Ostřelování strana 3 z 5

Rusko na Ukrajině nadále útočí i na civilní cíle. V noci na pondělí si ruské bombardování Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti vyžádalo 34 zraněných včetně pěti dětí. Ty jsou válkou těžce zasažené, i když právě nehrozí bezprostřední nebezpečí. Jejich vzdělání a výchova jsou vážně ohroženy, ať už se nacházejí v Česku, nebo na Ukrajině. Natáčeli Natalija Kosiaková a Darja Stomatová.

Při ruském ostřelování Avdijivky na východě Ukrajiny zemřeli dva lidé včetně malého dítěte, kteří se odmítli evakuovat. U města v těsné blízkosti frontové linie se odehrávají tvrdé boje a Rusové se jej snaží obklíčit. Stejná situace je už měsíce u Bachmutu, odkud řada obyvatel prchla do 10 kilometrů vzdáleného Časiv Jaru. I z něj se ale teď lidé evakuují, protože je intenzivně ostřelován. Ve městě je soustředěná část ukrajinského dělostřelectva, která brání uzavření smyčky kolem Bachmutu a přerušení zásobovacích tras, hlásí z Časiv Jaru zpravodaj ČT Jan Šilhan.

Ruské síly zintenzivnily svůj útok na Avdijivku v Doněcké oblasti. Město na frontě se pokoušejí obklíčit, do bojů je nasazen tankový sbor i zkušení bojovníci Wagnerovy skupiny. S výhledem na další zhoršení bezpečnostní situace evakuovala radnice své zbývající pracovníky. Stejný krok doporučuje i obyvatelům, kteří živoří pod troskami domů. Někteří civilisté však odejít odmítají.

Ruská žoldnéřská Wagnerova skupina kontroluje většinu východní části ukrajinského města Bachmut. Frontová linie nyní prochází řekou Bachmutka. V souhrnu svých zpravodajských informací to uvedlo britské ministerstvo obrany a obdobně hodnotí situaci i americký Institut pro studium války.

Ukrajinská města a energetická infrastruktura se v noci na čtvrtek staly terčem nové vlny ruských vzdušných útoků, první po zhruba třech týdnech. Ve Lvovské oblasti na západě Ukrajiny ruské rakety zasáhly rezidenční oblast a vyžádaly si tam nejméně pět obětí, celkem v zemi zemřelo nejméně devět lidí. Druhé největší ukrajinské město Charkov bylo bez proudu a vody, ostřelování na čas přerušilo také vnější napájení Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.

Ukrajinská armáda za posledních 24 hodin odrazila řadu ruských útoků v Doněcké a v Luhanské oblasti. Píše se to v pravidelné zprávě ukrajinského generálního štábu z nedělního rána. V Doněcku podle ukrajinské strany zemřeli kvůli ruskému ostřelování nejméně čtyři civilisté. Ruská raketa v neděli zasáhla také bytový dům v Charkově. Kyjevští představitelé varují, že Rusové na 24. února, kdy uplyne jeden rok od zahájení plnohodnotné invaze, chystají novou ofenzivu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve večerním videoposelství uvedl, že v Doněcké oblasti panuje velmi těžká situace a Ukrajina potřebuje rychlejší dodávky zbraní a nové typy výzbroje.

Kvůli svým výrokům o práci ukrajinské protivzdušné obrany v souvislosti se sobotním útokem na rezidenční budovu v Dnipru v úterý rezignoval poradce prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč. Kreml s odvoláním na Arestovyčovo prohlášení odmítl zodpovědnost za útok na obytnou budovu ve východoukrajinském městě, při kterém po úterní aktualizaci počtu obětí zemřelo nejméně 45 lidí. Záchranáři už ukončili prohledávání sutin zničeného domu.

Přinejmenším jednu oběť si vyžádalo pondělní ostřelování Chersonu na jihu Ukrajiny ruským dělostřelectvem, oznámil šéf oblastní správy Jaroslav Januševyč. Ostřelování pokračovalo i na dalších místech země. Ukrajinské úřady zároveň informovaly, že sobotní zásah devítipodlažního domu v Dnipru si vyžádal 40 mrtvých, další desítky lidí se stále pohřešují.

