Osvětim strana 2 z 3

Rakouský prezident Alexander Van der Bellen otevřel v bývalém koncentračním a vyhlazovacím táboře v Osvětimi novou rakouskou expozici. Ta připomíná rakouské oběti nacistů, ale zároveň poprvé ukazuje spoluvinu a zodpovědnost Rakouska za zločiny národního socialismu. „Všichni známe historii, a přece bylo dlouho státní doktrínou, že Rakousko se stalo první obětí národního socialismu,“ prohlásil při slavnostním otevření expozice Van der Bellen.

První dva kameny zmizelých připomínají v Českém Krumlově židovské obyvatelky, které se za druhé světové války nevrátily z transportu. Takzvané Stolpersteine se nachází před domem v ulici Latrán v historickém centru, který obývaly Marta Žaludová a její dcera Ilsa Breuerová. Řekla to mluvčí českokrumlovské radnice Petra Nestávalová.

Ve věku 90 let zemřel vědec, univerzitní profesor a přeživší holocaustu Tomáš Radil. O úmrtí informovala dcera Karolína Hoňková Radilová. Radil napsal několik knih, jež se věnovaly holocaustu a jeho internaci ve vyhlazovacím táboru Osvětim. Zabýval se také vědeckou osvětou.

V Letech u Písku si lidé připomínají romské oběti druhé světové války. Akce se tradičně koná v místě bývalého pracovního tábora. Podle historiků jím do roku 1943 prošlo více než 1300 Romů, přes tři sta z nich v něm zemřelo a pět set lidí skončilo v Osvětimi. Za komunistického režimu na místě vznikl vepřín, státu se ho před třemi lety po dlouhých jednáních podařilo odkoupit. Muzeum romské kultury, které teď areál spravuje, plánuje na místě postavit památník.

Lockdown tvrdě zasáhl řadu světových institucí. Na víc než půl roku muselo zavřít i muzeum v bývalém nacistickém koncentračním a vyhlazovacím táboře v Osvětimi. Vedle finančních ztrát na něj dopadlo hlavně to, že nemohlo plnit svou hlavní misi – vzdělávání. Návštěvníci se teď do muzea dostanou od pátku do neděle, plně se provoz obnoví nejspíš ke konci června.

Přesně před sto lety – 14. března 1921 – se narodila příslušnice řádu bosých karmelitek Anna Magdalena Schwarzová. Náboženskou aktivistku, která se nebála církev kritizovat, věznili nacisté i komunisté. Během normalizace byla v kontaktu s disentem a spolupracovala s chartisty i Výborem na obranu nespravedlivě stíhaných.

Pietní akce v pondělí připomněla výročí vyhlazení terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince. Památku zavražděných uctila především hudba, pieta se konala on-line. Telemost propojil pražské nádraží Bubny, Černínský palác i místo někdejšího vyhlazovacího tábora. V první etapě likvidace rodinného tábora, v noci z 8. na 9. března 1944, nacisté zavraždili 3792 židovských mužů, žen a dětí. Jde o největší masovou vraždu Čechoslováků za druhé světové války. Většina obětí byla do Terezína odvezena z nádraží Bubny.

Česko i svět si připomínají šestasedmdesát let od osvobození nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Prezident Miloš Zeman označil holocaust za největší zločin lidských dějin. Utrpení více než šesti milionů Židů a dalších nevinných lidí povražděných v koncentračních táborech uctili také v Senátu šéfové obou parlamentních komor.

Německo vrátilo potomkům původních židovských majitelů všech čtrnáct obrazů ze sbírky Cornelia Gurlitta, u kterých se podařilo prokázat, že je nacisté ukradli. Uvedla to v pátek zmocněnkyně vlády pro kulturu Monika Grüttersová, informovala agentura AFP. V Gurlittově sbírce jsou stovky děl předních světových umělců, které se našly v letech 2012 a 2014 v nemovitostech muže, jehož otec pracoval v nacistickém Německu jako obchodník s uměním.

Přesně před 75 lety přepsala justice v Norimberku základy mezinárodního práva. Vůbec poprvé stanuli před tribunálem jako obžalovaní představitelé vlády poraženého státu – nacistické třetí říše. Zodpovídali se z toho nejhoršího – zločinů proti lidskosti a válečných zločinů.

Jeden z nejsilnějších příběhů 20. století vychází poprvé v českém jazyce. Kniha Dobrovolník od britského novináře Jacka Fairweathera přináší dosud nezveřejněné informace o osudu Witolda Pileckého, polského důstojníka, který se dobrovolně nechal zavřít do Osvětimi, aby zjistil, co se v táboře odehrává.

