Mali strana 4 z 5

Mise OSN v Mali vyzvala k okamžitému propuštění malijského prezidenta, premiéra a ministra obrany poté, co se v pondělí objevila zpráva, že politické představitele zatkli příslušníci malijské armády a drží je na vojenské základně. Malijský prozatímní viceprezident plukovník Assimi Goita v úterý řekl, že prozatímního prezidenta a premiéra zbavil funkce, protože se s ním neporadili o jmenování nové vlády, čímž podle něj porušili podmínky přechodného období. Zadržení politiků odsoudily ve společném prohlášení s OSN také Africká unie, Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS), Evropská unie a několik evropských zemí, informuje agentura Reuters.

Na internetových stránkách francouzského ultrakonzervativního týdeníku Valeurs Actuelles se v neděli večer objevil druhý otevřený dopis příslušníků francouzských ozbrojených sil. Podle autorů dopisu vláda příliš ustupuje islamismu a nemá dostatek respektu k veteránům. Vyzývají ji k akci, současná Francie totiž podle nich spěje ke „zhroucení“ a je „předzvěstí chaosu a násilí“. Na rozdíl od prvního dopisu tento sepsali vojáci v aktivní službě a nejsou pod ním podepsáni. Anonymitu dokumentu i jeho obsah odsoudil ministr vnitra Gérald Darmanin, píše list Le Monde.

Odpůrci čadské vojenské vlády protestovali v tamní metropoli Ndjameně. Lidé v ulicích zapalovali pneumatiky a policisté je rozháněli slzným plynem. Podle AFP zahynulo nejméně pět lidí. Vojenská rada převzala moc v Čadu minulý týden poté, co na bojišti zemřel prezident Idriss Déby. Opozice to označuje za puč a požaduje předání moci civilistům.

Český ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) je s ministry obrany Francie a Estonska na návštěvě Mali. Na jejich programu je návštěva misí EUTM a Takuba, ale také společné jednání s vedoucími představiteli země.

Česká armáda od uzavření okresů začátkem března omezila polní výcvik jen na nezbytné případy. Patří k nim například příprava devadesáti dělostřelců z Jinců, kteří se chystají na operaci v africkém Mali. Pluk by tam měl sloužit od května až do konce listopadu. Čeští vojáci jsou v africké zemi nasazeni už osmým rokem, příslušníci dělostřeleckého pluku budou tvořit už šestnáctý kontingent.

Nejméně šedesát lidí zemřelo v neděli při sérii útoků na vesnice v západním Nigeru nedaleko hranic s Mali. S odvoláním na místní zdroje o tom v pondělí informovala agentura AFP. V loňském roce zahynuly kvůli islamistickým útokům v Nigeru stovky lidí.

V Nigeru se během neděle koná druhé kolo prezidentských voleb, které by mohly vést k prvnímu demokratickému předání moci od získání nezávislosti v roce 1960. Favoritem je vítěz prvního kola a kandidát vládnoucí strany Mohamed Bazoum. Druhým uchazečem o nejvyšší úřad v zemi je bývalý prezident Mahamane Ousmane, informovala agentura Reuters. V nedělní volební den na jihozápadě země zemřelo sedm členů místní volební komise, když jejich vůz najel na minu. Informovaly o tom lokální úřady.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve vystoupení na summitu zemí skupiny G5 Sahel (Čad, Mauritánie, Niger, Burkina Faso a Mali) naléhal na zesílení boje proti skupinám islamistů napojených na teroristickou síť al-Káida a na obnovu státní moci v oblastech, odkud se vlády dříve stáhly. Macron, který se summitu západoafrických zemí zúčastnil prostřednictvím videohovoru, ocenil mimo jiné i české zapojení do protiteroristické operace na západě Afriky.

Policisté z Útvaru rychlého nasazení (URNA) nově hlídají česká velvyslanectví v Demokratické republice Kongo a v Rusku. Jejich přítomnost na ambasádách v Kinshase a v Moskvě má být dočasná. Podle ministerstva zahraničí má bezpečnostní důvody.

Už třetím rokem připadá na 24. leden Mezinárodní den vzdělávání. Zavedla jej OSN ve snaze poukázat na to, jak je vzdělání pro mírové snahy a udržitelný rozvoj ve strádajících regionech planety důležité. Přibližně pětina dětí v současnosti vyrůstá bez vzdělání. Pandemie, která v loňském roce zachvátila celý svět, v mnoha oblastech krizi ve školství ještě prohloubila. Podle UNICEF hrozí, že v řadě zemí vzniknou ztracené generace.

Vojáci v rámci mise Evropské unie v africkém Mali cvičí šest stovek nových příslušníků tamní armády. Koncem ledna mají být připraveni k boji s islamistickými povstalci. Instruktory při výcviku v terénu chrání český kontingent. Češi také mají na starosti ostrahu dvou hlavních spojeneckých základen.

Rok 2020 přinesl kromě pandemie covidu-19 také zhoršení klimatické krize. Vědci se ale také o tomto jevu dozvěděli spoustu nového, co by mohlo pomoci s jeho řešením.