Po celé Ukrajině byl v sobotu podruhé vyhlášen letecký poplach. Rusko podle úřadů podniklo útok střelami s plochou dráhou letu, výbuchy byly slyšet v Kyjevě, Oděse či Dnipru, kde je hlášeno nejméně dvanáct mrtvých a 64 raněných. Hlavní město se stalo terčem ruského raketového útoku už ráno, což asi na hodinu přerušilo hlasování v českých prezidentských volbách na ambasádě. Podle agentury AP je to první takový útok na Kyjev od noci na Nový rok.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že jeho armáda dodržuje dočasné příměří vyhlášené na frontové linii na Ukrajině kvůli pravoslavným Vánocům a ukrajinská armáda ruské pozice ostřeluje. Podle britské rozvědky ale i ruská armáda pokračuje v bojích. Úřad ukrajinského generálního prokurátora v sobotu oznámil, že v pátek po začátku příměří ruská vojska ostřelovala Bachmut a zabila tam dva lidi, dalších třináct zranila. Jednostranné příměří vyhlášené Ruskem skončilo o půlnoci ze soboty na neděli (ve 22:00 našeho času).

Rusko ve čtvrtek ráno spustilo masivní raketový útok proti Ukrajině. V několika městech včetně Kyjeva se ozývaly výbuchy, podle úřadů pracovala protivzdušná obrana. Lvov se ocitl takřka bez elektřiny, s havarijními výpadky se potýkají také obyvatelé Kyjeva a Oděské oblasti. Bělorusko podle tamních úřadů sestřelilo protiletadlovou raketu S-300 vyslanou z Ukrajiny, načež si ministerstvo zahraničí předvolalo ukrajinského velvyslance a protestovalo kvůli tomu. Ukrajinské ministerstvo obrany vyjádřilo ochotu podílet se na vyšetřování a vyslovilo podezření, že incident mohl být výsledkem úmyslné ruské provokace s cílem zatáhnout Bělorusko do války.

Na Ukrajině zůstává téměř devět milionů lidí, tedy zhruba čtvrtina populace, bez proudu kvůli nedostatku elektřiny a výpadkům dodávek v důsledku pokračujících ruských útoků, řekl v pravidelném nočním projevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev ani na oslavy Nového roku nezruší zákaz vycházení. Desítky měst v Luhanské, Doněcké, Charkovské, Chersonské a Záporožské oblasti se dle ukrajinské strany staly za uplynulý den terčem ostřelování ruských sil. Nejtěžší boje dál probíhají kolem Bachmutu.

Nedávno osvobozený Cherson v pátek – už druhý den v řadě – zasáhla smršť ruského ostřelování, v jehož důsledku zemřelo patnáct lidí a dalších pětatřicet utrpělo zranění. Podle agentury AP jde o výraznou eskalaci útoků od chvíle, kdy se Rusko nedávno po osmiměsíční okupaci z města stáhlo. Z důvodu útoků na město ukrajinské úřady evakuují pacienty z tamních nemocnic.

Kyjev může ukončit utrpení ukrajinských civilistů tím, že splní požadavky Moskvy, prohlásil podle agentur mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Zástupce Kremlu se tak vyjádřil jen den poté, co ruské rakety, střely a drony opět masivně ničily energetickou infrastrukturu Ukrajiny a připravily miliony Ukrajinců o světlo, teplo i vodu.

Rusko podniklo další rozsáhlé vzdušné údery na Ukrajinu, které si podle ministra vnitra Denyse Monastyrského vyžádaly deset lidských životů. Dalších 36 lidí bylo zraněno. Explozi hlásí i Kyjev, podle starosty Vitalije Klička byla zasažena infrastruktura a město zůstalo bez vody. Celá Kyjevská oblast je po útocích bez proudu. Ruské útoky v ukrajinské metropoli podle úřadů zasáhly obytnou budovu, zemřeli nejméně tři lidé a devět dalších je zraněných. Problémy hlásí rovněž dvě ukrajinské atomové elektrárny. Kyjev žádá kvůli úderům o naléhavé zasedání Rady bezpečnosti OSN, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj.

