Japonští vědci vytvořili robotický prst pokrytý lidskou kůží

Japonští inženýři vyrobili robotický prst, který je pokrytý živou kůží, dokonce se schopností vyléčit se. Jde podle nich o zatím nejlepší přiblížení se ideálu humanoidních androidů nerozeznatelných od člověka.

Prst má díky pokrytí kůží schopnost podobné regenerace jako opravdový lidský prst – dokáže si přirozeně opravit běžná povrchová zranění nebo škrábnutí. „Překvapilo nás, jak dobře se kožní tkáň přizpůsobuje povrchu robota,“ uvedl profesor Šódži Takeuči z Tokijské univerzity, který výzkum vedl. „Naše práce je prvním krokem k vytvoření robotů pokrytých živou kůží,“ dodal.

Cílem je vytvořit roboty téměř k nerozeznání podobné lidem. Tito androidi by mohli mnohem lépe plnit spoustu rolí, jež jsou spojené s komunikací s lidmi. Není náhodou, že tento výzkum vznikl právě v Japonsku, zemi potýkající se s nízkou porodností.

Do budoucna by mohli roboti místo lidí vykonávat ošetřovatelské činnosti. Příliš strojový vzhled robota by ale klienty spíš odradil. „Myslím, že živá kůže je přesně to řešení, jak dát robotům vzhled živých tvorů i s hmatovým vjemem,“ řekl Takeuči. Technologický pokrok má podle něj potenciál „vybudovat úplně nový vztah mezi lidmi a roboty“.

„Příliš živý prst“

Vědci, kteří se na vývoji robotického prstu podíleli, se rozcházeli v názoru na to, zda jeho vzhled není až moc „realisticky živý“. Řada z nich se obávala, že bude lidem připadat strašidelný, ale nakonec se rozhodli nechat hodnocení přímo na lidech.

Pro vytvoření tohoto prstu využili technologii kožních štěpů, tedy plátků kůže, jež se už řad let využívají například v plastické medicíně. Zatím se ale nikdo nepokoušel je nanést na neživé systémy.

Japonci ponořili robotický prst do válce naplněného roztokem kolagenu a lidských dermálních fibroblastů. To jsou dvě hlavní složky tvořící kožní pojivové tkáně. Jejich kombinace dala vzniknout základní vrstvě, na niž se pak přilepila další vrstva buněk – lidských epidermálních keratinocytů. Ohýbání prstu tam a zpět způsobilo, že se na kloubech vytvořily přirozeně vypadající vrásky. Při poranění se pak vytvořená kůže dokázala pomocí kolagenového obvazu sama zacelit jako lidská. Podle vědců působí jako normální kůže.

Prst je ale zatím ve vývoji a má řadu slabin, kvůli nimž není možné ho zatím prakticky využívat. Například kůže na něm je příliš slabá a navíc se musí neustále udržovat vlhká, jinak by její buňky odumíraly. 

Tým navíc plánuje výrazná vylepšení kůže – chce ji obohatit o další struktury, jako jsou smyslové neurony, vlasové folikuly, nehty nebo potní žlázy. Pokud tyto úpravy zaberou, mohli by začít pracovat na robotickém obličeji pokrytém kůží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Austrálie poprvé hlásí delfína nakaženého ptačí chřipkou

V červnu se do Austrálie poprvé dostal virus vysoce nakažlivé ptačí chřipky H5N1. Přiletěl tam na křídlech stěhovavých ptáků, ale od té doby se rozšířil na další zvířata, od lišek, až po tuleně. Teď tamní epidemiologové upozornili na další zasažený druh – delfíny.
před 3 hhodinami

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
před 4 hhodinami

Rakovina se dá popsat kvantově, navrhuje vědec cestu k nové léčbě

Označit rakovinu jako „kvantovou“ nemoc může vypadat jako krajně ezoterický přístup. Autoři dvou nových studií v odborném časopise Nature Genetics to přesto udělali. Výraz ale používají spíš jako užitečnou metaforu. Metaforu, která ale může zachránit spoustu životů zjednodušením a zefektivněním přístupů k léčbě.
před 5 hhodinami

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.