Potraviny strana 2 z 5

Nová studie ukázala, že změna lékařských doporučení týkajících se potravinových alergenů přinesla „ovoce“. Když rodiče se svými potomky přešli na potraviny obsahující alergeny ve správnou dobu, významně klesla pravděpodobnost, že se u dětí objeví alergie.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku letos v září zpomalil na 2,3 procenta ze srpnových 2,5 procenta, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak potvrdil svůj předběžný odhad zveřejněný v pondělí. Růst zmírnil potřetí v řadě, nižší inflaci evidovali statistici naposledy letos v dubnu. Meziměsíčně spotřebitelské ceny v září klesly o 0,6 procenta.

Řízek, burger nebo klobása. Názvy, jejichž použitím se nyní zabývají evropští zákonodárci. Europoslanci rozhodli, že budou vyhrazené pro produkty živočišného produktu. Veganské alternativy by měly mít jiná jména. O legislativě ale ještě není rozhodnuto. Lidí, kteří se snaží omezit spotřebu živočišných produktů, v Česku přibývá – před třemi lety to bylo podle výzkumu agentury Ipsos již 39 procent. Maso omezuje nebo úplně vynechává zhruba každý desátý Čech.

Jak nakrmíme rostoucí populaci, která se blíží deseti miliardám? A jak spojit zdravou výživu s tím, aby získávání této potravy neškodilo přírodě? To jsou klíčové otázky pro budoucnost všech. Odpovědi na ně se pokusila najít rozsáhlá zpráva EAT-Lancet, která navázala na vlivnou studii z roku 2019.

V Indonésii se tento týden otrávilo více než tisíc dětí, které dostaly bezplatné školní obědy. Ty prosadil jako jednu ze svých priorit současný prezident Prabowo Subianto. Informoval o tom server BBC News. Místní média uvádějí, že od spuštění nákladného programu letos v lednu se otrávilo nejméně 6400 žáků po celé zemi.

Velká část Čechů jí stravu, která neobsahuje dostatek důležitých minerálů či vitaminů. Často si podle expertů neuvědomují, že různé typy ovoce a zeleniny nejsou navzájem nahraditelné. O důležité živiny také přicházejí jejich převařením. Naopak nadměrné množství soli může uškodit. Experti doporučují zvýšit příjem luštěnin a zeleniny – zejména u dětí.

V liberecké restauraci řetězce KFC odhalila kontrola Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI), že se k výrobě jídla používalo marinované maso s prošlým datem použitelnosti. Společnost AmRest, která řetězec v Česku provozuje, tím porušila zákon o potravinách a SZPI s ní zahájí správní řízení o uložení pokuty. Jde o první zjištění z velkého množství kontrol, z nichž většina není dosud dokončená, uvedl mluvčí Pavel Kopřiva. Podle KFC šlo o ojedinělý incident.

Sýrie čelí nejhoršímu suchu za posledních 36 let, což ohrožuje úrodu v zemi, v níž již nyní žije téměř devadesát procent lidí v chudobě, píše server BBC. Organizace OSN pro výživu a zemědělství varuje, že potravinová nejistota v Sýrii může do konce roku, respektive do poloviny toho příštího, dosáhnout bezprecedentní úrovně.

Kvůli jaderným zbraním nebo nehodám atomových elektráren se radioaktivita často vnímá jako neviditelná, ale smrtící hrozba. Má přitom celou řadu praktických, ověřených a bezpečných využití, bez kterých by se moderní společnost neobešla.

Největší potravinářské řetězce se v tuzemsku v posledních letech rozrůstají zhruba o čtyřicet prodejen ročně. V součtu jsou jich téměř dva tisíce. Stále častěji se objevují v menších městech a obcích. Mnoho lidí podle výzkumných agentur upřednostňuje při nákupu pohodlí a úsporu času. Nejsou tak jako dříve ochotni cestovat daleko od bydliště za akční nabídkou. Naopak roste zájem o dovoz potravin domů. Nejedná se přitom už jenom o velké nákupy.

Češi mají větší zájem o vybavení na zpracování potravin. Typicky jde o zavařovací sklenice, cukr nebo jiné konzervanty. Důvodem rostoucí poptávky je letošní dobrá úroda ovoce a zeleniny. V létě stoupají prodeje o desítky procent, kamenné obchody i eshopy mají větší odbyt – typicky zavařovacích spotřebičů jako odšťavňovačů, mixérů a dalších kuchyňských robotů.

Ve světě má letos poprvé více dětí ve věku od pěti do devatenácti let obezitu než podváhu, uvádí zpráva, kterou zveřejnil Dětský fond OSN (UNICEF). Za nárůstem podílu obézních dětí vidí UNICEF rozšíření spotřeby nezdravých potravin. Státy proto vyzývá, aby přijaly opatření na omezení jejich spotřeby.

Domácnosti, školy, nemocnice i domovy pro seniory vyhazují tuny jídla, vyplynulo z dvouletého společného projektu organizace Zachraň jídlo a Mendelovy univerzity. První ucelená data ukázala, že například u obědů v domovech pro seniory připadá na sto kilogramů jídla třicet kilogramů odpadu. Ukázalo se také, že každý obyvatel Prahy vyhodí ročně zhruba 26 kilogramů potravin. Ve školních jídelnách pak vzniká přes třicet procent gastro odpadu. Z toho téměř polovina na talířích žáků a další část jsou nevydané pokrmy. První školy se i proto zapojily do projektu Zachraň oběd, který darují potřebným. Data přicházejí i s doporučením, jak plýtvání předcházet.

