Osvětim strana 3 z 3

Příběh dětí z terezínského ghetta zaujal francouzskou režisérku Henriette Chardakovou. Její dokument s názvem Děti v Terezíně a nestvůra s knírkem byl vybrán do cyklu veřejných promítání na pařížské radnici. Projekce mají pomoci mladým lidem lépe pochopit temná místa historie a učit je toleranci, zvláště v době, kdy ve Francii narůstají antisemitské útoky.

Budovy vepřína v bývalém koncentračním táboře v Letech u Písku se začnou bourat letos v červnu. Informaci ČT potvrdil vedoucí památníku holocaustu Petr Oulehla. Čeká se na výsledky architektonické soutěže na nový památník.

Štěpánka Mikešová žila v Lidicích, v rukou nacistů ale skončila ještě před jejich vypálením; její domácí ji totiž udala gestapu a Mikešová zemřela v Osvětimi. Ženino jméno se tak mezi oběťmi lidické tragédie neobjevuje. Připomenul ji až historik Vojtěch Kyncl a osud chtěla vzpomenout i ředitelka Památníku Lidice, někteří ji ale obvinili z překrucování historie – a nakonec kvůli příběhu udání v čele památníku skončila. Případu se věnovali Reportéři ČT.

Přežil čtyři koncentrační tábory a dva pochody smrti. Půlroční utrpení pak zapsal do deníku slovy a viděním jedenáctiletého kluka. Že si uchránil život, bylo nakonec spíše shodou náhod. O svoje vzpomínky se v pořadu Události, komentáře podělil spisovatel a výtvarník Pavel Taussig.

Nejvyšší představitelé a delegace šesti desítek států se v Osvětimi účastnili vzpomínkové akce u příležitosti 75. výročí osvobození nacistického vyhlazovacího tábora, v němž za druhé světové války zemřelo přes milion lidí, většinou Židů. Polský prezident Andrzej Duda se jménem celé své země během projevu zavázal, že vzpomínku na hrůzy, které se v Osvětimi staly, nenechá zaniknout.

Nenávist, fanatismus a antisemitismus ve světě stále přetrvávají, v Evropě i sílí, varovali v pondělí řečníci z řad politiků v Senátu na tradičním vzpomínkovém shromáždění k Mezinárodnímu dni památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti.

Přezdívalo se mu „továrna na smrt“. Ve vyhlazovacím táboře Osvětim-Březinka (Auschwitz-Birkenau) nacisté zavraždili přes milion lidí, hlavně Židů. Koncentrační tábor osvobodila před 75 lety Rudá armáda. Na místě našla už jen poslední tisíce zbídačených vězňů, kteří neměli dost sil absolvovat transport, případně takzvaný pochod smrti. Sověti objevili také mrtvá těla, hromady kufrů, bot a šatů. Odhalování zvěrstev, jež se v Osvětimi odehrála, v dalších letech šokovalo celý svět.

Nizozemský premiér Mark Rutte se jménem vlády omluvil za selhání státních úředníků, kteří nedokázali za okupace Nizozemska nacistickým Německem zabránit deportacím Židů do koncentračních táborů. Podle agentury AP jde o historický krok.

Sám možná tušil, že ho čeká nejtěžší část jeho života, přesto se ale ve vzpomínkách vracel k vlastnímu bezstarostnému dětství. Spisovatel Karel Poláček těsně před transportem do koncentračního tábora dopsal jednu ze svých nejznámějších knih – román Bylo nás pět. Jeho vydání se už ale nedožil. Zemřel několik měsíců před koncem války, přesně před 75 lety, přestože se dříve předpokládalo, že život tohoto novináře skončil jinak.

Frank-Walter Steinmeier v projevu u příležitosti 75. výročí osvobození nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi přiznal zodpovědnost Němců za vyvraždění šesti milionů Židů za druhé světové války. V jeruzalémském památníku holocaustu Jad Vašem promluvil jako první poválečný prezident Německa. Do Izraele se sjeli nejvyšší představitelé pěti desítek států. Českou republiku zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO).

Německá kancléřka Angela Merkelová navštívila někdejší nacistický vyhlazovací tábor v polské Osvětimi, aby zde uctila památku více než milionu lidí, kteří zde zahynuli. Kancléřka položila věnec u takzvané zdi smrti, před kterou byly zastřeleny tisíce lidí, a držela zde minutu ticha. Kancléřku do Osvětimi doprovodil polský premiér Mateusz Morawiecki.

Americký internetový obchod Amazon stahuje z prodeje kontroverzní vánoční ozdoby a další předměty, na kterých je znázorněn nacistický koncentrační tábor Osvětim-Březinka (Auschwitz-Birkenau). Firma tak reaguje na stížnost zástupců památníku v Osvětimi, kteří označili zboží za neuctivé a zneklidňující. Píše o tom britský zpravodajský server Guardian.

