Desetitisíce obyvatel Mali protestovaly v ulicích metropole Bamako proti záměru prezidenta Ibrahima Boubacara Keïty, který chce v referendu požádat o rozšíření svých pravomocí. Podle demonstrantů i opozice ale jenom využívá příležitosti k posílení vlivu na úkor poloprezidentského systému.
Sahelská republika Mali je dlouhodobě nestabilní a v zemi už dva roky platí výjimečný stav. Obnovení pořádku v zemi slíbil prezident Keïta už při svém nástupu do funkce v září 2013, podle kritiků ale nestabilní situaci ve skutečnosti zneužívá, aby posílil vlastní vliv.
Nově se prezident dožaduje širších kompetencí, které mu má zajistit v referendu schválená změna ústavy. Všelidové hlasování nechal vypsat na minulou neděli, po poslední sérii protestů ale nakonec ustoupil a datum plebiscitu posunul.
Vláda přitom trvá na tom, že návrh ústavní změn neznamená nebezpečí. „Opoziční rétorika mě už trošku rozesmává,“ prohlásil ministr pro Malijce žijící v zahraničí Abdrahamane Sylla. „V našem návrhu určitě není nic, co by prezidentovi republiky dávalo nějaké mimořádné kompetence. Zkrátka to tam nevidím.“
„Za naši demokracii jsme v minulosti zaplatili naší krví, a proto určitě nebudeme riskovat přílišnou koncentraci moci v jedněch rukou,“ kontrovali demonstranti v ulicích Bamaka. „Nepotřebujeme žádné změny v ústavě. Chceme, ať stát osvobodí sever od teroristů a soustředí se také na centrální část země.“
Francie pomůže na severu
Právě pouštní sever země představuje největší problém dnešního Mali. Armáda zde čelí separatistickým snahám milic složených převážně z etnických Touaregů, chaosu využili radikální islamisté z Al-Káidy a v oblasti se zmocnili několika měst. Francouzské vojenské jednotky teroristy z území vytlačily o rok později, islamisté ale nadále pokračují ve výpadech.
Francie, která coby někdejší koloniální mocnost platí v oblasti za významného politického hráče, proto v únoru na summitu v Bamaku se špičkami pěti států regionu dohodla vytvoření společné protiteroristické jednotky. Pět tisíc vojáků bude mít za úkol potlačit nelegální obchod s drogami a lidmi, kterým teroristé získávají finanční prostředky.
„Francouzská podpora se zaměří hlavně na plánování a technické a materiální zajištění jednotek. Spojencům budeme poskytovat bojové rady a pomáhat jim ve společném boji,“ prohlásil prezident Emmanuel Macron. Francouzské jednotky tak doplní desetitisícový mírový sbor OSN, který v zemi působí od roku 2013. S islamisty tam bojuje také početný kontingent českých vojáků.
