Ostřelování strana 3 z 5

Přinejmenším jednu oběť si vyžádalo pondělní ostřelování Chersonu na jihu Ukrajiny ruským dělostřelectvem, oznámil šéf oblastní správy Jaroslav Januševyč. Ostřelování pokračovalo i na dalších místech země. Ukrajinské úřady zároveň informovaly, že sobotní zásah devítipodlažního domu v Dnipru si vyžádal 40 mrtvých, další desítky lidí se stále pohřešují.

Po celé Ukrajině byl v sobotu podruhé vyhlášen letecký poplach. Rusko podle úřadů podniklo útok střelami s plochou dráhou letu, výbuchy byly slyšet v Kyjevě, Oděse či Dnipru, kde je hlášeno nejméně dvanáct mrtvých a 64 raněných. Hlavní město se stalo terčem ruského raketového útoku už ráno, což asi na hodinu přerušilo hlasování v českých prezidentských volbách na ambasádě. Podle agentury AP je to první takový útok na Kyjev od noci na Nový rok.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že jeho armáda dodržuje dočasné příměří vyhlášené na frontové linii na Ukrajině kvůli pravoslavným Vánocům a ukrajinská armáda ruské pozice ostřeluje. Podle britské rozvědky ale i ruská armáda pokračuje v bojích. Úřad ukrajinského generálního prokurátora v sobotu oznámil, že v pátek po začátku příměří ruská vojska ostřelovala Bachmut a zabila tam dva lidi, dalších třináct zranila. Jednostranné příměří vyhlášené Ruskem skončilo o půlnoci ze soboty na neděli (ve 22:00 našeho času).

Rusko ve čtvrtek ráno spustilo masivní raketový útok proti Ukrajině. V několika městech včetně Kyjeva se ozývaly výbuchy, podle úřadů pracovala protivzdušná obrana. Lvov se ocitl takřka bez elektřiny, s havarijními výpadky se potýkají také obyvatelé Kyjeva a Oděské oblasti. Bělorusko podle tamních úřadů sestřelilo protiletadlovou raketu S-300 vyslanou z Ukrajiny, načež si ministerstvo zahraničí předvolalo ukrajinského velvyslance a protestovalo kvůli tomu. Ukrajinské ministerstvo obrany vyjádřilo ochotu podílet se na vyšetřování a vyslovilo podezření, že incident mohl být výsledkem úmyslné ruské provokace s cílem zatáhnout Bělorusko do války.

Na Ukrajině zůstává téměř devět milionů lidí, tedy zhruba čtvrtina populace, bez proudu kvůli nedostatku elektřiny a výpadkům dodávek v důsledku pokračujících ruských útoků, řekl v pravidelném nočním projevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev ani na oslavy Nového roku nezruší zákaz vycházení. Desítky měst v Luhanské, Doněcké, Charkovské, Chersonské a Záporožské oblasti se dle ukrajinské strany staly za uplynulý den terčem ostřelování ruských sil. Nejtěžší boje dál probíhají kolem Bachmutu.

Nedávno osvobozený Cherson v pátek – už druhý den v řadě – zasáhla smršť ruského ostřelování, v jehož důsledku zemřelo patnáct lidí a dalších pětatřicet utrpělo zranění. Podle agentury AP jde o výraznou eskalaci útoků od chvíle, kdy se Rusko nedávno po osmiměsíční okupaci z města stáhlo. Z důvodu útoků na město ukrajinské úřady evakuují pacienty z tamních nemocnic.

Kyjev může ukončit utrpení ukrajinských civilistů tím, že splní požadavky Moskvy, prohlásil podle agentur mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Zástupce Kremlu se tak vyjádřil jen den poté, co ruské rakety, střely a drony opět masivně ničily energetickou infrastrukturu Ukrajiny a připravily miliony Ukrajinců o světlo, teplo i vodu.

