Nasazení českých vojáků do bojů v Mali? Podle Petříčka by šlo o diplomatický i bezpečností přínos

4 minuty
Petříček: Zapojení do mise je důležité z bezpečnostního i diplomatického hlediska
Zdroj: ČT24

České ministerstvo obrany navrhuje poslat šedesát vojáků do protiteroristických misí v Mali, Nigeru a Čadu. Návrh je v meziresortním připomínkovém řízení a musí jej schválit vláda a obě komory parlamentu. Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) by účast českých vojáků v těchto misích, které by pravděpodobně zahrnovaly i bojové situace, byla přínosem jak z bezpečnostního, tak i diplomatického hlediska.

Česko má nyní v Mali zhruba 120 vojáků, účastní se výcvikové mise Evropské unie (EUTM Mali), která má pomoct při výstavbě a výcviku malijské armády, která bojuje proti islámským radikálům i protivládním povstalcům. Letos česká armáda převezme od Francie velení této mise.

Společně s dalšími evropskými zeměmi ale Česko obdrželo nabídku Francie také k účasti ve vojenské misi.

„Bylo by to další posílení naší spolupráce s Francií, v oblasti, která je pro Evropu a její bezpečnost kritická. Mali a okolní státy vzhledem ke své nestabilitě jsou jedním z bezpečnostních problémů v našem širším okolí,“ zdůraznil Petříček a připomněl, že konflikty v Mali, Burkina Fasu či Nigeru vedou k útěku místních obyvatel a jejich putování do Evropy.

Zapojení do bojů

Účastníci operace mají poskytovat poradenství a asistenci malijským jednotkám a společně s nimi plnit úkoly při bojových činnostech při speciálních operacích proti teroristickým skupinám v severovýchodním Mali a na hranicích s Nigerem.

Podle Petříčka tak není možné říct, proti komu přesně by čeští vojáci bojovali. „V oblasti celého Sahelu operují různé teroristické skupiny, včetně Al-Šabáb v Somálsku. Jedná se o skutečně organizované skupiny, které jsou součástí mezinárodních teroristických skupin.“

Čeští vojáci by v regionu při operaci měli být ode dne schválení parlamentem do konce roku 2022.

Souběžně s misí EU má v Mali také svou misi MINUSMA Organizace spojených národů (OSN). Ta si klade za cíl zajistit bezpečnost a vytvořit podmínky pro další humanitární a politickou asistenci malijské vládě. Česká armáda v ní má pět vojáků, na rozdíl od operace Barkhane ale mise nevedou aktivní operace v boji proti teroristickým skupinám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...