Městský soud v Praze strana 5 z 5

Nejvyšší správní soud (NSS) potvrdil zrušení pokuty pro bývalého prezidenta Václava Klause za projev bez roušky v době pandemie covidu-19. Zamítl kasační stížnost ministerstva zdravotnictví proti zrušujícímu rozsudku pražského městského soudu. Ministerstvo také musí Klausovi zaplatit náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, jde zhruba o 4100 korun. Pražský soud rozsudkem zrušil pokutu osm tisíc korun, kterou úřady uložily Klausovi za vystoupení bez roušky před Obecním domem v Praze v roce 2020. Rozhodnutí o pokutě se i podle NSS opíralo o opatření, které už v té době bylo zrušeno jako nezákonné.

Ústavní soud (ÚS) se zastal sedmnáctileté dívky, jejíž matka zůstala po dopravní nehodě osm měsíců ve vegetativním stavu, soudy nicméně její dceři, která v té době studovala střední školu, nepřiznaly náklady na výživu. Ústavní soud ve středu zrušil vyhlášeným nálezem rozsudky soudů nižších instancí s tím, že porušily práva stěžovatelky. Jednalo se o poslední nález ústavního soudce Ludvíka Davida, jehož funkčního období končí 7. srpna.

V případu Jiřího Felcmana, který podle obžaloby v lednu v pražském metru pobodal cestujícího, vynese Městský soud v Praze rozhodnutí v polovině srpna. V pondělí vyslechl svědky, po přehrání kamerových záznamů ukončil dokazování. Státní zástupkyně muži navrhla trest kolem deseti let vězení. Podle Felcmanova obhájce by měl být obžalovaný osvobozen.

Organizace Kverulant.org neuspěla s žalobou, kterou se domáhala určení toho, že je Pražský hrad veřejným prostranstvím. Podle soudkyně nesplňuje areál Hradu zákonem stanovené znaky veřejného prostoru. Kdyby byla žaloba uspěla, znamenalo by to, že by se na nádvořích mohla konat veřejná shromáždění, aniž by bylo potřeba svolení Správy Pražského hradu. Kverulant podal žalobu v roce 2021, kdy byl vstup do hradního areálu podmíněn bezpečnostní kontrolou a navíc byl v době nejtvrdších covidových restrikcí opakovaně uzavřen.

Stát zaplatí bývalému starostovi Prahy 11 Daliborovi Mlejnskému odškodnění přes 670 tisíc korun. Informaci ČT potvrdil Obvodní soud pro Prahu 2 a ministerstvo spravedlnosti. Peníze mají sloužit jako náhrada za nezákonné stíhání Mlejnského v kauze zadávání zakázky na rekonstrukci zanedbaných ploch na Praze 11. Skupina osob měla podle obžaloby uzavírat fiktivní smlouvy na rekonstrukci dětských hřišť. Způsobit měly škodu v hodnotěch desítek milionů korun. Podle soudů se ale nejednalo o trestný čin.

Diplomatický servis, příspěvková organizace ministerstva zahraničí, podal u Městského soudu v Praze žalobu na Rusko. Týká se navrácení bezdůvodného obohacení za poslední tři roky převyšujícího 53 milionů korun. Šéf diplomacie Jan Lipavský (Piráti) už v květnu řekl, že Česko bude po Rusku navrácení bezdůvodného obohacení vyžadovat v souvislosti s využíváním pozemků v Česku k jiným než diplomatickým účelům.

Advokátka Karolína Babáková dostane od státu dvě stě tisíc korun jako odškodnění nemajetkové újmy, které jí způsobilo trestní stíhání v takzvané jízdenkové kauze pražského dopravního podniku. V úterý o tom pravomocně rozhodl Městský soud v Praze. Stejnou částku přiznal i kolegovi Babákové, bývalému advokátovi Davidu Michalovi.

Městský soud v Praze musí znovu otevřít kauzu skupiny bývalých příslušníků komunistické Státní bezpečnosti (StB), kteří čelili obžalobě kvůli šikaně disidentů a nucení odpůrců totalitního režimu k emigraci. Městský soud v Praze jejich stíhání zastavil kvůli promlčení, avšak Nejvyšší soud vyhověl dovolání nejvyššího státního zástupce Igora Stříže. Nejvyšší soud rozhodl v červnu bez veřejného jednání, informoval o tom Střížův mluvčí Petr Malý.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) podepsal souhlas s vydáním gruzínského občana Polada Omarova do USA, píše Právo. Spojené státy muže označují za vysokou autoritu v prostředí zločineckých skupin, takzvaného vora v zakoně. Předání by se mělo uskutečnit v řádu dnů, uvedl deník.

