Pojišťovny strana 2 z 3

Vládní koalice se dohodla na růstu plateb státu zdravotním pojišťovnám za děti, důchodce, nezaměstnané a další takzvaně státní pojištěnce v příštích letech. Po letošním plánovaném snížení měsíční platby za jednoho pojištěnce na v průměru 1767 korun, by tak v příštím roce měla tato částka vzrůst zhruba na 1900 korun. Do roku 2025 by pak měla postupně růst nad dva tisíce měsíčně. Původní, úspornější, návrh se nelíbil lidovcům. S tím nynějším souhlasí.

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče kritizuje státní plán na valorizaci plateb za státní pojištěnce. Kabinet letos platby snížil o 400 korun a na úroveň před tímto škrtem se má dostat v roce 2025. Podle odborářů tempo nereflektuje inflaci a může ohrozit kvalitu péče, ministerstvo zdravotnictví slibuje, že péče zůstane zachována.

Někteří klienti možná získají zpět více peněz, které během let poslali pojišťovnám na základě neplatných smluv. Ústavní soud (ÚS) se úterním nálezem vymezil proti dosavadní judikatuře. Ta, zjednodušeně řečeno, vedla k závěru, že klienti měli neplatné smlouvy rozpoznat, a proto je nárok na vydání bezdůvodného obohacení zcela nebo částečně promlčený. Nález je dostupný na webu soudu. Podle advokáta Petra Němce jde o významný judikát se značnými potenciálními dopady, týkajících se až milionu smluv.

Státní platby do zdravotnictví za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané se po lednovém zvýšení od července asi opět sníží. Stát by tak měl za celý letošek odvést do veřejného zdravotního pojištění za každého svého pojištěnce v průměru stejný objem peněz jako loni. Předpokládá to vládní novela, kterou ve středu v úvodním kole podpořili poslanci po mnohahodinových obstrukcích opozičních ANO a SPD. ANO neprosadilo vrácení předlohy kabinetu k přepracování a SPD její zamítnutí už v prvním čtení. Nyní ji posoudí ve zkrácené měsíční lhůtě zdravotnický výbor. Sněmovna kvůli obstrukcím ve středu ráno zkrátila řečnickou dobu poslanců. Poslanci v podvečer jednomyslně schválili zrušení stavu pandemické pohotovosti.

Británie oznámila nový balík sankcí namířených proti Rusku kvůli jeho útoku na Ukrajinu. Úřady mohou nově zadržet jakákoliv letadla na britských letištích napojená na ruské občany a firmy, vláda rovněž zakázala vývoz zboží a služeb spojených s letectvím a vesmírnými technologiemi do Ruska. Další sankce vůči Rusku uvalí také vlády členských zemí EU. Mezinárodní měnový fond (MMF) schválil Ukrajině 1,4 miliardy dolarů jako nouzovou pomoc. Na humanitární, vojenskou a ekonomickou pomoc Ukrajině a spojencům v Evropě značně přispějí také USA.

Vláda Petra Fialy (ODS) podle očekávání schválila návrh zákona, kterým ve výsledku zmrazí platby za státní pojištěnce do systému veřejného zdravotního pojištění na loňské úrovni. Na tiskové konferenci po jednání vlády o tom informoval ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Stát platí pojistné například za děti, seniory a nezaměstnané, zaváděným škrtem chce kabinet v rozpočtu ušetřit čtrnáct miliard.

V Česku v neděli přibylo nejméně nově potvrzených případů koronaviru za posledních šest týdnů, testy jich odhalily 4267. V mezitýdenním srovnání je to zhruba o tři tisíce méně. Počet podezření na opakovanou nákazu klesl oproti minulé neděli o 430 na 673. Dál výrazně ubývá i provedených testů. Nižší je i počet hospitalizovaných s onemocněním covid-19, v neděli vyžadovalo nemocniční péči 3127 nakažených. V minulém týdnu skončilo povinné testování ve firmách i školách, kvůli rizikovým kontaktům jsou poslední lidé v karanténě. Od soboty by je již hygienici neměli nařizovat.

