Japonští vědci vytvořili robotický prst pokrytý lidskou kůží

Japonští inženýři vyrobili robotický prst, který je pokrytý živou kůží, dokonce se schopností vyléčit se. Jde podle nich o zatím nejlepší přiblížení se ideálu humanoidních androidů nerozeznatelných od člověka.

Prst má díky pokrytí kůží schopnost podobné regenerace jako opravdový lidský prst – dokáže si přirozeně opravit běžná povrchová zranění nebo škrábnutí. „Překvapilo nás, jak dobře se kožní tkáň přizpůsobuje povrchu robota,“ uvedl profesor Šódži Takeuči z Tokijské univerzity, který výzkum vedl. „Naše práce je prvním krokem k vytvoření robotů pokrytých živou kůží,“ dodal.

Cílem je vytvořit roboty téměř k nerozeznání podobné lidem. Tito androidi by mohli mnohem lépe plnit spoustu rolí, jež jsou spojené s komunikací s lidmi. Není náhodou, že tento výzkum vznikl právě v Japonsku, zemi potýkající se s nízkou porodností.

Do budoucna by mohli roboti místo lidí vykonávat ošetřovatelské činnosti. Příliš strojový vzhled robota by ale klienty spíš odradil. „Myslím, že živá kůže je přesně to řešení, jak dát robotům vzhled živých tvorů i s hmatovým vjemem,“ řekl Takeuči. Technologický pokrok má podle něj potenciál „vybudovat úplně nový vztah mezi lidmi a roboty“.

„Příliš živý prst“

Vědci, kteří se na vývoji robotického prstu podíleli, se rozcházeli v názoru na to, zda jeho vzhled není až moc „realisticky živý“. Řada z nich se obávala, že bude lidem připadat strašidelný, ale nakonec se rozhodli nechat hodnocení přímo na lidech.

Pro vytvoření tohoto prstu využili technologii kožních štěpů, tedy plátků kůže, jež se už řad let využívají například v plastické medicíně. Zatím se ale nikdo nepokoušel je nanést na neživé systémy.

Japonci ponořili robotický prst do válce naplněného roztokem kolagenu a lidských dermálních fibroblastů. To jsou dvě hlavní složky tvořící kožní pojivové tkáně. Jejich kombinace dala vzniknout základní vrstvě, na niž se pak přilepila další vrstva buněk – lidských epidermálních keratinocytů. Ohýbání prstu tam a zpět způsobilo, že se na kloubech vytvořily přirozeně vypadající vrásky. Při poranění se pak vytvořená kůže dokázala pomocí kolagenového obvazu sama zacelit jako lidská. Podle vědců působí jako normální kůže.

Prst je ale zatím ve vývoji a má řadu slabin, kvůli nimž není možné ho zatím prakticky využívat. Například kůže na něm je příliš slabá a navíc se musí neustále udržovat vlhká, jinak by její buňky odumíraly. 

Tým navíc plánuje výrazná vylepšení kůže – chce ji obohatit o další struktury, jako jsou smyslové neurony, vlasové folikuly, nehty nebo potní žlázy. Pokud tyto úpravy zaberou, mohli by začít pracovat na robotickém obličeji pokrytém kůží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 17 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 20 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 23 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...