Mali strana 2 z 5

Vysoce postavený ruský generál Sergej Surovikin věděl o chystaném ozbrojeném povstání žoldnéřské Wagnerovy skupiny. Šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin si tak možná myslel, že má podporu ruské armády. Píše to americký list The New York Times (NYT) s odkazem na nejmenované americké činitele. Washington se nyní snaží zjistit, jestli Surovikin pomáhal povstání i plánovat. Podle amerických činitelů je navíc možné, že o akci wagnerovců věděli předem i další ruští generálové. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nicméně popřel, že by Surovikin o chystaném povstání měl tušení. Ve středu se v médiích objevila informace o tom, že byl Surovikin zatčen.

Ruský lídr Vladimir Putin v pondělním vystoupení k národu poprvé připustil, že si sobotní vzpoura wagnerovců vyžádala oběti mezi ruskými vojáky. V úterý jejich památku uctil na kremelském náměstí. Podle Putinova spojence Alexandra Lukašenka byla kvůli povstání uvedena do bojové pohotovosti i běloruská armáda. Podle CNN o povstání měly Spojené státy s předstihem detailní informace, které však sdílely jen s některými spojenci.

Vláda v Mali vyzvala OSN, aby ze země stáhla své mírové jednotky. Jejich příslušníků je v západoafrické zemi, kde se ujala vlády vojenská junta, přes deset tisíc. Mise v Mali působí již deset let.

Prezident Petr Pavel jmenoval do funkce náčelníka své vojenské kanceláře brigádního generála Radka Hasalu. Funkce se ujme od 1. dubna. Na Pražském hradě bude spolupracovat i se svým předchůdcem generálporučíkem Janem Kašem, který odešel do civilu a ve vojenské kanceláři zůstane jako občanský zaměstnanec.

Zasedání ministrů zahraničí skupiny G20 v Dillí bylo bouřlivější než v minulých letech. USA vyzvaly účastníky k tlaku na Rusko, aby ukončilo svou agresivní válku vůči Ukrajině. Spolu s Ruskem to odmítla Čína. G20 se proto neshodla na společném prohlášení. Ukrajinský konflikt za poslední rok pohnul geopolitickými  svazky a izolované Rusko hledá nové spojence.

Francie hledá nový přístup k Africe. Prezident Emmanuel Macron ve středu odstartoval v Gabonu pětidenní turné po zemích ve středu kontinentu. Zamíří také do Angoly, Konga a Demokratické republiky Kongo. Paříž se tak snaží chytit ujíždějící vlak, který k dominanci na kontinentu veze Rusko a Čínu, ale i korigovat historická selhání.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov přijel do Mali stvrdit partnerství s tamním přechodným vojenským režimem. Před rokem junta vykázala francouzské spojence v boji s náboženskými teroristy a nahradila je ruskými žoldnéři z Wagnerovy skupiny, kteří se podle svědectví dopouští v konflikty zmítané zemi zvěrstev a hromadných vražd. Válečné zločiny wagnerovců začala vyšetřovat i mise OSN, její zástupce ale úřady z Mali vyhostily.

Na stavbě sportovišť pro letní olympijské hry v Paříži v příštím roce se z velké části podílejí dělníci bez pracovních povolení. Právě Francie přitom patřila mezi hlasité kritiky Kataru kvůli nelidským podmínkám, ve kterých vznikaly stadiony pro fotbalové mistrovství světa.

Česká armáda v pátek ukončila velení výcvikové mise EU v Mali. Funkci velitele EUTM zastával od června brigádní generál Radek Hasala. Velení předal španělskému brigádnímu generálu Santiagovi Fernandezovi Ortiz-Repisovi. Čeští vojáci se zároveň z mise po téměř desetiletém působení do konce letošního roku stáhnou. Armáda to oznámila na svém webu. V zemi zůstane několik českých vojáků v rámci mise Spojených národů MINUSMA.

Čeští vojáci by měli v následujících dvou letech působit na Slovensku, v Pobaltí, Iráku, Kuvajtu a nově i na západním Balkánu. Zahraniční mise armády odsouhlasila Poslanecká sněmovna, posoudit je musí ještě Senát. Naopak z afrického Mali armáda odchází. Poslanci v úterý také kývli na pobyt ukrajinských vojáků v Česku za účelem jejich výcviku.

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil konec vojenských operací v Mali, kde působí i české jednotky. V projevu nastínil i obrannou strategii země do roku 2030, která se podle něj musí v reakci na ruskou agresi proti Ukrajině přizpůsobit současné bezpečnostní situaci v Evropě. Dál počítá i s taktikou jaderného odstrašování.

Evropská unie musí společně aktivněji čelit ruské propagandě v Africe. Na jednání zvláštních zmocněnců pro oblast Sahelu to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Také podle zvláštní představitelky Evropské unie pro Sahel Emanuely Del Reové vede Rusko na kontinentu dezinformační kampaň proti Evropě a Západu.