Povinné ručení letos v průměru zdraží o pět až sedm procent. Pojišťovny odkazují na inflaci a své vlastní zdražení zdůvodňují tím, že  se zvýšily škody vyplácené na jednu havárii. V lednu dosáhla v průměru 52 500 korun.

U lékařů se začaly projevovat změny v hrazení zdravotní péče pojišťovnami. Ty od začátku roku proplácejí třeba kvalitnější zubní náhrady a korunky. Rozšiřuje se také rozsah nepovinného očkování, které mají lidé plně hrazené. Umožnila to novela zákona. Úprava se má vyrovnat s moderními postupy v péči o pacienty a více je zpřístupnit.

Komplikované případy onemocnění covidem v exotických zemích a repatriační lety do České republiky stály pojišťovny v loňském roce desítky milionů korun. První milionové případy už se objevily i letos. České televizi to potvrdily největší tuzemské pojišťovny. Zdražovat pojistné ale zatím neplánují.

Zdravotní pojišťovny budou příští rok hospodařit s deficitem. Původně plánovaly po covidovém období návrat k vyrovnaným rozpočtům. Resort zdravotnictví ale na začátku října oznámil navýšení platů lékařů a sester. Místo původně domluveného růstu úhrad o čtyři procenta půjde o necelých devět procent.

Nemoc zvaná fenylketonurie zabíjí, když člověk nedodržuje velmi přísnou a drahou dietu. Ročně stojí postižené desítky tisíc korun navíc, pojišťovny však na drahé potraviny přispívají jen zanedbatelnou částkou. Opírají se přitom o byrokratické zdůvodnění Státního ústavu pro kontrolu léčiv, který odmítá uznat potraviny za způsob léčby. Jiná ale neexistuje. Na problém upozornil už před dvěmi lety pořad Reportéři ČT, Aneta Snopová se nyní k tématu vrátila.

Zdravotní pojišťovny loni zaplatily 352,2 miliardy korun, tedy o čtyřiatřicet miliard více než v roce předchozím. Výdaje meziročně stouply o jedenáct procent, rostly výrazně rychleji než příjmy systému veřejného zdravotního pojištění. Upozornila na to agentura ČTK, jež citovala z vládního materiálu, který získala. Přesto pojišťovny skončily v plusu, přebytek činí 5,8 miliardy korun. Za kladným výsledkem je především výrazné navýšení plateb za státní pojištěnce, které do systému přineslo meziročně navíc 25,4 miliardy korun.

České firmy plánují rozsáhlé nábory zaměstnanců. Nejvíce chybí nekvalifikovaní pracovníci v průmyslových závodech nebo v logistice. Pozice se ale kvůli nízké nezaměstnanosti a nezájmu lidí ne vždy daří obsadit.

V Česku za poslední rok přestalo podnikat přes sto cestovních kanceláří, tedy nejvíc v historii. Skoro dvě desítky z nich podle ministerstva pro místní rozvoj skončily úplně. Pojišťovny odhadují, že jejich klientům letos vyplatí zhruba tři čtvrtě miliardy korun. Odškodnění by mohlo dostat víc než 45 tisíc lidí.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) na středečním mimořádném jednání vlády navrhne úpravu nařízení, podle kterého se mají dary z veřejných sbírek odečítat ze státní dotace pro lidi zasažené bouří a tornádem na jižní Moravě. Napsala to na Twitteru. Snižování dotace o dary vzbudilo kritiku. Opoziční politici kritizují také snížení dotace o náhrady od pojišťoven, které lidé dostanou. U nich se změna pravidel nechystá, řekl David Hořínek z odboru komunikace ministerstva pro místní rozvoj. Ke státní podpoře lidem po tornádu bude chtít ODS zařadit mimořádný bod na středeční schůzi sněmovny.

Záchranáři by měli za mimořádné nasazení během koronavirové epidemie dostat podle ministra zdravotnictví Petra Arenbergera (za ANO) odměnu 120 tisíc korun. Jeho předchůdce Jan Blatný (za ANO) přitom chtěl, aby byl bonus stejný pro všechny zdravotníky, tedy 75 tisíc. S tím souhlasí i část opozice a kritizuje i to, že resort zdravotnictví ještě nevydal kompenzační vyhlášku, podle které se peníze navíc budou vyplácet.