Rusko podniklo další rozsáhlé vzdušné údery na Ukrajinu, které si podle ministra vnitra Denyse Monastyrského vyžádaly deset lidských životů. Dalších 36 lidí bylo zraněno. Explozi hlásí i Kyjev, podle starosty Vitalije Klička byla zasažena infrastruktura a město zůstalo bez vody. Celá Kyjevská oblast je po útocích bez proudu. Ruské útoky v ukrajinské metropoli podle úřadů zasáhly obytnou budovu, zemřeli nejméně tři lidé a devět dalších je zraněných. Problémy hlásí rovněž dvě ukrajinské atomové elektrárny. Kyjev žádá kvůli úderům o naléhavé zasedání Rady bezpečnosti OSN, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj.

Víkendové exploze, které otřásly ukrajinskou Záporožskou jadernou elektrárnou v důsledku ruských útoků, neohrozily bezpečnost zařízení. Okupanti cílí na zařízení, bez kterých bude složité uvést elektrárnu opět do plného chodu, pakliže by ji Ukrajinci osvobodili, popisuje Ondřej Novák z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské na ČVUT v Praze.

Dohoda, která umožňuje lodím s obilím proplouvat Černým mořem z ukrajinských přístavů, bude podle ukrajinského ministra infrastruktury Oleksandra Kubrakova prodloužena o 120 dnů. Její schválení oznámila i Moskva. Dosud platila do 19. listopadu, prodloužení ocenil generální tajemník OSN António Guterres. Dohodu dojednanou v červenci garantují právě spojené národy spolu s Tureckem.

Při výbuchu na východě Polska nedaleko hranic s Ukrajinou přišli o život dva lidé. Podle polského ministerstva zahraničí tam dopadla „v Rusku vyrobená raketa“. Varšava je ohledně informací zdrženlivá a spolu se spojenci z NATO celou situaci prověřuje. Polská vláda zvažuje konzultace podle článku 4 smlouvy NATO, posílí také monitoring vzdušného prostoru.

Na 150 tisíc lidí bez domova, zcela zničené čtyři stovky výškových obytných budov a téměř zničené všechny z devíti městských částí. Tak popsal v rozhovoru se spolupracovnicí České televize Vitalijí Tokarčukovou situaci v Charkově na severovýchodě Ukrajiny jeho starosta Ihor Terechov. Pondělní raketové útoky zastavily ve druhém největším ukrajinském městě provoz metra, tramvají i trolejbusů.

Ruská armáda na začátku října vypálila na ukrajinská města rakety za desítky miliard korun. Chlubila se přesností zásahu a její střely dopadaly do ulic obytných čtvrtí, na školky i na dětská hřiště. Novináři z Bellingcatu, Insideru a Spiegelu nyní odhalili jména i tváře těch, kteří za útoky na ukrajinské civilisty stojí. Jak jejich investigace probíhala, popsal České televizi šéf investigativní skupiny Bellingcat Christo Grozev. Tématu se věnoval nedělní Newsroom ČT24.

Od začátku války bylo na Ukrajině registrováno více než čtyřicet tisíc válečných zločinů. Ruská armáda útočí na civilní cíle raketami a drony, poslední týdny cílí na energetickou infrastrukturu v celé zemi. Zločiny Rusů eviduje generální prokurátor Ukrajiny Andrij Kostin, podle kterého musí každá oběť agrese dostat kompenzaci z ruských peněz.

Rusko neustále ostřeluje ukrajinská města. Kyjev oznámil další zásahy kritické infrastruktury a obytných budov. Rakety opět dopadly i na jihoukrajinský Mykolajiv, kde má Česká televize svůj štáb.

V Kyjevské a Čerkaské oblasti v centrální části Ukrajiny jsou v pondělí večer opět slyšet výbuchy a palba protiletecké obrany. Podle ukrajinských médií by mohlo jít o další nálet ruských dronů. Ty už ráno útočily například na centrum Kyjeva. Moskva cílí i na energetickou infrastrukturu na západě země. Rusko a Ukrajina si v pondělí vyměnily celkem 218 zajatců. Po pondělním pádu vojenského letounu Su-34 na obytnou čtvrť v ruském městě Jejsk zahynuli čtyři lidé a dalších 25 bylo zraněno.

