Josif Stalin strana 2 z 4

Druhým stáním v úterý pokračovalo první zasedání ruského Nejvyššího soudu v procesu s organizací Mezinárodní Memorial, která se zaměřuje na zločiny komunistického režimu a porušování lidských práv v současnosti. Jednání o osudu organizace bude u soudu pokračovat 28. prosince. Generální prokuratura požaduje její rozpuštění. Obhajoba tvrdí, že důkazy v prvním listopadovém dějství rozcupovala na kusy. A mluvčí organizace zdůrazňuje, že ať už dopadne proces jakkoliv, zmizí právnická osoba, ale síť lidí zůstane a bude pracovat dál.

Ruská generální prokuratura požádala tamní nejvyšší soud, aby uzavřel nevládní organizaci Memorial, která patří mezi nejstarší a nejrespektovanější skupiny hájící lidská práva v Rusku. Jako důvod žalobci uvedli, že organizace soustavně porušuje kontroverzní zákon o takzvaných „zahraničních agentech“. Memorial se plánuje odvolat. Podle Rady Evropy by jeho rozpuštění bylo další zničující ranou pro občanskou společnost v Rusku.

Nikdo z československých prezidentů nedokončil své úřadování až do konce mandátu. Příčinou předčasného odchodu z Hradu byly nejčastěji dobrovolné, ale i vynucené abdikace. Ludvík Svoboda například nebyl schopen vykonávat funkci ze zdravotních důvodů. Proto tvůrci Ústavy České republiky zavedli v roce 1992 paragraf 66, o kterém se aktuálně v souvislosti s Milošem Zemanem nahlas hovoří. Zdravotní handicap ztěžoval, nebo znemožnil práci i jeho předchůdcům. Téma pro pořad Reportéři ČT zpracoval David Vondráček.

Osudy lidí deportovaných do Sovětského svazu připomíná nové muzeum v polském Bělostoku. Vysvětluje historické události spojené se stalinskými represemi i návratem vysídlených. Stálá expozice vychází ze svědectví přeživších a sází na audiovizuální dojem. Stavba muzea trvala přes čtyři roky.

Přesně před 75 lety, 2. srpna 1946, byl v Moskvě spolu s jedenácti dalšími osobami popraven za vlastizradu ruský generál Andrej Vlasov, který patří mezi nejrozporuplnější postavy druhé světové války. Vysoký důstojník Rudé armády se v závěru války stal velitelem Ruské osvobozenecké armády (ROA), která bojovala po boku nacistů proti Rudé armádě. V závěru války v květnu 1945 vojáci ROA pomohli pražskému povstání k osvobození města od německých okupantů.

České Budějovice odeberou čestné občanství města Antonínu Zápotockému, Václavu Noskovi, Zdeňkovi Nejedlému a Zdeňkovi Fierlingerovi. Rozhodli o tom na svém zasedání zastupitelé. Jde o představitele Komunistické strany Československa, kteří figurovali ve vedoucích pozicích státu v 50. letech minulého století.

Přesně před 75 lety – pátého března 1946 – přednesl Winston Churchill, v té době už bývalý britský ministerský předseda, v americkém Fultonu ve státě Missouri projev. Upozornil v něm na hrozbu komunismu a expanzi vlivu Sovětského svazu nejen ve střední a východní Evropě. Vyzval západní demokracie, aby spojily své síly a v souladu s principy Charty OSN zabránily „katastrofě“.

Ruští komunisté, v čele se svým předsedou Gennadijem Zjuganovem, a mimoparlamentní Levá fronta v úterý uspořádali v centru Moskvy demonstraci proti současným poměrům, a to přes zákaz úřadů. Policie se podle serveru Newsru.com nejprve snažila průvod zadržet, ale pak ho nechala jít. Komunisté následně položili květiny ke hrobu Neznámého vojína u Kremlu. Fotoreportér agentury AP zachytil komunistický průvod s rudými vlajkami i portrétem někdejšího komunistického diktátora Josifa Stalina.

Šéf čínského e-shopového gigantu Alibaba Jack Ma je stále nezvěstný. Na veřejnosti se neukázal od října 2020. Není to ale zdaleka první podobný případ, v komunistické Číně je naopak poměrně běžné, že se ztrácejí lidé ve vrcholných manažerských pozicích. Svoji zkušenost má i český prezident Miloš Zeman, jehož bývalý poradce Jie Ťien-ming je od února 2018 nezvěstný a zřejmě se nachází v čínském vězení.

Slovenská metropole po více než sedmdesáti letech odňala čestné občanství města prvnímu komunistickému československému prezidentovi Klementu Gottwaldovi. Stejný krok učinili bratislavští zastupitelé i v případě bývalého sovětského vůdce Josifa Stalina.

Prestižní časopis Time zveřejnil osobnost (respektive osobnosti) roku 2020. Redakce amerického periodika vybrala dvojici: nastupující prezidentský tandem Joea Bidena a Kamalu Harrisovou. Poprvé v historii tak magazín vedle americké hlavy státu, byť nastupující, vybral i jeho viceprezidenta. Editor Time Edward Felsenthal k výběru uvedl, že oba prokázali, že „síla empatie je větší než zuřivost rozdělení.“

Jurij Dmitrijev strávil polovinu svého života hledáním nepojmenovaných hrobů a objevováním těch, kteří v nich spočívali. Zajišťoval jejich ostatkům důstojný pohřeb, sestavoval seznamy jejich jmen a zjišťoval, jak zemřeli. Jednou větou vzkřísil památku stovek a tisíců osob poslaných do zapomnění. Ruský soud mu však nedávno dal trest třinácti let vězení za sexuální násilí. Kritici považují proces za vykonstruovaný.

