Ostřelování strana 5 z 5

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prostřednictvím videopřenosu promluvil k Radě bezpečnosti OSN, která na úterním mimořádném zasedání projednávala ruský masakr v ukrajinské Buče. Podle Zelenského budou odhaleny další, horší případy masového zabíjení civilistů ruskými vojáky.

Druhé největší ukrajinské město čelí útokům agresora takřka nepřetržitě. Ve čtvrtek rakety dopadly na zdejší největší sídliště, desítky tisíc lidí odřízly od dodávek plynu. Zničily další domy i obchody. Lidé se s následky vypořádávají různě.

V noci ruské rakety zcela zničily plný sklad ropy v Dnipru, zranění nikdo neutrpěl. Invazní armáda podle ukrajinských médií ostřelovala rovněž opuštěný sklad Červeného kříže v Mariupolu. Ruské ministerstvo obrany sdělilo, že otevře humanitární koridor z Mariupolu do Záporoží v pátek. Šéf NATO očekává přeskupení ruské armády a další útoky. Z areálu odstavené jaderné elektrárny Černobyl se zcela stáhly ruské jednotky. Během ruské invaze na Ukrajinu, která trvá pět týdnů, zemřelo v této zemi nejméně 1232 civilistů, oznámil to ve čtvrtek Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva.

Při ruské invazi na Ukrajinu umírají tisíce vojáků i civilistů, destrukci podléhá infrastruktura i průmysl. Ale podle ukrajinských ekologů jsou stejně zásadní i dopady na životní prostředí. Přestože musí pracovat v podmínkách války, zdokumentovali už velké množství zločinů proti ekosystémům.

Ukrajinská armáda obklíčila ruské jednotky ve městech Irpiň, Buča a Hostomel. Vyplývá to ze sdělení místních úřadů, podle nichž se oblast bojů severozápadně od Kyjeva nachází na hraně humanitární katastrofy. Již v úterý ukrajinská armáda oznámila, že obsadila město Makariv západně od metropole. Obě strany konfliktu se ve středu dohodly na vytvoření devíti humanitárních koridorů, mezi evakuovanými městy ale není přístav Mariupol.

Ruští vojáci rozehnali střelbou a za pomoci zábleskových a ohlušujících granátů demonstraci Ukrajinců v Chersonu proti okupaci města. Ukrajinská média s odvoláním na očité svědky z místa hlásí raněné. Dvě lodě ruského námořnictva ostřelovaly jihoukrajinský přístav Oděsa, informují ukrajinská média s odvoláním na místní úřady. Při bombardování obchodního centra v severní části Kyjeva zemřelo osm lidí, uvedla generální prokuratura. Město opět vyhlásilo zákaz vycházení. Postup ruských vojsk ke Kyjevu ze severovýchodu se podle Londýna zastavil, těžké boje pokračují na severu města. Ze závodu v Sumách unikl v důsledku ruské agrese amoniak, později se únik podařilo zastavit.

„Kyjev koncem února byl živým městem, dnes je z něj město duchů,“ říká redaktor Tomáš Vlach, který se právě vrátil z Ukrajiny. Tvrdí, že pro novináře ani humanitární pracovníky stále není těžké se do země dostat a dělat svou práci. Popsal různé podoby války, jak boje v okolí Kyjeva a situaci místních obyvatel, tak třeba práci ukrajinských technických služeb, nebo zacházení s rabujícími zloději.

V jihoukrajinském přístavu Mariupol na pobřeží Azovského moře panuje hrozivá situace, podle zpráv tamní radnice vybombardovali ruští vojáci Činoherní divadlo, ve kterém se skrývaly stovky civilistů. Údaje o obětech zatím nejsou k dispozici, ruská armáda vinu popírá.  Ostřelování obleženého města nicméně v některých momentech dosahuje frekvence jednoho úderu za minutu a naléhavou pomoc podle mariupolských úřadů potřebuje kvůli nedostatku jídla a pitné vody až dvě stě tisíc obyvatel.

Rusko pokračuje v ostřelování ukrajinských měst a civilních oblastí po celé zemi. Jeho armáda dál pomalu postupuje na Kyjev, hlavní část vojsk se podle britského ministerstva obrany nachází 25 kilometrů od centra města. Ukrajinská zpravodajská služba obvinila Rusko z ostřelování konvoje, který evakuoval ženy a děti v Kyjevské oblasti. Hlásí sedm mrtvých včetně dítěte. Ministerstvo obrany ale uvedlo, že se konvoj nacházel mimo koridor. Za sobotu se z obléhaných ukrajinských měst podařilo evakuovat kolem 13 tisíc lidí, tedy zhruba dvakrát tolik co v pátek. Na humanitární koridor stále čeká město Mariupol.