V Burkině Faso vojáci svrhli prezidenta Paula-Henriho Damibu, který se v lednu dostal k moci rovněž převratem. Vojáci to oznámili v televizním projevu poté, co obsadili státní televizi a zablokovali přístup k úřadům. O půlnoci se uzavírají pozemní i vzdušné hranice země, přestává platit ústava a bude rozpuštěna vláda, oznámili pučisté podle agentury AFP. Novou hlavou státu je podle vojáků Ibrahim Traoré, uvedla AP.

Ministři obrany zemí Evropské unie se shodli na potřebě připravit výcvikovou misi pro ukrajinské vojáky, řekl v úterý šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Zdůraznil, že ministři nerozhodli přímo o spuštění mise, protože šlo o neformální setkání, shodli se ale na potřebě zahájení přípravných kroků. Po setkání ministrů v Praze také dodal, že EU je v podpoře Ukrajiny jednotná a bude jí pomáhat tak dlouho, jak to bude zapotřebí.

Za výcvikovou misi Evropské unie v západoafrickém Mali nyní zodpovídá brigádní generál české armády Robert Hasala. Kromě střežení základny EU v Bamaku se Češi soustředí i na výcvik malajsijských instruktorů.

Velení výcvikové mise Evropské unie (EUTM) v západoafrickém Mali převzal brigádní generál české armády Radek Hasala. Asi sedmi stům spojeneckých vojáků z 25 zemí bude velet půl roku. Je to podruhé v historii české armády, kdy její zástupce stojí v čele zahraniční vojenské mise. Do Mali si Hasala přivezl zhruba třicetičlenný tým, ve kterém jsou i civilisté.

Příslušníci šestého úkolového uskupení české armády se vrátili z mise v Mali. O jejím zřízení rozhodla Evropská unie na základě žádosti tamní vlády. Trvala necelý rok, úkolem českých vojáků a vojaček byla především pomoc s výcvikem tamních ozbrojených sil. Více než osmdesát mužů a žen převzalo při slavnostním nástupu v Hranicích na Moravě za svou službu medaile.

Francie, její evropští partneři a Kanada stáhnou ze západoafrického Mali své vojáky, kteří tam v rámci operace Barkhane a mise Takuba bojují s islamistickými milicemi. Důvodem jsou zhoršující se diplomatické vztahy s malijskou vládnoucí juntou. Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) také Česko odvolá své vojáky, jiných misí v Mali se odchod netýká. Stažení vojsk dohodli politici ve středu v Paříži před summitem EU a Afriky, který začal ve čtvrtek v Bruselu. Toho se účastní také premiér Petr Fiala (ODS), který zde jednal s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a rakouským kancléřem Karlem Nehammerem.

Česká republika vyjádřila solidaritu Francii, jejíž velvyslanec Joël Meyer byl v pondělí vyhoštěn z Mali. V úterý to po zasedání Bezpečnostní rady státu oznámil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Kvůli české vojenské přítomnosti v africkém Sahelu o situaci informovala radu i ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) v neděli uvalilo nové sankce na Mali. Lídři států regionu se dohodli na pozastavení většiny obchodu s touto zemí i finanční pomoci, kterou jí poskytují. Je to reakce na skutečnost, že vojenští vládci Mali prohlásili, že zůstanou u moci další čtyři roky, místo aby příští měsíc uspořádali volby, jak slíbili. Uvedla to agentura AP s odvoláním na prohlášení zveřejněné po celodenním zasedání společenství v ghanské metropoli.

Po celém světě pobývalo kvůli své profesi v uplynulém roce za mřížemi 488 novinářů, informovala nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Jedná se o nejvyšší údaj od roku 1995, kdy organizace s monitorováním represí začala. Za svou práci zaplatilo životem 46 reportérů, což je nejméně za posledních dvacet let.

Při sobotním útoku ozbrojenců na armádní základnu v západoafrickém Nigeru přišlo o život přes sto lidí. V neděli to uvedla agentura DPA s odvoláním na mluvčího tamní armády, podle kterého zemřelo 79 útočníků a 29 vojáků.

Před deseti lety skončila první armádní mise, do které Česko vstoupilo jako člen NATO. Hlavní český kontingent opustil Kosovo v říjnu 2011. Aliance někdejší srbskou provincii převzala pod mezinárodní dohled, aby ukončila etnický konflikt. Po odchodu vojsk se česká přítomnost výrazně snížila, dnes jde o jednotky členů.

Zhroucení legitimní moci v Súdánu poukázalo na sílící tendence na africkém kontinentě, které vyvolávají novou vlnu politické nestability. Patří mezi ně etnické napětí, korupce nebo ekonomická zaostalost. Afrika letos zaznamenala již čtyři převraty, což připomíná období krvavých revolucí před rokem 2000.