Oxfordská univerzita strana 5 z 5

Oxfordská univerzita ukončila testování hydroxychlorochinu na pacientech s covidem-19, protože lék podle prvních výsledků rozsáhlého klinického testu nemocným nijak nepomáhal. Vedoucí výzkumu řekl, že lékaři nyní mohou přestat lidem s koronavirem uvedené antimalarikum podávat. Studie otištěná v květnu v žurnálu The Lancet dokonce naznačovala, že přípravek při koronaviru zvyšuje riziko smrti, médium ale ve čtvrtek daný článek stáhlo. Důvodem byly pochybnosti autorů ohledně dat, z nichž jejich závěry vycházely.

Vědci z Oxfordské univerzity začali na lidech testovat vakcínu proti koronaviru. Doufají, že by látka mohla být dostupná veřejnosti již letos na podzim, informovala agentura AFP. Podle řady odborníků je však naděje na takto rychlý vývoj účinného očkování a výrobu dostatečného množství dávek velice nízká. Testy očkování na lidech jsou už povolené i v Německu.

Smrtnost nemoci COVID-19 způsobené novým koronavirem je na jihu Evropy mnohem vyšší než kdekoliv jinde na světě. Nejhůře postiženými zeměmi jsou Itálie a Španělsko. Vědci začínají popisovat příčiny: jednou z nejdůležitějších jsou zřejmě užší kontakty mezi generacemi.

Vědecký žurnál Science zveřejnil výsledky práce expertů z Oxfordské univerzity, kteří zkoumali, jestli mohou mobilní aplikace zpomalit šíření koronavirové pandemie. Vědci tvrdí, že pokud by se tyto programy rychle rozšířily, mohly by pomoci výrazně zpomalit postup nemoci – zejména v momentech, kdy se začnou pomalu rozvolňovat ta nejpřísnější karanténní opatření.

V boji proti šíření koronaviru pomáhá nejvíce kombinace tří opatření, která snižují množství sociálních kontaktů mezi lidmi. K tomuto závěru dospěli vědci ze Singapurské národní univerzity (NUS), kteří výsledky svého výzkumu zveřejnili v prestižním časopise The Lancet Infectious Diseases.

Tři vědci z Oxfordské univerzity zkoumali papuchalky – ptáky vzhledem podobné tučňákům, kteří ale žijí na severní polokouli. Poprvé u nich popsali používání nástrojů, a to nejen v případě těchto tvorů, ale mezi všemi mořskými ptáky vůbec.

V roce 2018 bylo v celé Africe upytlačeno kvůli rohům 892 nosorožců. Oproti 1349 nosorožcům zabitým v roce 2015 to sice představuje povzbudivý pokles, ochránci přírody se ale shodují, že pytlačení je pro africkou nosorožčí populaci nadále hrozbou. Nyní – v naději, že se jim podaří snížit cenu nosorožčích rohů a zajistit další pokles pytlačení – vytvořili vědci přesvědčivý umělý roh z koňských žíní.

Prezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky se chlubí podivnou profesurou. Čestný titul Jaroslavu Hanákovi udělila oxfordská Akademická unie, která nemá nic společného s proslulou univerzitou. Nezisková organizace podle informací The Times naopak ocenění, tituly a profesury prodává za tisíce liber. Podle Hanáka nabídka nezněla špatně, bližší informace si nezjišťoval.

Americký miliardář Stephen Schwarzman daroval Oxfordské univerzitě 150 milionů liber (4,3 miliardy Kč). Informuje o tom na svém webu americká televize CNN. Podle ní je to největší dar, jaký tato univerzita dostala za poslední stovky let.

Lidský mozek je nejsložitější a také nejtajemnější známý systém ve vesmíru. I přes stále dokonalejší metody, které pro jeho sledování a analyzování mají vědci k dispozici, je nepřestává mást a fascinovat. Jednou z nejlepších světových expertek na toto téma je profesorka Susan Greenfieldová, která byla hostem pořadu Hyde Park Civilizace.

Osmdesátiletá žena z Velké Británie je prvním pacientem, který si vyzkoušel genetickou terapii, jež by měla vyléčit zhoršení zraku způsobené stářím. To je nejčastější příčinou oslepnutí na světě.

Dvojice vědců z Oxfordské univerzity zkoumala, jestli mají násilné videohry dopad na vyšší agresivitu mladých lidí. Oba psychologové tvrdí, že se jim nic takového prokázat nepodařilo.