Mali strana 3 z 5

Velení výcvikové mise Evropské unie (EUTM) v západoafrickém Mali převzal brigádní generál české armády Radek Hasala. Asi sedmi stům spojeneckých vojáků z 25 zemí bude velet půl roku. Je to podruhé v historii české armády, kdy její zástupce stojí v čele zahraniční vojenské mise. Do Mali si Hasala přivezl zhruba třicetičlenný tým, ve kterém jsou i civilisté.

Příslušníci šestého úkolového uskupení české armády se vrátili z mise v Mali. O jejím zřízení rozhodla Evropská unie na základě žádosti tamní vlády. Trvala necelý rok, úkolem českých vojáků a vojaček byla především pomoc s výcvikem tamních ozbrojených sil. Více než osmdesát mužů a žen převzalo při slavnostním nástupu v Hranicích na Moravě za svou službu medaile.

Francie, její evropští partneři a Kanada stáhnou ze západoafrického Mali své vojáky, kteří tam v rámci operace Barkhane a mise Takuba bojují s islamistickými milicemi. Důvodem jsou zhoršující se diplomatické vztahy s malijskou vládnoucí juntou. Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) také Česko odvolá své vojáky, jiných misí v Mali se odchod netýká. Stažení vojsk dohodli politici ve středu v Paříži před summitem EU a Afriky, který začal ve čtvrtek v Bruselu. Toho se účastní také premiér Petr Fiala (ODS), který zde jednal s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a rakouským kancléřem Karlem Nehammerem.

Česká republika vyjádřila solidaritu Francii, jejíž velvyslanec Joël Meyer byl v pondělí vyhoštěn z Mali. V úterý to po zasedání Bezpečnostní rady státu oznámil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Kvůli české vojenské přítomnosti v africkém Sahelu o situaci informovala radu i ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) v neděli uvalilo nové sankce na Mali. Lídři států regionu se dohodli na pozastavení většiny obchodu s touto zemí i finanční pomoci, kterou jí poskytují. Je to reakce na skutečnost, že vojenští vládci Mali prohlásili, že zůstanou u moci další čtyři roky, místo aby příští měsíc uspořádali volby, jak slíbili. Uvedla to agentura AP s odvoláním na prohlášení zveřejněné po celodenním zasedání společenství v ghanské metropoli.

Po celém světě pobývalo kvůli své profesi v uplynulém roce za mřížemi 488 novinářů, informovala nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Jedná se o nejvyšší údaj od roku 1995, kdy organizace s monitorováním represí začala. Za svou práci zaplatilo životem 46 reportérů, což je nejméně za posledních dvacet let.

Při sobotním útoku ozbrojenců na armádní základnu v západoafrickém Nigeru přišlo o život přes sto lidí. V neděli to uvedla agentura DPA s odvoláním na mluvčího tamní armády, podle kterého zemřelo 79 útočníků a 29 vojáků.

Před deseti lety skončila první armádní mise, do které Česko vstoupilo jako člen NATO. Hlavní český kontingent opustil Kosovo v říjnu 2011. Aliance někdejší srbskou provincii převzala pod mezinárodní dohled, aby ukončila etnický konflikt. Po odchodu vojsk se česká přítomnost výrazně snížila, dnes jde o jednotky členů.

Zhroucení legitimní moci v Súdánu poukázalo na sílící tendence na africkém kontinentě, které vyvolávají novou vlnu politické nestability. Patří mezi ně etnické napětí, korupce nebo ekonomická zaostalost. Afrika letos zaznamenala již čtyři převraty, což připomíná období krvavých revolucí před rokem 2000.

Volby do Poslanecké sněmovny začnou kvůli časovému posunu ve čtvrtek na americkém kontinentu. Jako první budou mít možnost volit Češi na zastupitelských úřadech v Brazílii a Argentině, a to od 19:00 SELČ. O hodinu později se začne volit na Kubě a na východním pobřeží Spojených států a Kanady. Ve čtvrtek se možnost hlasování otevírá také na některých místech v tuzemsku. Komise s přenosnou volební urnou třeba přijela do odlehčovací služby českobudějovického domova seniorů Máj.

Šéf guinejské junty, která v září sesadila prezidenta Alphu Condého, složil přísahu a stal se prezidentem. Plukovník Mamady Doumbouya povede západoafrickou zemi v přechodném období, jehož délka není přesně stanovena.

Český ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) ve svém projevu na 76. zasedání Valného shromáždění OSN vyzval k větší mezinárodní spolupráci v boji proti terorismu, obnově po pandemii nemoci covid-19 či ve snahách čelit změnám klimatu. Vyjádřil znepokojení ze situace v Bělorusku a podpořil celistvost území Ukrajiny a Gruzie. Státy by podle něj měly pracovat na tom, aby se z technologií nestaly nové prostředky dohledu a perzekuce lidí. Valné shromáždění v New Yorku potrvá do pondělí.

