Ústavní soud v Mali jmenoval do čela země velitele vojenské junty

Ústavní soud v Mali v pátek jmenoval prozatímním prezidentem velitele vojenské junty a dosavadního viceprezidenta Assima Goitu. Bývalý velitel speciálních sil nechal tento týden zatknout prezidenta a premiéra a uskutečnil tak v zemi druhý státní převrat za posledních devět měsíců. Goita již dříve slíbil, že bude respektovat přechod k demokratické vládě.

Ústavní soud uznal platnost demise prezidenta Baha Ndaweho. Ten byl v pondělí zatčen spolu s premiérem Moctarem Ouanem. V době, kdy byli vězněni, podle armády rezignovali na své úřady. Oba muži byli následovně propuštěni, před veřejností ale ještě nevystoupili. Po demisi prezidenta podle soudu pravomoci přechází na jeho zástupce, kterým je právě Goita.

Goita uvedl, že v příštích dnech hodlá jmenovat nového premiéra, jehož úkolem bude vést rozsáhlá jednání s dalšími politickými a společenskými skupinami v zemi. Goita dříve prohlásil, že hodlá respektovat termín svolání svobodných voleb v roce 2022, pokud pro to budou vhodné podmínky.

Osmatřicetiletý plukovník Goita stál v čele loňského srpnového puče, při němž armáda svrhla tehdejšího prezidenta Ibrahima Boubacara Keitu.

Mali hrozí sankce, EU svou armádní misi zatím nepřeruší

Pondělní zatčení prezidenta a premiéra odsoudila řada zemí i mezinárodních organizací. Francie a Spojené státy uvedly, že zvažují zavedení sankcí. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell ve čtvrtek prohlásil, že EU zatím nehodlá přerušit svou armádní výcvikovou misí, ve které působí i čeští vojáci.

Mali stejně jako sousední Niger a Burkina Faso čelí deset let útokům islamistických skupin. V regionu kvůli nim zemřely tisíce lidí a statisíce jich přišly o domov.

V zemi od roku 2014 působí rozsáhlá francouzská mise Barkhane, zaměřená na boj s islámskými radikály. V jejím rámci vznikla operace Takuba, jejíž součástí je od letošního roku i jednotka českých speciálních sil. Působit v ní může do šesti desítek českých vojáků. Dalších téměř osm desítek českých vojáků je zapojeno do výcvikové mise Evropské unie EUTM, čtyři čeští důstojníci pak působí v mírové misi OSN (MINUSMA).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...