Antisemitismus v Evropě v poslední době sílí. Počet protižidovských incidentů roste mimo jiné ve Francii, ale také v Itálii. Tam se stala symbolem roztříštěné doby devětaosmdesátiletá senátorka Liliana Segreová. Žena, která přestála hrůzy koncentračního tábora, dostává více než sedm dekád od války kolem dvou set nenávistných vzkazů denně. Nechala totiž zřídit zvláštní výbor proti nenávisti.

Švestky. S Vizovickem jsou spojené stejně nesmazatelně jako jméno Jelínek. Rodina lihovarníků dokázala jednoduchý proces kvašení a pálení ovoce svou zručností a obchodním talentem proslavit po celém světě. Osud vizovické rodiny židovských podnikatelů se ale rozvíjel v československém 20. století a tragičnost historických událostí ji tak postihla v nevídané míře. Poslední záznam o životě Rudolfa Jelínka pochází z 29. září 1944, dne jeho transportu do Osvětimi. Z vyhlazovacího tábora se už nevrátil.

V noci z 2. na 3. srpna 1944 bylo ve vyhlazovacím koncentračním táboře Osvětim-Březinka zavražděno téměř tři tisíce Romů ze čtrnácti zemí světa. Od roku 2014 si Polsko tuto událost připomíná jako Den národní památky Romů a u této příležitosti se v Osvětimi konaly pietní akce. Účastnila se jich i dvacítka přeživších či náměstek německého ministra zahraničí Michael Roth.

V roce 1944 se dvěma slovenským vězňům podařilo utéct z koncentračního tábora Osvětim a následně podali světu svědectví o hrůzách v „továrně na smrt“. Režisér Peter Bebjak, jehož horor Trhlina ze slovenských hor aktuálně promítají i česká kina, se rozhodl příběh těchto dvou mužů převyprávět ve filmu. Snímek s názvem Zpráva ve slovensko-německo-české koprodukci před pár dny dotočil.

Jiří Fišer měl to štěstí, že přežil v Osvětimi zrůdné pokusy na dvojčatech doktora Mengeleho. Při jeho vyprávění až mrazí, když popisuje, jak jemu a bratrovi měnil krev a píchal injekce, které působily horečnatá onemocnění. Před smrtí je zachránilo to, že byli jedni z nejmladších v táboře a Mengele si je šetřil.

Izrael se podobně jako každý rok na dvě minuty zcela zastavil, aby si obyvatelé připomněli šest milionů obětí holocaustu. Za zvuku sirén zůstali na svých místech stát chodci, v přeplněných ulicích zastavily autobusy, na dálnicích zastavila auta a jejich řidiči vedle nich postáli se skloněnou hlavou, aby uctili oběti nacistického vyhlazování. V památníku Jad vašem se následně uskutečnila vzpomínková ceremonie za účasti izraelských politiků a přeživších holocaustu.

Kresba židovského chlapce Petra Ginze Měsíční krajina se po putování na oběžné dráze dostala do Terezína, kde v ghettu pobýval za druhé světové války její autor, než byl zavražděn v Osvětimi. Americký astronaut Andrew Feustel měl kopii obrázku s sebou na své poslední vesmírné misi. Astronautova manželka Indira, která má po matce české kořeny, přiznala, že je to pro ně velmi emotivní zážitek.

Díla ekvádorské malířky českého původu Trude Sojky ztělesňují nekonečnou hrůzu a utrpení, ale také naději a touhu po míru. Nacisté v roce 1944 umělkyni s rodinou deportovali do koncentračního tábora. Její vzpomínky ve formě soch a obrazů nyní vystavuje Památník Terezín na výstavě nazvané Holocaust a mateřství.

Pavla Taussiga v dětství zasáhla druhá světová válka. V jedenácti letech přežil několik koncentračních táborů a pochod smrti. Vyprávěl o tom v pořadu Hyde Park Civilizace.

Židé dnes mají v řadě evropských zemí opět strach, protože jsou znovu terči nenávistných nejen verbálních, ale i fyzických útoků, řekla eurokomisařka Věra Jourová. Uvedla to na vzpomínkovém setkání v Senátu u příležitosti Dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. „Když se zeptáte Židů, jak se jim žije v Evropě, řeknou ve 40 procentech, že doporučili svým dětem, aby se odstěhovaly z Evropy,“ poznamenala s tím, že je to pro Evropu špatná zpráva.

V noci na sobotu zemřel v Torontu pamětník holocaustu Jiří Brady. Bylo mu devadesát let. Za války prošel několika koncentračními tábory, v nichž zemřela celá jeho rodina včetně sestry Hany. Její příběh později Brady využil k tomu, aby předal svědectví o hrůzách holocaustu a nacistického válečného běsnění. V Česku vzbudila též v roce 2016 pozornost kontroverze kolem státního vyznamenání pro Bradyho. V Kanadě žil Brady od roku 1951. O jeho úmrtí informoval jeho synovec, bývalý ministr kultury Daniel Herman.