Městský soud v Praze zrušil půlroční podmínku, kterou za veřejné schvalování válečných zločinů dostal protivládní demonstrant Jakub Jašek. Případ vrátil k došetření státní zástupkyni. ČT to zjistila z justiční databáze. Obvodní soud pro Prahu 1 potrestal muže za to, že měl na sobě na březnovém protestu na Václavském náměstí nášivky s písmenem Z a logem ruské Wagnerovy skupiny. Kromě podmínky mu uložil peněžitý trest a na rok zakázal pobyt na území Prahy. Jašek vinu odmítl a proti verdiktu se odvolal.

Společnost Petacloud, která provozovala server Ulož.to, má zaplatit necelý milion korun distributorovi filmů Cinemart kvůli snímku Šarlatán. Ten byl na serveru ke stažení. Na čtvrteční rozsudek pražského městského soudu upozornily Hospodářské noviny. Provozovatel Ulož.to oznámil, že se odvolá, podle rozhodnutí soudkyně je ale rozsudek vykonatelný okamžitě.

Městský soud v Praze v krátké době už podruhé odebral kolaudační souhlas pro tunel Blanka. Napsaly to na webu Hospodářské noviny (HN). Hlavní město totiž stále nedokončilo všechna protihluková opatření kolem ulice V Holešovičkách, jejichž provedení požadovalo stavební povolení.

Odsouzený dezinformátor Patrik Tušl neuspěl se žádostí o podmíněné propuštění z vězení. Podle Okresního soudu v Karlových Varech se nepolepšil. Soud také nepřesvědčil, že na svobodě povede řádný život. Důvody zamítnutí žádosti popsala pro ČT soudkyně Ivana Koprnická. Tušl si má ve vězení celkem odpykat 25 měsíců, mimo jiné i za šíření nenávistných výroků o Ukrajincích. Muž momentálně čelí ještě obžalobě z nebezpečného pronásledování, spolu s Tomášem Čermákem a Zdeňkem Masárem je stíhán také kvůli výtržnictví.

Proti porušení zákona v úvěrové smlouvě je možné se ohradit i po letech. Toto právo totiž nepodléhá promlčení. Tak zní závěr Nejvyššího soudu (NS), který řešil případ muže, jenž si půjčil v roce 2015 peníze u firmy Provident Financial. Původní úvěr společnosti přeplatil téměř o stejně velkou částku. Kvůli nesprávně uvedené roční procentní sazbě nákladů úvěru (RPSN) může ale nyní získat zpět téměř 60 tisíc korun za poplatky za úvěr a úroky z prodlení.

Pražský městský soud vyhověl žalobě společnosti Primagra z koncernu Agrofert, která se bránila proti zamítnutí dotace na výměnu sušárny zrnin. Vyplývá to z rozhodnutí dostupném na úřední desce soudu. Dotaci společnosti odmítlo udělit ministerstvo průmyslu a obchodu. To se má případem znovu zabývat. Resort se může obrátit ještě na Nejvyšší správní soud. Městský soud v Praze už letos vyhověl také žalobám Mlékárny Hlinsko a Schorm Farms z koncernu, které se stejně jako Primagra bránily proti neudělení dotací.

Městský soud v Praze zrušil čtyřměsíční podmínku, kterou za šíření poplašné zprávy dostal pořadatel protivládních demonstrací Ladislav Vrabel. Česká televize to zjistila z justiční databáze. Případem se bude znovu zabývat Obvodní soud pro Prahu 1, který Vrabela v dubnu potrestal za výroky o tom, že Česko plánuje proti Rusku použít jaderné zbraně. Podle původního verdiktu mohly v části společnosti vyvolat obavy. Muž obvinění odmítl, jeho slova prý byla vytržená z kontextu.

