Japonští vědci vytvořili robotický prst pokrytý lidskou kůží

Japonští inženýři vyrobili robotický prst, který je pokrytý živou kůží, dokonce se schopností vyléčit se. Jde podle nich o zatím nejlepší přiblížení se ideálu humanoidních androidů nerozeznatelných od člověka.

Prst má díky pokrytí kůží schopnost podobné regenerace jako opravdový lidský prst – dokáže si přirozeně opravit běžná povrchová zranění nebo škrábnutí. „Překvapilo nás, jak dobře se kožní tkáň přizpůsobuje povrchu robota,“ uvedl profesor Šódži Takeuči z Tokijské univerzity, který výzkum vedl. „Naše práce je prvním krokem k vytvoření robotů pokrytých živou kůží,“ dodal.

Cílem je vytvořit roboty téměř k nerozeznání podobné lidem. Tito androidi by mohli mnohem lépe plnit spoustu rolí, jež jsou spojené s komunikací s lidmi. Není náhodou, že tento výzkum vznikl právě v Japonsku, zemi potýkající se s nízkou porodností.

Do budoucna by mohli roboti místo lidí vykonávat ošetřovatelské činnosti. Příliš strojový vzhled robota by ale klienty spíš odradil. „Myslím, že živá kůže je přesně to řešení, jak dát robotům vzhled živých tvorů i s hmatovým vjemem,“ řekl Takeuči. Technologický pokrok má podle něj potenciál „vybudovat úplně nový vztah mezi lidmi a roboty“.

„Příliš živý prst“

Vědci, kteří se na vývoji robotického prstu podíleli, se rozcházeli v názoru na to, zda jeho vzhled není až moc „realisticky živý“. Řada z nich se obávala, že bude lidem připadat strašidelný, ale nakonec se rozhodli nechat hodnocení přímo na lidech.

Pro vytvoření tohoto prstu využili technologii kožních štěpů, tedy plátků kůže, jež se už řad let využívají například v plastické medicíně. Zatím se ale nikdo nepokoušel je nanést na neživé systémy.

Japonci ponořili robotický prst do válce naplněného roztokem kolagenu a lidských dermálních fibroblastů. To jsou dvě hlavní složky tvořící kožní pojivové tkáně. Jejich kombinace dala vzniknout základní vrstvě, na niž se pak přilepila další vrstva buněk – lidských epidermálních keratinocytů. Ohýbání prstu tam a zpět způsobilo, že se na kloubech vytvořily přirozeně vypadající vrásky. Při poranění se pak vytvořená kůže dokázala pomocí kolagenového obvazu sama zacelit jako lidská. Podle vědců působí jako normální kůže.

Prst je ale zatím ve vývoji a má řadu slabin, kvůli nimž není možné ho zatím prakticky využívat. Například kůže na něm je příliš slabá a navíc se musí neustále udržovat vlhká, jinak by její buňky odumíraly. 

Tým navíc plánuje výrazná vylepšení kůže – chce ji obohatit o další struktury, jako jsou smyslové neurony, vlasové folikuly, nehty nebo potní žlázy. Pokud tyto úpravy zaberou, mohli by začít pracovat na robotickém obličeji pokrytém kůží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 2 hhodinami

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 4 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 20 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026
Načítání...