Sílí boje u Charkova. Podle ukrajinské armády podnikají Rusové výpady na severní předměstí

Nahrávám video
Události: Sílí boje u Charkova
Zdroj: ČT24

Ruské jednotky se pokoušejí proniknout na severní předměstí Charkova, oznámil generální štáb ukrajinské armády. Obce poblíž města čelí ostřelování a náletům. Ukrajina dál vzdoruje ruské invazi, ale obává se i možných akcí Běloruska, které pokračuje ve vojenském cvičení u hranic. Podle generálního štábu bude pokračovat až do 9. července.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Ukrajinským obráncům se sice podařilo odrazit první útok na Charkov, nyní ale Kyjev tvrdí, že se Rusové znovu pokoušejí získat pozice poblíž města. „Ve snaze získat zpět ztracené pozice provádí nepřítel výpady ve směru Kochubejivka – Dementijivka,“ uvedl generální štáb. 

Ruské síly podle armády ostřelují a bombardují obce severně od Charkova. Podle hlavy charkovské oblastní správy Oleha Synehubova se také samotný Charkov stal terčem raketového útoku. Konkrétně podle něj dopadla raketa do čtvrti Nemyšljanskyj. Podle agentury Ukrinform ale nikdo neutrpěl zranění.

Politický geograf Jan Kofroň z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy si však nemyslí, že by Rusko vážně mohlo pomýšlet na dobytí Charkova. Připomněl, že ani na počátku války se jeho vojáci do města samotného nedostali. „Je možné, že se jim podaří dostat o několik kilometrů blíže k vlastnímu městu, a tím učinit život v tom městě o dost obtížnější,“ nastínil, co považuje za maximum možného.

Kreml opakovaně tvrdí, že se jeho vojáci vyhýbají civilním cílům. Útok na Charkov ale ministerstvo obrany podle agentury TASS potvrdilo. Uvedlo však, že ruské letectvo zasáhlo ukrajinskou základnu zbraní a dalšího vybavení v charkovské továrně na traktory. 

O Lysyčansk se tvrdě bojuje

Proruské síly obklíčily ukrajinské město Lysyčansk, oznámil podle ruskojazyčného serveru BBC čečenský vůdce Ramzan Kadyrov. Ukrajinská armáda to však následně popřela a uvedla, že se o město v Luhanské oblasti tvrdě bojuje, je však stále pod ukrajinskou kontrolu a není v obklíčení, napsala agentura AFP.

Lysyčansk, poslední velké město v držení ukrajinských jednotek v Luhanské oblasti, obklíčili vojáci proruských „republik“ a čečenské jednotky, napsal Kadyrov na Telegramu. Proruské síly jsou podle něj už i ve městě. Proruská média pak následně zveřejnila video, na kterém jsou podle nich vojáci samozvané „Luhanské lidové republiky“ (LNR), kteří v Lysyčansku vyvěšují červenou vlajku, zřejmě vlajku Sovětského svazu. Původ videa nelze nezávisle ověřit.

O obklíčení Lysyčansku následně podle agentury TASS hovořil i představitel armády LNR.

„V okolí Lysyčansku zuří boje. Město ale naštěstí není v obklíčení a je pod kontrolou ukrajinské armády,“ reagoval následně mluvčí ukrajinské Národní gardy. O bojích v okolí města na březích řeky Severní Doněc v sobotní ranní svodce hovořil i ukrajinský generální štáb.

Lysyčansk je poslední velké město v malé části Luhanské oblasti, kterou dosud ruské a proruské síly neobsadily. Jednotky Moskvy minulý týden po dlouhých bojích a obléhání dobyly sousedící Severodoněck, který od Lysyčansku odděluje Severní Doněc.

Další raketový útok zasáhl Mykolajiv

Ukrajinská města v posledních dnech čelí raketovým útokům. Koncem června zasáhly ruské rakety Kyjev nebo nákupní centrum v Kremenčuku, v pátek Oděsu. V noci na sobotu přišly informace o silných explozích z Mykolajivu. Starosta Oleksandr Senkevyč vyzval obyvatele, aby zůstali v krytech.

Hlava mykolajivské oblastní správy Vitalij Kim později podle agentury Unian oznámil, že výbuchy i v tomto případě způsobily ruské rakety. „Přiletělo nejméně sedm raket, které město a jeho okolí zasáhly,“ uvedl. Ubezpečil, že po útoku nejsou žádné oběti. Agentura Ukrinform ovšem uvedla s odvoláním na oblastní vojenskou správu, že při raketovém útoku v Mykolajivu zahynul jeden člověk. Rakety cílily na přístav a podniky ve městě.

Podle Kyjeva Moskva zintenzivnila raketové útoky střelami dlouhého doletu, jimiž zasahuje civilní cíle daleko od frontové linie. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek údery odsoudil jako „vědomý, úmyslně cílený ruský teror“.

Náměstek ukrajinského ministra vnitra Jevhen Jenin vyzval obyvatele, aby se šli ukrýt, když je vyhlášen letecký poplach. Řekl BBC, že před zásahem obytného domu v Oděse, kde v noci na pátek zahynuly dvě desítky obyvatel, zněly sirény osm až deset minut, nikdo z obyvatel zničeného domu jej ale neopustil. „Chápu, že je těžké uprostřed noci vstát, ale někdy ostražitost zachraňuje životy,“ varoval Jenin.

Britské ministerstvo obrany ve své pravidelné zprávě o situaci na Ukrajině upozornilo, že Rusko při svých útocích na ukrajinské území stále více spoléhá na nepřesné rakety. Moderních a přesnějších zbraní mu pravděpodobně ubývá. Také podle Jana Kofroně je možné, že si Rusové „poslední železné zásoby“ přesných zbraní schovávají pro případ, že by se válka rozšířila a třeba do ní vstoupila Severoatlantická aliance.

Například útok na nákupní centrum v Kremenčuku, kde zahynuly dvě desítky lidí, podnikli Rusové podle Londýna s největší pravděpodobností raketou Ch-32. Jde o modernizovanou verzi střel Ch-22, které byly původně určené k úplně jinému účelu, než jsou útoky na pozemní cíle. Podle Kofroně mohou takové zbraně minout kýžený cíl až o stovky metrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 3 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 6 mminutami

VideoZmaření jaderných snah či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zasáhl proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 45 mminutami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 55 mminutami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...