Novou ústavní soudkyní by mohla být místopředsedkyně Městského soudu v Praze Veronika Křesťanová. Prezident Petr Pavel zaslal její nominaci do Senátu. Horní parlamentní komora to oznámila na Twitteru. Senátoři mají o svém souhlasu s nominací rozhodnout do dvou měsíců.

Televize Prima musí zdravotní sestře Věře Marešové zaplatit půl milionu korun s úroky za to, že v reportážích o jejím trestním stíhání novináři nerespektovali presumpci neviny. Ve čtvrtek o tom rozhodl Městský soud v Praze. O sto tisíc však snížil částku, kterou ženě loni přiznal Obvodní soud pro Prahu 8. Rozhodnutí je pravomocné. Žena žalovala i další média, ve všech sporech už soudy pravomocně rozhodly.

Pražský městský soud uznal Antonia Koláčka a Oldřicha Klimeckého vinnými v kauze ovládnutí a privatizace Mostecké uhelné společnosti (MUS). Koláček byl odsouzen na 7,5 roku vězení a propadne mu několik set milionů korun z bankovních účtů. Bývalého generálního ředitele společnosti Oldřicha Klimeckého potrestal soud šesti lety vězení a propadnutím peněz zajištěných policií. Verdikt není pravomocný. Bývalí manažeři těžební firmy podle rozsudku způsobili státu podvodem škodu nejméně 2,3 miliardy, když vládě zatajili, že menšinový státní podíl v MUS kupují oni. Škodu mají uhradit. Muži vinu odmítají, proti verdiktu se obratem odvolali.

Nejvyšší soud se bude zabývat případem nenávistných výroků o Ukrajincích, za které byli odsouzeni Patrik Tušl a Tomáš Čermák. Proti loňskému rozsudku podali dovolání. České televizi to řekl Ivo Poštolka z Okresního soudu v Kladně, který kauzu řešil v první instanci. Tušl dostal za hanobení národa a podněcování k nenávisti desetiměsíční vězení, Čermák stejně dlouhou podmínku. Oba muži stanuli před soudy i v dalších případech.

Nemusí mít právní vzdělání, přesto rozhodují o verdiktech. Mohou dokonce i přehlasovat profesionální soudce. Řeč je o přísedících. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) chce tuto funkci zrušit. Zůstat by podle něj měla jen u závažných trestních případů. S tím souhlasí i Soudcovská unie.

V kauze dotačního podvodu při výstavbě vědecko-technického parku Nupharo Park uložil ve čtvrtek soud česko-americkému podnikateli Milanu Gánikovi a architektu Antonínu Kantovi 7,5 a 6,5 roku vězení. Podle nepravomocného verdiktu uvedli muži v žádosti o dotaci nepravdivé údaje, a způsobili tak škodu téměř 300 milionů korun. Ze státního rozpočtu šlo 15 procent z této částky, zbytek pokryly strukturální fondy EU. Verdikt po mužích požaduje, aby peníze společně vrátili. Oba se na místě odvolali.

Bývalý předseda Věcí veřejných Vít Bárta uspěl s žádostí o odškodnění. Stát mu zaplatí milion korun za nezákonné trestní stíhání v kauze úniků odposlechů z Bezpečnostní informační služby (BIS). Česká televize to zjistila z rozhodnutí, které získala na základě zákona o svobodném přístupu k informacím od ministerstva spravedlnosti. V kauze úniků odposlechů, ve kterých figurovali bývalý pražský primátor Pavel Bém (ODS) a lobbista Roman Janoušek, policie stíhala Bártu a tehdejšího zpravodajce Jana Petržílka. Soud oba pravomocně osvobodil loni v květnu.

Kvůli vynášení informací na Hrad v době úřadování bývalého prezidenta Miloše Zemana skončil v Bezpečnostní informační službě (BIS) Martin Kropík, který působil ve speciální sekci kontrarozvědky. Odebrání bezpečnostní prověrky, tím i konec služebního poměru v BIS, potvrdil tento týden Městský soud v Praze, píše Aktuálně.cz. Důstojník se scházel s pracovníkem bezpečnostního odboru prezidentské kanceláře Jiřím Romem, který dříve u BIS také pracoval. Schůzky kontrarozvědka monitorovala, Kropík mimo jiné Romovi radil, jak se dá odhalit zpravodajská technika, dodává web.