Mali strana 4 z 5

Už třetím rokem připadá na 24. leden Mezinárodní den vzdělávání. Zavedla jej OSN ve snaze poukázat na to, jak je vzdělání pro mírové snahy a udržitelný rozvoj ve strádajících regionech planety důležité. Přibližně pětina dětí v současnosti vyrůstá bez vzdělání. Pandemie, která v loňském roce zachvátila celý svět, v mnoha oblastech krizi ve školství ještě prohloubila. Podle UNICEF hrozí, že v řadě zemí vzniknou ztracené generace.

Vojáci v rámci mise Evropské unie v africkém Mali cvičí šest stovek nových příslušníků tamní armády. Koncem ledna mají být připraveni k boji s islamistickými povstalci. Instruktory při výcviku v terénu chrání český kontingent. Češi také mají na starosti ostrahu dvou hlavních spojeneckých základen.

Rok 2020 přinesl kromě pandemie covidu-19 také zhoršení klimatické krize. Vědci se ale také o tomto jevu dozvěděli spoustu nového, co by mohlo pomoci s jeho řešením.

Pokud lidé nezačnou účinně reagovat na klimatickou změnu, mohou průměrné teploty v západní Africe do konce století odpovídat současným hodnotám z nejteplejších dní. Model zveřejněný ve studii, kterou otiskl internetový odborný časopis Climatic Change, počítá s tím, že za 80 let mohou květnové teploty v této části světa dosahovat 50 stupňů Celsia.

Česká armáda bude moci vyslat do zahraničních misí příští rok až 851 vojáků a o rok později nejvýše o stovku více. Předpokládá to vládní plán vojenských misí v cizině pro příští dva roky, s nímž souhlasila Poslanecká sněmovna hlasy 131 ze 158 přítomných poslanců. Proti byli poslanci SPD, KSČM a nezařazení zákonodárci. Nyní může mít armáda v zahraničí až 1096 vojáků, ve skutečnosti jich je nasazeno méně.

Český premiér Andrej Babiš (ANO) v projevu před Valným shromážděním OSN vyzval k reformě Organizace spojených národů a dalších globálních institucí. Pandemie covidu-19 podle něj ukázala, že spolupráce zemí světa má řadu slabin. Babiš kritizoval hlavně Světovou zdravotnickou organizaci (WHO), která podle něj nedokázala dát jasná doporučení, jež by pomohla zemím při pandemii. Zdůraznil také, že koronavirová krize nesmí zatlačit do pozadí další problémy, jako je třeba situace v Bělorusku, kde by lidé měli mít právo rozhodnout o své budoucnosti v demokratických volbách.

Junta, která v srpnu převzala kontrolu v Mali, přistoupila v rozhovorech o příštím uspořádání země na rok a půl trvající přechodné období. Skupina důstojníků svrhla 18. srpna prezidenta Ibrahima Boubacara Keitu a ujala se moci. V Bamaku do soboty tři dny jednalo asi sto zástupců armády, politických stran a občanské společnosti o budoucím uspořádání.

Malijští vojenští vzbouřenci oznámili, že ze zajetí propustili prezidenta Ibrahima Boubacara Keitu, který byl v jejich rukou od převratu z minulého týdne. To bylo jednou z podmínek uznání přechodné vlády, které povstalcům uložili mezinárodní partneři včetně Francie a států v regionu, připomíná agentura Reuters.

Česko ani další země Evropské unie nestáhnou své vojáky z unijní výcvikové mise (EUTM) v Mali. V Berlíně to po neformálním jednání ministrů obrany unijních zemí řekl český ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Dodal, že bezpečnost českých vojáků v této západoafrické zemi ohrožena není. Malijská opozice mezitím uvedla, že je připravena spolupracovat s armádními vzbouřenci, kteří minulý týden svrhli prezidenta Ibrahima Boubacara Keitu, informovala agentura AFP.

Delegace Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) se o víkendu dohodla se zástupci vojenské junty v Mali na některých aspektech dalšího směřování země po armádním převratu z minulého týdne. Obě strany to oznámily po nedělních jednáních, přičemž podle agentury Reuters doplnily, že u vícero otázek zatím shoda nepanuje. Podle zdrojů agentury AFP navrhla junta tříleté přechodné období s představitelem ozbrojených sil v čele země.

Čeští vojáci v africkém Mali zůstávají po vojenském převratu v zemi na svých základnách. Český kontingent tam působí v rámci mise Evropské unie. Jeho členové jsou podle ministerstva obrany v pořádku. Malijští armádní vzbouřenci už přiměli tamního prezidenta k rezignaci.

Prezident Mali Ibrahim Boubacar Keita odstoupil z funkce jen několik hodin poté, co jej společně s premiérem Boubouem Cissém zajali armádní vzbouřenci. Podle agentury AFP to prezident oznámil ve státní televizi s tím, že demisi podá rovněž vláda a bude rozpuštěn parlament. Vojáci, kteří převzali moc v zemi, nad ránem oznámili, že usilují o politickou změnu v zemi a v „rozumném termínu“ uspořádají všeobecné volby.