Ruské letadlo zaútočilo z Ukrajiny na běloruskou vesnici, tvrdí ukrajinská armáda. Je to podle ní provokace, která má vtáhnout Minsk do války. Ukrajinské analytické centrum následně oznámilo, že běloruské jednotky mohou zaútočit již v pátek po deváté hodině, píše agentura Unian. Poprvé od začátku invaze také Rusové ostřelovali ukrajinská města Luck a Dnipro. Na východě podle Moskvy dobyli Volnovachu severně od obléhaného Mariupolu. Ruský konvoj, který byl naposledy spatřen severozápadně od Kyjeva, se podle satelitních snímků pořízených ve čtvrtek převážně rozptýlil a přeskupil. Ukrajinská vojenská rozvědka také tvrdí, že Putin nařídil přípravu teroristického útoku na jadernou elektrárnu v Černobylu.

Ukrajina během středy evakuovala 48 tisíc ohrožených civilistů. Moskva přiznala účast branců při invazi na Ukrajinu, někteří padli do zajetí. Rusko má plnou kontrolu nad Záporožskou jadernou elektrárnou. Bez proudu se ocitla dle ukrajinských úřadů černobylská elektrárna. Mezinárodní agentura pro atomovou energii však oznámila, že ztratila spojení se zařízením sledujícím bezpečnost v obou elektrárnách. Ruský nálet zasáhl v Mariupolu dětskou nemocnici –⁠ je to válečný zločin, shodli se premiér Petr Fiala a ministr zahraničí Jan Lipavský. Britské ministerstvo obrany tvrdí, že ruská armáda potvrdila použití termobarických (vakuových) bomb.

Z možné evakuace civilistů z pěti měst, kterou pro úterý ohlásilo Rusko, se kvůli pokračujícím útokům uskutečnila jen ta z města Sumy. Za úterý se zde evakuovalo pět tisíc civilistů. Moskva večer oznámila, že od středy 8:00 SEČ zastaví palbu a je připravena v dohodě s Ukrajinou utvořit humanitární koridory vedoucí z Kyjeva, Černihivu, Sum, Mariupolu, Charkova a dalších. V bojích zemřel druhý vysoce postavený ruský vojenský velitel, generál Vitalij Gerasimov, tvrdí Kyjev. V bojích na Ukrajině padlo dva až čtyři tisíce ruských vojáků, uvedly americké rozvědky. OSN zakázala zaměstnancům v souvislosti s Ukrajinou používat slovo válka. Polsko je ochotné předat Američanům svoje stíhačky MiG-29, o něž žádá Kyjev. Podle USA ale takový plán není obhajitelný.

Ruská armáda v noci na pondělí vystupňovala ostřelování měst v centrální, severní a jižní části Ukrajiny. Představitelé města Charkov uvedli, že při ostřelování byla poškozena televizní věž a těžká dělostřelecká palba zasahuje obytné čtvrti. Útoky míří i na Kyjev, Černihiv nebo Mykolajiv. Od pondělního rána ale ruská strana slíbila otevření humanitárních koridorů. Podle map ruské agentury RIA Novosti některé koridory vedou jen do Ruska a Běloruska. Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková nicméně tvrdí, že koridory stále vytvořeny nebyly. Ukrajinské ministerstvo zahraničních věcí uvádí, že okupační jednotky dokonce města ostřelovaly i přes den, aby evakuaci zabránily.

Vyjednavači Ruska Vladimir Medinskij a Ukrajiny Mychajlo Podoljak oznámili dohodu na humanitárních koridorech s možným dočasným příměřím pro odchod civilního obyvatelstva. Podle Podoljaka to bylo jediné, na čem se v druhém kole rozhovorů dokázali shodnout, informuje ukrajinská agentura Unian. Silné ostřelování Kyjeva, Mariupolu, Charkova nebo Černihiva stále pokračuje. Invazní síly navíc ovládly město Cherson a k Oděse míří flotila ruských plavidel. Ukrajinská armáda zase oznámila zabití jednoho z velitelů ruských speciálních jednotek Specnaz, generálmajora Andreje Suchověckého.

