlivňuje počasí v Evropě i v severní Americe, by měl s blížícím se jarem za normálních okolností slábnout. Letos se ale zatím chová podivně a zesiluje. Teplota ve středu tohoto atmosférického jevu klesá až k rekordně nízkým hodnotám. To by mohlo znamenat prodloužení zimního počasí až do jarních měsíců.

Vědci ze Sydneyské univerzity zjistili, že ryby vystavené vysokým teplotám a chemikálii, kterou obsahují plasty, rostou pomaleji. Z jejich nové studie vyplývá, že kombinace globálního oteplování a znečištění může mít zničující dopady na úbytek mořských živočichů.

Během devadesátých let byla Sierra Leone synonymem pro násilí. To už dávno neplatí. Disponuje nerostným bohatstvím a v posledních letech zažila hospodářský růst, třebaže 60 procent obyvatelstva stále žije v chudobě. Země se stále zotavuje z jedenáct let dlouhé občanské války, která skončila právě před dvaceti lety.

Výzkum několika evropských institucí přinesl nový pohled na ekosystémy, které žijí v lidské kůži. Popsal rozsáhlý okem neviditelný svět bakterií, virů a dalších mikroorganismů, které tvoří zdravou kůži, ale mnohdy také způsobují problémy. A odhalil také vědě doposud neznámé druhy.

Mikroplasty jsou všude, od nejvyšší hory světa Mount Everestu až po Mariánský příkop. Nacházejí se i vysoko v troposféře, tedy vrstvě atmosféry nejblíže zemskému povrchu, kde jim rychlost větru umožňuje cestovat na velké vzdálenosti, ukazuje nová studie.

V částech Sibiře, USA a Turecka, které se potýkaly s požáry, letos uniklo do atmosféry dosud nejvyšší množství emisí oxidu uhličitého od roku 2003, oznámila evropská monitorovací služba Copernicus. Zvláště silné ohně, často podporované klimatickými změnami, pak po celém světě uvolnily do ovzduší 1,76 miliardy tun skleníkových plynů, dvakrát více, než kolik za rok vypustí Německo.

Každý podzim se listy téměř poloviny druhů stromů a keřů v Severní Americe zbarví dočervena, zatímco v Evropě se ve stejnou dobu mění listí mnohem častěji dožluta a dohněda. Vědci tuto záhadu řeší už 150 roků, nyní se ji pokouší zodpovědět výzkum, podle nějž americké porosty produkují více červeného pigmentu, aby se chránily před ostrým světlem v citlivém podzimním období.