Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče kritizuje státní plán na valorizaci plateb za státní pojištěnce. Kabinet letos platby snížil o 400 korun a na úroveň před tímto škrtem se má dostat v roce 2025. Podle odborářů tempo nereflektuje inflaci a může ohrozit kvalitu péče, ministerstvo zdravotnictví slibuje, že péče zůstane zachována.
Jednání o příštím roce ani o valorizaci v letech následujících nejsou podle ministerstva zdravotnictví ukončena. „Vzhledem k tomu, že v těchto dnech se uskutečňuje dohodovací řízení a také se vedou v Poslanecké sněmovně, především na zdravotnickém výboru, jednání o návrhu na automatickou valorizaci plateb za státní pojištěnce od roku 2023, nebudeme tyto záležitosti blíže komentovat,“ řekl resortní mluvčí Ondřej Jakob.
„Nemocnice si zdražení a inflaci nemohou do svých výstupů zakalkulovat,“ uvedl předseda Lékařského odborového klubu - Svazu českých lékařů (LOK-SČL) Martin Engel. Podle něj se vůbec nemluví o růstu platů zdravotníků, přestože inflace dopadá na reálnou hodnotu jejich příjmů.
Podle předsedkyně odborového svazu Dagmar Žitníkové tak hrozí další prohloubení personálních problémů nemocnic. „V nemocnicích chybí přes tři tisíce všeobecných sester, chybějí lékaři, sanitáři a další zaměstnanci všech zdravotnických i nezdravotnických profesí. V nemocnicích se kvůli chybějícím zaměstnancům zavírají oddělení nebo jejich části, což zhoršuje dostupnost péče,“ uvedla.
Spor o lázeňské pobyty
Odbory kritizovaly také to, že možnost jet do lázní s příspěvkem 8000 korun, kteréměly být odměnou za práci v době covidu, skončila pro zdravotníky s loňským rokem. Někteří si ale podle nich nemohli volno vzít, protože nemocnice doháněly zameškané operace. Ministerstvo podle nich mělo ponechat zbývající peníze ze skoro miliardy, která byla na příspěvek vyhrazena, k čerpání i letos.
Podle Jakoba letos dotace na lázně nebyla, protože bylo třeba omezit výdaje státu a konsolidovat veřejné rozpočty. „Zdravotničtí pracovníci byli pro rok 2022 za své úsilí v boji s epidemií odměněni navýšením platů a mezd o šest procent, což je více než u ostatních pracovníků ve veřejné sféře,“ dodal.
Hledání automatického systému
Systém veřejného zdravotního pojištění je financován z odvodů na zdravotní pojištění zaměstnanců a podnikatelů a platby státu za děti, seniory, nezaměstnané, vězně a v současné době také nepracující uprchlíky z Ukrajiny. Pro letošní rok byla měsíční částka za ně stanovena na 1979 korun měsíčně, tedy při počtu 5,9 milionu asi na 140 miliard korun.
Vláda rozhodla o snížení této platby od července o 400 korun, projednat ho ještě musí sněmovna. Ušetřit by tak kabinet chtěl zhruba 14 miliard. Příští rok by měl začít fungovat automaticky valorizační mechanismus, který byl začínal na 1878 korunách měsíčně.
Celkově se příjmy veřejného zdravotního pojištění odhadují pro letošní rok na 420,6 miliardy korun a pro příští rok 432,7 miliardy. Loni bylo hospodaření schodkové a dorovnané z rezerv zdravotních pojišťoven. Svaz zdravotních pojišťoven (SZP), která sdružuje šest menších pojišťoven mimo VZP, upozornil, že pro stabilitu systému by v příštím roce bylo vhodné, aby bylo hospodaření vyrovnané.
Jako vyrovnaný sestavuje svůj zdravotně-pojistný plán pro příští rok i VZP. „V případě mimořádných událostí je připravena mobilizovat všechny zbývající rezervy pro zachování stability zdravotního systému,“ sdělila mluvčí VZP Viktorie Plívová.
Nabídka pojišťoven na čtyřprocentní růst v příštím roce podle ní zajišťuje udržení finanční stability poskytovatelů zdravotní péče včetně eliminace části nákladů ovlivněných inflací. Navyšování nad čtyři procenta by podle největší zdravotní pojišťovny bylo fiskálně nezodpověné.