Slovenská kinematografie se pokusí filmového Oscara zaujmout dramatem Zpráva. Snímek o útěku z koncentračního tábora v Osvětimi vychází ze skutečného příběhu. Natočil ho režisér Peter Bebjak, mimo jiné s přispěním České televize. Česká i slovenská kina by měla Zprávu uvést na konci ledna příštího roku.

Režisér a scenárista Peter Bebjak se ve svém nejnovějším filmu inspiroval skutečnou událostí. Drama Zpráva rekonstruuje příběh dvou Slováků, kterým se podařilo utéct z koncentračního tábora v Osvětimi a zpravit svět o tamních hrůzách. Divákům film nyní přibližuje první ukázka.

Demolice vepřína v Letech u Písku, který stojí v místech protektorátního tábora pro Romy, se o rok odkládá. Práce tak začnou až příští rok v září. Termín dokončení památníku holocaustu Romů a Sintů, který má na místě vzniknout, se ale dodrží. Slavnostní otevření se uskuteční v květnu 2023. Uvedla to ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.

Zhruba 150 lidí se dnes v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku zúčastnilo pietního aktu k uctění památky obětí holocaustu Romů a Sintů. Lidé si připomněli hromadný transport za druhé světové války, při kterém muselo do koncentračního tábora v Osvětimi 749 romských a sintských mužů, žen a dětí. V místě bývalého tábora vznikl i památník, momentálně vzniká i expozice o osudech Romů.

Před 76 lety spáchali nacisté druhou z dvojice největších hromadných vražd československých občanů, když se rozhodli nadobro zrušit rodinný tábor v Osvětimi-Březince. Událost připomněly dvě piety v pražských Holešovicích, odkud za druhé světové války odjížděly židovské transporty.

Vítězem soutěže na podobu Památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech se stal návrh Atelieru Terra Florida a Atelieru Světlík. Má symbolickou podobu lesa. Zástupci Muzea romské kultury v Brně, které chce památník postavit, veřejnosti představili vítěze v zaplněné Konírně Nosticova paláce v Praze.

Příběh dětí z terezínského ghetta zaujal francouzskou režisérku Henriette Chardakovou. Její dokument s názvem Děti v Terezíně a nestvůra s knírkem byl vybrán do cyklu veřejných promítání na pařížské radnici. Projekce mají pomoci mladým lidem lépe pochopit temná místa historie a učit je toleranci, zvláště v době, kdy ve Francii narůstají antisemitské útoky.

Budovy vepřína v bývalém koncentračním táboře v Letech u Písku se začnou bourat letos v červnu. Informaci ČT potvrdil vedoucí památníku holocaustu Petr Oulehla. Čeká se na výsledky architektonické soutěže na nový památník.

Štěpánka Mikešová žila v Lidicích, v rukou nacistů ale skončila ještě před jejich vypálením; její domácí ji totiž udala gestapu a Mikešová zemřela v Osvětimi. Ženino jméno se tak mezi oběťmi lidické tragédie neobjevuje. Připomenul ji až historik Vojtěch Kyncl a osud chtěla vzpomenout i ředitelka Památníku Lidice, někteří ji ale obvinili z překrucování historie – a nakonec kvůli příběhu udání v čele památníku skončila. Případu se věnovali Reportéři ČT.

Přežil čtyři koncentrační tábory a dva pochody smrti. Půlroční utrpení pak zapsal do deníku slovy a viděním jedenáctiletého kluka. Že si uchránil život, bylo nakonec spíše shodou náhod. O svoje vzpomínky se v pořadu Události, komentáře podělil spisovatel a výtvarník Pavel Taussig.

Nejvyšší představitelé a delegace šesti desítek států se v Osvětimi účastnili vzpomínkové akce u příležitosti 75. výročí osvobození nacistického vyhlazovacího tábora, v němž za druhé světové války zemřelo přes milion lidí, většinou Židů. Polský prezident Andrzej Duda se jménem celé své země během projevu zavázal, že vzpomínku na hrůzy, které se v Osvětimi staly, nenechá zaniknout.

Nenávist, fanatismus a antisemitismus ve světě stále přetrvávají, v Evropě i sílí, varovali v pondělí řečníci z řad politiků v Senátu na tradičním vzpomínkovém shromáždění k Mezinárodnímu dni památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti.

Přezdívalo se mu „továrna na smrt“. Ve vyhlazovacím táboře Osvětim-Březinka (Auschwitz-Birkenau) nacisté zavraždili přes milion lidí, hlavně Židů. Koncentrační tábor osvobodila před 75 lety Rudá armáda. Na místě našla už jen poslední tisíce zbídačených vězňů, kteří neměli dost sil absolvovat transport, případně takzvaný pochod smrti. Sověti objevili také mrtvá těla, hromady kufrů, bot a šatů. Odhalování zvěrstev, jež se v Osvětimi odehrála, v dalších letech šokovalo celý svět.