Hlavní západoafrické regionální uskupení, Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS), na čtvrtečním mimořádném summitu přijalo sankce proti vojenské juntě v Guineji. Vyzvalo k návratu země k ústavnímu pořádku a demokratické vládě během šesti měsíců, oznámily tiskové agentury s odvoláním na vyjádření předsedy komise ECOWAS. Jean-Claude Kassi Brou přiblížil, že summit schválil zmrazení bankovních účtů a zavedení zákazu cestování pro členy junty a jejich příbuzné.

Francouzská armáda zabila islamistického radikála Adnána abú Valída Sahrávího, který byl lídrem džihádistické skupiny Islámský stát větší Sahary (ISGS). V roce 2017 spáchala jeho skupina smrtelný útok na americké vojáky. V srpnu 2020 Sahráví osobně nařídil vraždu šesti francouzských charitativních pracovníků a jejich nigerijského řidiče.

Islámští radikálové při středečním útoku v Burkina Fasu zabili osmdesát lidí. Podle agentury AFP to oznámily tamní úřady, dříve se přitom hovořilo o 47 zemřelých. Mezi mrtvými je 65 civilistů a 15 vojáků. Místní tisková agentura AIB označila útočníky za teroristy a oznámila, že jich šestnáct při akci padlo.

Při útocích na severu Mali zemřelo v neděli nejméně 51 civilistů. Informovala o tom agentura AFP, která se odvolává na armádní zdroje a místní úřady. Ty útok označily za teroristický. Útočníci přijeli na motocyklech a zaskočili obyvatele tří vesnic poblíž hranic s Nigerem.

Dva muži zaútočili na prozatímního prezidenta Mali Assimiho Goitu a pokusili se ho pobodat. Informaci agentury AFP potvrdil prezidentský úřad. K incidentu došlo během modliteb ve Velké mešitě v hlavním městě Bamaku. Hlava státu je v pořádku, píše agentura Reuters. Goita stojí v čele země od června. V posledním roce stál za dvěma převraty.

V Paříží se konala tradiční vojenská přehlídka na oslavu nejvýznamnějšího francouzského státního svátku 14. července. Středem oslav byla tradičně třída Champs-Élysées.  Po boku francouzských jednotek se představilo také jedenáct českých vojáků z mise Takuba. Heslo letošních oslav zní „podmanit si budoucnost“, které evokuje jak boj s covidem-19, tak vojenské mise ve světě, zejména v oblasti Sahelu.

Francie se chystá snížit počet svých vojáků v oblasti Sahelu na dva a půl až tři tisíce, oznámil prezident Emmanuel Macron. Nyní je v regionu asi pět tisíc sto příslušníků francouzské armády. Počty vojáků chce Paříž omezit zejména uzavřením některých základen v severním Mali ještě do konce letošního roku. Francie oznámila úmysl zmenšit svou přítomnost v severní Africe již před několika týdny.

Podle prezidenta Miloše Zemana je stažení spojeneckých vojsk z Afghánistánu chybou, kterou je třeba napravit, než se vymstí. Na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost, která se konala na Pražském hradě, to uvedl v Zemanově zdravici ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Rudolf Jindrák. Premiér Andrej Babiš (ANO) vyjádřil s názorem Zemana souhlas.

České vojenské vozidlo v Mali v sobotu dopoledne najelo na výbušninu. Všichni vojáci jsou v pořádku, nikdo se nezranil, informovala na Twitteru česká armáda. Další informace nebude sdělovat.

Ústavní soud v Mali v pátek jmenoval prozatímním prezidentem velitele vojenské junty a dosavadního viceprezidenta Assima Goitu. Bývalý velitel speciálních sil nechal tento týden zatknout prezidenta a premiéra a uskutečnil tak v zemi druhý státní převrat za posledních devět měsíců. Goita již dříve slíbil, že bude respektovat přechod k demokratické vládě.

Malijský prezident Bah Ndaw a předseda přechodné vlády Moctar Ouane byli po svém pondělním zatčení propuštěni v noci na čtvrtek. Armáda po devíti měsících provedla v africké zemi druhý převrat kvůli neshodám ohledně složení nové vlády. Mali nyní velí viceprezident a velitel junty Assimi Goita, mnoho zemí a organizací zadržení vrcholných politiků odsoudilo.

Malijský prezident a předseda vlády, které v pondělí zatkla armáda, rezignovali na své funkce. Podle agentury AFP provedla armáda po devíti měsících druhý převrat kvůli neshodám ohledně složení nové vlády. V čele země stojí nyní viceprezident a velitel junty Assimi Goita. Mnoho států a organizací zadržení vrcholných politiků odsoudilo.