Mali strana 5 z 5

Čeští vojáci po návratu z mise v Mali slavnostně nastoupili k předání ocenění v Přáslavicích na Olomoucku. V africké zemi působili proti islámským radikálům. Podle generálmajora Josefa Kopeckého by mělo příští rok v zahraničních misích působit zhruba devět stovek českých vojáků, většina z nich v Africe.

Velení výcvikové mise Evropské unie v Mali (EUTM) převzal brigádní generál František Ridzák. Česká armáda tak poprvé ve své historii vede mezinárodní vojenskou misi. Ridzák, který nastupuje do funkce velitele po portugalském předchůdci, bude stát v jejím čele šest měsíců. Slavnostní ceremoniál se konal v hlavním malijském městě Bamaku.

Vedení teroristické skupiny Islámský stát (IS) přiznalo spory a boje s konkurenční al-Káidou působící v západní části africké oblasti Sahel, která se nachází jižně od Sahary. Boje se odehrávají hlavně v Mali a Burkině Faso. IS tvrdí, že jako první útoky zahájila skupina Džamáat nusrat al-islám val muslimín (JNIM –⁠ Skupina podporující islám a muslimy) napojená na al-Káidu, která také začala v obou zemích s rozsáhlým náborem nových členů. O konkurenčním boji mezi radikály v Sahelu informuje zpravodajský server BBC.

František Ridzák bude půl roku velet vojenské misi Evropské unie v Mali. Do jejího čela jmenovala českého brigádního generála k 12. červnu Rada EU. Ve velitelském štábu by měl mít František Ridzák k dispozici 40 českých vojáků.

Už osmým rokem probíhá v oblasti Sahelu největší zahraniční operace francouzské armády s cílem porazit islamisty v čele s odnožemi al-Káidy a Islámského státu. Ozbrojené útoky si vyžádaly na deset tisíc mrtvých a milion lidí muselo opustit své domovy. I přes snahy o spolupráci s africkými silami obětí přibývá. Mnozí tak varují, že se ze Sahelu stává „francouzský Afghánistán“. Za ukončení intervence se protestuje v Africe i v samotné Francii. Paříž má však v oblasti své zájmy, a zatímco Spojené státy uvažují o stažení vojáků, do boje s džihádisty vyrazily další francouzské posily.

K volebním urnám ve městech západoafrického Mali se od nedělního rána dostavil zatím skromný počet voličů. Již několikrát odložené parlamentní volby tentokrát tamní vláda nezrušila. Konají se tedy pandemii koronaviru či únosu hlavního představitele opozice navzdory. V zemi působí v rámci mezinárodní protiteroristické operace i čeští vojáci.

Při útoku na protestantský kostel přišlo v neděli na severu Burkiny Faso o život 24 lidí a dalších 18 utrpělo zranění. Informoval o tom místní guvernér. Provedli ho džihádisté, kteří mají od roku 2015 v této africké zemi na svědomí životy asi 750 lidí. Dalších 600 tisíc jich kvůli náboženskému a etnickému násilí muselo opustit domovy, upozornila agentura AFP.

Vyslání českých vojáků do zahraničí, například k záchraně občanů, by se mohlo zjednodušit. Počítá s tím novela ústavy, kterou podporuje ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) i předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS). Podle Alexandera Černého (KSČM) z téhož výboru jde ale o obcházení sněmovny a oslabení parlamentní demokracie. O novele ústavy hovořil ministr s členy výboru v pořadu Události, komentáře.

Vyslání až šesti desítek českých vojáků do Mali, Nigeru a Čadu má souhlas vlády. Zahraniční misi ještě posoudí obě komory parlamentu. Pokud ji poslanci a senátoři schválí, čeští vojáci se v zemích Sahelu zapojí do boje proti terorismu. Česká armáda už vojáky v Mali má, podílejí se tam na výcviku a ochraně výcvikové mise Evropské unie a v polovině roku se ujmou velení.

České ministerstvo obrany navrhuje poslat šedesát vojáků do protiteroristických misí v Mali, Nigeru a Čadu. Návrh je v meziresortním připomínkovém řízení a musí jej schválit vláda a obě komory parlamentu. Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) by účast českých vojáků v těchto misích, které by pravděpodobně zahrnovaly i bojové situace, byla přínosem jak z bezpečnostního, tak i diplomatického hlediska.

Papež František v tradičním vánočním poselství Městu a světu (Urbi et orbi) vyzval k ukončení konfliktů zejména v zemích Blízkého východu. Zmínil Sýrii, Irák, Jemen, Libanon, Svatou zemi, ale i některé africké státy. Připomněl také humanitární krizi ve Venezuele či nedořešený konflikt na Ukrajině a jako mnohokrát předtím se stavěl na obranu uprchlíků.

