Japonští vědci vytvořili robotický prst pokrytý lidskou kůží

Japonští inženýři vyrobili robotický prst, který je pokrytý živou kůží, dokonce se schopností vyléčit se. Jde podle nich o zatím nejlepší přiblížení se ideálu humanoidních androidů nerozeznatelných od člověka.

Prst má díky pokrytí kůží schopnost podobné regenerace jako opravdový lidský prst – dokáže si přirozeně opravit běžná povrchová zranění nebo škrábnutí. „Překvapilo nás, jak dobře se kožní tkáň přizpůsobuje povrchu robota,“ uvedl profesor Šódži Takeuči z Tokijské univerzity, který výzkum vedl. „Naše práce je prvním krokem k vytvoření robotů pokrytých živou kůží,“ dodal.

Cílem je vytvořit roboty téměř k nerozeznání podobné lidem. Tito androidi by mohli mnohem lépe plnit spoustu rolí, jež jsou spojené s komunikací s lidmi. Není náhodou, že tento výzkum vznikl právě v Japonsku, zemi potýkající se s nízkou porodností.

Do budoucna by mohli roboti místo lidí vykonávat ošetřovatelské činnosti. Příliš strojový vzhled robota by ale klienty spíš odradil. „Myslím, že živá kůže je přesně to řešení, jak dát robotům vzhled živých tvorů i s hmatovým vjemem,“ řekl Takeuči. Technologický pokrok má podle něj potenciál „vybudovat úplně nový vztah mezi lidmi a roboty“.

„Příliš živý prst“

Vědci, kteří se na vývoji robotického prstu podíleli, se rozcházeli v názoru na to, zda jeho vzhled není až moc „realisticky živý“. Řada z nich se obávala, že bude lidem připadat strašidelný, ale nakonec se rozhodli nechat hodnocení přímo na lidech.

Pro vytvoření tohoto prstu využili technologii kožních štěpů, tedy plátků kůže, jež se už řad let využívají například v plastické medicíně. Zatím se ale nikdo nepokoušel je nanést na neživé systémy.

Japonci ponořili robotický prst do válce naplněného roztokem kolagenu a lidských dermálních fibroblastů. To jsou dvě hlavní složky tvořící kožní pojivové tkáně. Jejich kombinace dala vzniknout základní vrstvě, na niž se pak přilepila další vrstva buněk – lidských epidermálních keratinocytů. Ohýbání prstu tam a zpět způsobilo, že se na kloubech vytvořily přirozeně vypadající vrásky. Při poranění se pak vytvořená kůže dokázala pomocí kolagenového obvazu sama zacelit jako lidská. Podle vědců působí jako normální kůže.

Prst je ale zatím ve vývoji a má řadu slabin, kvůli nimž není možné ho zatím prakticky využívat. Například kůže na něm je příliš slabá a navíc se musí neustále udržovat vlhká, jinak by její buňky odumíraly. 

Tým navíc plánuje výrazná vylepšení kůže – chce ji obohatit o další struktury, jako jsou smyslové neurony, vlasové folikuly, nehty nebo potní žlázy. Pokud tyto úpravy zaberou, mohli by začít pracovat na robotickém obličeji pokrytém kůží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
před 10 mminutami

Experimentální letoun NASA má vrátit do hry nadzvukovou dopravu

Pokud se na nebe vrátí nadzvuková dopravní letadla, bude to možná díky americké kosmické agentuře NASA. Ta testuje, jestli takové letouny mohou překonat nadzvukovou rychlost, ale přitom nezpůsobit takzvaný sonický třesk.
před 2 hhodinami

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
před 18 hhodinami

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
před 22 hhodinami

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
včera v 11:28

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
včera v 10:21

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
14. 6. 2026

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než dříve. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026
Načítání...