Pokud lidé nezačnou účinně reagovat na klimatickou změnu, mohou průměrné teploty v západní Africe do konce století odpovídat současným hodnotám z nejteplejších dní. Model zveřejněný ve studii, kterou otiskl internetový odborný časopis Climatic Change, počítá s tím, že za 80 let mohou květnové teploty v této části světa dosahovat 50 stupňů Celsia.

Česká armáda bude moci vyslat do zahraničních misí příští rok až 851 vojáků a o rok později nejvýše o stovku více. Předpokládá to vládní plán vojenských misí v cizině pro příští dva roky, s nímž souhlasila Poslanecká sněmovna hlasy 131 ze 158 přítomných poslanců. Proti byli poslanci SPD, KSČM a nezařazení zákonodárci. Nyní může mít armáda v zahraničí až 1096 vojáků, ve skutečnosti jich je nasazeno méně.

Český premiér Andrej Babiš (ANO) v projevu před Valným shromážděním OSN vyzval k reformě Organizace spojených národů a dalších globálních institucí. Pandemie covidu-19 podle něj ukázala, že spolupráce zemí světa má řadu slabin. Babiš kritizoval hlavně Světovou zdravotnickou organizaci (WHO), která podle něj nedokázala dát jasná doporučení, jež by pomohla zemím při pandemii. Zdůraznil také, že koronavirová krize nesmí zatlačit do pozadí další problémy, jako je třeba situace v Bělorusku, kde by lidé měli mít právo rozhodnout o své budoucnosti v demokratických volbách.

Junta, která v srpnu převzala kontrolu v Mali, přistoupila v rozhovorech o příštím uspořádání země na rok a půl trvající přechodné období. Skupina důstojníků svrhla 18. srpna prezidenta Ibrahima Boubacara Keitu a ujala se moci. V Bamaku do soboty tři dny jednalo asi sto zástupců armády, politických stran a občanské společnosti o budoucím uspořádání.

Malijští vojenští vzbouřenci oznámili, že ze zajetí propustili prezidenta Ibrahima Boubacara Keitu, který byl v jejich rukou od převratu z minulého týdne. To bylo jednou z podmínek uznání přechodné vlády, které povstalcům uložili mezinárodní partneři včetně Francie a států v regionu, připomíná agentura Reuters.

Česko ani další země Evropské unie nestáhnou své vojáky z unijní výcvikové mise (EUTM) v Mali. V Berlíně to po neformálním jednání ministrů obrany unijních zemí řekl český ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Dodal, že bezpečnost českých vojáků v této západoafrické zemi ohrožena není. Malijská opozice mezitím uvedla, že je připravena spolupracovat s armádními vzbouřenci, kteří minulý týden svrhli prezidenta Ibrahima Boubacara Keitu, informovala agentura AFP.

Delegace Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) se o víkendu dohodla se zástupci vojenské junty v Mali na některých aspektech dalšího směřování země po armádním převratu z minulého týdne. Obě strany to oznámily po nedělních jednáních, přičemž podle agentury Reuters doplnily, že u vícero otázek zatím shoda nepanuje. Podle zdrojů agentury AFP navrhla junta tříleté přechodné období s představitelem ozbrojených sil v čele země.

Čeští vojáci v africkém Mali zůstávají po vojenském převratu v zemi na svých základnách. Český kontingent tam působí v rámci mise Evropské unie. Jeho členové jsou podle ministerstva obrany v pořádku. Malijští armádní vzbouřenci už přiměli tamního prezidenta k rezignaci.

Prezident Mali Ibrahim Boubacar Keita odstoupil z funkce jen několik hodin poté, co jej společně s premiérem Boubouem Cissém zajali armádní vzbouřenci. Podle agentury AFP to prezident oznámil ve státní televizi s tím, že demisi podá rovněž vláda a bude rozpuštěn parlament. Vojáci, kteří převzali moc v zemi, nad ránem oznámili, že usilují o politickou změnu v zemi a v „rozumném termínu“ uspořádají všeobecné volby.

Vzbouřenci v Mali oznámili, že zadrželi prezidenta Ibrahima Boubacara Keitu a premiéra Bouboua Cissého. „Můžeme vám říct, že prezident a premiér jsou v našich rukou. Zadrželi jsme je v (prezidentově) domě,“ uvedl voják, který nechtěl být jmenován. Později zadržení obou politiků potvrdily i oficiální státní zdroje. V Mali působí i zahraniční vojáci, včetně českých, kteří tam pomáhají s bojem proti islamistům.

V zahraničních operacích má příští dva roky sloužit necelá tisícovka českých vojáků, armádní rozpočet mise v nadcházejícím roce vyjdou na 1,7 miliardy korun. Počítá s tím plán ministerstva obrany, který už prošel Senátem a nyní čeká na schválení Poslaneckou sněmovnou. Součástí resortního záměru je i větší nasazení vojenských letounů CASA.

Mezinárodní trestní soud (ICC) zahájil soudní proces s islámským radikálem z Mali Al Hassanem Abdoulem Azizem, který v minulosti velel islámské policii v Timbuktu. Je obviněn z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, znásilnění a sexuálního zotročování. Podle agentury Reuters se u soudu ke své vině nevyjádřil a jeho právníci tvrdí, že vzhledem k duševnímu zdraví není schopen se procesu účastnit.