Kvůli pandemii covidu-19 se zavřely stadiony, hudební kluby, kina i divadla – miliony lidí musí po většinu času zůstávat doma. Zatímco velká část sportovního a zábavního průmyslu bojuje o přežití, ten videoherní zažívá rozkvět. A zatímco část odborníků upozorňuje na rizika, vědci z univerzity v Oxfordu to nevidí tak černě. Některé hry podle nich pomáhají mírnit napětí a pocity odloučenosti.
Videohry mohou být během pandemie nápomocné, myslí si vědci z Oxfordu
3 minuty
Horizont ČT24: Zdravý gaming
Rychlá akce, tvrdá hudba, hektolitry krve a násilí bez hranic – i takový je svět počítačových her. Podle kritiků podněcují agresivitu. Odborníci to ale nevidí tak černobíle. Samozřejmě záleží i na výběru her.
Například Catherine Tangová nemůže kvůli epidemii do práce. Cestu z nucené izolace našla na fiktivním ostrově – ve videohře. „Je to pro mě jako terapie v tom smyslu, že hudba je uklidňující, postavy ve hře jsou hodně přátelské. Je to velmi uklidňující,“ pochvaluje si.
Podobně jako Catherine tráví čas hraním čím dál více lidí. Podle vědců z univerzity v Oxfordu to nemusí být nutně na škodu. Více než tři tisícovky hráčů, které dlouhodobě testovali, vykazovaly vyšší míru duševní pohody.
„Je to zábava, herní zážitek vás může doslova pohltit. Nejlepší na tom je, že pokaždé zažijete něco nového, ať už hrajete sami, s přáteli nebo s kýmkoli jiným,“ popisuje hráč Ken Leon z New Yorku.
K hraní se po uzdravení z nemoci covid-19 vrátila i 99letá Španělka Florentina Martinová. Více než infekce se obávala samoty, která ji doprovází. Teď se své zálibě může znovu věnovat společně s pětiletým vnukem Pedrem.
Hrozba závislosti je přítomna
Tak jako jiné koníčky i videohry můžou vést k závislosti. Na čas strávený před obrazovkou by si vedle dětí měli dávat pozor i dospělí. Před dvěma lety závislost na počítačových hrách oficiálně uznala za duševní nemoc i Světová zdravotnická organizace.
„Strávil jsem třeba 24, 48 hodin hraním jen s několika přestávkami na spánek. Hrál jsem celé víkendy od páteční noci až do neděle a taky každou noc přes týden,“ uvedl hráč, který si přeje zůstat v anonymitě.
Nejde jen o dobu hraní – rozhodující je podle expertů také to, jak moc hobby zasahuje do života hráče. Pokud navzdory dlouhým hodinám ve virtuálním světě funguje dobře i v tom skutečném, pak nemusí být důvod k obavám.
