Oxfordská univerzita strana 2 z 5

Onemocnění covid-19 může i při mírném průběhu způsobovat poškození mozkové tkáně a abnormálně rychlý úbytek takzvané šedé hmoty v některých částech mozku. Naznačují to výsledky studie, které na začátku března publikoval odborný časopis Nature. Výzkumný tým složený převážně z vědců z Oxfordské univerzity přinesl podle agentury AFP dosud nejsilnější důkazy o tom, že nákaza koronavirem může mít dlouhodobé dopady na mozek.

Podle studie sledující stovky tisíc lidí mají vegetariáni o čtrnáct procent nižší pravděpodobnost onemocnění rakovinou než lidé, kteří se živí pravidelně masem. U některých druhů rakoviny mohou být ve hře ale i různé další faktory spojené s životním stylem.

U lidí, kteří měli onemocnění covid-19, byla rok po prodělání infekce výrazně vyšší pravděpodobnost, že jim odborníci diagnostikují psychické poruchy, kterými dříve netrpěli. Vyplývá to z nové studie, která vznikla ve Velké Británii sledováním více než 140 tisíc pacientů.

Vědci v Nizozemsku při dlouhodobé studii objevili dosud neznámou a nakažlivější variantu viru HIV, který způsobuje nemoc AIDS. Varianta nazvaná VB podle nich s sebou nese 3,5krát až 5,5krát vyšší virovou nálož, je snadněji přenosná a může napáchat větší škody v imunitním systému nakaženého. Odborníci z Oxfordské univerzity své závěry zveřejnili v článku pro časopis Science.

Ježci jsou přirozeným přenašečem bakterií zlatého stafylokoka, které odolávají antibiotikům. Rezistence se vyvinula zřejmě během 19. století, nerozvinuly se tedy až po vzestupu užívání antibiotik v lidské a veterinární medicíně. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního týmu vědců s českou účastí, uvedli zástupci České zemědělské univerzity (ČZU). Studii vydal prestižní časopis Nature.

Budoucí pandemie by mohly být smrtelnější než ta současná, uvedla v přednášce vysílané stanicí BBC vědkyně Sarah Gilbertová, která stojí za vakcínou proti covidu-19 společnosti AstraZeneca a Oxfordské univerzity. Současná zdravotnická krize kolem covidu-19 navíc zdaleka neskončila, hrozí, že vakcíny budou méně účinné proti nové variantě koronaviru omikron, prohlásila vakcinoložka. Lidé by podle ní měli být opatrní, dokud se o omikronu nedozví více.

Alzheimerova choroba je vůbec nejčastější formou demence, jejíž příčinou je stáří. Postihuje stovky milionů lidí na celém světě, a přestože ji zkoumá mnoho špičkových vědců, neexistuje proti ní zatím žádná účinná léčba. Nová studie přichází s možností, že by na tuto nemoc mohla zafungovat Viagra.

V odborném časopise Nature Genetics vyšla studie, která poprvé popsala, jaký gen je zodpovědný za horší průběh covidu a také za vyšší pravděpodobnost úmrtí na tuto nemoc. Gen se častěji objevuje u východoasijských populací.

Z údajů rozsáhlé nové studie vyplývá, že kuřáci jsou s covidem-19 hospitalizováni o šedesát až osmdesát procent častěji než nekuřáci, také na toto onemocnění častěji umírají.

Světová zdravotnická organizace (WHO) podpořila plošné očkování proti malárii. Podle organizace tento krok zachrání několik desetitisíců afrických dětí ročně. Vakcínu schválenou v roce 2019 v pilotním projektu dosud obdrželo přes dva miliony dětí v Ghaně, Keni a Malawi.

Zhruba jeden ze tří lidí, kteří se nakazí koronavirem, zaznamená alespoň jeden z příznaků takzvaného dlouhého covidu. Vyplývá to ze studie vědců z Oxfordské univerzity a britského národního výzkumného zdravotního ústav NIHR, kterou uveřejnil americký odborný časopis PLoS Medicine. Mezi nejčastější symptomy, které dotyčného trápí ještě tři až šest měsíců od infekce, patří dýchací obtíže, únava, bolesti, úzkosti a deprese.

Pandemie covidu-19 se podepisuje na zkracování střední délky života v řadě zemí. Naděje dožití klesla v západní Evropě nejvíc od druhé světové války. Ve východní a střední Evropě se snížila pod hodnoty registrované po rozpadu Sovětského svazu. Vyplývá to ze studie zveřejněné ve vědeckém časopise International Journal of Epidemiology.

