Japonští vědci vytvořili robotický prst pokrytý lidskou kůží

Japonští inženýři vyrobili robotický prst, který je pokrytý živou kůží, dokonce se schopností vyléčit se. Jde podle nich o zatím nejlepší přiblížení se ideálu humanoidních androidů nerozeznatelných od člověka.

Prst má díky pokrytí kůží schopnost podobné regenerace jako opravdový lidský prst – dokáže si přirozeně opravit běžná povrchová zranění nebo škrábnutí. „Překvapilo nás, jak dobře se kožní tkáň přizpůsobuje povrchu robota,“ uvedl profesor Šódži Takeuči z Tokijské univerzity, který výzkum vedl. „Naše práce je prvním krokem k vytvoření robotů pokrytých živou kůží,“ dodal.

Cílem je vytvořit roboty téměř k nerozeznání podobné lidem. Tito androidi by mohli mnohem lépe plnit spoustu rolí, jež jsou spojené s komunikací s lidmi. Není náhodou, že tento výzkum vznikl právě v Japonsku, zemi potýkající se s nízkou porodností.

Do budoucna by mohli roboti místo lidí vykonávat ošetřovatelské činnosti. Příliš strojový vzhled robota by ale klienty spíš odradil. „Myslím, že živá kůže je přesně to řešení, jak dát robotům vzhled živých tvorů i s hmatovým vjemem,“ řekl Takeuči. Technologický pokrok má podle něj potenciál „vybudovat úplně nový vztah mezi lidmi a roboty“.

„Příliš živý prst“

Vědci, kteří se na vývoji robotického prstu podíleli, se rozcházeli v názoru na to, zda jeho vzhled není až moc „realisticky živý“. Řada z nich se obávala, že bude lidem připadat strašidelný, ale nakonec se rozhodli nechat hodnocení přímo na lidech.

Pro vytvoření tohoto prstu využili technologii kožních štěpů, tedy plátků kůže, jež se už řad let využívají například v plastické medicíně. Zatím se ale nikdo nepokoušel je nanést na neživé systémy.

Japonci ponořili robotický prst do válce naplněného roztokem kolagenu a lidských dermálních fibroblastů. To jsou dvě hlavní složky tvořící kožní pojivové tkáně. Jejich kombinace dala vzniknout základní vrstvě, na niž se pak přilepila další vrstva buněk – lidských epidermálních keratinocytů. Ohýbání prstu tam a zpět způsobilo, že se na kloubech vytvořily přirozeně vypadající vrásky. Při poranění se pak vytvořená kůže dokázala pomocí kolagenového obvazu sama zacelit jako lidská. Podle vědců působí jako normální kůže.

Prst je ale zatím ve vývoji a má řadu slabin, kvůli nimž není možné ho zatím prakticky využívat. Například kůže na něm je příliš slabá a navíc se musí neustále udržovat vlhká, jinak by její buňky odumíraly. 

Tým navíc plánuje výrazná vylepšení kůže – chce ji obohatit o další struktury, jako jsou smyslové neurony, vlasové folikuly, nehty nebo potní žlázy. Pokud tyto úpravy zaberou, mohli by začít pracovat na robotickém obličeji pokrytém kůží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 6 hhodinami

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
před 8 hhodinami

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
před 10 hhodinami

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
před 13 hhodinami

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
včeraAktualizovánovčera v 17:53

Vědci přejmenovali syndrom, který ničí ženské zdraví. Může to změnit přístup i léčbu

Lékaři po jedenácti letech studie změnili název syndromu, který trápí asi deset procent žen. Doufají, že by to mohlo změnit nejen stigmatizaci těchto problémů, ale také jim pomoci k účinnější léčbě.
včera v 17:09

Svoboda roky trénoval. Ve vesmíru provede řadu experimentů

Aleš Svoboda poletí do vesmíru nejen jako pasažér, ale přímo jako pilot. Jako špičkový pilot stíhacích letadel k tomu má ty nejlepší předpoklady. Jeho mise ale nebude spočívat jen v řízení. Svoboda hlavně bude dohlížet na celou řadu vědeckých experimentů.
včera v 15:54

Psychická pohoda českých dětí se zhoršuje. Šťastně se cítí polovina

Psychická pohoda dětí a dospívajících v tuzemsku se zhoršuje, šťastně se cítí asi polovina z nich. Více než 60 procent dětí zároveň tráví on-line více času, než by chtěly, vyplývá z průzkumu Mladé hlasy 2026, jehož hlavní závěry nyní odborníci představili v Praze na konferenci zaměřené na duševní zdraví. Výzkum UNICEF ČR realizuje od roku 2001, letos se konal poosmé. Zapojilo se do něj 1012 dětí ve věku od devíti do 17 let.
včera v 14:50
Načítání...