Katedrála sv. Víta

Mandát prezidenta republiky Miloše Zemana zakončí o půlnoci na 9. března ceremoniální akt svěšení prezidentské standarty. Následně bude na znamení neobsazenosti prezidentského úřadu také uzavřena Brána gigantů Pražského hradu. Odemčena bude znovu ve čtvrtek dopoledne, až na Hrad přijede Petr Pavel složit slavnostní slib, řekl končící ředitel hradního protokolu Vladimír Kruliš.

Znovu po pěti letech budou vystaveny české korunovační klenoty. Stane se tak u příležitosti 30. výročí vzniku Česka. Tentokrát si je lidé budou moci prohlédnout od 17. do 21. ledna, tedy mezi prvním a předpokládaným druhým kolem volby prezidenta. Bude to na netradičním místě, a to přímo v katedrále svatého Víta na Pražském hradě. Tam byly naposledy k vidění v roce 1955. Spolu s nimi bude vystavena i lebka svatého Václava.

V rámci příprav na pohřeb kardinála Františka Tomáška byla otevřena hrobka biskupů v katedrále svatého Víta. Jako poslední byl v hrobce pohřben kardinál Karel Kašpar v roce 1941. Předchůdce kardinála Tomáška – kardinál Josef Beran – zemřel v exilu a poslední odpočinek nalezl v kryptách chrámu sv. Petra ve Vatikánu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Už více než dvacet let je ředitelem kůru, a také varhaníkem, Chrámu sv. Víta Josef Kšica. Že nechce v životě nic jiného než hrát na varhany, věděl od dětství. Rozdíl mezi hrou ve svatovítské katedrále a venkovském kostelíku prý nevnímá, ovšem ve venkovském svatostánku by si těžko mohl zahrát na nástroj se šesti tisíci píšťalami, jak se mu snad brzy poštěstí coby dómskému varhaníkovi. I jeho zásluhou se totiž jeden z nejvýznamnějších chrámů v zemi dočká po téměř stu letech důstojných varhan.

Papež František v tradičním poselství Urbi et orbi zdůraznil, že v těžkých dobách pandemie je potřeba lásky a bratrství, nikoliv nacionalismu a radikálního individualismu. Už na Štědrý den na půlnoční mši ve Svatopetrském chrámě ve Vatikánu vyzval k pomoci chudým a připomněl, že sám Ježíš se narodil jako chudý vyděděnec. Letošní bohoslužba byla kvůli koronavirovým omezením komornější – účastnilo se jí včetně hloučku kardinálů a biskupů méně než sto lidí. Podobný ráz měla i půlnoční mše v betlémském chrámu Narození Páně. Kardinál Dominik Duka v katedrále svatého Víta v Praze poděkoval zdravotníkům.

Arcibiskupství pražské nezakrylo ve svatovítské katedrále sousoší svatého Vojtěcha, přestože zákaz jeho vystavování vydal Městský soud v Praze jako předběžné opatření ve sporu o autorská práva. Stříbrný odlitek stojí v katedrále dva roky, návrh a jeho model ale vytvořila už v první polovině minulého století sochařka Karla Vobišová Žáková. Do sporu s arcibiskupstvím vstoupili její příbuzní.

Prezident Václav Havel a další čelní představitelé státu a církve přivítali na pražském letišti v Ruzyni papeže Jana Pavla II. Ten se stal první hlavou římskokatolické církve, která kdy navštívila české země. Podívejte se i na další okamžiky z prvního dne jeho návštěvy Československa.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Kardinál Dominik Duka sloužil v katedrále svatého Víta velkopáteční obřad. Součástí liturgie byl i zlatý relikviářový kříž ze 14. století, který je součástí svatovítského pokladu. Dřív se používal při korunovaci českých králů. Tentokrát měl věřící na Velký pátek povzbudit v době koronavirové krize.