V Pásmu Gazy panuje hladomor, akutním hladem tam podle OSN trpí půl milionu lidí. Na podvyživených dětech se projevují zdravotní problémy. Jídlo je složité sehnat, řada lidí si ho ani nemůže dovolit, a je tak závislá na humanitární pomoci. Izrael tvrdí, že jí do enklávy dodává dostatek, takové informace je však kvůli absenci přístupu mezinárodních médií do válkou zpustošené Gazy složité ověřit. Veřejnoprávní média Evropské vysílací unie, jejímž členem je i ČT, se proto spojila s palestinskými kolegy, aby přinesla svědectví přímo z místa.

Podle ministra zemědělství a předsedy KDU-ČSL Marka Výborného je kvůli cenám potravin velmi důležité vytrvat v tlaku na obchodní řetězce. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Člen sněmovního zemědělského výboru David Pražák (ANO) je přesvědčen, že pro cenově dostupné potraviny je třeba snížit ceny energií. Předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha varoval před zvýšením cen v případě, že bude schválen rozpočet EU pro zemědělce.

Jako vůbec první v Evropské unii zahájili vědci z Univerzity Palackého v Olomouci polní pokus s geneticky upraveným ječmenem, který vyvinuli pomocí „genetických nůžek“ CRISPR. Aby to mohli udělat, potřebovali zvláštní povolení z ministerstva životního prostředí.

Ve srovnání s červencem tento měsíc téměř o devět procent zdražila pšeničná hladká mouka, naopak konzumní brambory zlevnily o 29,6 procenta a bílý jogurt o 15,7 procenta. Vyplývá to z informací, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). U dalších sledovaných položek byl rozdíl v ceně podle statistiků mírnější.

Lékaři a lékárníci se přou o tom, zda k lékům na recept patří i další přípravky. Předseda České lékařské společnosti Štěpán Svačina tvrdí, že farmaceuti pacientům přidávají bez konzultace další zbytečné produkty, které nemají efekt – nejčastěji doplňky stravy. Kolegy vyzval, aby na to pacienty upozorňovali. Komora lékárníků se proti tomu v týdnu však veřejně ohradila a vyzvala k omluvě. Odmítá, že by plošně docházelo k bezúčelnému nabízení doplňků.

Válka v Pásmu Gazy teroristické hnutí Hamás značně zdevastovala: jeho vojenské složky jsou oslabené a politické vedení čelí velkému tlaku. Problémy však má i se zajišťováním běžných administrativních procesů, jako je třeba placení svých pracovníků. I když byly schopnosti Hamásu zásahy Izraele i v tomto ohledu omezeny, hnutí je nadále schopné doručování peněz zajišťovat prostřednictvím tajného platebního systému.

Tržby v maloobchodu bez prodejů a oprav motorových vozidel v červnu meziročně stouply o 4,5 procenta. To je podobný výsledek jako v květnu, kdy se podle revidovaných údajů zvýšily o 4,6 procenta. K výsledku pomohl zejména prodej pohonných hmot a internetový prodej. V meziměsíčním srovnání obchodníci utržili o 0,3 procenta více.

V loňském roce na Jihlavsku zavřelo asi třicet obchodů jedné značky a ačkoliv část z nich převzal jiný provozovatel, v některých vesnicích lidé zůstali bez možnosti si nakoupit. V Arnolci například maso, uzeniny a mléčné výrobky nabízí jednou týdně pojízdná prodejna, kterou nejčastěji využívají starší lidé. Denně objede přes dvacet míst. V Jamném pak ještě donedávna nákup dělali pracovníci obce. Potraviny nebo drogerii si tak obyvatelé mohli objednat a vyzvednout na úřadě.

Zdravotní úřady ovládané teroristickým hnutím Hamás v úterý uvedly, že počet obětí války v Pásmu Gazy překročil šedesát tisíc. Většina mrtvých jsou podle nich civilisté, další tisíce lidí se pohřešují pod troskami zničených budov. Na 145 870 osob ve válce Izraele s Hamásem utrpělo zranění, uvedla agentura Reuters. Katarská televize al-Džazíra zároveň v úterý napsala, že úterní izraelské útoky v Pásmu Gazy si vyžádaly nejméně 62 mrtvých, mezi nimiž je i devatenáct osob, které čekaly na humanitární pomoc.

USA budou spolupracovat s dalšími zeměmi na poskytování většího množství humanitární pomoci obyvatelům Pásma Gazy, oznámil šéf Bílého domu Donald Trump po schůzce s britským premiérem Keirem Starmerem. Na palestinském území proto podle něj vzniknou potravinová centra. Úřad izraelského ministerstva obrany pro palestinské civilní záležitosti COGAT dříve prohlásil, že OSN a další organizace v neděli v oblasti distribuovaly potravinovou pomoc z více než 120 kamionů.

Izraelská armáda začala ze vzduchu shazovat humanitární pomoc do Pásma Gazy, oznámil podle agentury Reuters v sobotu večer armádní mluvčí. Armáda také uvedla, že vzniknou humanitární koridory, aby konvoje OSN mohly do palestinského pásma dovážet pomoc. Izrael v posledních dnech čelil rostoucímu mezinárodnímu tlaku kvůli omezování dodávek pomoci do Gazy.