Oxfordská univerzita strana 4 z 5

Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala stanovisko, v němž nedoporučuje používat lék remdesivir proti covidu-19. Podle ní chybějí jakékoli důkazy, že přípravek zvyšuje šance na přežití pacientů s touto nemocí či že u nich snižuje potřebu plicní ventilace. Antivirotický lék remdesivir získal celosvětovou pozornost coby potenciálně účinný lék pro pacienty s vážným průběhem covidu-19 a zdravotníci jej čím dál častěji používají při léčbě pacientů v nemocnici. Jeho skutečná účinnost v klinické praxi nicméně zůstává nejistá.

Vakcína proti covidu-19 vyvíjená společností Pfizer ve spolupráci s německou firmou BioNTech má podle první sady konečných výsledků z poslední fáze testů účinnost 95 procent a žádné vážné vedlejší účinky. Farmaceutická firma to uvedla ve středu společně s prohlášením, že se chystá v horizontu několika dní požádat americké úřady o mimořádné nasazení vakcíny v USA.

USA v neděli překonaly hranici 11 milionů potvrzených koronavirových infekcí. Poslední milion případů se v zemi prokázal za jediný týden, informuje agentura Reuters, která se odvolává na vlastní statistiky. Poradci příštího prezidenta Joea Bidena upozorňují, že se zdravotnictví pohybuje na hraně kolapsu a je potřeba dostat šíření nákazy pod kontrolu ještě předtím, než se Biden ujme úřadu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj má pozitivní test na koronavirus, informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na jeho úřad. Zelenskyj se údajně cítí dobře, pracovat bude z domu. Ve Francii se v pondělí střetli policisté se studenty, kteří kvůli covidu-19 žádali uzavření školy. Britská rozvědka podle listu The Times zahájila kybernetickou operaci, která má bojovat proti dezinformacím o vakcíně. Ty údajně šíří některé státy, zejména Rusko.

Vakcína proti nemoci covid-19 vyvinutá Oxfordskou univerzitou vyvolává podobnou imunitní reakci u starších i mladších dospělých jedinců. Mezi staršími testovanými byl také nižší výskyt nepříznivých reakcí organismu, uvedla podle agentury Reuters britská farmaceutická společnost AstraZeneca.

Společnost AstraZeneca oznámila, že v USA obnovila konečnou fázi testů své očkovací látky proti covidu-19. Na opětovné zahájení zkoušek se podle svého vyjádření chystá také firma Johnson & Johnson. Obě firmy zkoušky pozastavily kvůli neočekávané zdravotní komplikaci u jednoho z testovaných.

Vláda uvolnila 150 milionů korun na nákup tří milionů vakcín proti koronaviru nasmlouvaných Evropskou unií. První dodávka by měla přijít před koncem roku. Ministři projednali materiál, podle kterého začnou přípravy první části vodního koridoru Dunaj–⁠Odra–⁠Labe. Ministerstvo dopravy navrhlo zahájit přípravu úseku na Odře mezi Ostravou a polskými hranicemi zhruba za 15 miliard korun. Opozice i ekologické organizace záměr ostře kritizují. Původně se měla vláda věnovat i rozpočtu, na program se ale tento bod dostal omylem.

Švédsko, jedna z mála zemí, které se zatím v boji proti novému koronaviru neuchýlily k lockdownům, zaznamenalo v posledních dnech opět rostoucí počet případů covidu-19. Podle agentury Reuters země zvažuje přijetí nových přísnějších opatření.

Britská firma AstraZeneca obnovuje klinické testy své vakcíny proti nemoci covid-19, kterou vyvíjí společně s vědci z Oxfordské univerzity. Informuje o tom agentura Reuters. Společnost získala potvrzení od lékové agentury MHRA, že je pokračování v testech bezpečné.

Britská firma AstraZeneca oznámila, že pozastavila finální fázi klinických testů koronavirové vakcíny, kterou vyvíjí ve spolupráci s vědci z Oxfordské univerzity. U jednoho z účastníků se totiž projevily nevysvětlené zdravotní problémy. Informovala o tom agentura Reuters.

Vakcína proti koronaviru sice ještě není dostupná, ale ministerstvo zdravotnictví už má schéma toho, jak se bude proti nemoci v Česku očkovat. Podle národní vakcinační strategie, kterou resort zveřejnil, proběhne očekování ve třech etapách. Jako první by vakcínu měli dostat senioři, zdravotníci a chronicky nemocní a uhradí jim ji stát. Podle dokumentu by očkovací látka proti covidu-19 měla být v Česku k dispozici příští rok, v první vlně pro tři a půl milionu lidí.

