Malá privatizace

Před pětatřiceti lety vrcholila příprava malé privatizace, která byla součástí ekonomických reforem po pádu totality. Umožnila lidem, kteří chtěli podnikat, od státu co nejrychleji získat – v dražbách, jež začaly v lednu 1991 – menší obchody, prodejny nebo restaurace. Rozhodovalo, kdo dá víc. Konečné ceny v aukcích byly v průměru čtyřnásobné než ceny vyvolávací, někdy ale překonaly i dvacetinásobek. Občas zůstávala pachuť, že si je koupili lidé, kteří za totality přišli k velkým penězům (veksláci). Zhruba třicet tisíc menších provozoven stát takto prodával až do roku 1994 a na malé privatizaci vydělal přes třicet miliard korun. Spojena byla hlavně se jménem tehdejšího ministra pro privatizaci Tomáše Ježka.

Malá privatizace se v jihočeském historickém městě setkala před třemi dekádami s velkým zájmem. Noví majitelé obchodů a dalších provozoven služeb přizpůsobili nabídku očekávanému rozkvětu turismu. Jak na tyto změny reagovali místní občané a jak se o jejich zájmy zasazovali krumlovští radní?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

V porovnání s probíhající privatizací obchodu a průmyslu byl jen malý zájem o privatizaci výzkumných ústavů. Ve Výzkumném ústavu papírenského průmyslu se špatnou ekonomickou situaci pokusili vyřešit alespoň částečnou privatizací, konkrétně obslužných profesí a většiny výzkumných týmů. Nově vzniklým soukromým firmám pak Výzkumný ústav pronajímal potřebné prostory a vybavení.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Síť maloprodejen se v rámci malé privatizace chystala do aukcí, a na venkově se tak přiblížil konec monopolu Jednoty. Pro nejednu malou obec to ovšem znamenalo také brzký zánik jediného místního obchodu s potravinami.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Rozhovor s tehdejším federálním ministrem financí Václavem Klausem o takzvané malé privatizaci. Ta předcházela velké privatizaci a v praxi se jednalo o první větší krok směrem k tržní ekonomice.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Prezident Václav Havel se zúčastnil jednání federální vlády a obou vlád národních, na kterém se rozhodovalo o pravidlech malé privatizace. Ke které zvažované variantě se přikláněl prezident a na jakém znění návrhu zákona se nakonec shodly vlády?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Proti navrhované podobě malé privatizace pořádali výstražné stávky provozovatelé prodejen prakticky po celé zemi včetně hlavního města. Poslechněte si, jaké byly jejich požadavky a jaká dilemata musela řešit vláda při rozhodování o tom, do jaké míry těmto požadavkům vyhovět.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

V září 1990 zahájila vláda přípravu takzvané malé privatizace, v jejímž rámci měly provozovny maloobchodu a služeb přejít z rukou státu do rukou soukromníků. Projednávání podmínek, za kterých se tak mělo stát, vyvolávalo u veřejnosti rozporuplné reakce.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.