Vzbouřenci v Mali oznámili, že zadrželi prezidenta Ibrahima Boubacara Keitu a premiéra Bouboua Cissého. „Můžeme vám říct, že prezident a premiér jsou v našich rukou. Zadrželi jsme je v (prezidentově) domě,“ uvedl voják, který nechtěl být jmenován. Později zadržení obou politiků potvrdily i oficiální státní zdroje. V Mali působí i zahraniční vojáci, včetně českých, kteří tam pomáhají s bojem proti islamistům.

V zahraničních operacích má příští dva roky sloužit necelá tisícovka českých vojáků, armádní rozpočet mise v nadcházejícím roce vyjdou na 1,7 miliardy korun. Počítá s tím plán ministerstva obrany, který už prošel Senátem a nyní čeká na schválení Poslaneckou sněmovnou. Součástí resortního záměru je i větší nasazení vojenských letounů CASA.

Mezinárodní trestní soud (ICC) zahájil soudní proces s islámským radikálem z Mali Al Hassanem Abdoulem Azizem, který v minulosti velel islámské policii v Timbuktu. Je obviněn z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, znásilnění a sexuálního zotročování. Podle agentury Reuters se u soudu ke své vině nevyjádřil a jeho právníci tvrdí, že vzhledem k duševnímu zdraví není schopen se procesu účastnit.

Čeští vojáci po návratu z mise v Mali slavnostně nastoupili k předání ocenění v Přáslavicích na Olomoucku. V africké zemi působili proti islámským radikálům. Podle generálmajora Josefa Kopeckého by mělo příští rok v zahraničních misích působit zhruba devět stovek českých vojáků, většina z nich v Africe.

Velení výcvikové mise Evropské unie v Mali (EUTM) převzal brigádní generál František Ridzák. Česká armáda tak poprvé ve své historii vede mezinárodní vojenskou misi. Ridzák, který nastupuje do funkce velitele po portugalském předchůdci, bude stát v jejím čele šest měsíců. Slavnostní ceremoniál se konal v hlavním malijském městě Bamaku.

Vedení teroristické skupiny Islámský stát (IS) přiznalo spory a boje s konkurenční al-Káidou působící v západní části africké oblasti Sahel, která se nachází jižně od Sahary. Boje se odehrávají hlavně v Mali a Burkině Faso. IS tvrdí, že jako první útoky zahájila skupina Džamáat nusrat al-islám val muslimín (JNIM –⁠ Skupina podporující islám a muslimy) napojená na al-Káidu, která také začala v obou zemích s rozsáhlým náborem nových členů. O konkurenčním boji mezi radikály v Sahelu informuje zpravodajský server BBC.

František Ridzák bude půl roku velet vojenské misi Evropské unie v Mali. Do jejího čela jmenovala českého brigádního generála k 12. červnu Rada EU. Ve velitelském štábu by měl mít František Ridzák k dispozici 40 českých vojáků.

Už osmým rokem probíhá v oblasti Sahelu největší zahraniční operace francouzské armády s cílem porazit islamisty v čele s odnožemi al-Káidy a Islámského státu. Ozbrojené útoky si vyžádaly na deset tisíc mrtvých a milion lidí muselo opustit své domovy. I přes snahy o spolupráci s africkými silami obětí přibývá. Mnozí tak varují, že se ze Sahelu stává „francouzský Afghánistán“. Za ukončení intervence se protestuje v Africe i v samotné Francii. Paříž má však v oblasti své zájmy, a zatímco Spojené státy uvažují o stažení vojáků, do boje s džihádisty vyrazily další francouzské posily.

K volebním urnám ve městech západoafrického Mali se od nedělního rána dostavil zatím skromný počet voličů. Již několikrát odložené parlamentní volby tentokrát tamní vláda nezrušila. Konají se tedy pandemii koronaviru či únosu hlavního představitele opozice navzdory. V zemi působí v rámci mezinárodní protiteroristické operace i čeští vojáci.

Při útoku na protestantský kostel přišlo v neděli na severu Burkiny Faso o život 24 lidí a dalších 18 utrpělo zranění. Informoval o tom místní guvernér. Provedli ho džihádisté, kteří mají od roku 2015 v této africké zemi na svědomí životy asi 750 lidí. Dalších 600 tisíc jich kvůli náboženskému a etnickému násilí muselo opustit domovy, upozornila agentura AFP.

Vyslání českých vojáků do zahraničí, například k záchraně občanů, by se mohlo zjednodušit. Počítá s tím novela ústavy, kterou podporuje ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) i předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS). Podle Alexandera Černého (KSČM) z téhož výboru jde ale o obcházení sněmovny a oslabení parlamentní demokracie. O novele ústavy hovořil ministr s členy výboru v pořadu Události, komentáře.

Vyslání až šesti desítek českých vojáků do Mali, Nigeru a Čadu má souhlas vlády. Zahraniční misi ještě posoudí obě komory parlamentu. Pokud ji poslanci a senátoři schválí, čeští vojáci se v zemích Sahelu zapojí do boje proti terorismu. Česká armáda už vojáky v Mali má, podílejí se tam na výcviku a ochraně výcvikové mise Evropské unie a v polovině roku se ujmou velení.