Při úterním útoku ozbrojenců na armádní pozici na západě Nigeru přišlo o život 71 vojáků. Předchozí zprávy agentur večer potvrdilo nigerské ministerstvo obrany. Podle něj bylo také při útoku 12 vojáků zraněno a několik dalších se pohřešuje. Jde o nejtěžší ztráty nigerských ozbrojených sil za poslední roky. Jak velká byla skupina útočníků a jaké měla cíle, zatím není jasné. K útoku na stejném místě se už jednou přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS).

V Mali zemřelo třináct francouzských vojáků. Zahynuli při nehodě dvou vrtulníků. Informoval o tom Elysejský palác. Několik tisíc vojáků v zemi působí v rámci operace Barkhane od roku 2014. Vysláni tam byli po pokusu ozbrojených islamistů o státní převrat.

Francouzští vojáci zabili vůdce džihádistické organizace v Mali Aliho Majšúa. S odvoláním na prohlášení francouzského ministerstva obrany o tom informovala agentura AFP s tím, že Majšú byl zabit na území Mali už v noci z 8. na 9. října. Po útoku islamistů v této západoafrické zemi zahynul o víkendu člen francouzské armády.

Turecko zajalo v Sýrii manželku, sestru, švagra a další členy rodiny zabitého vůdce Islámského státu (IS) abú Bakra Bagdádího. Oznámil to turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Bagdádí zemřel 27. října při operaci americké speciální jednotky na severu Sýrie, když se při útěku odpálil.

Francouzský voják přišel o život v bojové operaci v Mali. Poddůstojník Roman Pointeau zahynul při výbuchu nastražené nálože, přes kterou přejel jeho obrněný vůz. Při útoku na vojenskou základnu jinde na severovýchodě Mali přišla o život padesátka místních vojáků. Armáda v předchozích odhadech mluvila o 35 mrtvých. Tamní úřady incident označily za teroristický čin, prostřednictvím své agentury Amak se k němu přihlásil takzvaný Islámský stát (IS). Podle agentury AFP jde o jednu z největších ztrát, kterou malijská armáda za poslední roky utrpěla.

Šéf Kremlu Vladimir Putin uspořádal v Soči první rusko-africký summit, na který se do černomořského letoviska sjelo 43 afrických státníků. Dvoudenní konference, které spolu s Putinem předsedá egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí, má potvrdit ruské ambice na africkém kontinentu a vytvořit předpoklady pro budoucí růst vzájemného obchodu.

Cizinec obžalovaný ze znásilnění nezletilé u Litoměřic řekl u soudu, že si na čin nepamatuje a neví, zda měl s dívkou pohlavní styk. Do Česka přicestoval muž narozený v Libyi z Německa. Za znásilnění mu hrozí trest od dvou do deseti let vězení. Soudní proces bude pokračovat na konci listopadu.

Mezinárodní mise v boji proti islamistům v subsaharské Africe vstoupila do pátého roku. Oporou Operace Barkhane je pět tisíc francouzských, padesát estonských a několik tisíc místních vojáků. Na rozsáhlém území pěti afrických států bojují proti teroristům napojeným na al-Kájdu nebo Islámský stát. Vedle nich v Mali působí také výcviková mise EU, kde slouží 120 českých vojáků.

Řecko udělilo občanství třem běžencům, kteří během loňského požáru u Atén zachránili desítky lidí. Řecký prezident Prokopis Pavlopulos poděkoval rybářům z Egypta a Albánie za to, že svým chováním projevili „solidaritu a lidskost“. V podobných situacích „neexistuje žádné náboženství, nic není černobílé – když vidíte něco podobného, musíte tam jen jít a klidně i položit život při záchraně lidí,“ řekl médiím jeden z oceněných hrdinů.

Česká zahraniční politika se v příštím roce bude zabývat odchodem Velké Británie z Evropské unie, a to v situaci, kdy ještě tři měsíce před termínem brexitu není jasné, za jakých podmínek Londýn Unii opustí. Významným tématem bude i spolupráce ve visegradské skupině (V4), v níž Česko v polovině roku převezme předsednictví. V příštím roce se také otevřou nové zastupitelské úřady v Bamaku a v Manchesteru.

Český kontingent v africkém Mali posílil. K padesátičlenné strážní jednotce v hlavním městě Bamaku nově přibylo dalších 70 vojáků, kteří budou chránit výcvikovou základnu Kulikoro.

V přepočtu víc než 70 milionů korun musí zaplatit malijský radikál za ničení památek v Timbuktu. Vůbec první podobný rozsudek v historii vynesl Mezinárodní trestní soud (ICC). Ahmad Mahdí Faki byl už loni v září odsouzen k devíti letům vězení.

Desetitisíce obyvatel Mali protestovaly v ulicích metropole Bamako proti záměru prezidenta Ibrahima Boubacara Keïty, který chce v referendu požádat o rozšíření svých pravomocí. Podle demonstrantů i opozice ale jenom využívá příležitosti k posílení vlivu na úkor poloprezidentského systému.