Osvětim strana 2 z 3

Hana Kleinová se z terezínského ghetta vrátila jako sirotek. Aby netrápila své děti, o vlastní minulosti s nimi nikdy nemluvila. Pohnutý osud vypátral až po její smrti syn Frank Frištenský, sportovec a trenér z rodiny slavných zápasníků. Mnoho let utajovaný a silný příběh popsal v knize Moje máma z Terezína, o jejímž vzniku se rozpovídal v Událostech, komentářích.

V červnu 1944 sehráli nacisté v ghettu Terezín povedené propagandistické divadlo. V nakašírovaných kulisách zinscenovali pro inspekci z Mezinárodního výboru Červeného kříže město, v němž deportovaní Židé zalévají zahrádky a chodí na koncerty. Většina „účinkujících“ skončila ve vagonech do koncentračního tábora. Nedlouho po vizitě začala likvidace ghetta. „Nebylo už co předstírat,“ konstatuje jedna z pamětnic. Právě na vzpomínkách těch, kdo přežili, je postavena třetí řada Příběhů 20. století. Nejnovější díly se snaží chronologicky postihnout obraz holocaustu na českém území před druhou světovou válkou i během ní. ČT2 dokumentární cyklus vysílá každou neděli odpoledne.

V noci z 8. na 9. března 1944 nacisté ve vyhlazovacím táboře Osvětim-Březinka spáchali zřejmě největší masovou vraždu československých občanů v dějinách. Mužů, žen i dětí. Došlo k ní v takzvaném rodinném táboře. Židé, kterým bylo dáno smrti uniknout, přinášejí svědectví v dokumentárním cyklu Příběhy 20. století. Třetí řada se snaží chronologicky postihnout obraz holocaustu na českém území před druhou světovou válkou i během ní. Dokumenty, postavené na vzpomínkách posledních pamětníků, vysílá ČT2 každou neděli odpoledne.

Terezínské ghetto bylo místem protikladů. O naději na konec utrpení tu Židé mohli zpívat svobodněji než kde jinde v protektorátu, jenomže tato benevolence byla jen divadlem pro vnější svět. Nedobrovolné obyvatele přeplněného města decimoval hlad a nemoci, byli vystaveni krutosti svých věznitelů – a všudypřítomný byl strach, že deportované čeká „něco horšího“. Tušení vzrostlo, když do Terezína vlaky už nejen přijížděly, ale začaly i odjíždět. „Ghetto Theresienstadt a transporty na východ“ je tématem třetího dílu Příběhů 20. století, které ve třetí řadě mapují okolnosti holocaustu v českých zemích. Zdokumentované výpovědi přeživších vysílá Česká televize každou neděli odpoledne na ČT2.

Po přepadení Sovětského svazu v červnu 1941 zahájili nacisté holocaust, nejhrůznější genocidu 20. století. Po letech vytěsňování Židů ze společenského života bylo 16. října 1941 zahájeno i v Protektorátu Čechy a Morava takzvané „konečné řešení židovské otázky“. První transport, který nacisté před 80 lety vypravili z Prahy do Lodže, v sobotu připomíná happening na nádraží v pražských Bubnech. Uskuteční se již posedmé. Organizátoři akce s názvem Bubnování pro Bubny chtějí jejím prostřednictvím narušit nepatřičné ticho pasivního přihlížení událostem, které se stát neměly.

V roce 1944 se dvěma mladým slovenským vězňům, Alfrédu Wetzlerovi a Walteru Rosenbergovi, podařilo utéct z koncentračního tábora v Osvětimi. Jako jedni z prvních informovali svět o hrůzách, které se dějí za ostnatým drátem. Jejich příběh připomíná hraná novinka slovenského režiséra Petera Bebjaka s mezinárodním obsazením. Drama jednoduše nazvané Zpráva promítají od 14. října česká kina.

Polská policie v Osvětimi pátrá po pachatelích, kteří na devět vězeňských baráků v někdejším nacistickém vyhlazovacím táboře Osvětimi-Březince nastříkali antisemitské nápisy v angličtině a němčině. Za poškození památky hrozí trest sahající od půl roku po osm let vězení, upozornila policie.

Rakouský prezident Alexander Van der Bellen otevřel v bývalém koncentračním a vyhlazovacím táboře v Osvětimi novou rakouskou expozici. Ta připomíná rakouské oběti nacistů, ale zároveň poprvé ukazuje spoluvinu a zodpovědnost Rakouska za zločiny národního socialismu. „Všichni známe historii, a přece bylo dlouho státní doktrínou, že Rakousko se stalo první obětí národního socialismu,“ prohlásil při slavnostním otevření expozice Van der Bellen.

První dva kameny zmizelých připomínají v Českém Krumlově židovské obyvatelky, které se za druhé světové války nevrátily z transportu. Takzvané Stolpersteine se nachází před domem v ulici Latrán v historickém centru, který obývaly Marta Žaludová a její dcera Ilsa Breuerová. Řekla to mluvčí českokrumlovské radnice Petra Nestávalová.

Ve věku 90 let zemřel vědec, univerzitní profesor a přeživší holocaustu Tomáš Radil. O úmrtí informovala dcera Karolína Hoňková Radilová. Radil napsal několik knih, jež se věnovaly holocaustu a jeho internaci ve vyhlazovacím táboru Osvětim. Zabýval se také vědeckou osvětou.

