Česko ani další země Evropské unie nestáhnou své vojáky z unijní výcvikové mise (EUTM) v Mali. V Berlíně to po neformálním jednání ministrů obrany unijních zemí řekl český ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Dodal, že bezpečnost českých vojáků v této západoafrické zemi ohrožena není. Malijská opozice mezitím uvedla, že je připravena spolupracovat s armádními vzbouřenci, kteří minulý týden svrhli prezidenta Ibrahima Boubacara Keitu, informovala agentura AFP.
Čeští vojáci v Mali zůstanou, podle Metnara jsou v bezpečí. Tamní opozice podpořila pučisty
Podle německé ministryně obrany Annegret Krampové-Karrenbauerové by nyní přerušená práce unijní výcvikové mise v Mali měla být co nejdříve obnovena. Také podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella obnoví výcviková mise činnost co nejdříve.
„Všichni jsme se shodli, že nebudeme vojáky stahovat,“ uvedl po schůzce Metnar. Za jeden z důvodů označil i uchování vážnosti EU a možnosti vyvíjet úsilí, aby se moc v Mali dostala zpět do rukou civilní vlády. „Řešení takovýchto problémů silou a neústavní cestou se naprosto neslučuje s evropskými principy,“ řekl o vývoji v zemi.
Šéfka německého ministerstva obrany v Berlíně upozornila, že účastníci neformálního unijního jednání vojenský puč z minulého týdne odsoudili. Ve čtvrtek budou v německém hlavním městě diskutovat ministři zahraniční zemí EU. Podle Krampové-Karrenbauerové se Unie chce v Mali i nadále angažovat v boji proti terorismu, pučisté by podle ní měli urychleně uvolnit cestu novým volbám.
Čeští vojáci jsou podle Metnara v bezpečí
„Chtěl bych zdůraznit, že bezpečnost našich vojáků v Mali není ohrožena. Aktivity mise jsou pozastaveny,“ řekl Metnar. Kdy dojde k návratu k běžnému chodu mise, bude také podle jeho názoru záležet na vývoji situace a na předání moci civilní vládě.
V Mali působí zhruba 120 českých vojáků ve výcvikové misi Evropské unie, v níž Česko od června převzalo velení.
Situace v Mali byla jedním z hlavních bodů neformální schůzky. Společná strategie států EU ale po jednání podle Metnara dál chybí. „Já si myslím, že není. Je nám ale všem členům Evropské unie jasné, že je potřeba posílit a podporovat diskuzi a zapojení dalších aktérů,“ uvedl český ministr s odkazem na Africkou unii a také Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS).
Poznamenal, že situace v Mali je jednou z priorit současného německého předsednictví EU. Uvedl rovněž, že působení v oblasti Sahelu je velmi důležité. „Boj proti terorismu a nelegální migraci je naší dlouhodobou prioritou,“ dodal.
Opozice v Mali potvrdila, že podpoří vojenské vzbouřence
Malijská opozice mezitím podle agentury AFP uvedla, že je připravena spolupracovat s armádními vzbouřenci. Pádu prezidenta předcházely měsíce protestů organizovaných právě koalicí M5-RFP (Hnutí pátého června – Sdružení vlasteneckých sil).
„Jsme připraveni podpořit tento proces a znovu jsme potvrdili, že zastáváme stejné pozice,“ uvedl jeden z členů M5-RFP blízký jejímu čelnému představiteli po prvním oficiálním jednání s vojenskou juntou.
Také okolní západoafrické státy jsou ochotny za určitých podmínek přechodnou malijskou vládu uznat, informovala agentura Reuters s odkazem na prohlášení nigerijské prezidentské kanceláře.
Vývoj v západoafrické zemi naopak odsoudila řada organizací včetně Rady bezpečnosti OSN, EU nebo Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS). K těmto institucím se také přidala Mezinárodní organizace Frankofonie (OIF), která ve středu pozastavila malijské členství a vyzvala k propuštění zadržovaného Keity a dalších vládních představitelů.