Horní parlamentní komora odsouhlasila, že se ošetřovné nebude nyní započítávat do příjmu kvůli dávkám. Dále také sladila novely, které mají regulovat reklamu na léčivé přípravky a umožnit vydávat poukazy na zdravotnické prostředky i elektronicky. Senát schválil i to, že pojišťovny budou hasičům hradit náklady za širší okruh jejich zásahů. Evropská unie by také podle senátorů měla prosadit další sankce vůči Rusku kvůli zadržení Alexeje Navalného a reakci na víkendové demonstrace.

Od pátku bude kvůli epidemii koronaviru omezený pohyb i přes den a lidé budou smět nakupovat jen základní životní potřeby, vyplývá z opatření vlády na webu ministerstva zdravotnictví. Obchody stejně jako služby přitom navzdory zpřísnění restrikcí budou moci tentokrát zůstat otevřené, oznámila v pondělí vláda. Server Lidovky.cz upozornil, že do některých obchodů by tak lidé správně chodit neměli. Ministerstvo zdravotnictví ale večer na Twitteru uvedlo, že lidé si mohou koupit cokoliv a obchody se neomezují. Text opatření na jeho webu ale zůstal stejný.

Cestovní kanceláře právě dojednávají pojištění proti úpadku na další měsíce. Bez něj nesmějí pořádat zájezdy. Pokud se smlouvy některým firmám neprodlouží, dotkne se to i jejich klientů. Zvlášť těch, kteří dostali místo letošní zrušené dovolené poukázku na jiný termín. Místo náhradního zájezdu by pak od pojišťoven dostali zpět peníze. Celkem existují vouchery za půl druhé miliardy korun. Podle Asociace cestovních kanceláří se jich nemusí uplatnit za zhruba 200 milionů korun.

Max, Adam a Oliver jsou jména tří dětí s příběhy se stejnou nemocí, spinální svalovou atrofií. Jde o čas. S penězi na léky pomáhá veřejnost. Nákladná léčba přesahující 50 milionů korun má ale ještě jeden háček. Stát si z peněz vybraných ve veřejných sbírkách nárokuje desetiprocentní daň. „Nemorální,“ myslí si otec Adama Samuel Chramosta. Cesta na odpuštění daně podle ministryně financí Schillerové (za ANO) není, podle některých odborníku ale existuje. Řešení navrhl také Andrej Babiš (ANO), který přišel s tím, že by mohly léčbu hradit pojišťovny.

Krajský soud v Hradci Králové otevřel případ rozsáhlých podvodů s úrazovým pojištěním – jen obžaloba má okolo šesti set stran. V kauze figuruje 21 lidí, většina se z líčení omluvila. Hrozí jim až deset let vězení. Obžaloba je viní, že se podíleli na získávání peněz od pojišťoven za fiktivní úrazy, staré neléčené úrazy nebo za účelově prodlužované doby léčení u skutečných poranění.

Podle pojišťoven a ministerstva zdravotnictví roste počet lidí, kteří se domáhají nejlepší možné léčby rakoviny a jiných vzácných onemocnění prostřednictvím výjimky stanovené zákonem. S přibýváním moderních, účinných medikamentů roste i šance na úspěšnou léčbu. Jenže bývá drahá a teprve čeká na schválení Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL). Pojišťovny je mnohdy odmítají proplácet, někteří lidé se proto s nimi i soudí. Ministerstvo zdravotnictví chce, aby nové a účinné léky byly dostupnější a lidé se k nim dostali rychle a běžnou cestou, proto chystá novelu zákona.

Poslankyně KSČM Miloslava Vostrá si nemyslí, že by většina obětí vpádu vojsk Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 zahynula kvůli dopravním nehodám, jak tvrdí její stranický kolega Stanislav Grospič. Nechce mluvit o okupaci, invaze ale podle ní ubližuje i dnešní komunistické straně. V Interview ČT24 místopředsedkyně rozpočtového výboru také komentovala vládní daňový balíček. Pokud má projít Poslaneckou sněmovnou, je potřeba jednat i s pravicovou opozicí, míní Vostrá.