V Letech u Písku si lidé připomínají romské oběti druhé světové války. Akce se tradičně koná v místě bývalého pracovního tábora. Podle historiků jím do roku 1943 prošlo více než 1300 Romů, přes tři sta z nich v něm zemřelo a pět set lidí skončilo v Osvětimi. Za komunistického režimu na místě vznikl vepřín, státu se ho před třemi lety po dlouhých jednáních podařilo odkoupit. Muzeum romské kultury, které teď areál spravuje, plánuje na místě postavit památník.

Lockdown tvrdě zasáhl řadu světových institucí. Na víc než půl roku muselo zavřít i muzeum v bývalém nacistickém koncentračním a vyhlazovacím táboře v Osvětimi. Vedle finančních ztrát na něj dopadlo hlavně to, že nemohlo plnit svou hlavní misi – vzdělávání. Návštěvníci se teď do muzea dostanou od pátku do neděle, plně se provoz obnoví nejspíš ke konci června.

Přesně před sto lety – 14. března 1921 – se narodila příslušnice řádu bosých karmelitek Anna Magdalena Schwarzová. Náboženskou aktivistku, která se nebála církev kritizovat, věznili nacisté i komunisté. Během normalizace byla v kontaktu s disentem a spolupracovala s chartisty i Výborem na obranu nespravedlivě stíhaných.

Pietní akce v pondělí připomněla výročí vyhlazení terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince. Památku zavražděných uctila především hudba, pieta se konala on-line. Telemost propojil pražské nádraží Bubny, Černínský palác i místo někdejšího vyhlazovacího tábora. V první etapě likvidace rodinného tábora, v noci z 8. na 9. března 1944, nacisté zavraždili 3792 židovských mužů, žen a dětí. Jde o největší masovou vraždu Čechoslováků za druhé světové války. Většina obětí byla do Terezína odvezena z nádraží Bubny.

Česko i svět si připomínají šestasedmdesát let od osvobození nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Prezident Miloš Zeman označil holocaust za největší zločin lidských dějin. Utrpení více než šesti milionů Židů a dalších nevinných lidí povražděných v koncentračních táborech uctili také v Senátu šéfové obou parlamentních komor.

Německo vrátilo potomkům původních židovských majitelů všech čtrnáct obrazů ze sbírky Cornelia Gurlitta, u kterých se podařilo prokázat, že je nacisté ukradli. Uvedla to v pátek zmocněnkyně vlády pro kulturu Monika Grüttersová, informovala agentura AFP. V Gurlittově sbírce jsou stovky děl předních světových umělců, které se našly v letech 2012 a 2014 v nemovitostech muže, jehož otec pracoval v nacistickém Německu jako obchodník s uměním.

Přesně před 75 lety přepsala justice v Norimberku základy mezinárodního práva. Vůbec poprvé stanuli před tribunálem jako obžalovaní představitelé vlády poraženého státu – nacistické třetí říše. Zodpovídali se z toho nejhoršího – zločinů proti lidskosti a válečných zločinů.

Jeden z nejsilnějších příběhů 20. století vychází poprvé v českém jazyce. Kniha Dobrovolník od britského novináře Jacka Fairweathera přináší dosud nezveřejněné informace o osudu Witolda Pileckého, polského důstojníka, který se dobrovolně nechal zavřít do Osvětimi, aby zjistil, co se v táboře odehrává.

Slovenská kinematografie se pokusí filmového Oscara zaujmout dramatem Zpráva. Snímek o útěku z koncentračního tábora v Osvětimi vychází ze skutečného příběhu. Natočil ho režisér Peter Bebjak, mimo jiné s přispěním České televize. Česká i slovenská kina by měla Zprávu uvést na konci ledna příštího roku.

Režisér a scenárista Peter Bebjak se ve svém nejnovějším filmu inspiroval skutečnou událostí. Drama Zpráva rekonstruuje příběh dvou Slováků, kterým se podařilo utéct z koncentračního tábora v Osvětimi a zpravit svět o tamních hrůzách. Divákům film nyní přibližuje první ukázka.

Demolice vepřína v Letech u Písku, který stojí v místech protektorátního tábora pro Romy, se o rok odkládá. Práce tak začnou až příští rok v září. Termín dokončení památníku holocaustu Romů a Sintů, který má na místě vzniknout, se ale dodrží. Slavnostní otevření se uskuteční v květnu 2023. Uvedla to ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.

Zhruba 150 lidí se dnes v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku zúčastnilo pietního aktu k uctění památky obětí holocaustu Romů a Sintů. Lidé si připomněli hromadný transport za druhé světové války, při kterém muselo do koncentračního tábora v Osvětimi 749 romských a sintských mužů, žen a dětí. V místě bývalého tábora vznikl i památník, momentálně vzniká i expozice o osudech Romů.

Před 76 lety spáchali nacisté druhou z dvojice největších hromadných vražd československých občanů, když se rozhodli nadobro zrušit rodinný tábor v Osvětimi-Březince. Událost připomněly dvě piety v pražských Holešovicích, odkud za druhé světové války odjížděly židovské transporty.

Vítězem soutěže na podobu Památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech se stal návrh Atelieru Terra Florida a Atelieru Světlík. Má symbolickou podobu lesa. Zástupci Muzea romské kultury v Brně, které chce památník postavit, veřejnosti představili vítěze v zaplněné Konírně Nosticova paláce v Praze.