Jurij Dmitrijev je historik zabývající se zločiny sovětského vůdce Josifa Stalina. Momentálně si odpykává třináctiletý trest za mřížemi kvůli údajnému násilí na nezletilé. Ruský soud se začal zabývat jeho odvoláním. Obvinění se Dmitrijev brání a jeho zastánci tvrdí, že Moskva chce zdiskreditovat jeho celoživotní práci.

Kavkaz je nejvyšším pohořím Evropy. I tato jednoduchá a na první pohled nekonfliktní věta je předmětem vleklých sporů. Někteří geografové už ho totiž do Evropy nepočítají. Symbolicky se tak ukazuje, co je pro Kavkaz typické: poloha na hranici světů, o níž si každý říká to, co se mu zrovna hodí.

„Stará hranice mezi bývalou Podkarpatskou Rusí a Slovenskem se změnila. Namísto zemské hranice nastoupila hranice státní, která nás však nebude oddělovat od Sovětského svazu,“ informoval o definitivním konci společného soužití Čechoslováků a Rusínů Československý filmový týdeník 1945. Přesně před 75 lety, 22. listopadu 1945, Prozatímní Národní shromáždění schválilo zákon o připojení Podkarpatska k Ukrajinské SSR. Oblast se tak „vrátila“ zemi, ke které historicky nikdy nepatřila.

Odvolací soud v ruském městě Petrozavodsku výrazně zpřísnil trest vězení historikovi Juriji Dmitrijevovi, známému díky odhalování zločinů z éry komunistického diktátora Josifa Stalina. Dmitrijev byl v první instanci odsouzen za sexuální násilí ke 3,5 roku odnětí svobody, nyní mu byl trest zvýšen na 13 let za mřížemi. Kritici považují proces za vykonstruovaný, zaměřený na diskreditaci historika a znehodnocení jeho díla.

Ruský politik Lev Trockij sehrál důležitou roli během bolševické revoluce v roce 1917, když byl jejím druhým mužem hned po Vladimíru Iljiči Leninovi. Po Leninově smrti se stal také vůdcem vnitrostranické opozice, prosazoval omezení moci politbyra a demokracii ve straně. Kvůli kritice Josifa Stalina, který ho vnímal jako protivníka, ale musel v roce 1929 ze Sovětského svazu emigrovat a sedm let na to byl v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti. Stalin ho nechal zavraždit v nuceném mexickém exilu – 21. srpna 1940.

V pondělí 6. srpna 1945 se vysoko nad Hirošimou objevil stříbřitý bombardér amerického letectva pojmenovaný Enola Gay. Ze svých útrob v osm hodin a čtrnáct minut ráno vypustil podlouhlý předmět. O minutu později už uranová bomba Little Boy (Chlapeček) nekompromisně zničila téměř celé přístavní město.

Zatímco se celá Evropa radovala z konce druhé světové války, boje v Tichomoří nadále pokračovaly s plnou intenzitou. Spojené státy dobývaly ostrovy obsazené Japonskem, ale místní vláda se nemínila vzdát. Američané nicméně už v té době měli k dispozici novou ničivou zbraň, kterou se odhodlali použít.

Ruský soud poslal na 3,5 roku za mříže historika Jurije Dmitrijeva, známého odhalováním zločinů z éry komunistického diktátora Josifa Stalina. O verdiktu informovala agentura TASS s odvoláním na historikova právníka. Dmitrijev byl obžalován ze sexuálního násilí, prokurátor žádal 15 let vězení. Odsouzený vinu odmítal. Kritici považují proces za vykonstruovaný, zaměřený na diskreditaci historika a znehodnocení jeho díla.

Porážka nacistického Německa v květnu 1945 postavila členy protihitlerovské koalice před nutnost nalézt shodu na uspořádání poměrů v poválečné Evropě. Nejvyšší představitelé USA, Británie a Ruska jednali o budoucnosti kontinentu už během války na konferencích v Teheránu a Jaltě. Potřetí se sešli 17. července 1945 v německé Postupimi.

Před sedmdesáti lety vpadla severokorejská vojska do Jižní Koreje a započala tím tříletý konflikt, lakonicky známý jako korejská válka. V ozbrojeném konfliktu zahynuly nejméně tři miliony lidí, z toho přes milion a půl Korejců. Po rozdělení poloostrova ztratily čtyři miliony lidí možnost kontaktu s rodinami na druhé straně hranice. Válka skončila příměřím, ale následky trápí Korejce dodnes.

Český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) požádal svého polského kolegu Jacka Czaputowicze, aby Polsko zvážilo otevření dalších hraničních přechodů hlavně na Liberecku a Královéhradecku. Polská strana naopak požaduje, aby Česko připustilo tranzitní pohyb polských pracovníků přes české území. Po Polsku navíc Petříček chce více informací o dalším vývoji v záležitosti prodloužení těžby v Dole Turów. Ministři zahraničí o tom informovali na brífinku po středečním společném jednání.

Odstranění sochy maršála Koněva rozjitřilo vztahy mezi českou a ruskou diplomacií. Po ostré výměně slov na obou stranách je podle poslance KSČM Jiřího Dolejše potřeba hledat spíše cestu k diplomacii než prohlubovat spory. A podle něj pozice ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) na straně odpůrců sochy neovlivní podporu komunistů menšinové vládě Andreje Babiše (ANO).