Mobilní aplikace k trasování covid-pozitivních pacientů nemohou zcela nahradit další opatření, jako jsou například roušky nebo sociální distanc, jejich používání má ale výrazný potenciál pro nižší šíření nákazy. Vyplývá to z nové studie, na které spolupracovala Oxfordská univerzita a Google; tvrdí, že pokud by se aplikace rozšířily aspoň do patnácti procent populace, klesl by počet mrtvých o jedenáct procent.

Ruská vakcína Sputnik V proti koronaviru po podání v počátečních stadiích testů vytvořila u všech testovaných protilátky. Uvádí se to v článku, který vyšel v odborném časopise Lancet a v němž Rusko se zpožděním zveřejnilo první výsledky zkoušek vyvíjené očkovací látky. Ruská vláda ji už schválila, ale vědci mají výhrady zejména k malému počtu testovaných.

Ve věku 93 let zemřel v úterý 28. července po dlouhé nemoci významný plastický chirurg Ladislav Bařinka, emeritní profesor Kliniky plastické a estetické chirurgie Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. ČTK to v sobotu oznámila jeho dcera Dagmar. V roce 2012 dostal Bařinka státní vyznamenání, medaili Za zásluhy.

Americká biotechnologická společnost Moderna v pondělí oznámila zahájení posledního stadia testů vakcíny proti covidu-19. Studie zvaná COVE se provádí na 30 tisících dobrovolníků.

V pondělí 20. července informoval vědecký žurnál The Lancet o výsledcích vakcíny proti novému koronaviru, která vzniká v Oxfordu. Byla testována na tisícovce lidí a první závěry jsou slibné – množství protilátek bylo dostatečné a vědci nepozorovali žádné horší vedlejší účinky.

Léčba  hydroxychlorochinem snižuje úmrtnost u pacientů s nemocí covid-19, oznámila nová americká studie na více než 2500 pacientech. Informovala o tom nezisková zdravotní organizace Henry Ford Health System a sdílel ji také americký prezident Donald Trump, který léčbu tímto antimalarikem prosazuje. Řada expertů má ale vůči výsledkům studie výhrady.

Nový koronavirus už připravil o život více než 120 tisíc občanů Spojených států amerických, což je víc než počet padlých amerických vojáků za první světové války. Řada expertů přitom tvrdí, že pokud by USA přijaly včas podobná opatření jako evropské země, mohlo být mrtvých minimálně o 70 procent méně.

Debata o kolonialismu, rasismu a otrokářské minulosti se po Spojených státech naplno rozpoutala i ve Velké Británii. Velké společnosti se hromadně omlouvají za svůj podíl na otrokářství a z měst mizí sochy osobností, které se během koloniálních dob do obchodu s lidmi zapojily.

Široce dostupný a levný lék dexametazon významně snižuje riziko úmrtí u pacientů s těžkým průběhem nemoci covid-19, zjistili britští vědci. Provedli studii, kdy zhruba dvěma tisícovkám pacientů podávali nízké dávky kortikoidu. Počet úmrtí u nemocných napojených na plicní ventilátory byl pak díky tomu o třetinu nižší než u lidí, kteří lék nedostali. Řada expertů je ale k výsledkům tohoto výzkumu zatím spíše skeptická.

Oxfordská univerzita ukončila testování hydroxychlorochinu na pacientech s covidem-19, protože lék podle prvních výsledků rozsáhlého klinického testu nemocným nijak nepomáhal. Vedoucí výzkumu řekl, že lékaři nyní mohou přestat lidem s koronavirem uvedené antimalarikum podávat. Studie otištěná v květnu v žurnálu The Lancet dokonce naznačovala, že přípravek při koronaviru zvyšuje riziko smrti, médium ale ve čtvrtek daný článek stáhlo. Důvodem byly pochybnosti autorů ohledně dat, z nichž jejich závěry vycházely.

Vědci z Oxfordské univerzity začali na lidech testovat vakcínu proti koronaviru. Doufají, že by látka mohla být dostupná veřejnosti již letos na podzim, informovala agentura AFP. Podle řady odborníků je však naděje na takto rychlý vývoj účinného očkování a výrobu dostatečného množství dávek velice nízká. Testy očkování na lidech jsou už povolené i v Německu.

Smrtnost nemoci COVID-19 způsobené novým koronavirem je na jihu Evropy mnohem vyšší než kdekoliv jinde na světě. Nejhůře postiženými zeměmi jsou Itálie a Španělsko. Vědci začínají popisovat příčiny: jednou z nejdůležitějších jsou zřejmě užší kontakty mezi generacemi.

Vědecký žurnál Science zveřejnil výsledky práce expertů z Oxfordské univerzity, kteří zkoumali, jestli mohou mobilní aplikace zpomalit šíření koronavirové pandemie. Vědci tvrdí, že pokud by se tyto programy rychle rozšířily, mohly by pomoci výrazně zpomalit postup nemoci – zejména v momentech, kdy se začnou pomalu rozvolňovat ta nejpřísnější karanténní opatření.