Odborníci na vývoj podnebí připouštějí, že se jim nedaří předpovídat intenzitu extrémního počasí, jako jsou nynější záplavy v západní Evropě nebo červnová vedra na severozápadě amerického kontinentu. Obě události si vyžádaly stovky životů. V posledních desetiletích vědci přesto varovali, že rychle se oteplující klima přinese prudší srážky a ničivější vlny veder.

Boj s malárií dosáhl velkého milníku. Světová zdravotnická organizace (WHO) zařadila Čínu mezi země, kde se tato zákeřná nakažlivá nemoc již vůbec nevyskytuje. Čína s nemocí bojovala 70 let. V jiných částech světa ale hrozba nemoci přetrvává a se stoupajícími teplotami ve střední Evropě už obavy vyvolává i na Moravě.

Proces stárnutí se pravděpodobně nedá zvrátit ani zpomalit. Tvrdí to nová studie statistik úmrtnosti, kterou zveřejnil časopis Nature Communications. Podle mezinárodního týmu vědců v cestě stojí biologické překážky.

Většina českých vysokých škol si letos pohoršila v mezinárodním žebříčku, který každý rok zveřejňuje britská společnost Quacquarelli Symonds (QS). Stejně jako v předešlých letech se z českých zástupců nejlépe umístila největší Univerzita Karlova (UK). V hodnocení klesla z 260. místa na 266. V první pětistovce jsou ještě Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT) a České vysoké učení technické (ČVUT), které jako jediné z výzkumných českých univerzit zaznamenalo zlepšení. Posunulo se z pozice 432 na 403.

Experti z Oxfordské univerzity a londýnské Imperial College laboratorně oživili plíseň, která ve dvacátém století způsobila dvě epidemie vadnutí kávy a poznamenala trh s touto plodinou. Nový výzkum ukazuje, že plíseň v průběhu let pravděpodobně zvýšila svou schopnost infikovat kávovník tím, že získala geny od blízce příbuzné plísně, která způsobuje vadnutí celé řady plodin. Studie vyšla v časopise BMC Genomics.

Podle nové analýzy klimatických trendů může svět překročit hranici oteplení o 1,5 stupně Celsia proti předprůmyslové éře už během příštích pěti let. Lidstvo podle ní nedělá nic hůř než v předchozích studiích, podařilo se vylepšit předpovědní model.

Konzumace alkoholu v jakémkoli množství je škodlivá pro lidský mozek, hustotu šedé hmoty negativně ovlivňuje i velmi střídmé popíjení. V nové studii to zjistili vědci z britské Oxfordské univerzity. Ti zkoumali data o zdravotním stavu u skupiny 25 tisíc lidí a skeny mozku z magnetické rezonance. Podle nich je alkohol pro zdraví mozku neblahý a je pro něj mnohem rizikovějším faktorem než kouření nebo nadváha.

Japonsko zápolí se čtvrtou vlnou pandemie koronaviru a přes sérii svátků vláda vyhlásila v lidnatých prefekturách stav nouze. Zároveň v ostrovní zemi vázne očkování, alespoň jednu dávku vakcíny nedostala ani dvě procenta populace. To vše se odehrává na pozadí blížících se odložených olympijských her. Ty zatím stály čtyřnásobně víc, než předpokládal původní rozpočet, a na stole je stále varianta, že budou zcela zrušeny.

Britští vědci ohlásili slibný výsledek výzkumu vakcíny proti malárii. Látka, kterou vyvíjí skupina Oxfordské univerzity, byla účinná u 77 procent účastníků testů. Malárie každoročně zabije 400 tisíc lidí, nejčastěji děti ze subsaharské Afriky.

Léky chlorochin a hydroxychlorochin byly před rokem jednou z největších nadějí proti covidu. Brzy se ale ukázalo, že proti této nemoci nepomáhají – a nová, zatím nejrozsáhlejší analýza dokonce varuje, že jeden z nich riziko úmrtí při léčbě zvyšuje.

Muži s vysokými hladinami pohlavního hormonu testosteron mají zřejmě větší pravděpodobnost, že se u nich objeví nejagresivnější kožní nádor – melanom. Poukázala na to nová studie, kterou publikoval International Journal of Cancer.

Během šesti měsíců následujících po nemoci covid-19 je výrazně pravděpodobnější diagnóza neuropsychiatrických stavů, jako jsou úzkost, deprese, a také krvácení do mozku, naznačují nové výzkumy. Vědci ale zatím neví, jestli jde o přímý důsledek covidu.