ČT24 vyzpovídala v úterý dopoledne jednoho z obyvatel ukrajinského Charkova. Mychajlo Petrenko popsal, jak obrovsky složité je pro obyvatele přežívat ve městě, které je pod neustálou palbou ruských vojáků.

Krize kolem Ukrajiny se dále stupňuje. Tamní zpravodajská služba upozorňuje, že by Rusko mohlo napadnout Kyjev, Charkov a Cherson. Američané dokonce varují, že útok přijde do osmačtyřiceti hodin. Ukrajina proto zavedla stav nouzového ohrožení státu, od středy povolává do armády zálohy a oznámila protiruské sankce. Bílý dům oznámil první sadu sankcí proti Moskvě, stejně jako předtím EU či Velká Británie.

Velitelé ruských vojenských jednotek dostali podle americké tajné služby rozkaz, aby se připravili k útoku na Ukrajinu. Bělorusko pokračuje ve vojenských cvičeních s Ruskem, která měla původně skončit v neděli. Ruští vojáci, kteří se měli vrátit do vlasti, tak v zemi zatím zůstanou. Diplomatický zdroj agentuře Reuters pak řekl, že pozorovatelé OBSE na východní Ukrajině v sobotu zaznamenali téměř dva tisíce porušení příměří. Evropská unie upozorňuje na riziko záměrných dezinformací o údajných ukrajinských útocích, které mají posloužit Rusku jako záminka pro invazi.

Při úterních ozbrojených střetech s ázerbájdžánskými jednotkami na společných hranicích zemřelo šest arménských vojáků, oznámil Jerevan. Baku ve středu informovalo o tom, že si boje vyžádaly životy sedmi příslušníků ázerbájdžánské armády. Konflikt byl nejintenzivnější od konce loňské války o Náhorní Karabach. Poté, co se do situace vložila Moskva, se země dohodly na příměří.

Filipíny obvinily čínskou pobřežní stráž z ostřelování jejich člunů zásobujících filipínské vojáky z vodních děl. Incident se stal v úterý ve sporných vodách Jihočínského moře u atolu Second Thomas, který je součástí Spratleyho ostrovů. Filipínský ministr zahraničí Teodoro Locsin akci ostře odsoudil a podle agentury AFP vyzval Peking, aby „zařadil zpátečku“.

Izraelské letectvo podniklo v noci na úterý útoky na Pásmo Gazy. Vojenská operace je odvetou za zápalné balony, které Palestinci vypustili z oblasti na území židovského státu, uvedla agentura AFP. Podle palestinských zdravotnických úřadů si nálety nevyžádaly oběti na životech.

Libanonské militantní hnutí Hizballáh odpálilo na Izrael skoro dvě desítky raket, na což izraelská armáda reagovala útoky na místa odpalu v Libanonu. Hizballáh, který je podporován Íránem, svůj útok označil za odpověď na čtvrteční nálety Izraele. Ten uvedl, že s Libanonem nechce válku, ačkoliv by i na tuto možnost byl připraven. Libanonská armáda později oznámila, že čtyři členové Hizballáhu zodpovědní za odpálení raket byli zadrženi.

Ázerbájdžánské síly postupují územím arménské enklávy a stupňují útoky na strategické komunikace a klíčová města. Největší z nich, Stěpanakert, zaznamenal další oběti z řad civilistů. Nejméně tři civilisté podle mluvčí arménského ministerstva obrany zahynuli při pátečním ostřelování. O Náhorní Karabach od konce září svádějí Arménie a Ázerbájdžán boje.

Arménie a Ázerbájdžán se vzájemně viní z „hrubého porušování“ nového příměří v bojích o Náhorní Karabach, které mělo začít platit od pondělního rána. Tento humanitární klid zbraní domluvili v pátek a v sobotu zástupci Arménie, Ázerbájdžánu a Spojených států ve Washingtonu. Ázerbájdžánský prezident v projevu k národu opět podmínil ukončení konfliktu stažením arménských sil ze sporné enklávy. Arménský premiér uvedl, že Baku podle něj o mírové řešení nestojí.

Boje mezi arménskými a ázerbájdžánskými silami o Náhorní Karabach, ovládaný arménskými separatisty, pokračují. Znepřátelené strany se opět navzájem obvinily z porušování příměří, které v sobotu v Moskvě domluvili ministři zahraničí. Dohoda ale podle agentury AFP zůstává „mrtvým dokumentem“, který zjevně neplní svůj účel.