Víkendové exploze, které otřásly ukrajinskou Záporožskou jadernou elektrárnou v důsledku ruských útoků, neohrozily bezpečnost zařízení. Okupanti cílí na zařízení, bez kterých bude složité uvést elektrárnu opět do plného chodu, pakliže by ji Ukrajinci osvobodili, popisuje Ondřej Novák z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské na ČVUT v Praze.

Dohoda, která umožňuje lodím s obilím proplouvat Černým mořem z ukrajinských přístavů, bude podle ukrajinského ministra infrastruktury Oleksandra Kubrakova prodloužena o 120 dnů. Její schválení oznámila i Moskva. Dosud platila do 19. listopadu, prodloužení ocenil generální tajemník OSN António Guterres. Dohodu dojednanou v červenci garantují právě spojené národy spolu s Tureckem.

Při výbuchu na východě Polska nedaleko hranic s Ukrajinou přišli o život dva lidé. Podle polského ministerstva zahraničí tam dopadla „v Rusku vyrobená raketa“. Varšava je ohledně informací zdrženlivá a spolu se spojenci z NATO celou situaci prověřuje. Polská vláda zvažuje konzultace podle článku 4 smlouvy NATO, posílí také monitoring vzdušného prostoru.

Na 150 tisíc lidí bez domova, zcela zničené čtyři stovky výškových obytných budov a téměř zničené všechny z devíti městských částí. Tak popsal v rozhovoru se spolupracovnicí České televize Vitalijí Tokarčukovou situaci v Charkově na severovýchodě Ukrajiny jeho starosta Ihor Terechov. Pondělní raketové útoky zastavily ve druhém největším ukrajinském městě provoz metra, tramvají i trolejbusů.

Ruská armáda na začátku října vypálila na ukrajinská města rakety za desítky miliard korun. Chlubila se přesností zásahu a její střely dopadaly do ulic obytných čtvrtí, na školky i na dětská hřiště. Novináři z Bellingcatu, Insideru a Spiegelu nyní odhalili jména i tváře těch, kteří za útoky na ukrajinské civilisty stojí. Jak jejich investigace probíhala, popsal České televizi šéf investigativní skupiny Bellingcat Christo Grozev. Tématu se věnoval nedělní Newsroom ČT24.

Od začátku války bylo na Ukrajině registrováno více než čtyřicet tisíc válečných zločinů. Ruská armáda útočí na civilní cíle raketami a drony, poslední týdny cílí na energetickou infrastrukturu v celé zemi. Zločiny Rusů eviduje generální prokurátor Ukrajiny Andrij Kostin, podle kterého musí každá oběť agrese dostat kompenzaci z ruských peněz.

Rusko neustále ostřeluje ukrajinská města. Kyjev oznámil další zásahy kritické infrastruktury a obytných budov. Rakety opět dopadly i na jihoukrajinský Mykolajiv, kde má Česká televize svůj štáb.

V Kyjevské a Čerkaské oblasti v centrální části Ukrajiny jsou v pondělí večer opět slyšet výbuchy a palba protiletecké obrany. Podle ukrajinských médií by mohlo jít o další nálet ruských dronů. Ty už ráno útočily například na centrum Kyjeva. Moskva cílí i na energetickou infrastrukturu na západě země. Rusko a Ukrajina si v pondělí vyměnily celkem 218 zajatců. Po pondělním pádu vojenského letounu Su-34 na obytnou čtvrť v ruském městě Jejsk zahynuli čtyři lidé a dalších 25 bylo zraněno.

Ruská armáda dál intenzivně útočí na ukrajinské pozice u Bachmutu. Těžké boje se vedou i v okolí města Soledar. Moskvou dosazená správa okupovaného Doněcku zase uvedla, že administrativní budovu ve městě poškodilo ostřelování ukrajinských sil. Terčem ostřelování se mělo stát i ruské město Bělgorod ležící nedaleko hranic s Ukrajinou.