Ruská armáda dál intenzivně útočí na ukrajinské pozice u Bachmutu. Těžké boje se vedou i v okolí města Soledar. Moskvou dosazená správa okupovaného Doněcku zase uvedla, že administrativní budovu ve městě poškodilo ostřelování ukrajinských sil. Terčem ostřelování se mělo stát i ruské město Bělgorod ležící nedaleko hranic s Ukrajinou.

Nejméně dvacet mrtvých a 108 raněných si vyžádaly pondělní ruské útoky na ukrajinská města, hlásí ukrajinská média s odvoláním na záchranáře. V noci na úterý či v úterý se opět staly terčem nových ruských útoků Lvov, Záporoží, Oděsa a tepelná elektrárna ve Vinnycké oblasti, cílem palby raketometů a těžkých děl byla i Dněpropetrovská oblast. Tyto útoky od pondělí zasáhly asi třicet procent ukrajinské energetické infrastruktury. Skupina G7 na úterním mimořádném jednání ruské útoky odsoudila a uvedla, že šéf Kremlu Vladimir Putin se z nich bude zodpovídat.

Počet obětí nočního ruského útoku na Záporoží stoupl na třináct, zraněných je 87 lidí, z toho deset dětí. V neděli odpoledne to oznámil šéf oblastní správy Oleksandr Staruch. Podle něj ruské letadlo vypálilo dvanáct střel, které zničily částečně devítiposchoďový obytný dům a poškodily několik dalších budov. Správa města dříve uváděla sedmnáct obětí. Záporoží se stalo terčem velkého ruského útoku už ve čtvrtek. Oběti na životech hlásí po ruském útoku na kolonu civilních vozidel mimo jiné také Chersonská oblast.

Kyrgyzstán a Tádžikistán se navzájem obviňují z dalších porušení příměří, které platí od pátku, a to na několika místech podél společné hranice. Tádžikistán podle agentury TASS tvrdí, že kyrgyzská armáda ostřelovala hraniční přechod ve městě Isfara. Kyrgyzstán zase říká, že tádžická strana střílela z minometů a dělostřelectva na kyrgyzskou pohraniční stráž v okolí města Oš. Ministerstvo pro mimořádné situace v sobotu oznámilo, že v kyrgyzské Batkenské oblasti byl vyhlášen mimořádný stav. Do bezpečí bylo evakuováno na 136 tisíc lidí.

Arménie i Ázerbájdžán hlásí od středečního rána nové ozbrojené střety na společné hranici. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na ministerstva obrany v Jerevanu а Baku. Obě strany nejprve informovaly o zhruba padesáti mrtvých, Arménie pak ve středu zvýšila počet padlých na 105. O nejnovější eskalaci napětí by měl v pátek jednat turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem.

Ázerbájdžán a Arménie se dohodly na klidu zbraní, informovala s odvoláním na své zdroje místní média. Situace na několika místech hranice ale zůstává krajně napjatá, uvedlo později arménské ministerstvo obrany. Mezi oběma kavkazskými zeměmi se v noci na úterý rozhořely boje. Jerevan tvrdí, že Baku ostřelovalo arménské území. Ázerbájdžán nejprve tvrdil, že reagoval na „rozsáhlou diverzní akci“, následně popřel, že by jeho vojska vpadla na území Arménie. Jerevan i Baku hlásí oběti na životech.

Kvůli přerušení dodávek elektřiny do Záporožské jaderné elektrárny, které zavinilo ostřelování, je situace na místě vysoce riziková a je nutné v okolí zařízení co nejrychleji ustavit ochrannou zónu. Prohlásil to v pátek šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. Podle šéfa ukrajinského Enerhoatomu Petra Kotina ruští vojáci, kteří elektrárnu obsadili, zastrašují a mučí tamní zaměstnance. Dva z nich ubili k smrti, uvedl.

Postup okupačních sil na Ukrajině se na začátku války zastavil u Mykolajivu. Guvernér oblasti a jeho spolupracovníci s tím, že se ruská vojska zastaví, však původně nepočítali. Naopak předpokládali to nejhorší. Zkáza se však do města dostavila později, když ruská raketa dopadla na správní budovu a zabila čtyřicet lidí.